31 C 168/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky ve výši 5 000 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 12. 12. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 089 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 11. 6. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s příslušenstvím, tak jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně (dříve [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 13. 2. 2019 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě zajišťovala žalobkyně pro žalovaného služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to do 30. 9. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Při uzavření smlouvy převzal žalovaný od žalobkyně přijímací zařízení a to a) Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno], které se zavázal v souladu s článkem 4.4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televizi DIGI TV vrátit ve lhůtě do 10 dnů od ukončení smlouvy zpět žalobkyni. Tato technická zařízení žalovaný od žalobkyně převzal, což potvrdil podpisem zakázkového listu, po ukončení smlouvy je však nevrátil a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za jeho nevrácení. Žalovaný byl dopisem ze dne 10. 10. 2019 ze strany žalobkyně a dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 12. 2020 vyzván k vrácení technických zařízení a k zaplacení smluvní pokuty pro případ jejich nevrácení. Žalovaný zařízení nevrátil ani přes písemnou výzvu a ani přes tuto výzvu smluvní pokutu neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V daném případě soud postupoval dle § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníků předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115a o. s. ř. souhlasila. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ve spojení se Zvláštními podmínkami pro službu Kombinované televize DIGI TV účinných od 1. 9. 2016, ve spojení s Všeobecnými podmínkami a reklamačním řádem společnosti [právnická osoba] pro službu DIGI TV, má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) a žalovaným dne 13. 2. 2019, když na základě této smlouvy bylo ze strany žalobkyně žalovanému mimo jiné poskytnuto technické zařízení, a to Set-top box [anonymizováno], když převzetí uvedených zařízení žalovaný potvrdil podpisem smlouvy a dále podpisem protokolu o převzetí tohoto zařízení, když se žalovaný zároveň zavázal tato zařízení po ukončení smlouvy ve lhůtě do 10 dnů vrátit pod sankcí smluvní pokuty za nevrácení Set-top boxu ve výši 5 000 Kč. Dopisem ze dne 10. 10. 2019 byl žalovaný vyzván k vrácení technického zařízení a pro případ nevrácení k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, dopisem ze dne 1. 12. 2020 ve spojení s podacím archem pošty byl žalovaný opětovně vyzván k vydání technického zařízení, případně k zaplacení smluvní pokuty.

5. Podle § 2048 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Podle § 2193 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

7. Podle § 2196 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, byl-li ujednán jen účel, k němuž se má věc užívat, zařídí se vypůjčitel tak, aby začal věc užívat bez zbytečného odkladu a aby ji po splnění účelu bez zbytečného odkladu vrátil.

8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla rovněž smlouva o výpůjčce ve smyslu ust. § 2193 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému do užívání zařízení pro příjem signálu. Ve smlouvě byla stanovena povinnost žalovanému pro případ ukončení smlouvy povinnost poskytnuté zařízení vrátit zpět žalobkyni. Pro případ prodlení s vrácením tohoto zařízení pak byla mezi účastníky sjednána v souladu s ustanovením § 2048 a násl. občanského zákoníku smluvní pokuta. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, technická zařízení žalovanému zapůjčila, žalovaný však své povinnosti ze smlouvy porušil, když po jejím ukončení předmětná technická zařízení žalobkyni zpět nevrátil a to ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalobkyně tak využila svého práva a uplatnila vůči žalovanému nárok na zaplacení smluvní pokuty, který však ze strany žalovaného rovněž nebyl zaplacen. Jelikož se žalovaný se zaplacením dlužné částky dostal do prodlení, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 a násl. občanského zákoníku, jehož výše je požadována v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a počátek prodlení je stanoven ode dne následujícího po uplynutí lhůty ve výzvě ze dne 1. 12. 2020. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl, tak jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. §142a odst. 1 o. s. ř., když plnou náhradu nákladů řízení přiznal žalobkyni, která byla ve věci úspěšná. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 1000 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, ve výši 3 úkonů právní služby po 200 Kč za převzetí zastoupení, zaslání upomínky a podání žaloby, a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky ve výši 300 Kč (3 úkony po 100 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21 % DPH. Náklady řízení tak představují částku 2 089 Kč.

10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.