31 C 104/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky ve výši 4 000 000 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 4 000 000 Kč s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 172 200 Kč a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva na koupi nemovitých věcí, a to stavební parcely [parcelní číslo] o výměře 268 m², jejíž součástí je rodinný dům [adresa], parcela [číslo] o výměře 479 m² a stavební parcela [číslo] jejíž součástí je budova bez č. p., vše nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany, obec a katastrální území Cheznovice, za dohodnutou kupní cenu ve výši 1 251 000 Kč, když tato cena byla stanovena s ohledem na váznoucí věcné břemeno užívání, které bylo sjednáno jako právo věcné v katastru nemovitostí ve prospěch Ing. [jméno] [příjmení]. Přičiněním kupující, tedy žalobkyně, byla uzavřena dohoda o zrušení věcného břemene, čímž došlo k navýšení faktické hodnoty zakoupených nemovitostí, neboť z důvodu existence věcného břemene nebylo možno předmětný rodinný dům v plném rozsahu užívat. Žalobkyně spolu se žalovaným pak podali dne [datum] návrh na vklad vlastnického práva k předmětu prodeje ve prospěch žalobkyně. Řízení o vkladu bylo zastaveno a k jeho opětovnému podání bohužel nedošlo. To však nic nemění na zákonném požadavku na prodávajícího, aby se zdržel všeho, co by znemožnilo kupujícímu nabýt jeho vlastnické právo. Přesto žalovaný umožnil vklad zástavního práva smluvního na výše uvedené nemovitosti, a to k zajištění pohledávky [právnická osoba], a. s . vůči [jméno] [příjmení] ve výši 3 000 000 Kč a v případě vzniku příslušenství k této pohledávce až do dalších 1 500 000 Kč. Zápis tohoto zástavního práva byl proveden dne [datum] s účinky ke dni [datum]. S ohledem na existenci zástavního práva, jakož i na skutečnost, že Ing. [jméno] [příjmení] nesplnil svůj závazek vůči [právnická osoba], a. s ., došlo k dražebnímu prodeji těchto nemovitostí, ohledně nichž byla uzavřena platná kupní smlouva, z níž žalobkyně svoji základní povinnost kupujícího, tedy zaplatit kupní cenu, splnila, když toto jednání žalovaného mělo za následek, že předměty převodu, jejichž kupní cena byla uhrazena, se staly předmětem exekučního řízení a s účinností ke dni [datum] byly ve veřejné dražbě vydraženy [právnická osoba], a. s . Tímto jednáním žalobkyni vznikla škoda odpovídající nikoli částce uhrazené kupní ceny, ale odpovídající hodnotě nemovitosti v době jejího dražebního prodeje, stanovené znaleckým posudkem ze dne [datum] [číslo] vyhotoveného pro účely exekučního řízení znaleckým ústavem [právnická osoba], který určil obvyklou cenu těchto nemovitostí v částce 4 000 000 Kč Částku 4 000 000 Kč tedy považuje žalobkyně za způsobenou škodu a požaduje ji po žalovaném k zaplacení.

2. Žalobkyně rovněž požádala o osvobození od povinnosti platit soudní poplatky. Usnesením zdejšího soudu ze dne 31. 8. 2020 pod č. j. [číslo jednací] byly žalobkyni osvobození od soudních poplatků v celém rozsahu přiznáno.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s danou nesouhlasí a uplatněný nárok je nedůvodný. Žalovaný uvedl, že společnost [právnická osoba] byla odcizena společnosti [právnická osoba] stejně tak jako společnost [právnická osoba] a [právnická osoba], když o určení vlastnictví výše uvedených společností jsou vedeny u Krajského soudu v Plzni soudní spory, kde se společnost [právnická osoba] domáhá svých práv. Uvedl, že jednatelka společnosti paní [jméno] [jméno] o fungování společnosti neví nic, jako jednatelka společnosti se nechová a žalovaný vznesl otázku, zda žalobkyně o podání dané žaloby ví, když poukázal na skutečnost, že společnost žalobkyně ovládají odlišné osoby, a to zejména Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalovaný uvedl, že k prodeji nemovitých věcí nedošlo, neboť po neúspěšném vkladovém řízení nebyla ze strany žalobkyně dále vůle nemovité věci nabýt. Kupní smlouva nebyla připravena žalovaným a k jejímu obsahu měl žalovaný dokonce výhrady, které se ukázaly býti opodstatněné.

4. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] navrhl žalovaný přerušení řízení s ohledem na nejasnosti ohledně vlastnictví a jednání společnosti žalobkyně.

5. Usnesením ze dne 25. 6. 2021 pod č. j. [číslo jednací] zdejší soud dané řízení přerušil, a to do doby pravomocného skončení řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka], když k odvolání žalobkyně odvolací soud napadené usnesení svým usnesením ze dne 2. 9. 2021 pod č. j. [číslo jednací] změnil tak, že se dané řízení nepřerušuje.

6. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] podala žalobkyně návrh na vydání předběžného opatření tak, aby žalovanému bylo zakázáno jednání v tomto návrhu specifikované, když usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 8. 2021 pod č. j. [číslo jednací] byl návrh na předběžné opatření zamítnut. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

7. Při jednání, které se konalo dne [datum], žalovaný vznesl námitku promlčení nároku žalobkyně, když poukázal na skutečnost, že kupní smlouva byla uzavřena [datum]. Návrh na vklad byl zamítnut [datum] a žaloba byla podána dne [datum]. Uvedl, že nárok na náhradu škody tedy vznikl žalobkyni již v okamžiku, kdy byl zamítnut návrh na vklad vlastnického práva v její prospěch. Při tomto jednání byla dále žalobkyně soudem poučena pro případ, požaduje-li nárok na náhradu škody, že musí prokázat porušení povinnosti, vznik škody a příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Řízení bylo koncentrováno.

8. Co se týče námitky promlčení vznesené žalovaným při tomto jednání, pak soud dospěl k závěru, že tato námitka není důvodná. Je pravdou, že nárok na náhradu škody, kterou uplatňuje žalobkyně v daném řízení, se odvíjí od porušení povinnosti na straně žalovaného, tedy porušení povinnosti převést na žalobkyni vlastnické právo. Žalobkyně se však v tomto řízení domáhá nároku na náhradu škody, kdy podle § 620 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, tedy nejen protiprávní jednání, které vedlo ke vzniku škody, ale i vznik škody samotné. Teprve vznikem škody je právní událost završena (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 1 Cz 20/90 nebo Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 2749/2004), tedy 3 letá subjektivní promlčecí lhůta nároku na náhradu škody běží až od dne, kdy poškozený získal představu o výši škody a o tom, kdo za škodu odpovídá. V tomto případě k nabytí vlastnického práva [právnická osoba] došlo v dražbě s účinností ke dni [datum], když tento zápis byl proveden dne [datum]. Žaloba byla podána soudu [datum]. Soud má za to, že se žalobkyně, nejdříve dnem [datum], o vzniku případné škody dozvěděla a tedy až tímto dnem započal běh promlčecí lhůty. Byla-li pak žaloba soudu doručena dne [datum], byla soudu doručena včas a nárok žalobkyně na náhradu škody není promlčen.

9. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

10. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] má soud za prokázané, že tuto uzavřela žalobkyně jako kupující se žalovaným jako prodávajícím, když předmětem této smlouvy byly nemovitosti, a to stavební parcela parcelní [číslo] jejíž součástí je rodinný dům [adresa] o výměře 268 m², pozemek [parcelní číslo] (zahrada o výměře 479 m²) a stavební pozemek [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je budova bez č. p. – jiná stavba, vše nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany, k. ú. a obec Cheznovice. Kupní cena byla sjednána dohodou ve výši 1 251 000 Kč a byla uhrazena tak, že částka ve výši 803 000 Kč byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy a doplatek kupní ceny uhrazen při podpisu kupní smlouvy, čímž se považuje kupní cena za zcela splacenou. V článku VI. pak bylo uvedeno, že vlastnictví k převáděným nemovitostem přechází na kupující vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Smluvní strany se pro případ, že by nedošlo ke vkladu podle kupní smlouvy převáděného vlastnického práva do katastru nemovitostí, dohodly, že uzavřou novou kupní smlouvu, která splní zákonné podmínky pro provedení vkladu, případně na pokyn katastrálního pracoviště návrh na vklad náležitě doplní, aby mohl řádně rozhodnout o vkladu vlastnického práva k nemovitostem, a to co v nejkratším termínu. Za tímto účelem se strany zavázaly poskytnout si vzájemně nezbytnou součinnost a podepsat veškeré další nezbytné dokumenty. Pro případ, že by katastrální úřad pravomocně rozhodl o zamítnutí vkladu z důvodu vzniklých na straně prodávající, která by nebyla schopna důvod zamítnutí odstranit ani v přiměřené lhůtě, nejdéle pak do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí katastrálního úřadu, pak byla strana kupující oprávněna od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení celé kupní ceny, a to do 5 dnů od doručení písemné výzvy kupujícího o této skutečnosti a zároveň výzvy k vrácení kupní ceny. Kupní cena se tímto okamžikem vrácení nepovažuje za splacenou.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaný byl vlastníkem předmětných nemovitostí.

