31 C 23/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky ve výši 24 500 Kč, s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 24 500 Kč a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 825 Kč a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 1. 2021 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jež by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 24 500 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor – ubytovny, uzavřené s vlastníkem objektu [právnická osoba] s.r.o. se sídlem [adresa], když ubytovací služby žalobce provozuje při své podnikatelské činnosti. Na základě smlouvy o ubytování ze dne 1. 11. 2019 žalobce poskytl žalované přechodné ubytování, kdy žalovaná měla právo užívat dvoulůžkový pokoj [číslo] o výměře 16 m2 a za užívání tohoto pokoje se žalovaná zavázala hradit měsíčně částku 11 500 Kč včetně DPH. Tento pokoj žalovaná užívala se svojí nezletilou dcerou [jméno] [příjmení] a se svým přítelem [jméno] [příjmení], narozen 4. 6. 1994. Na přechodné ubytování žalovaná pobírala sociální dávku, příspěvek na bydlení od úřadu práce a to na základě dokladu, které jí žalobce vystavoval. V prosinci 2019 uhradila žalovaná pouze část nájemného a vznikl jí v tomto měsíc dluh 1 500 Kč. Žalovaná dále neuhradila nájemné za měsíc leden 2020 ve výši 11 500 Kč. Žalovaná začátkem měsíce února 2020 z ubytovny odešla. Žalobce požaduje po žalované zaplacení nájemného rovněž na měsíc únor ve výši 11 500 Kč, neboť žalovaná pokoj opustila bez výpovědní lhůty a tím znemožnila žalobci v měsíci únoru v předmětném pokoji ubytovat nového zájemce. Žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila a to ani přes předžalobní upomínku.

2. Ve věci byl zdejším soudem dne 23. 4. 2021 pod č. j. 31 C 23/2021–17 vydán platební rozkaz, který se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 6. 2021 pod. č. j. 31 C 23/2021–21 v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř..

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o ubytování má soud za prokázané, že za to byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 1. 11. 2019, když na základě této smlouvy žalobce umožnil žalované užívat za účelem ubytování pokoj [číslo] na ubytovně v objektu ubytovna [adresa], kdy smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 1. 11. 2019. Žalovaná se za užívání tohoto pokoje zavázala hradit žalobci částku ve výši 11 500 Kč měsíčně se splatností do každého 20. dne každého měsíce. Mezi účastníky byla sjednána možnost ukončení nájmu ubytovacího místa s 2 měsíční výpovědní lhůtou počínající běžet od 1. dne následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi druhé straně. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor – ubytovny ze dne 1. 7. 2015 má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] s.r.o. jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem. Tedy na základě této smlouvy o nájmu nebytových prostor, pronajímatel přenechal nájemci k užívání ubytovnu na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Z výzvy ze dne 24. 11. 2020 má soud za prokázané, že žalobce žalovanou o zaplacení dlužné částky upomínal. Z tvrzení žalobce má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku neuhradila.

5. Podle § 2326 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.

6. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná mezi žalobce jako ubytovatelem a žalovanou jako objednatelem byla uzavřena ve smyslu ustanovení § 2326 občanského zákoníku platně smlouva o ubytování, na jejímž základě přenechal žalobce žalované do užívání pokoj [číslo] v ubytovně na adrese [adresa], a to od 1. 11. 2019 na dobu neurčitou, kdy žalovaná se zavázala za užívání těchto prostor uhradit měsíčně nájemné ve výši 11 500 Kč. Z tvrzení žalobce má pak soud za prokázané, že žalovaná nájemné za měsíc prosinec 2019 nájemné v části 1 500 Kč, za měsíc leden 2020 ve výši 11 500 Kč a za měsíc únor rovněž ve výši 11 500 Kč neuhradila, když v měsíci únoru 2020 bez dalšího předmět nájmu opustila a to bez uvedení důvodu, aniž by byl nájemní poměr jakýmkoliv způsobem ze strany žalované ukončen. S ohledem na shora uvedené, tedy soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobci právo na zaplacení částky 24 500 Kč.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142, odst. 1, o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 a, o. s. ř., kdy žalobce byl ve věci zcela úspěšný a má tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 225 Kč a dále v paušální náhradě účastníka v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2c odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony spočívající v podání žaloby a ve výzvě k plnění, tedy ve výši 2 x 300 Kč Celkem tedy náklady řízení představují částku 1 825 Kč.

8. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160, odst. 1, o. s. ř. a ke splnění veškerých povinností z tohoto rozhodnutí byla stanovena lhůta obecná třídenní.