31 C 192/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Statutární město Plzeň sídlem náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 105 935,50 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 105 935,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 250 893,50 Kč od 9. 2. 2023 do 19. 6. 2023 a z částky 105 935,50 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 473,20 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 105 935,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 250 893,50 Kč od 9. 2. 2023 do 19. 6. 2023 a z částky 105 935,50 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně zastupovala žalovaného na základě smlouvy o poskytování právních služeb č. 2014/000339 ( dále také jen smlouva 2014) ze dne 6. 3. 2014, a to ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení vedeném u Okresního soudu , adresa, – město pod sp. zn. , spisová značka, . Dále zastupovala žalobkyně žalovaného na základě smlouvy o poskytování právních služeb č. 2018/007367 ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení vedeném u Okresního soudu , adresa, – město pod sp. zn. , spisová značka, (dále také jen smlouva 2018). Dne 29. 6. 2020 vypověděl žalovaný žalobkyni smlouvu 2014 i smlouvu 2018, když výpověď byla provedena s ohledem na zdravotní stav žalobkyně. Výpověď obou smluv byla doručena žalobkyni dne 30. 6. 2020. Mezi účastníky pak probíhá spor o náhradu škody, přičemž tato škoda měla vzniknout žalovanému v důsledku porušení povinností žalobkyní, a to z jiné ústně uzavřené smlouvy o poskytnutí právní služby. Před podáním žaloby mezi účastníky probíhala mimosoudní jednání. Žalobkyně s ohledem na dosud kvalitní a dlouhotrvající smluvní vztah mezi klientem a advokátem předpokládala, že věc bude uzavřena dohodou. S ohledem na tyto skutečnosti a zároveň pak i vzhledem k probíhajícímu soudnímu sporu o náhradu škody vedený u Okresního soudu , adresa, – město pod sp.zn. , spisová značka, , došlo k vyúčtování právních služeb poskytnutých na základě smlouvy 2014 a smlouvy 2018 až v lednu 2023. Žalobkyně uvedla, že vyúčtovala žalovanému v řízení o zaplacení úhrady za užívání nebytových prostor ve věci vedené u Okresního soudu , adresa, – město pod č. j. , spisová značka, v řízení o zaplacení částky 373 742,60 Kč s příslušenstvím za období od 1. 9. 2006 do 30. 6. 2008 a ve spojených sporech o zaplacení úhrady za užívání nebytových prostor rovněž vedené u Okresního soudu , adresa, – město pod č. j. , spisová značka, o zaplacení částky 438 627 Kč s příslušenstvím za období od 1. 7. 2008 do 30. 6. 2010 a o zaplacení úhrady za užívání nebytových prostor v řízení vedeném rovněž u Okresního soudu , adresa, – město pod č. j. , spisová značka, o zaplacení částky 434 838 Kč s příslušenstvím za období od 1. 7. 2010 do 31. 5. 2012, tedy z tarifní hodnoty 1 247 207,60 Kč, odměnu dle advokátního tarifu v částce 13 300 Kč á úkon a režijní paušál á 300 Kč, a to za tyto úkony 10. 5. 2016 sepis dopisu – ½ úkonu, 16. 5. 2016 sepis návrhu na vstup účastníka do řízení – ½ úkonu, 7. 6. 2017 sepis vyjádření, 25. 6. 2018, sepis vyjádření, 27. 6. 2018 jednání u Okresního soudu , adresa, – město - 2,10 hodiny – 2 úkony, dne 2. 12. 2019 jednání u Okresního soudu , adresa, – město – 3,45 hodin – 2 úkony, dne 10. 12. 2019 sepis zprávy z jednání ze dne 2. 12. 2019, dne 28. 2. 2020 jednání u Okresního soudu , adresa, – město – 2 hodiny, dále pak 1 000 Kč za hodinu u jednání s klientem a s protistranou, dne 23. 11. 2016 písemné stanovisko – rekapitulace, dne 24. 11. 2016 jednání s protistranou, dne 8. 12. 2016 jednání s klientem MMP, dne 21. 6. 2017 jednání s protistranou, dne 12. 9. 2017 sdělení soudu, dne 27. 9. 2017 jednání s protistranou, dne 1. 11. 2017 sdělení soudu, dne 26. 3. 2019 žádost o nařízení jednání, dne 3. 4. 2018 písemné stanovisko – rekapitulace, dne 6. 12. 2018 jednání s klientem AK, dne 15. 10. 2019 nahlížení do spisu – 1 hodina, dne 7. 1. 2020 sdělení soudu, dne 26. 2. 2020 jednání s klientem MMP (zaměstnanci), dne 9. 3. 2020 sdělení soudu, celkem tedy odměna představuje 9 x 13 300 Kč a 14 x 1 000 Kč + 23 RP á 300 Kč (6 900 Kč).

