31 C 149/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost pana , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalobce, vůči , Jméno žalovaného, , narozenému , Datum narození žalovaného, , naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu , adresa, – jih ze dne , datum, pod č. j. , spisová značka, , 23 P a Nc 245/2018, se s účinností od , datum, zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil jeho vyživovací povinnost ke zletilému synovi, tedy k žalovanému a to ode dne , datum, . Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný je syn žalobce, o výživném pro žalovaného bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu , adresa, – město, a to v roce 2019 v řízení pod sp.zn. , spisová značka, , výživné bylo stanoveno ve výši , částka, . Žalovaný již dosáhl zletilosti a žalobce tak žalovaného požádal o doložení potvrzení o studia, z něhož by bylo zřejmé, zda jeho vyživovací povinnost stále trvá. Žalovaný předložil potvrzení o studiu, kdy volil soukromou vysokou školu , Anonymizováno, -, právnická osoba, . Žalovaný mu potvrzení dodal s datem , datum, , nicméně žalobce zjistil. Že se jedná o falzum, tedy že syn na této škole nestuduje. Žalobce je tak přesvědčen, že jeho vyživovací povinnost zanikla, neboť žalovaný již nestuduje, nepřipravuje se tak na své budoucí povolání a s ohledem na jeho věk a flexibilnost pro něj nemůže být problém najít si zaměstnání.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, a to na den , datum, , kdy žalovaný se k tomuto jednání, ačkoli byl předvolán řádně a včas nedostavil, svoji neúčast u toho jednání neomluvil a nepožádal soud o odročení jednání. Soud tak postupoval v souladu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z připojeného spisu okresního soudu , adresa, – jih má soud za prokázané, že naposledy bylo o výživném rozhodováno rozsudkem Okresního soudu , adresa, – jih ze dne , datum, pod č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , na jehož základě byla žalobci stanovena vyživovací povinnost vůči tehdy nezletilému žalovanému na částku ve výši , částka, od , datum, měsíčně se splatností k 15. dni v měsíci předem k rukám matky. Tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Z přípisu ze dne , datum, má sodu za prokázané, že žalobce žalovaného vyzýval k předložení dokladu o studiu. Z potvrzení o studiu Newton univerzity ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný měl být studentem od , datum, do , datum, , když se jedná o potvrzení, které žalovaný předložil žalobci. Osoba vystavují potvrzení je uvedena paní , jméno FO, Peterboková. Z emailové komunikace ze dne , datum, má soud za zjištěné, že zaměstnankyně , Anonymizováno, paní , jméno FO, sdělila žalobci, že se jedná o falešné potvrzení. Z potvrzení o délce absolvovaného studie ze dne , datum, vydaného , právnická osoba, má sodu za prokázané, že žalovaný byl studentem na této vysoké škole v prezenční formě bakalářského studia od , datum, do , datum, a studium ukončil úspěšně bakalářskou zkouškou dne , datum, . Studium bylo přerušeno od , datum, do , datum, .

5. Žádné další důkazy nebyly ze strany soudu prováděny.

6. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

7. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že došlo k zániku vyživovacích povinností žalobce vůči žalovanému ve smyslu ustanovení § 911 občanského zákoníku, kdy žalovaný dosáhl zletilosti, jeho studium bylo ke dni , datum, ukončeno bakalářskou zkouškou, žalovaný neprokázal, že by vyživovací povinnost k němu i nadále pokračovala, a proto dospěl soud k závěru, že je na místě vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému s účinností ke dni , datum, zrušit tak, jak pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, byť žalovaný žalobci k jeho výzvě nedoložil, že by vyživovací povinnost žalobce trvala, avšak s ohledem na skutečnost, že žalobce žádal o zrušení vyživovací povinnosti ode dne , datum, a tato byla zrušena až ode dne , datum, , pak žalobce nebyl se svým nárokem úspěšný, neboť za období od , datum, do , datum, se tohoto zrušení domáhal nedůvodně, důvodný návrh byl pouze od , datum, do dne rozhodnutí, tedy do , datum, . S ohledem na tuto skutečnost tedy soud podle poměru úspěchu a neúspěchu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.