31 C 169/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 299 960,31 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 59 481,31 Kč jdoucího od 11. 11. 2018 do zaplacení, se podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. pro zpětvzetí v této části zastavuje.

II. Žaloba o zaplacení částky 240 479 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 4. 3. 2021 z této částky do zaplacení a pro zaplacení částky 59 481,31 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 24. 3. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 299 960,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 299 960,31 Kč od 11. 11. 2018 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 13. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě půjčila žalovanému částku 250 000 Kč, když celková splatná částka byla sjednána ve výši 305 479 Kč, kteroužto se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč se splatností ke každému 10. dni kalendářního měsíce s termínem první splátky do 10. 7. 2018 a poslední splátky do 10. 7. 2023, přičemž poslední splátka měla být uhrazena ve výši 5 479 Kč včetně sjednaného příslušenství. Ve smlouvě byla mezi účastníky rovněž sjednána ztráta výhody splátek pro případ prodlení žalovaného s úhradou, kterékoliv z nich. Žalovaný sjednané splátky ve výši 5 000 Kč měsíčně hradil, avšak splátku za měsíc listopad uhradil dne 13. 11. 2018, v důsledku čehož byl úvěr na základě porušení smluvního ujednání ke dni 11. 11. 2018 zesplatněn. Žalovaný následně uhradil splátky ve výši 5 000 Kč, a to dne 15. 1. 2019, 12. 2. 2019, 10. 3. 2019, 17. 4. 2019, 10. 5. 2019, 11. 6. 2019, 2. 8. 2019 a 29. 8. 2019, když celkem uhradil částku ve výši 65 000 Kč. Žalovaný měl po zesplatnění zaplatit částku ve výši 240 479 Kč a dále pak zákonný úrok ve výši 59 481,31 Kč za období od 11. 11. 2018 (ode dne zesplatnění) do 4. 3. 2021 (ke dni zaslání předžalobní výzvy). Celkem tak žalovaný dluží částku 299 960,31 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.

3. V doplnění žaloby doručeném zdejšímu soudu dne 7. 7. 2021 žalobkyně uvedla, že požaduje po žalovaném k zaplacení částku 240 479 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 4. 3. 2021 do zaplacení a dále pak zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši 59 481,31 Kč, a to za období od 11. 11. 2018 do 3. 3. 2018 z částky 285 479 Kč, tedy celkem částku 299 960,31 Kč. Zároveň uvedla, že smlouva o půjčce byla uzavírána mezi žalobkyní a žalovaným v režimu dvou spoludlužníků, když jedním spoludlužníkem byla právnická osoba společnost [právnická osoba] a druhým spoludlužníkem právě žalovaný.

4. Toto podání pak soud vyhodnotil jako částečné zpětvzetí žaloby co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 59 481,31 Kč od 11. 11. 2018 do zaplacení zpět, a proto soud řízení v tomto rozsahu řízení zastavil tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

5. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Fyzické osobě nebyl poskytnut žádný úvěr, úvěr byl poskytnut společnosti [právnická osoba] Dále pak žalovaný uvedl, že žalobkyně nepředložila výpis o převodu částky dohodnutého úvěru na společnosti [právnická osoba]

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

7. Ze smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne 13. 6. 2018 mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a na straně vydlužitele byla uvedena společnost [právnická osoba] [jméno] [příjmení] [příjmení], [IČO] narozen [datum], sídlem [adresa žalobkyně a žalovaného], na jejímž základě zapůjčitel zapůjčil vydlužiteli částku 250 000 Kč a to v hotovosti před podpisem této smlouvy, což vydlužitel podpisem potvrdil. Vydlužitel se pak zavázal dlužnou částku hradit na účet zapůjčitele a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně počínaje červencem 2018 se splatností do každého 10. dne v měsíci až do úplného zaplacení půjčky. Dále se pak vydlužitel zavázal uhradit poplatek za půjčku 2 500 Kč. Pro případ prodlení se splátkovým kalendářem jakoukoli splátkou řádně a včas se pak celý dluh stával splatným najednou, a to ke dni prodlení vydlužitele. Dále bylo v této smlouvě o zápůjčce ujednáno, že smlouva byla vypracována ve dvou vyhotoveních, každé s platností v originálu, kdy každý účastník smlouvy obdržel po jednom vyhotovení.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni, oddíl C, vložka [číslo] má soud za prokázané, že je zde zapsána společnost [právnická osoba], [IČO], jejímž jediným společníkem a jednatelem je ode dne [datum] žalovaný.

9. Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] jako úvěrující bankou a žalobkyní jako úvěrovaným klientem, a to dne 13. 6. 2018, když na základě této smlouvy [obec] [anonymizováno] poskytla žalobkyni úvěr ve výši 250 000 Kč za podmínek do této smlouvy sjednaných. Z výpisu z úvěrového účtu žalobkyně za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 má soud za prokázané, že úvěr ve výši 250 000 Kč byl žalobkyni ze strany [obec] [anonymizováno] poskytnut. Z výpisu z účtu vedeného u [obec] [anonymizováno] na jméno žalobkyně za období od 1. 1. do 28.2.2019 má soud za prokázané, že žalobkyně sjednaný úvěr [obec] [anonymizováno] hradila.

10. Z výpisu z účtu vedeného [anonymizována dvě slova], jehož majitelkou je žalobkyně, má soud za prokázané, že dne 10. 7. 2018, 10. 8. 2018, 10. 9. 2018, 10. 10. 2018, 12. 2. 2019 a 13. 6. 2018 byla poskytnuta ze strany společnosti [právnická osoba] částka ve výši vždy 5 000 Kč (dne 13. 6. 2018 částka ve výši 2 500 Kč).

