31 C 133/2018

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 160 668 Kč s příslušenstvím I.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 160 668 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 160 668 Kč od 1. 5. 2014 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 64 071,40 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 10. 1. 2018 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 160 668 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 160 668 Kč od 1. 5. 2014 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce jako zhotovitel uzavřel se žalovanou jako ob jednatele dne 29. 10. 2013 smlouvu o dílo dle obchodního zákoníku, předmětem díla bylo dodání a osazení (montáž či zabudování) oken a dveří na akci„ [anonymizována čtyři slova] [obec]“. Na základě této smlouvy byl žalobce povinen dodat na předmětnou stavbu okna a dveře dle své (žalovanou schválené a akceptované) specifikace - nabídky [anonymizováno] a [anonymizováno], která tvořila nedílnou součást smlouvy o dílo. Žalobce byl povinen provést dílo tak, aby bylo způsobilé k předání nejpozději v termínu 51. týdne roku 2013. Tuto povinnost žalobce splnil, když okna převzal od svého dodavatele dne 26. 11. 2013 a následně je začal montovat a dveře převzal od svého dodavatele dne 19. 12. 2013 a následně započal s montáží. Za toto dílo byla žalovaná povinna zaplatit celkem 210 668 Kč, přičemž částka 50 000 Kč byla uhrazena jako záloha. Po dokončení díla žalobce vystavil žalovanou konečnou fakturu se splatností 21 dnů po předání díla a jeho převzetí ob jednatele, tedy žalovanou. Jelikož původně vystavená faktura obsahovala chybu, byla tato opravena a z toho důvodu byla splatnost, mimo jiné na písemnou žádost žalované, posunuta na 30. 4. 2014. Žalovaná však svůj závazek nesplnila a neučinila tak ani po písemné upomínce ze dne 28. 8. 2014. 2.) Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonem stanovené lhůtě odpor, v němž uvedla, že namítá promlčení nároku žalobce, neboť na straně žalobce došlo k bezdůvodnému obohacení a počátek promlčecí lhůty se odvíjí od okamžiku vědomosti, že k bezdůvodnému obohacení došlo. 3.) Při jednání, které se ve věci konalo dne 18. 6. 2018, se žalovaná vyjádřila k žalobě tak, že žalobce nesplnil řádně a včas svoji povinnost. Po žalované byla uplatněna smluvní pokuta za prodlení v důsledku prodlení žalobce, který nedokončil řádně a včas dílo. Žalovaná musela nechat dílo provést třetími subjekty, které dílo za žalobce dodělaly. Dále opětovně namítla žalovaná promlčení daného nároku a v neposlední řadě žalovaná uvedla, že od smlouvy o dílo odstoupila. Následně pak jednání probíhalo v nepřítomnosti žalované, jejíž jednatel sdělil, že z důvodu bolesti zubů nebude jednání dále přítomen. Při skončení tohoto jednání se účastníkům dostalo poučení ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. a ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. bylo řízení zkoncentrováno, když byla poskytnuta koncentrační lhůta do 9.7.2018. 4.) Poslední den koncentrační lhůty žalovaná požádala o její prodloužení do 31.7.2018 s odůvodněním, že právní zástupce žalované sdělil jednateli žalované společnosti bezprostředně po jednání, že čerpá dovolenou, která se překrývá s dovolenou jednatele žalované a tedy nebylo možné vyjádření soudu v dané lhůtě podat. 5.) Usnesením ze dne 10. 7. 2018 Okresní soud Plzeň – město pod č. j. 31 C 133/2018-39 žádost žalované o prodloužení koncentrační lhůty zamítl. Proti tomuto usnesení pak nepřipustil odvolání. 6.) Podáním doručeným zdejšímu soudu emailem dne 31. 7. 2018 žalovaná předložila soudu emailovou komunikaci mezi účastníky ze dne 4. 12. 2013. Podáním ze dne 31.7.2018, doručeným zdejšímu soudu poštou dne 3. 8. 