2. Dále žalobkyně uvedla, že v řízení vedeném u Okresního soudu pod sp. zn. , spisová značka, v řízení o zaplacení částky 1 546 251 Kč s příslušenstvím za období od 1. 6. 2012 do 31. 12. 2018 z tarifní hodnoty 1 546 251 Kč, při odměně dle advokátního tarifu ve výši 14 500 Kč a režijních paušálů á 300 Kč/úkon vyúčtovala žalobkyně žalovanému tyto úkony: 18. 12. 2018 převzetí věci, dne 2. 1. 2019 sepis předžalobní výzvy, dne 14. 1. 2019 žaloba, dne 29. 11. 2019 částečné zpětvzetí žaloby, dne 29. 11. 2019 odvolání proti přerušení řízení – ½ úkonu, dále pak odměnu za 5 režijních paušálů á 300 Kč. ( , adresa, 250 Kč + 5 x RP á 300 Kč – částku 1 500 Kč). Celkem tak vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. , hodnota, dne 26. 1. 2023 částku 250 893,50 Kč (odměna 198 950 Kč, režijní paušály 8 400 Kč a DPH 21 % ve výši 43 543,50 Kč). Tuto fakturu pak zaslala žalovanému spolu s dopisem ze dne 27. 1. 2023, který byl doručen dne 30. 1. 2023. Žalovaný na danou fakturu pak reagoval dopisem ze dne 24. 2. 2023, avšak námitky v tomto vyjádření považuje žalobkyně za irelevantní. Žalobkyně je dokonce toho názoru, že žalovaný část pohledávky uznal. Dobrovolně však nic neuhradil. Žalobkyně uvedla, že ve svém daňovém přiznání za 1. čtvrtletí roku 2023 DPH ve výši 43 543,50 Kč odvedla. Na základě předžalobní výzvy ze dne 12. 6. 2023 žalovaný uhradil dne 19. 6. 2023 částku ve výši 144 958 Kč (uhrazeny byly tyto úkony 10. 5. 2016 sepis dopisu – ½ úkonu, 16. 5. 2016 sepis návrhu na vstup účastníka do řízení – ½ úkonu, 7. 6. 2017 sepis vyjádření, 25. 6. 2018 sepis vyjádření, účast u jednání dne 27. 6. 2018, dne 2.12.2019 a dne 28.2.2020 u Okresního soudu , adresa, – město, dále pak uhradil 1 000 Kč za hodinu u jednání s klientem a s protistranou, dne 23. 11. 2016 písemné stanovisko – rekapitulace, dne 8. 12. 2016 jednání s klientem MMP, dne 12. 9. 2017 sdělení soudu, dne 27. 9. 2017 jednání s protistranou, dne 26. 3. 2019 žádost o nařízení jednání, dne 3. 4. 2018 písemné stanovisko – rekapitulace, dne 6. 12. 2018 jednání s klientem AK, dne 7. 1. 2020 sdělení soudu, dne 26. 2. 2020 jednání s klientem MMP (zaměstnanci), dne 9. 3. 2020 sdělení soudu ) celkem , hodnota, x 1 000 Kč). Z úkonů, které žalovaný nesporoval neuhradil 11 x režijní paušál á 300 Kč + DPH, tedy 3 993 Kč a dále pak z tarifní hodnoty 1 247 207,60 Kč odměnu dle advokátního tarifu ve výši 13 300 Kč a 1 x režijní paušál, a to za sepis zprávy z jednání ze dne 2. 12. 2019, který vykonala žalobkyně dne 10. 12. 2019, když se jedná o úkon dle § 11 odst. 1 písm. h) advokátního tarifu, za který měl žalovaný uhradit 13 300 Kč + RP 300 Kč + 21 % DPH, tedy 16 456 Kč. Uhradil však pouze 1 300 Kč + 21 % DPH, tedy 1 573 Kč. Zbývá tak doplatit 14 883 Kč. Dále pak žalovaný neuhradil ostatní právní služby á 1 000 Kč/hodina, a to za tyto úkony: 24. 11. 2016 jednání s protistranou, 21. 6. 2017 jednání s protistranou, dne 1. 11. 2017 sdělení soudu, dne 15. 10. 2019 nahlížení do spisu 1 hodina, tedy celkem 4 000 Kč + 4 x RP á 300 Kč a DPH z částky 5 200 Kč ve výši 1 092 Kč, tedy ze smlouvy 2014 zbývá doplatit 21 175 Kč. Co se týče vyúčtované odměny z tarifní hodnoty 1 546 251 Kč, kdy představuje odměna dle advokátního tarifu za 1 úkon právní služby 14 500 Kč a režijní paušál 300 Kč, neuhradil žalovaný odměnu za tyto úkony - dne 18. 12. 2018 převzetí věci, dne 2. 1. 