11. Z výzvy ze dne 4. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala.

12. Při jednání, které se konalo dne 28. 2. 2022, pak učinili nesporným, že na poskytnutý úvěr byla uhrazena částka 65 000 Kč, kdy žalobkyně byla poučena o tom, že je nezbytné prokázat, případně označit důkazy k prokázání jejího tvrzení o tom, že smlouva o půjčce byla uzavírána rovněž se žalovaným jako spoludlužníkem. Řízení bylo koncentrováno.

13. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 22. 3. 2022 žalobkyně k prokázání tohoto tvrzení označila k důkazu výslech svědkyně paní [celé jméno svědkyně], zaměstnankyně [obec] [anonymizováno], dále pak účastnický výslech žalobkyně, účetní závěrky [právnická osoba] [anonymizováno] za období 2017 až 2020, z nichž mělo vyplývat, že v tomto období tato společnost téměř nepodnikala, jakož i skutečnost, že se v závazcích společnosti neprojevuje tato půjčka ze strany žalobkyně, požádala soud, aby uložila společnosti [právnická osoba] povinnost vydat k důkazu veškeré účetnictví za období roku 2017 až 2018 a dále pak soud předložila účetní závěrky společnosti [právnická osoba] za rok 2017, 2018 a 2020, z nichž bylo zřejmé, že společnost [právnická osoba] poskytnutou částku řádně neúčtovala. Navrhla rovněž zpracování odborného vyjádření, ktedrým by se osvědčilo, zda byla částka 250 000 Kč zanesena do účetnictví společnosti [právnická osoba] a jak byla v podnikání této společnosti využita.

14. Tyto důkazní návrhy vyjma výslechu navrhované svědkyně paní [celé jméno svědkyně] soud v návaznosti právě i na výslech paní [celé jméno svědkyně] pro nadbytečnost zamítl, neboť měl za to, že byl skutkový stav pro rozhodnutí vše věci samé dostatečně zjištěn z provedeného dokazování.

15. Ze svědecké výpovědi paní [celé jméno svědkyně], zaměstnankyně [právnická osoba] má soud za prokázané to, že [právnická osoba] uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyni částku 250 000 Kč, když žalobkyně měla svědkyni sdělit, že tyto peníze poskytne panu žalovanému. Svědkyni však žádné další podrobnosti u jednání mezi žalobkyní a žalovaným známy nebyly a k žádným okolnostem smluvního vztahu mezi žalobkyní se neuměla vyjádřit.

16. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 1868 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zaváže-li se několik dlužníků k témuž plnění, nebo zaváže-li se dlužník několika věřitelům k témuž plnění, spravují se společný dluh i společná pohledávka podle zásad o spoluvlastnictví.

18. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení peněžitého plnění z titulu smlouvy o zápůjčce. Ze smlouvy o zápůjčce má však soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne 13. 6. 2018 mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a otázkou pak bylo, s jakým dalším subjektem, zda se jednalo o společnost [právnická osoba] či o pana [jméno] [příjmení] [příjmení]. Z obsahu této smlouvy je zřejmé, že tato smlouva o zápůjčce byla uzavírána mezi toliko dvěma subjekty, nikoli třemi subjekty, jak tvrdila žalobkyně, když žalobkyně tvrdila, že žalovaný vystupoval v tomto závazkovém vztahu jako spoludlužník vedle společnosti [právnická osoba] Z písemných ujednání je zcela zřejmé, že smlouva byla uzavřena mezi dvěma subjekty ve dvou vyhotoveních, kdy každý z nich obdržel po jednom z nich. V této smlouvě se pak vydlužitel zavázal hradit měsíčně částku 5 000 Kč ve prospěch žalobkyně na účet v této smlouvě uvedený. Tato smlouva pak byla podepsána na straně jedné žalobkyní jako zapůjčitelem, na straně druhé pak společností [právnická osoba] jako vydlužitelem. U označení vydlužitele je uvedena společnost [právnická osoba] a je zde připojen podpis žalovaného. Z výpisu z obchodního rejstříku je prokázané, že ke dni podpisu této smlouvy byl žalovaný jediným jednatelem společnosti [právnická osoba] Z výpisů z účtů, z nichž jsou zřejmé jednotlivé úhrady zápůjčky je pak zřejmé, že tyto částky byly hrazena společností [právnická osoba] S ohledem na smlouvu o zápůjčce ve spojení s doklady o jejím částečném splácení pak dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného není dán dostatek pasivní legitimace v tomto řízení, když v řízení nebylo prokázáno, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným jako fyzickou osobou. Na tomto závěru pak nezměnila nic ani výpověď slyšené svědkyně paní [celé jméno svědkyně], která se k okolnostem smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným nedokázala vyjádřit. Jelikož tedy v řízení nebylo prokázáno, že by smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, když soud má za to, že navrhované a neprovedené důkazy, na tomto závěru nemohly ničeho změnit. Z těchto důkazů by možná bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] nevedla řádně účetnictví, nicméně soud má za to, že by i díky tomuto pochybení nemohl být nedostatek pasivní legitimace na straně žalovaného zhojen. Soudu tak nezbylo nic jiného, než žalobu zamítnout tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy řízení bylo částečně zastavováno, a to pro chování žalobkyně, která nebyla v požadovaném rozsahu podána důvodně zpět. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta. Byl by to tedy žalovaný, komu by svědčilo právo na plnou náhradu nákladů řízení, avšak žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, a proto soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.