31 C 2/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 640 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 6 640 Kč od 10.11.2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 3.9.2024 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 915,51 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 17 847,89 Kč a se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 21 % vždy z částky 8 169,93 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO uzavřela se žalovaným dne 2.5.2012 smlouvu o půjčce č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se pak zavázal půjčenou částku spolu s poplatkem ve výši 8 360 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 277 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně sjednanou v čl. 3 smluvních podmínek, z odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 900 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč, celkem tedy částku 18 360 Kč uhradit v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 306 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 6. 2013. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradil dne5. 8. 2012. Ke dni 30. 12. 2012 provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení dluhu a dlužná jistina představovala částku 8 169,93 Kč a dlužný poplatek částku 6 830,07 Kč. Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 3 360 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně svoji pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupil s účinností ke dni 27. 9. 2023 na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném k zaplacení částku představující dlužnou jistinu ve výši 8 169,93 Kč, poplatek ve výši 6 830,07 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 915,51 Kč představující zákonný úrok z prodlení počítaný z jistiny ve výši 8 169,93 Kč od 13. 8. 2012, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 27. 9. 2023 a dále do zaplacení a dále kapitalizovaný úrok ve výši 17 847,89 Kč, když se jedná o úrok ve výši 21 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8 169,93 Kč od 27. 6. 2013, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 27. 9. 2023 a dále do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku žalobkyně.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., jeho souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval.

5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne 2. 5. 2012 mezi společností právnická osoba se žalovaným, když na základě této smlouvy půjčila žalovanému tato společnost částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 8 360 Kč, tedy celkem částku 18 360 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 306 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. RPSN činila 63,91 % ročně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21 % ročně. Z výzvy ze dne 30. 7. 2024 ve spojení s poštovním podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 ve spojení s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku neuhradil.

6. Podle § 657 zákona č. hodnota Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 451 odst. 1, 2 zákona č. 40/196 4Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, když mezi účastníky měla být uzavřena smlouvy o půjčce dle ust. § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. Žalovanému byla na základě smlouvy o půjčce ze dne 2. 5. 2012 poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, když vedle této částky se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku 8 360 Kč, označovanou souborně jako poplatek, celkem tedy částku 18 360 Kč, a to do 26. 6. 2013. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený poplatek nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN, která byla pro tuto půjčku vyjádřena ve výši 63,91 %, ale také při přepočtu v úrokové sazbě ročně 72,47% nikoli 21% jak uváděla žalobkyně) . Je však evidentní, že si žalovaný půjčil finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně obsaženém v žalobě uhradil z tohoto titulu celkem 3 360 Kč, zbývá tedy doplatit částka 6 640 Kč. Jelikož nárok žalobkyně je nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, když veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné, soud žalobě vyhověl pouze z části, a to ve výši 6 640 Kč. Jelikož se pak žalovaný se zaplacením této částky dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je přiznána v sazbě požadované žalobkyní, která neodporuje zákonné výši, ode dne 10. 11. 2023, tedy ode dne následujícího po uplynutí lhůty ve výzvě k zaplacení dlužné částky ze dne 29. 9. 2023 do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, byť žalovaný byl ve věci úspěšnější, avšak z obsahu spisu nemá soud za prokázané, že by žalovanému náklady řízení vznikly.

10. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu bude ukládat vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.