2019 sepis předžalobní výzvy, dne 14. 1. 2019 žaloba, dne 29. 11. 2019 částečné zpětvzetí žaloby a dne 29. 11. 2019 odvolání proti přerušení řízení (polovina úkonu), celkem tedy ze smlouvy 2018 zůstala neuhrazena částka 105 935,50 Kč (odměna 65 250 Kč, 5 x RP x 300 Kč – 1 500 Kč, DPH 14 017,50 Kč). Co se týče prodlení žalovaného, pak požaduje žalobkyně úroky ode dne následujícího po splatnosti faktury č. , hodnota, , tedy od 9. 2. 2023 do zaplacení, tedy do 19. 6. 2023, když žalobkyně v žalobě odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2012 pod sp. zn. , spisová značka, a uvedla, pokud není ve smlouvě splatnost vázána na provedení jednotlivých úkonů právních služeb, tak není možné dovodit, že k promlčení dochází po provedení jednotlivého úkonu. Právní pomoc v daném případě nebyla omezena na jednotlivé úkony právní služby a žalovaný neuděloval žalobkyni pokyny ke každému takovému úkonu, tedy v daném případě nebyl stanoven jiný způsob splatnosti, bylo pouze umožněno fakturovat po jednotlivých měsících, nedošlo však ke změně splatnosti, která byla vázána na vystavení a doručení faktury, nikoliv pak na provedení jednotlivého úkonu právní služby.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil (č. l. 22) tak, že žalobu neuznává, považuje jí za nedůvodnou. Co se týče nároku na zaplacení odměny na základě smlouvy z roku 2014, pak tyto neuznává, neboť se v některých případech nejedná o účtovatelné úkony právní služby v souladu s uzavřenou smlouvou, anebo jde o úkony, které nebyly navzdory písemným výzvám žalovaného z 24. 2. 2023 a 16. 6. 2023 žalobkyní žalovanému prokázány. Ve vztahu k odměně za údajné právní úkony, které měly být poskytnuty na základě smlouvy z roku 2018, pak žalovaný namítl promlčení. Pokud žalobkyně poukazovala na žalobu o náhradu škody uplatněnou žalovaným vůči žalobkyni a vedenou u Okresního soudu , adresa, – město pod sp. zn. , spisová značka, , pak žalovaný uvedl, že žalobkyně zájem o žádnou dohodu nevyjádřila. Žádnou dohodu nenavrhla a sama ji vyloučila. Žalovaný poukázal na dopis žalobkyně s přiloženou fakturou za právní služby a jejich vyúčtování ze dne 1. 3. 2023, kde shrnul vzájemnou komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným od roku 2019 ohledně mimosoudního řešení náhrady škody v řízení pod sp. zn. , spisová značka, . Co se týče odměny dle smlouvy z roku 2014, žalobkyně stejně jako v dopise z 26. 1. 2023 netvrdí podstatné okolnosti ohledně údajně poskytnutých právních služeb, které nebyly žalovaným uhrazeny a jejichž zaplacení se žalobkyně domáhá. Žalobkyně k úkonům ze dne 24. 11. 2016, 21. 6. 2017, 1. 11. 2017 a 15. 10. 2019 nesplnila své procesní povinnosti tvrzení a důkazní, a proto neunáší zjevně břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Pokud tvrdí žalobkyně na základě smlouvy z roku 2014, že konkrétní dny poskytla právní úkony, pak není zřejmé, jakého obsahu, rozsahu ani okolnosti daného úkonu. Tyto úkony nebyly prokázány a k jejich prokázání nebyly ani navrhnuty žádné důkazy. Co se týče uplatněné odměny za úkon spočívající v sepisu zprávy z jednání ze dne 2. 12. 2019, pak toto není úkon právní služby dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. h) advokátního tarifu, neboť jeho obsahem není sepsání právního rozboru věci. Jednalo se úkon právní pomoci ve smyslu smlouvu z roku 2014, a proto byl tento úkon ze strany žalovaného uhrazen v částce 1 000 Kč jako úkon právní pomoci nikoli pak jako úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Pokud požaduje žalobkyně zaplacení zákonného úroku z částky 144 958 Kč od 9. 2 2023 do 19. 6. 2023, pak tento nárok není důvodný, neboť žalobkyně nesplnila při vyúčtování právních služeb své smluvní povinnosti založené smlouvou z roku 2014. Dle článku III. poslední odstavec smlouvy z roku 2014 je nezbytnou náležitostí pro řádné vyúčtování právních služeb a uplatnění nároku na jejich zaplacení smluvní povinnost zaslat žalovanému spolu s fakturou specifikaci právních služeb poskytnutých žalobkyní žalovanému a jejich časovou náročnost. Vyúčtování právních služeb z 26. 1. 2023 neobsahovalo žádnou takovouto specifikaci. Na tyto nedostatky byla žalobkyně upozorněna dopisem žalovaného ze dne 24. 2. 2023 a byla vyzvána k nápravě. Lhůta splatnosti tedy z důvodu nedostatku ve vyúčtování nemohla započít, navzdory tomu však žalovaný uhradil částku 144 958 Kč, přestože se vystavená faktura nestala splatnou, neboť chtěl předejít zbytečnému sporu. Žalovaný poukazuje, že v článku III. smlouvy z roku 2014 byla sjednána odměna hodinovou sazbou v částce 1 000 Kč za jednu hodinu, v případě kratší doby byla odměna sjednána ve výši 250 Kč za každou započatou čtvrt hodinu. Vzhledem k absenci časového rozsahu u jednotlivých úkonů nelze takové vyúčtování a na něm založenou fakturu akceptovat jako řádnou pro zahájení běhu lhůty splatnosti, neboť u jednotlivých úkonů nebyla doba jejich trvání uvedena. Pokud žalobkyně uplatňuje dále nárok na zaplacení částky 3 993 Kč včetně DPH za režijní paušály 300 Kč u 11 úkonů účtovaných mimo advokátní tarif jako právní pomoc, tento nárok je nedůvodný, neboť smlouva byla sjednána tak, že u takovýchto úkonů poskytnutých mimo advokátní tarif nenáleží žalobkyni nárok na režijní paušál u takovýchto úkonů právní pomoci. Ten náleží pouze v případě úkonu právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Co se týče odměny za úkony dle smlouvy z roku 2018, zde vznesl žalovaný námitku promlčení. Pokud žalobkyně odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2012 pod sp. zn. , spisová značka, , pak tento je pro nárok na zaplacení odměny ze smlouvy z roku 2018 nepřiléhavý, neboť řeší situaci, kdy si smluvní strany nesjednaly splatnost odměny a způsob jejího stanovení. Pak tedy běžela v daném případě promlčecí lhůta až od ukončení právního zastupování. Pro smluvní vztah založený smlouvou z roku 2018 je pak nezbytné aplikovat rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, . V daném případě byla uzavřena smlouva, byla sjednána odměna, a to v odstavci 4.9 smlouvy, kdy odměna i náhrada odměny byly splatné vždy souhrnně za kalendářní měsíc pozadu. Odměnu tak měla žalobkyně účtovat v měsíci následujícím po měsíci, v němž byly právní služby poskytnuty a promlčecí lhůtu je tedy nutné počítat od okamžiku vzniku nároku vzniku nároku žalobkyně na zaplacení odměny za právní služby poskytnuté vždy v uplynulém kalendářním měsíci. Žalobkyně měla uplatnit své nároky na odměnu za poskytnuté právní služby v souladu se smlouvou, tj. po uplynutí předmětných měsíců s poskytnutými právními službami. Odpovědnost za to, že žalobkyně jako advokátka nepostupovala v souladu se smlouvou z roku 2018, své nároky řádně a včas neuplatnila, nelze tedy přenášet na žalovaného jako klienta.

