31 C 199/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 36 421,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 421,65 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 21,98 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 421,65 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 25,9 % ročně z částky 36 421,65 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 636 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne datum, ve znění jeho doplnění doručeném zdejšímu soudu dne datum domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 421,65 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dříve příjmení příjmení, IČO) uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 41 pravidelných měsíčních splátkách po 1 925 Kč s termínem první splátky k datum se splatností ke každému 23. dni v měsíci. Úroková sazby mezi účastníky byla sjednána jako neměnná ve výši 25,90 % ročně. Žalovaný se rovněž zavázal hradit další platby, zejména poplatky dle smlouvy, a to dle sazebníku banky. Jelikož žalovaný půjčku řádně a včas nesplácel, banka pohledávku s účinností ke dni datum zesplatnila, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne datum písemně vyrozuměn. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem vyrozuměn. Ke dni postoupení, tedy ke dni datum představovala pohledávka částku 36 443,63 Kč. Ode dne postoupení ke dni podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 36 421,65 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny úvěru od datum do datum ve výši 21,98 Kč, smluvní úrok 25,90 % ročně z jistiny úvěru ve výši 36 421,65 Kč od datum do zaplacení a dále pak zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku žalobkyně.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen.

3. Žalovaný se žalobě nevyjádřil.

4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za zjištěné skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o půjčce (na základě návrhu na uzavření smlouvy a jeho akceptace), na jejímž základě poskytl žalovanému půjčku v částce 50 000 Kč s úrokovou sazbou 25,90 % ročně. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit původnímu věřiteli v pravidelných 41 měsíčních splátkách ve výši 1 925 Kč. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne datum má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi původním věřitelem a žalovaným, když na základě této smlouvy byly poskytovány žalovanému bankovní služby. Z výpisu z banky má soud za prokázané, že žalovanému byla půjčka poskytnuta datum. Z přípisu ze dne datum má soud za prokázané, že původní věřitel vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky po splatnosti s upozorněním na možnost požadovat smluvní pokutu. Z oznámení o zesplatnění půjčky ze dne datum má soud za prokázané, že původní věřitel využil svého práva a z důvodu porušení smlouvy ze strany žalovaného prohlásil půjčku za splatnou. Z přípisu ze dne datum má soud za prokázané, že původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky za jeho osobou na žalobkyni. Z přípisu ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný dlužnou částku neuhradil. Bylo na žalovaném, aby případně prokázal opak, což se však nestalo.

6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

8. Podle § 2384 zákona č. 89/2012 Sb., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané poplatky, jakož i sjednaný úrok z půjčených peněz, vyplývá z uvedených ustanovení zákona a ze smluvního závazku žalovaného. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2013 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl tak jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal soud plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 458Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 500 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 3 636 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. I v tomto případě byla lhůta k plnění určena jako obecná třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místem plnění byl určen zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.