2018, pak žalovaná poukazovala na svůj zdravotní stav při prvním nařízeném ústním jednání. Nadále tvrdila, že od smlouvy o dílo řádně odstoupila. Poukazoval na to, že žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy o dílo. Odkázal na emailovou komunikaci ze dne 31. 1. 2014 mezi účastníky, jakož i ze dne 3. 12. a 4. 12. 2013. Dále namítla podjatost rozhodující samosoudkyně a podal odvolání proti usnesení, kterým byla žádost žalované společnosti o prodloužení koncentrační lhůty zamítnuta. Prokazoval-li jednatel žalované společnosti svoji zdravotní indispozici při jednání, které se konalo dne 18.6.2018, propustkou ze dne 18. 6. 2018, pak soud zcela přesně nerozumí tomu, co nebo jaká tvrzení jednatele žalované měla tato propustka prokazovat, když byla tedy vystavena pro jednatele žalované společnosti a z jejího textu vyplývá, že jednatel žalované společnosti má povoleno opustit pracoviště dne 18. 6. 2018. Byla dále opatřena razítkem MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno 5 slov]. 7.) Žalovaná dále ve svém podání doručeném zdejšímu soudu dne 3. 8. 2018 navrhla k prokázání svých tvrzení, že žalobce neplnil dle smlouvy o dílo řádně a včas, emailovou korespondenci, účastnický výslech, odstoupení od smlouvy, stavební deníky, zápisy z kontrolních dnů, urgenční dopisy k plnění díla, listinné prohlášení žalobce, že dílo nesplnil včas a řádně a výslech svědků, které by upřesnila, s výhradou dalších důkazů, listin, svědků, znaleckých posudků a podobně. 8.) Další ústní jednání mělo být konáno dne 6. 8. 2018, avšak s ohledem na námitku podjatosti vznesenou žalovanou, jakož i na odvolání podané do shora citovaného usnesení se toto jednání nekonalo a bylo odročováno za účelem vyčkání rozhodnutí krajského soudu jak o námitce podjatosti, tak i o odvolání žalované. 9.) Usnesením ze dne 13. 5. 2019 pod č. j. [číslo jednací] Krajský soud v Plzni rozhodl o tom, že odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu Plzeň – město pod č. j. 31 C 133/2018-39 ze dne 10. 7. 2018 se odmítá a dále o tom, že samosoudkyně Mgr. Monika Mlíčková není vyloučena z projednání a rozhodnutí této věci. 10.) Další ústní jednání soud nařídil na 17. 6. 2019, když toto jednání se nekonalo, bylo odvoláno ze strany soudu, další ústní jednání pak bylo nařízeno na den 19. 9. 2019, kde jednatel žalované požádal téhož dne, tedy dne 19. 9. 2019 o odročení daného jednání ze zdravotních důvodů, které prokazoval zprávou z Fakultní nemocnice Plzeň ze dne 18. 9. 2019. Toto jednání bylo tedy odvoláno, účastníci byli dále předvoláni k dalšímu ústnímu jednání na den 24. 10. 2019, když k žádosti jednatele žalované z důvodu kolize jednání bylo toto jednání opětovně odročováno a účastníci byli předvoláni k ústnímu jednání na den 2. 12. 2019. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 27. 11. 2019 žalovaná společnost opětovně požádala o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti jednatele, což měla žalovaná prokazovat pracovní neschopností, která však k této žádosti přiložena nebyla. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 4. 12. 2019 sdělil jednatel žalované společnosti, že nebyl schopen pohybu, nemohl předložit pracovní neschopnost. Tuto předložil, když z tohoto rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vyplýval pouze datum vystavení dne 29. 11. 2019. Soudu byla předložena kopie v takovém formátu, že nebylo zřejmé, zda je tato pracovní neschopnost vystavena skutečně lékařem, když soud poukazuje na skutečnost, že tato byla vystavena až dnem 29. 11. 2019, když žalovaná společnost svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne 27. 11. 2019 na tuto neschopnost již odkazovala. 11.) Jednání dne 2. 12. 