12. Z výzvy Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany, ze dne 17. 7. 2014 pod [číslo jednací] má soud za prokázané, že katastrální úřad vyzval jak žalobkyni, tak žalovaného k odstranění nedostatků návrhů na vklad, kdy smlouvou byla převáděna stavební parcela [číslo] jejíž součástí je budova bez č. p. a č. e., když stavba nacházející se na této stavební parcele nebyla zapsána na žádném LV a její vlastnictví nebylo známo. Katastrální úřad tak vyzval převodce, aby stavbu, respektive vlastnické právo k ní do katastru zapsal. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] adresované katastrálnímu úřadu má soud za zjištěné, že žalobkyně s obsahem této výzvy nesouhlasila a setrvala na požadavku provést vklad vlastnického práva dle předložené kupní smlouvy. Z vyjádření Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany, ze dne [datum] má soud za zjištěné, že katastr vyrozuměl žalobkyni o opačném názoru a o nezbytnosti prokázání, že stavba je skutečně součástí pozemku. Z usnesení Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany, pod č.j. [spisová značka], ze dne 19. 8. 2014 má soud za zjištěné, že katastrální úřad řízení o vkladu vlastnického práva dle předložené kupní smlouvy ze dne [datum] zastavil, když toto usnesení bylo žalovanému doručeno [datum] a žalobkyni dne [datum]. Z odvolání ze dne [datum] má soud za zjištěné, že proti tomuto usnesení podala odvolání žalobkyně. Z rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] pod č. j. ZKI PL-O [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že odvolání žalobkyně bylo zamítnuto a napadené usnesení Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany pod [číslo jednací] ze dne 19. 8. 2014 bylo potvrzeno. Toto rozhodnutí pak nabylo právní moci dne [datum] stejně tak, jako usnesení o zastavení vkladového řízení.

13. Z čestného prohlášení bývalého jednatele společnosti žalobkyně pana [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 192) má soud za zjištěné, že tento bývalý jednatel žalobkyně prohlásil, že uzavřel kupní smlouvu na předmětné nemovitosti, avšak potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo vyhotovováno pouze za účelem úspěšného vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, kdy ke dni sepisu tohoto prohlášení nebylo prodávajícímu uhrazeno ničeho. Dále v prohlášení uvedl, že z důvodu nezaplacení kupní ceny jedná s prodávajícím o zástavě v hodnotě odpovídající plné výši kupní ceny.

14. Ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] má soud za prokázané, že tuto uzavřel žalovaný jako pronajímatel a s panem [příjmení] [jméno] [příjmení] jako nájemcem, když předmětem této nájemní smlouvy byl rodinný dům [adresa] v obci [obec] včetně kompletního zařízení. Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou, a to od [datum] do [datum] a nájemné bylo stanoveno dohodou ve výši 3 000 000 Kč, kterážto částka měla být splacena předem, a to formou vzdání se práva věcného břemene na předmětných nemovitostech.

15. Z dražební vyhlášky ze dne [datum] vydané dražebníkem [právnická osoba] má soud za prokázané, že k návrhu navrhovatele [právnická osoba] ve věci dlužníka Ing. [jméno] [příjmení] a zástavce a vlastníka předmětu veřejné dražby – [celé jméno žalovaného] byly dány do dražby nemovitosti popsané v žalobě.

16. Ze znaleckého posudku o obvyklé ceně [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [právnická osoba] a. s. – znalecký ústav pro objednatele EURODRAŽBY má soud za prokázané, že znalec ocenil předmětné nemovitosti a dospěl k jejich obvyklé ceně ke dni [datum] v částce 4 000 000 Kč.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného dne [datum] má soud za prokázané, že vlastníkem předmětných nemovitostí byla v příslušném katastru nemovitostí zapsána [právnická osoba], a. s., která dané nemovitosti nabyla na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu [právnická osoba] [číslo jednací] ze dne 21. 3. 2017 s právními účinky ke dni [datum]. Zápis byl pak proveden dne [datum].