4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne 11. 4. 2024, když k tomuto jednání byli účastníci řádně a včas předvoláni. Žalobkyně se k tomuto jednání, ačkoli byla řádně a včas předvolána, nedostavila, svoji neúčast u tohoto jednání neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně.

5. Z provedeného dokazování má pak soud za prokázaný následující skutkový stav.

6. Ze smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 6. 3. 2014 má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako advokátkou a žalovaným jako klientem, když na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému právní služby specifikované pod bodem I. této smlouvy, pod bodem III. byla sjednána odměna za poskytnutou právní pomoc, a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. dle advokátního tarifu účinného v době provedení úkonu. Ke dni uzavření smlouvy činila odměna za úkon právní pomoci 13 300 Kč. Za úkony pak byly považovány ty, které byly uvedeny v § 11této vyhlášky. Pro případ právní pomoci, která nebude úkonem dle § 11 vyhl., například jednání s klientem kratší než 1 hodinu, zpracování písemností, která nejsou podáním ve smyslu o. s. ř., za jednání s klientem a za mimosoudní jednání s protistranou pak byla odměna účtována jako hodinová sazbou 1 000 Kč za 1 hodinu, když účtována bude každá započatá čtvrt hodina á 250 Kč. Ke každému úkonu právní služby pak náležel režijní paušál ve výši 300 Kč a DPH. Podkladem pro zaplacení peněžitých závazků pak měly být faktury vystavené advokátem, které budou splatné v den splatnosti peněžitého závazku, nejdříve však 10 dnů ode dne jejich doručení. Faktura pak měla obsahovat náležitosti běžné v obchodním styku a musí splňovat charakter daňového dokladu. Spolu s fakturou je advokát povinen doručit klientovi listinnou přílohu, která bude obsahovat specifikaci právních služeb poskytnutých klientovi advokátem a jejich časovou náročnost.

7. Ze smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 21. 12. 2018 má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako advokátkou a žalovaným jako klientem, když na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému právní služby specifikované v čl. 2 této smlouvy, v článku 4 pak byla sjednána odměna advokáta, pod bodem 4.1 za poskytované právní služby měla být odměna účtována dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, když za tento úkon budou považovány úkony uvedené v § 11 této vyhlášky. Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál ve výši 300 Kč. Pod bodem 4.4 se pak účastníci dohodli, že v případě právní pomoci, která nebude úkonem dle § 11 vyhl. (např. jednání s klientem kratší než 1 hodinu, zpracování písemností, které nejsou podáním ve smyslu o. s. ř. atd., za jednání s klientem a za mimosoudní jednání s protistranou), náleží odměna jako hodinová, a to se sazbou 1 000 Kč za 1 hodinu, když účtována bude každá započatá čtvrt hodina á 250 Kč. K výsledné částce pak bude připočteno DPH. V bodě 4.9 pak bylo ujednáno, že odměna i náhrada odměny jsou dle tohoto článku splatné vždy souhrnně za kalendářní měsíc pozadu na základě daňového dokladu – faktury advokáta. Platba se provádí ve prospěch účtu advokáta u ČSOB, splatnost faktury činí 30 kalendářních dnů ode dne doručení faktury klientovi. Přílohou daňového dokladu bude výkaz poskytnutých právních služeb odsouhlasený klientem.

8. Z přípisu ze dne 29. 6. 2022 má soud za prokázané, že žalovaný vypověděl žalobkyni smlouvu o poskytování právních služeb ze dne 6. 3. 2014 i ze dne 21. 12. 2018.

9. Z faktury č. , hodnota, má soud za prokázané, že tuto vystavila žalobkyně žalovanému dne 26. 1. 2023 se splatností 8. 2. 2023 celkem na částku 250 893,50 Kč za poskytnuté právní služby poskytnuté na základě uzavřených smluv o právní pomoci ze dne 6. 3. 2014 a ze dne 21. 12. 2018. Z poštovní doručenky má soud za prokázané, že tato byla žalovanému doručena dne 30. 1. 2023.

10. Z dopisu ze dne 26. 1. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně zasílala fakturu k rukám primátora , adresa, Plzně, upozornila, že započtení případných pohledávek , adresa, Plzně vůči této faktuře není možné a žádala o zaplacení dlužné částky.

11. Z přípisu ze dne 24. 2. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný zasílal žalobkyni výhrady k zaslanému vyúčtování právních služeb, vznesl námitku promlčení ve vztahu k právním úkonům ze smlouvy z roku 2018 a vysvětlil žalované, jaké účtované položky nebyly z jeho strany zaplaceny.

12. Z přípisu ze dne 12. 6. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzývala. Z přípisu ze dne 1. 3. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný reagoval žalobkyni na její žádost ze dne 26. 1. 2023 o sjednání schůzky s panem primátorem, kdy ze strany žalovaného došlo k rekapitulaci smluvního vztahu se žalobkyní.

13. Z přípisu ze dne 16. 6. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný reagoval na předžalobní výzvu ze dne 12. 6. 2023, kdy v tomto dopise vysvětlil žalovaný zaplacení částky 144 958 Kč a co touto částkou je hrazeno.

14. Z výpisu z účtu má soud za prokázané, že žalovaný dne 19. 6. 2023 uhradil žalobkyni částku 144 958 Kč.

15. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 26. 1. 2024 žalobkyně namítla podjatost předsedkyně senátu , tituly před jménem, , jméno FO, a navrhla vyloučení.

16. Usnesením ze dne 23. 2. 2024 pod č. j. , spisová značka, dospěl Krajský soud v Plzni k závěru, že soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, není vyloučena z projednávání dané věci.

17. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 S., zákona o advokacii, vždy v rozhodném znění, se poskytováním právních služeb rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu1), je-li vykonávána advokátem.

18. Podle § 3 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení.

19. Podle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, mimosmluvní odměna náleží za každý z těchto úkonů právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, b) první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem, c) další porada s klientem přesahující jednu hodinu, d) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, e) účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny, f) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny, g) účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny, h) sepsání právního rozboru věci, i) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, j) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, k) odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim, l) podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona, m) sepsání listiny o právním jednání.

20. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v daném případě uplatnila po žalovaném zaplacení částky 105 935,50 Kč představující odměnu žalobkyně za poskytnuté právní služby žalovanému v souladu s ust. § 1 odst. 2 zákona o advokacii na základě smlouvy o poskytování právních služeb č. 2014/000339 ze dne 6.3.2014 a to za právní pomoc spočívající v sepisu zprávy z jednání ze dne 2.12.20198, kterou sepsala žalobkyně dne 10.12.2019, když za tento úkon si účtovala částku 13 300 Kč ( vycházeje přitom z tarifní hodnoty sporu 1 247 207,60 Kč, která nebyla mezi účastníky sporná) a tuto částku navýšila o 1 režijní paušál á 300 Kč, z této částky byla ze strany žalovaného uhrazena částka ve výši 1 300 Kč a DPH tedy 1 573 Kč, zbývá tedy doplatit 14 883 Kč. V částce 105 935,50Kč je dále zahrnuta odměna za právní služby dle totožné smlouvy ze dne 6.3.2014 vždy v částce 1 000 Kč za hodinu, a to za jednání s protistranou dne 24. 11. 2016, dne 21. 6. 2017, za sdělení soudu dne 1. 11. 2017 a za nahlížení do spisu ze dne 15. 10. 2019 ( celkem 4 000 Kč). Dále je v této částce zahrnuta odměna za 11 RP á 300 Kč ve vztahu k úkonům právní služby, která byla účtována v souladu se smlouvou ze dne 6.3.2014 v částce 1 000 Kč á právní služba a byla žalovaným v této výši také, bez uvedených režijních paušálů, zaplacena. Dále je v částce 105 935,50Kč zahrnuta odměna advokáta za úkony právní služby poskytované žalobkyní v souladu se smlouvou o poskytování právních služeb č. 2018/007367 ze dne 21.12.2018 ( vycházeje z tarifní hodnoty 1 546 251 Kč ve výši 14 500 Kč za 1 úkon a režijní paušál á 300 Kč/1 úkon – kteréžto částky nebyly mezi účastníky sporovány), a to za přípravu a převzetí ze dne 18. 12. 2018, za sepis předžalobní výzvy ze dne 2. 1. 2019, za žalobu ze dne 14. 11. 2019, za částečně zpětvzetí žaloby ze dne 29. 11. 2019 a za odvolání proti přerušenému řízení ze dne 29. 11. 2019 (poloviční úkon). Co se týče odměny uplatněné ze smlouvy z roku 2014, pak v řízení žalobkyně v řízení neprokázala tvrzené úkony právní služby ze dne 24. 11. 2016, 21. 6. 2017 spočívající v jednání s protistranou, kdy tedy skutkově nedotvrdila, o jaká jednání se mělo jednat, s kým bylo jednáno, v jakém rozsahu a o čem a tato jednání nebyla ani prokázána a nebylo k jejich prokázání nebyly označeny žádné důkazy. Stejně tomu tak bylo u sdělení soudu ze dne 1. 11. 2017 a u nahlížení do spisu ze dne 15. 10. 2019. K prokázání těchto tvrzení byl k důkazu zřejmě navržen obsah soudních spisů, když soud hodnotí tento důkazní návrh jako neurčitý, není zřejmé, v jakém řízení jaké sdělení mělo být zasíláno, ani v jakém řízení mělo k nahlížení do spisů dojít. Pokud byl k prokázání těchto tvrzení označen k důkazu výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , pak soudu není vůbec známo, k jakým skutečnost by se měl tento ohledně závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným vyjadřovat. Co se týče úkonu ze dne 10. 12. 2019 spočívajícího v sepisu zprávy z jednání ze dne 2. 12. 2019, pak nebylo v řízení prokázáno, že by se jednalo o úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. h) advokátního tarifu, za který by náležela žalobkyni odměna dle advokátního tarifu v částce 13 300 Kč spolu s režijním paušálem ve výši 300 Kč, když předmětná zpráva nebyla žalobkyní ani předložena. Nicméně z vyjádření obou účastníků je soudu známo, že žalovaný za tuto zprávu uhradil částku 1 000 Kč + DPH, a to v souladu s čl. III. smlouvy ze dne 6. 3. 2014. Co se týče nároku na zaplacení 11 režijních paušálů ( 11 x 300 Kč – celkem 3 993 Kč) ve vztahu k úkonům právní pomoci, která byla účtována žalobkyní ve výši 1 000 Kč za hodinu dle smlouvy ze dne 6.3.2014 a v této výši také žalovaným zaplacena, pak soud poukazuje na čl. III smlouvy ze dne 6.3.2014, kde byla účastníky ujednána odměna za úkon právní pomoci dle § 11 vyhl. 177/1996 Sb., odměna za právní pomoc, která není úkonem a dále pak ujednání, že ke každému úkonu bude připočten režijní paušál ve výši 300 Kč. Již z tohoto ujednání je zřejmé, že za právní pomoc, která není úkonem a je účtována částkou 1 000 Kč hodina režijní paušál nenáleží. Pro absenci žalobkyně u daného jednání pak nebylo možné žalobkyni ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučit tak, aby svá skutková tvrzení doplnila a k jejich prokázání označila důkazy.

21. Co se týče nároku na zaplacení odměny ze smlouvy z roku 2018 v částce 80 767,50 Kč, zde vznesl žalovaný námitku promlčení. Pokud žalobkyně ve vztahu k promlčení poukazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012 pod sp. zn. , spisová značka, , pak se soud ztotožňuje s názorem žalovaného, že toto rozhodnutí není na danou věc přiléhavé, neboť řešilo otázku, kdy ve smlouvě nebyla splatnost vázána na provedení jednotlivých úkonů právních služeb a nešlo tedy dovodit, že k promlčení došlo po provedení každého úkonu. V daném případě se příkaz neplnil postupně prováděním jednotlivých úkonů právní služby, ale provedením celé činnosti spočívající v právní službě při uplatňování uvedeného nároku, tedy právo na odměnu vzniklo žalobkyni zánikem právního vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb, tedy splněním, kdy příkaz nemohl být splněn dříve, než nabylo právní moci rozhodnutí v řízení o nároku žalované. V daném případě tak Nejvyšší soud dospěl k závěru, že odvolací soud pochybil, když dospěl k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na odměnu samostatně za každý jednotlivý úkon právní služby a že tyto jednotlivé úkony se samostatně promlčují. V daném případě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování právních služeb dne 21.12.2018, kde si účastníci v čl. 4 pod bodem 4.9. sjednaly splatnost odměny a náhrad advokáta souhrnně za kalendářní měsíc pozadu na základě faktury advokáta. Tedy pokud žalobkyně uplatnila úkony právní pomoci poskytnuté v rozmezí prosinec 2018 až listopad 2019, pak poslední z úkonů byl splatný nejpozději v lednu 2020, žaloba byla podána až v červnu 2023, tedy po uplynutí 3 leté promlčecí lhůty ( dle ust. § 629 občanského zákoníku). Otázku počátku běhu promlčecí doby promlčení daného nároku soud hodnotil rovněž s přihlédnutím na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. , spisová značka, ze dne 15.5.2019 a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení odměny ze smlouvy z roku 2018 je skutečně promlčen. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobu co do jistiny zamítl. Co se týče příslušenství, tedy úroku z prodlení z částky 250 893,50 od 9. 2. 2023 do 19. 6. 2023 (ode dne splatnosti faktury do data zaplacení částky 144 958 Kč ze strany žalovaného), pak má soud za to, že daná faktura neobsahovala náležitosti stanovené smlouvou z roku 2014, kdy v čl. III. této smlouvy byly sjednány náležitosti faktury a spolu s fakturou pak advokát byl povinen doručit klientovi listinnou přílohu, která měla obsahovat specifikaci právních služeb poskytnutých klientovi advokátem a jejich časovou náročnost, ve smlouvě z roku 2018 bylo dokonce ujednáno, že přílohou faktury bude výkaz poskytnutých právních služeb odsouhlasených klientem, tedy žalovaným, což se však v daném případě nestalo. Soud tedy má za to, že nemohla nastat splatnost takto vystavené faktury pro absenci jejích podstatných náležitostí a žalovaný se tak s jejím zaplacením nemohl dostat do prodlení. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a má tak právo na plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, zastoupený advokátem, měla ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 20 473,20 Kč, přičemž žalobkyně je povinna uhradit výše uvedenou částku v obvyklé třídenní lhůtě, počínaje právní mocí rozsudku, k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř., pokud jde o místo plnění a § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., pokud jde o lhůtu k plnění). Náklady řízení se sestávají dle § 11 odst. 1, § 8 odst.1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí, vyjádření ve věci ze dne 4.8.22023 a zastupování u soudního jednání dne 11.4.2024) po 5 340 Kč za úkon (počítaje z předmětu řízení ve výši 105 935,50 Kč), dále dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., ze 3 režijních náhrad celkem 900 Kč ( 3 úkony x 300 Kč), a z 21 % DPH počítané ze součtu odměny a režijních náhrad ve výši 3 553,20 Kč, neboť zástupce žalovaného osvědčil, že je plátcem DPH, to vše v souladu s vyhl. č. 177/1996 Sb. a ust. § 137 o.s.ř. Soud nad rámec uvádí, že přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení spočívající v odměně advokáta, byť je žalovaný statutárním městem a lze v jeho případě presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 376/12), avšak s ohledem na předmět projednávané věci není tento nález přiléhavý. V tomto kontextu soud naopak odkazuje na pozdější rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 3274/18 ze dne 3. 12. 2019, ve kterém Ústavní soud s odkazem na jeho předchozí judikaturu uvedl, že „nelze , právnická osoba, vyloučit výjimky z pravidla neúčelnosti vynaložených nákladů na právní zastoupení státu či veřejných institucí i přesto, že jsou k hájení svých zájmů vybaveny příslušnými organizačními složkami. Vždy je třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, včetně předmětu sporu, jeho obtížnosti, souvislosti s běžnou agendou daného účastníka, atd. Předmětem sporu může být i právní problematika přímo nesouvisející s oblastí spravovanou daným účastníkem či velmi specializovaná, obtížná, dosud neřešená, s mezinárodním prvkem, apod.; v takových případech může být postup účastníka, který zvolí pro své zastupování specializovaného advokáta, shledán za adekvátní.“ V této konkrétní věci se projednávaná věc týká právní problematiky, která není spjata s běžnou činností statutárního města (jako tomu je například u soudního vymáhání dlužného nájemného, vyklizovacích žalob, apod.), a zaměstnanci žalovaného by nemuseli vystupování v rámci sporu kvalifikovaně zvládnout, a proto soud dospěl k závěru, že náklady právního zastoupení advokátem nejsou v daném případě neúčelně vynaloženy, a byly proto žalovanému přiznány.