2019 nebylo ze strany soudu odvoláno, žádost žalované společnosti soud považoval za účelovou a obstrukční. Pracovní neschopnost jednatele žalované společnosti nebyla řádně doložena, prokázána a soud tedy ve věci při tomto jednání jednal v nepřítomnosti žalované společnosti. 12.) Další ústní jednání bylo nařízeno na den 23. 1. 2020, podáním doručeným zdejšímu soudu dne 20. 1. 2020, žalovaná společnost z důvodu trvající pracovní neschopnosti jednatele požádala opět o odročení jednání nařízeného na 23. 1. 2020, když k této žádosti přiložila rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, které nebylo vyplněno žádným jménem ani příjmením, neobsahovalo žádné údaje vyjma informace o dalším ošetření, a to 30. 1. 2020. Na tomto rozhodnutí absentovalo razítko lékaře, označení lékaře, který toto rozhodnutí vystavil. Soud tedy postupoval opět v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a ve věci jednal nadále v nepřítomnosti žalované společnosti. 13.) Z provedeného dokazování má pak soud za prokázaný následující skutkový stav. 14.) Ze smlouvy o dílo má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne 29. 10. 2013 mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovanou jako ob jednatele, když na základě této smlouvy se žalobce zavázal provést pro žalovanou dodávku podle specifikace [anonymizováno] a [anonymizováno], a to PVC okna ve 48. týdnu 2013 a PVC vchodové dveře v 51. týdnu 2013 (tedy v termínu od 16 -22 prosince 2013). Cena díla byla mezi účastníky sjednána dohodou ve výši 210 668 Kč, když žalobce byl oprávněn vystavit konečnou fakturu po předání zboží, jejíž splatnost byla dohodnuta na 21 dnů. Žalovaná se zavázala zboží převzít na výzvu žalobce. 15.) Z nabídky č. [anonymizováno] má soud za prokázané, že žalobce nabídl žalovanému dodávku a montáž oken a dveří Otherm v této nabídce detailně specifikované, a to za cenu 45 235 Kč. Nabídkou č. [anonymizováno] pak žalobce nabídl žalovanému dodávku a montáž dveří a oken Otherm v této nabídce detailně specifikovaných, a to za cenu 165 433 Kč. 16.) Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalobce vyfakturoval žalované zálohu na dodávku a montáž výplní stavebních otvorů v provozní budově [anonymizována dvě slova] [obec] částkou 50 000 Kč se splatností dne 7. 11. 2013, když z tvrzení samotné žalobkyně, jakož i z výpisu z účtu, má soud za prokázané, že žalovaná žalobci tuto částku uhradila dne 8. 11. 2013. 17.) Z dodacího listu [číslo] [rok] [číslo] má soud za prokázané, že žalobce převzal od svého dodavatele [název práv. osoby] plastová okna v tomto dodacím listě specifikované, a to dne 26. 11. 2013. Z dodacího listu [číslo] [rok] [číslo] má pak soud za prokázané, že žalobce převzal od svého dodavatele [název práv. osoby] dne 19. 12. 2013 další dodávku zboží. 18.) Z faktury [číslo] ze dne 23. 12. 2013 má soud za prokázané, že žalobce vyfakturoval žalované částku 214 568 Kč se splatností 13. 1. 2014. 19.) Z emailu ze dne 14. 3. 2014 má soud za prokázané, že žalovaná tímto emailem sdělila žalobci, že dne 19. 2. 2014 vrátili fakturu se žádostí o opravu, neboť tato nebyla ponížena o zaplacenou zálohu. Z emailu ze dne 14. 3. 2014 má pak soud za prokázané, že žalobce žalovanému opravenou fakturu zaslal. 20.) Z dopisu ze dne 17. 3. 2014 má soud za prokázané, že žalovaná společnost k faktuře [číslo] znějící na částku 164 568 Kč se splatností dne 13. 1. 2014 sdělila, že tato částka neodpovídá sjednané ceně díla, tuto vrátila zpět žalobci a požadovala rovněž opravit datum splatnosti. 21.) Z opravené faktury [číslo] má soud za zjištěné, že žalobce vyfakturoval žalované za dodávku a montáž výplní stavebních otvorů v provozní budově [anonymizována dvě slova] [obec] částku 210 668 Kč se splatností dne 30. 4. 