18. Z výpovědi pana [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), bývalého jednatele společnosti žalobkyně, má soud za prokázané, že tento uzavřel kupní smlouvu na předmětné nemovitosti tak, že tuto nejdříve podepsal a následně ještě uznal podpis za vlastní. Zároveň prohlásil, že tuto smlouvu mu předávali páni [anonymizováno], on sám kupní cenu sjednanou v této smlouvě nikdy nehradil, o čemž rovněž sepsal čestné prohlášení. Bývalý jednatel společnosti žalobkyně uvedl, že poté, co nedošlo ke vkladu vlastnického práva, nebyl nikdy ze strany kupující kontaktován, popřípadě vyzýván k odstranění vad, podání či k uzavření nové kupní smlouvy. Bývalý jednatel poukázal rovněž na neprůhledné okolnosti uzavírání dané kupní smlouvy ve vztahu k panu [jméno] [příjmení], ke [právnická osoba] – [právnická osoba], kdy v podstatě zájmem pana [příjmení] bylo koupit [právnická osoba] – [právnická osoba], získat úvěr u banky, kdy úvěrující banka požadovala zajištění, kterým právě měl být tento dům nebo nemovitosti, které měl prodat žalovaný této společnosti za účelem zajištění úvěru. Vše je v šetření policie, neboť se jednalo o velice neprůhledné a zřejmě i za hranou zákona dané jednání. Bývalý jednatel žalobkyně uvedl, že žalovaného nikdy neviděl, ani ho nezná.

19. Ze svědecké výpovědi pana [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že panu [příjmení] půjčoval v roce 2013 asi 500 000 Kč. Poté co byl na majetek pana [příjmení] prohlášen konkurz, tuto pohledávku do konkurzu přihlásil a tato byla uznána. Vyjádřil se k tomu, že pan [příjmení] oznámil svědkovi, že má super kšeft koupit dům za 1 250 000 Kč, přestože jeho cena je cca 7 000 000 Kč. Tato nabídka, popřípadě obchod se zdál svědkovi velice zajímavý, a proto tento pomohl panu [příjmení] realizovat tak, že kupní cenu sjednanou v kupní smlouvě uhradil v hotovosti žalovanému při osobním setkání na benzínové pumpě v [obec]. Uvedl, že poté co nedošlo ke vkladu vlastnického práva ani k vrácení peněz, pana [příjmení] několikrát o vrácení vyzýval. Co se týče částky 1 251 000 Kč, tuto uhradil svědek panu [příjmení] v hotovosti oproti předání podepsané kupní smlouvy s ověřeným podpisem pana [celé jméno žalovaného]. Finanční prostředky dával přímo žalovanému a ne přes pana [příjmení], neboť chtěl mít jistotu, že dojde k zaplacení kupní ceny. O zamítnutí návrhu na vklad se pak dozvěděl od pana [příjmení]. Co se týče čestného prohlášení pana [příjmení], že tento kupní cenu neuhradil, tak považoval toto prohlášení za nepravdivé.

