31 C 19/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky ve výši 5 000 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 12.12.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 089 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 25. 1. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s příslušenstvím, tak jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně (dříve [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne 13. 12. 2019 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě zajišťovala žalobkyně pro žalovanou služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 14. 12. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Při uzavření smlouvy převzala žalovaná od žalobkyně přijímací zařízení a to a) Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno], které se zavázala v souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu kombinované televize DIGI TV vrátit ve lhůtě do 10 dnů od ukončení smlouvy zpět žalobkyni. Toto technické zařízení žalovaná od žalobkyně převzala, což potvrdila podpisem zakázkového listu, po ukončení smlouvy jej však nevrátila a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení. Žalovaná byla dopisem ze dne 10.1.2020 ze strany žalobkyně a dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 1.12.2020 vyzvána k vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty pro případ jeho nevrácení. Žalovaná zařízení nevrátila ani přes písemnou výzvu a ani přes tuto výzvu smluvní pokutu neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V daném případě soud postupoval dle § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníků předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115a o. s. ř. souhlasila. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ve spojení se Zvláštními podmínkami pro službu Kombinované televize DIGI TV účinných od 1. 9. 2016, ve spojení s Všeobecnými podmínkami a reklamačním řádem společnosti [právnická osoba] pro službu DIGI TV, má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) a žalovanou dne 13. 11. 2019, když na základě této smlouvy bylo ze strany žalobkyně žalovanému mimo jiné poskytnuto technická zařízení a to Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno], když převzetí uvedeného zařízení žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná zároveň zavázala tato zařízení po ukončení smlouvy ve lhůtě do 10 dnů vrátit pod sankcí smluvní pokuty za nevrácení Set-top boxu ve výši 5 000 Kč. Dopisem ze dne 10. 1. 2020 byla žalovaná vyzvána k vrácení technického zařízení a pro případ nevrácení k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, dopisem ze dne 1. 12. 2020 ve spojení s podacím archem byla žalovaná opětovně vyzvána k vydání technického zařízení, případně k zaplacení smluvní pokuty.

5. Podle § 2048 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Podle § 2193 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

7. Podle § 2196 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, byl-li ujednán jen účel, k němuž se má věc užívat, zařídí se vypůjčitel tak, aby začal věc užívat bez zbytečného odkladu a aby ji po splnění účelu bez zbytečného odkladu vrátil.

8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla rovněž smlouva o výpůjčce ve smyslu ust. § 2193 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované do užívání zařízení pro příjem signálu. Ve smlouvě byla stanovena povinnost žalované pro případ ukončení smlouvy povinnost poskytnuté zařízení vrátit zpět žalobkyni. Pro případ prodlení s vrácením tohoto zařízení pak byla mezi účastníky sjednána v souladu s ustanovením § 2048 a násl. občanského zákoníku smluvní pokuta. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, technické zařízení žalované zapůjčila, žalovaná však své povinnosti ze smlouvy porušila, když po jejím ukončení předmětné technické zařízení žalobkyni zpět nevrátila a to ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalobkyně tak využila svého práva a uplatnila vůči žalované nárok na zaplacení smluvní pokuty, který však ze strany žalované rovněž nebyl zaplacen. Jelikož se žalovaná se zaplacením dlužné částky dostal do prodlení, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 a násl. občanského zákoníku, jehož výše je požadována v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a počátek prodlení je stanoven ode dne následujícího po uplynutí lhůty ve výzvě ze dne 1. 12. 2020. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl, tak jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. §142a odst. 1 o. s. ř., když plnou náhradu nákladů řízení přiznal žalobkyni, která byla ve věci úspěšná. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 1000 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, ve výši 3 úkonů právní služby po 200 Kč za převzetí zastoupení, zaslání upomínky a podání žaloby, a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky ve výši 300 Kč (3 úkony po 100 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21 % DPH. Náklady řízení tak představují částku 2 089 Kč.

10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.