2014. Z podacího lístku má soud za prokázané, že tato faktura byla odesílána žalované společnosti dne 21. 5. 2014. 22.) Z upomínky ze dne 5. 8. 2014 má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovanou o zaplacení dlužné částky. 23.) Žalobce k prokázání svých tvrzení o řádném včasném provedení a předání díla žalované navrhl výslech pana [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [celé jméno svědkyně] a pana [celé jméno svědka]. 24.) Ze svědecké výpovědi pana [celé jméno svědka] má soud za zjištěné, že tento pracoval jako OSVČ pro žalobce na stavbě rekonstrukce [anonymizována dvě slova] [obec], kdy svědek montoval pro žalobce okna, dveře a výlohy, a to společně s panem [jméno] [příjmení], kdy žalobce jim vše uhradil. Nebylo jim ze strany jednatele žalované společností nic vytýkáno. 25.) Ze zápisu ze stavebního deníku číslo listu [číslo] má soud za prokázané, že dne 8.11.2013 bylo dojednáno, že okna a dveře budou dodány dne 26.11.2013, následně započne jejich montáž. Ze zápisu stavebního deníku číslo listu [číslo] má soud za zjištěné, že dne 9.12.2013 byla okna osazena a předána v pořádku. 26.) Ze svědecké výpovědi paní [celé jméno svědkyně], vedoucí zaměstnankyně [anonymizována dvě slova] [obec] má soud za prokázané, že svědkyně z pozice vedoucí pracovnice [anonymizována dvě slova] v [obec] měla na starosti chod [anonymizováno] při prováděné rekonstrukci, uvedla, že je možno soudu poskytnout celý stavební deník, který je uložen u [anonymizována dvě slova] v [obec]. Uvedla, že ze strany [anonymizováno] nebylo zhotoviteli ani nikomu jinému ve vztahu dodávek oken a dveří nic vytýkáno, že ze strany [anonymizována dvě slova] v [obec] nebyly vůči žalované společnosti uplatňovány žádné sankce. Sdělila, že celá cena díla byla [název práv. osoby] ze strany [anonymizována dvě slova] uhrazena, včetně víceprací a včetně dodávky oken i dveří. Svědkyně rovněž uvedla, že existovala dohoda o posunutí termínu zhotovení díla mezi [anonymizována dvě slova] [obec] a žalovanou společností, když toto vše by bylo možné prokázat listinami. Svědkyně rovněž sdělila, že za dodávku a montáž oken zaplatili vše panu [příjmení], tedy [název práv. osoby]. Uvedla, že dodávka oken a dveří byla provedena bez závad. K tomuto Toto své tvrzení pak dokládala rovněž kopií listu ze stavebního deníku [číslo] když uvedla, že okna i dveře byly předány současně. 27.) Soud dále ve věci provedl listinné důkazy, které označila ve své svědecké výpovědi slyšená svědkyně paní [celé jméno svědkyně], respektive na které odkazovala tato svědkyně, když ze smlouvy o dílo ze dne 14. 5. 2013 má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi [název práv. osoby] jako zhotovitelem a [anonymizována čtyři slova] [země] jako ob jednatele, když předmětem této smlouvy byly stavební práce na [anonymizována čtyři slova] – [obec] – rekonstrukce [příjmení] [jméno], a to v souladu s harmonogramem prací a cenovým rozpočtem. S termínem provedení do 31. 10. 2013 za cenu 1 554 979 Kč. Z rozpočtu a ze soupisu prací, ve spojení s harmonogramem prací má soud za prokázané, že součástí smlouvy o dílo, což mezi účastníky tohoto řízení nebylo sporné, byla rovněž dodávka PVC oken a PVC dveří ze strany [název práv. osoby] 28.) Z dodatku [číslo] [rok] ke smlouvě o dílo ze dne 14. 5. 2013 má soud za prokázané, že byla prodloužena doba dokončení díla do 31. 1. 2014. Z návrhu dodatku [číslo] ve spojení s dodatkem [číslo] [rok] ke smlouvě o dílo má soud za prokázané, že mezi účastníky byly dohodnuty vícepráce. 29.) Ze zápisu o předání a převzetí staveniště a díla má soud za prokázané, že tento byl sepsán dne 24. 1. 2014, kdy mezi ob jednatele a zhotovitelem byl sjednán termín k odstranění vad a nedodělků do 7. 2. 2014. 30.) Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že [název práv. osoby] vyfakturovala [země] [anonymizována tři slova] [země] cenu díla ve výši 1 554 979 Kč, a to dne 28. 1. 2014 se splatností 29. 3. 2014. Z potvrzení o zaplacení vydaného dne 21. 1. 2020 má soud za prokázané, že [země] [název práv. osoby] tuto částku uhradila. 31.) Z faktury [číslo] ze dne 28. 1. 2014 má soud za prokázané, že [název práv. osoby] vyfakturovala [země] [anonymizována tři slova] [země] cenu víceprací ve výši 143 516 Kč se splatností 29. 3. 2014, když z potvrzení o zaplacení vystaveného dne 21. 1. 2020 má soud za prokázané, že i tato částka byla [název práv. osoby] zaplacena. 32.) Podle § 536 odst.1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013, smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a ob jednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. 33.) Podle 546 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013, je ob jednatel povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná (§ 536 odst. 3), je ob jednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek. 34.) Podle § 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013, nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. 35.) Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovanou jako ob jednatele byla uzavřena ve smyslu ustanovení § 536 občanského zákoníku smlouva o dílo, na jejímž základě se žalobce zavázal provést pro žalovanou dílo a to dodávku a montáž PVC oken a PVC dveří při rekonstrukci [anonymizována dvě slova] v [obec]. Z povedeného dokazování a to zejména ze zápisů ze stavebního deníku, ze svědecké výpovědi pana [celé jméno svědka] a paní [celé jméno svědkyně] má soud za prokázané, že žalobce jako zhotovitel svoji povinnost splnil. Žalobce následně v souladu se smlouvou o dílo vyfakturoval žalovanému sjednanou cenu díla a to fa. [číslo] nejprve na částku 214. 568 Kč, která mu byla ze strany žalované vrácena s upozorněním, že z této není odečtena zaplacená záloha, následně po její opravě s tím, že fakturovaná částka neodpovídala smlouvě o dílo, kdy tedy došlo k dalšímu provedení opravy faktury co do částky s posunutím termínu splatnosti k žádosti žalované a to vystavením faktury na částku 160 668 Kč se splatností dne 30.4.2014. Žalovaná však svoji povinnost uhradit žalobci sjednanou cenu díla ani poté nesplnila, nesplnila ji ani přes písemnou upomínku žalobce. Jelikož se žalovaná se zaplacením peněžitého plnění octila v prodlení, přiznal soud žalobci vedle dlužné jistiny rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014, když výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a počátek prodlení žalovaného odpovídá provedenému dokazování a je datován dnem následujícím po splatnosti žalované faktury. 36.) Pokud žalovaná namítala promlčení nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla, pak se soud s touto námitkou neztotožnil, neboť v souladu se smlouvou o dílo vzniklo žalobci právo na zaplacení ceny díla na základě konečné faktury, která měla být vystavena po předání zboží. Splatnost faktury pak byla dohodnuta na 21 dnů. Faktura byla vystavena dne 23. 12. 2013, když ze stavebního deníku má soud za prokázané, že okna byla předána v pořádku, a to dne 9. 12. 2013. Co se týče předání dveří, ačkoli nemá soud najisto postaveno, kdy byly dveře skutečně žalobcem žalované společnosti předány, má za prokázané, že tyto převzal žalobce od dodavatele dne 19.12.2013 a nejpozději dne 28.1.2014 předala žalovaná společnost celé zhotovené dílo ob jednateli. Faktura byla žalobcem vystavena dne 23. 12. 2013, původně s termínem splatnosti dne 13.1.2014, avšak po dohodě obou účastníků se termín splatnosti faktury posunul na 30.4.2014, kdy k posunu termínu splatnosti fakturované částky došlo k žádosti žalované společnosti ze dne 17.3.2014, tedy i kdyby soud vycházel z termínu předání díla žalovanou ob jednateli [anonymizována dvě slova] v [obec], pak by žalobci nárok na zaplacení ceny díla na základě uvedené faktury vznikl. Mezi účastníky se pak jedná o obchodně závazkový vztah ve smyslu zákona č. 513/1991 Sb., neboť smlouva byla uzavírána mezi dvěma podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Ve smyslu ustanovení § 397 tohoto zákona činí pak promlčecí doba 4 roky. Byla –li pak po dohodě stran, k žádosti žalované ze dne 17.3.2014, posunuta lhůta splatnosti vystavené faktury na 30.4.2014, promlčení lhůty uplynula dne 30.4.2018. Žaloba pak byla podána dne 10. 1. 2018. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že nárok žalobce není promlčen. 37.) Namítala-li pak žalovaná, že je nezbytné nárok žalobkyně posuzovat z titulu bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná tvrdila, že žalobce neprovedl dílo řádně a včas, toto vykazovalo vady, které byla žalovaná nucena nechat odstranit prostřednictvím třetích osob, a následně z tohoto důvodu žalovaná od smlouvy o dílo odstoupila, soud nemá tato tvrzení za prokázaná. Žalovaná byla v rámci řízení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o tom, co je nezbytné tvrdit a rovněž o tom, že je povinna svá tvrzení prokázat, popřípadě k jejich prokázání označit důkazy, byla rovněž poučena o následcích nesplnění této povinnosti a řízení bylo koncentrováno. Žalovaná v koncentrační lhůtě soudu žádná tvrzení ani důkazy neposkytla, soud tedy nemá její tvrzení ohledně nesplnění povinnosti ze strany žalobce dílo řádně a včas provést, ohledně údajných vad díla, jejich odstranění, ohledně odstoupení od smlouvy ze strany žalované, za prokázané. 38.) K podání žalované doručenému zdejšímu soudu emailem dne 31. 7. 2018 a následně ze dne 31.7.2018 doručeném soudu dne 3.8.2018, soud nepřihlížel, neboť toto bylo soudu doručeno po koncentrační lhůtě, kdy koncentrační lhůta nebyla ze strany soudu žalované prodloužena, jak je výše uvedeno. 39.) Nad rámec pak soudu uvádí, tvrdila –li strana žalovaná, že dílo provedené žalobcem vykazovalo vady, pak má soud zato, že toto tvrzení bylo vyvráceno provedeným dokazováním, zejména svědeckou výpovědí paní [celé jméno svědkyně], jakož i listinnými důkazy, zejména pak předávacím protokolem mezi žalovanou společností jako zhotovitelem a [anonymizována čtyři slova] [země], stejně jako tvrzení žalované, že v důsledku prodlení žalobce byla vůči ní ze strany ob jednatele díla uplatněna sankce. 40.) Soud pak neprováděl důkazní návrh žalobce výslechem svědka [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka], neboť má za to, že skutkové okolnosti potřebné pro rozhodnutí soudu byly na základě již provedeného dokazování dostatečně objasněny. 41.) S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 42.) Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. Žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 6 427 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za 6 úkonů právní služby á 7 540 Kč/úkon (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. výzva ve věci - ½ úkonu, 3. sepis žaloby, 4. písemné vyjádření, 5. – 8. účast na soudním jednání dne 18.6.2018, dne 6.8.2018 – ½ úkonu (jednání se nekonalo), dne 2.12.2019 a dne 23.1.2019), a to dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, náhrada hotových výdajů za 8 úkonů právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21 % DPH, celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 64 071,40 Kč Místo plnění pak bylo určeno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce. 43.) Lhůty k plnění byly stanoveny jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty delší soud neshledal žádné důvody.