20. Z účastnické výpovědi pana [celé jméno žalovaného], provedené při ústním jednání dne [datum], má soud za zjištěné, že tento uzavřel předmětnou kupní smlouvu v pozici prodávajícího, když kupní cenu neobdržel, do zástavy mu pak bylo dáno vozidlo spolu s kupní smlouvou a s velkým technickým průkazem na zajištění zaplacení té kupní ceny, kdy bylo mezi účastníky dojednáno, že poté co dojde ke vkladu vlastnického práva, společnost žalobkyně dostane od banky přislíbený úvěr, neboť bude danou nemovitostí tento úvěr zajišťovat a poté dojde k vyplacení kupní ceny. Prohlášení v kupní smlouvě o zaplacení kupní ceny bylo ryze pro potřeby katastrálního úřadu. Zároveň žalovaný vypověděl, že požadoval od pana [příjmení] prohlášení, že kupní cena nebyla uhrazena. Kupní smlouvu na předmětnou nemovitost uzavřel až poté, co mu byla předáno prohlášení o tom, že kupní cena nebyla uhrazena a po předání podkladů pro realizaci zástavního práva k vozidlu. Celou obchodní transakci měl vymyslet pan [jméno] [příjmení] a pan [příjmení] Pan [anonymizováno] přivezl žalovanému podepsanou smlouvu, respektive vyhotovenou smlouvu, kdy žalovaný kupní smlouvu podepsal jako první a ověřoval podpis na poště v [obec]. Potom jí předal panu [příjmení] právě výměnou za kupní smlouvu na zástavu na auto a velký technický průkaz a ještě nějaké další drobnosti. Poté co došlo k zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva, respektive byli Katastrálním úřadem vyzváni k odstranění vad, tak žalovaný uvedl, že se pokusil zajistit požadované odstranění vad i prostřednictvím stavebního úřadu, avšak toto nebylo úspěšné, neboť v katastru nemovitostí byl vidět zahájený převod vlastnického práva a stavební úřad tak nevěděl, kdo je skutečným vlastníkem předmětných nemovitostí. [ulice] úřad dokonce sdělil žalovanému, že tento návrh měla podat společnost žalobkyně, čímž mohlo dojít k odstranění vad, o něž žádal příslušný katastrální úřad. Žalovaný uvedl, že poté co nedošlo ke vkladu vlastnického práva, mu ze strany žalobkyně byl předmět zástavy sebrán. Nikdy nebyl nikým vyzýván k uzavření nové kupní smlouvy či k nějakým dalším úkonům směřujícím k převodu vlastnického práva na žalobkyni. Dále pak žalovaný uvedl, že po nějaké době, kdy již bylo pravomocně vkladové řízení zastaveno a předmět zástavy byl odevzdán zpět žalobkyni, skutečně uzavřel zástavní smlouvu pro pohledávku [právnická osoba], a. s vůči panu [příjmení] [příjmení].

21. Žádné další důkazy soud neprováděl, když důkazní návrhy trestními spisy, kde figurují [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byly zamítnuty pro neurčitost. Výslech pana [příjmení] [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] nebyl proveden pro zpětvzetí těchto důkazních návrhů a návrh znaleckým posudkem, který navrhovala žalobkyně k listině na č. l. 192, jednak soud zkonstatoval, že byl podán opožděně po uplynutí koncentrační lhůty a i pro případ, že by snad byl podán včas, by byl zamítnut pro nadbytečnost, neboť tento důkaz nemohl změnit závěry vyplývající z provedeného dokazování.

22. Poslední ústní jednání se ve věci konalo dne [datum], když k tomuto jednání se žalobkyně ani její právní zástupce bez omluvy nedostavili, ačkoli o konání tohoto jednání byli vyrozuměni při ústním jednání, které se konalo dne [datum]. Soud tedy při posledním jednání postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce.

23. Podle § 2903 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li právním následkem nečinnosti vznik škody nebo újmy, pak se její náhrady poškozený úspěšně nemůže domáhat, neboť důvodem je, že poškozený škodu fakticky způsobil, respektive neučinil vše, co by rozumná osoba na obranu svých práv učinit měla 24. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

25. Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

26. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

27. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala nároku na náhradu škody ve výši 4 000 000 Kč s odůvodněním, že žalovaný, jakožto prodávající z kupní smlouvy porušil svoji povinnost převést vlastnické právo k nemovitostem na žalobkyni, v důsledku čehož byla žalobkyni způsobena škoda nejméně ve výši 4 000 000 Kč, když tato částka představovala hodnotu prodávaných, avšak nepřevedených, nemovitostí stanovenou znaleckým posudkem ke dni [datum]. Soud tedy zkoumal předpoklady nároku na náhradu škody na straně žalobkyně. Z provedeného dokazování pak dospěl k závěru, že skutečně mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, a to mezi žalovaným jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující, jejímž předmětem byly nemovitosti v kupní smlouvě specifikované. Kupní smlouva byla uzavřena dne [datum], následně pak [datum] podali oba dva účastníci společně návrh na vklad vlastnického práva k daným nemovitostem ve prospěch žalobkyně. V rámci tohoto řízení o povolení vkladu byli účastníci, resp. převodce tedy žalovaný, výzvou ze dne [datum] vyzván k odstranění nedostatků podaného návrhu, k výzvě katastrálního úřadu nebyly nedostatky vkladového řízení odstraněny a následně pak došlo usnesením Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany, pod č.j. [spisová značka], ze dne 19. 8. 2014 k zastavení daného řízení o povolení vkladu vlastnického práva, které ve spojení s rozhodnutím Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] pod č. j. ZKI [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], nabylo právní moci dne [datum]. Tedy lze dovodit, že žalovaný v pozici prodávajícího porušil svoji povinnost převést na žalobkyni vlastnické právo dle dané kupní smlouvy. Kupní smlouva na tuto situaci pamatovala, a to v článku VI. tak, že se oba účastníci zavázali pro případ, kdy nedojde ke vkladu vlastnického práva si poskytnout vzájemnou součinnost a uzavřít kupní smlouvu novou, případně byla sjednána možnost kupující od kupní smlouvy odstoupit a požadovat vrácení zaplacení kupní ceny. V řízení však nebylo prokázáno, že by v rozmezí od zamítavého rozhodnutí o zastavení řízení o vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, tedy ode dne [datum] ke dni [datum] (den dražební vyhlášky), případně ke dni [datum] (dne podání návrhu na vklad vlastnického práva pro třetí osobu), či ke dni [datum] (ke dni zápisu vlastnického práva ve prospěch třetí osoby), byly ze strany účastníků, tedy jak ze strany prodávajícího, zejména pak ze strany kupující, učiněny jakékoli kroky k realizaci vkladu vlastnického práva dle kupní smlouvy ze dne [datum] ve prospěch žalobkyně. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalobkyně žalovaného k poskytnutí jakékoliv součinnosti vyzývala.

28. S ohledem na výše uvedené, bez ohledu na to, zda kupní cena za prodávané nemovitosti byla či nebyla uhrazena, bez ohledu na to, zda to byl žalovaný, či žalobkyně, kdo mohl nedostatky vkladového řízení odstranit, dospěl soud po provedeném dokazování ke zjištění, že nebyla tvrzena a ani prokázána jakákoliv aktivita žalobkyně, kterou by se domáhala nabytí svého vlastnického práva k převáděným nemovitostem a to v rozmezí od [datum], (kdy došlo k pravomocnému zastavení řízení o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně do katastru nemovitostí) do [datum], (kdy došlo ke vkladu vlastnického práva k daným nemovitostem ve prospěch třetí osoby). Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně neučinila ničeho, aby vznik škody odvrátila, a proto má za to, že se žalobkyně nemůže úspěšně nároku na náhradu škody v tomto řízení domáhat. Soud při těchto úvahách vycházel právě s ust. § 2903 zákona č. 89/2012 Sb., a komentáře k tomuto ustanovení, dle kterého je-li právním následkem nečinnosti vznik právně relevantní škody nebo újmy, nemůže se její náhrady poškozený úspěšně domáhat. Důvodem je, že poškozený škodu fakticky způsobil, resp. neučinil vše, co by rozumná osoba na obranu svých práv učinit měla. Občanský zákoník přitom nevychází z pojetí, že náhrada utrpěné újmy se neposkytuje, protože poškozený porušil svoji povinnost, ale z důvodu, že spoluzpůsobil její neodvrácení v rozsahu, v jakém by se každá rozumná osoba chovala, tedy v měřítku objektivním. Právě rozsah, ve kterém poškozený nejednal, je pak námitkou škůdce při uplatňování nároku na náhradu škody. Tato skutečnost je vyjádřena slovy "nese ze svého, čemu mohl zabránit". S ohledem na výše uvedené se pak soud již výší samotné škody nezabýval a žalobu zamítl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

29. Co se týče výroku o náhradě nákladů řízení, tento je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl v tomto případě zcela úspěšný a má tak právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají z odměny advokáta ve smyslu ustanovení § 6, § 7, §9 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to celkem za 7 úkonů právní pomoci, úkon á 24 300 Kč – 1x příprava, převzetí, 1 x písemné vyjádření ze dne [datum], 1 x účast při ústním jednání dne [datum] (14:00- 15:40 hod.), účast při ústním jednání dne [datum] (9:15 – 12:55 hod.) - 2 krát úkon, účast při ústním jednání dne [datum] (11:10- 12:32 hod.) – 1 krát úkon a účast při ústním jednání dne [datum] (13:00 – 13:43 hod.). Dále pak 7 režijních paušálů v souladu s ustanovením § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1999 Sb. á 300 Kč/úkon Náklady řízení celkem představují částku 172 200 Kč Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná 3 denní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění pak v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaného.