31 C 250/2016

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa insolvenční správce dlužníka právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 2 801 085 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 471,09 Kč a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 2 798 613,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 798 613,91 Kč ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 000 Kč a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město náklady řízení, jejichž výše bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] ve znění jeho doplnění k výzvě soudu ze dne [datum], ve vztahu k počátku prodlení žalované, doručeném zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 801 085 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo, na jejímž základě se zavázala provést pro žalovanou dílo, v této smlouvě specifikované, když se jednalo o provedení stavebních prací a realizaci dodávek v objektech [anonymizováno] univerzity v [obec]. Žalobkyně dílo dle požadavků smlouvy provedla. Cena díla byla sjednána ve výši 12 180 393 Kč. Žalobkyně vystavila za poslední část stavebních prací fakturu č. 2015 na částku 1 185 454 Kč, fakturu č. 2015 na částku 1 652 506,43 Kč a fakturu č. 2015 na částku 29 566,80 Kč, když všechny faktury byly vystaveny dne [datum] se splatností dne [datum]. Z těchto faktur žalovaná zaplatila částku ve výši 66 442,23 Kč, a to na fakturu č. 2015, částka 2 801 085 Kč zůstala nezaplacena.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] (č.l. 34) tak, že navrhla zamítnutí žaloby, zároveň uplatnila vzájemným návrhem po žalobkyni k zaplacení částku 685 980 Kč s příslušenstvím. Žalovaná učinila nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo dne [datum], na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést dílo ve smlouvě sjednané ve znění jejích dodatků [číslo] [číslo] [číslo] za cenu 11 432 998,23 Kč bez DPH, a to do [datum]. Žalovaná uvedla, že k řádnému provedení díla a jeho předání bez vad a nedodělků došlo až dne [datum], o čemž byl sepsán předávací protokol. Žalovaná uvedla, že žalobkyně byla s prováděním díla od samého počátku v prodlení. Práce měly být zahájeny dnem podpisu smlouvy o dílo, tj. [datum], byly však zahájeny až [datum], a to liknavým způsobem, na což byla žalobkyně ze strany žalované upozorňována. Žalovaná zdůraznila, že předmětné dílo bylo financováno z veřejných prostředků, a to ze strukturálních fondů Evropské unie, žalovaná byla limitována jak podmínkami tohoto fondu, tak zejména stanoveným termínem ukončení projektu a naplněním účelu dotace. Žalované reálně hrozilo, že neplněním díla žalobkyní bude žalované dotace ve výši 100 %, tedy v celkové částce 21 883 212,22 Kč odňata, a to z důvodu pokud by dílo nebylo zkolaudováno a uvedeno do užívání. Na tuto skutečnost byla žalobkyně opakovaně upozorňována. Žalovaná uvedla, že žalobkyně si byla svého prodlení vědoma, a proto žádala v průběhu realizace díla o prodloužení sjednaného termínu díla. V okamžiku, kdy se vyskytl objektivní důvod v podobě nepředvídatelné skutečnosti spočívající v provádění větší tloušťky sanačních omítek, došlo po dohodě stran ke sjednání nového termínu pro dokončení a předání díla, a to do [datum]. Žalobkyně však ani v tomto termínu dílo neprovedla a nepředala. Jelikož se žalobkyně dostala s provedením díla do prodlení, byl v souladu s čl. XIII bod [číslo] smlouvy o dílo vůči žalobkyni uplatněn nárok na zaplacení smluvní pokuty, a to za období od [datum] do [datum] na částku 2 801 085 Kč, který žalovaná uplatnila fakturou [číslo] ze dne [datum], když tuto svoji pohledávku z titulu nezaplacené smluvní pokuty započetla proti pohledávkám žalobkyně na zaplacení ceny díla vyplývajících z faktur č. 2015, 2015 a 2015, všechny ze dne [datum], za provedené práce v hodnotě 2 867 527,23 Kč, a to v souladu s čl. XIII bod [číslo] smlouvy o dílo. Rozdíl započtení ve výši 66 442,23 Kč pak žalovaná žalobkyni řádně uhradila. S ohledem na skutečnost, že dílo bylo řádně provedeno a předáno bez vad a nedodělků v souladu s bodem 3.2 smlouvy o dílo až dne [datum], vyúčtovala žalovaná za období od [datum] do [datum] za prodlení s realizací díla smluvní pokutu ve výši 685 980 Kč, a to fakturou [číslo] ze dne [datum], o jejíž zaplacení žalobkyni upomínala dne [datum], dne [datum] a [datum], když přes tyto upomínky nebyla tato částka uhrazena. Žalobkyně uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou proběhlo [datum] jednání, kde žalobkyně přislíbila předložení znaleckého posudku, který měl prokázat údajné vady projektové dokumentace a jejich vliv na realizaci termínu díla. Dne [datum] žalobkyně potvrdila existenci zpracovaného znaleckého posudku mapující údajné vady, avšak tento nebyl žalované předložen. Žalovaná tedy namítla zamítnutí žaloby a vzájemným návrhem žádala po žalobkyni zaplacení částky 685 980 Kč s příslušenstvím.

3. Ke vzájemnému návrhu se žalobkyně vyjádřila replikou ze dne [datum] (č. l. 48) tak, že uvedla, že hlavní a zásadní důvod zpoždění s dokončením díla byly nedostatky zadávací dokumentace. Žalobkyně uvedla, že na vady a nedostatky byla žalovaná písemně průběžně upozorňována, avšak žádosti o prodloužení termínu pro dokončení díla nevyhověla. Žalobkyně specifikovala vady projektové dokumentace tak, že popsala Soubor vad 1 ze dne [datum]: Absence údajů o provedených sondách stávajících sítí a napojovacích bodů pro infrastrukturu sítí. V projektu uvedené body nebylo možné realizovat. [ulice] zpráva, výkresová dokumentace ani výkaz výměr neobsahoval popis položek, popsaných v tomto podání (č. l. 49) Dále v rozpočtu nebyly uvedeny položky skutečně vykonaných prací, které byly specifikovány v tomto vyjádření. V projektové dokumentaci uvedené napojovací body kanalizace vody a topení neodpovídaly skutečnosti a možnostem napojení. Projektová dokumentace neuvažovala se zvýšenou vlhkostí a jejím průnikem do větších hloubek, kdy na požadavek investora a TDI byl proveden zvětšený objem sanací do hloubky a s tím spojených činností. V důsledku souboru vad [číslo] došlo k prodlení s realizací díla o 14 pracovních dnů. Soubor vad [číslo] ze dne [datum]: V projektové dokumentaci nebyly obsaženy informace o provedených sondách stávajících sítí a napojovacích bodů pro infrastrukturu sítí. V projektu uvedené body nebylo možné realizovat pro nefunkčnost či nemožnost napojení. V důsledku toho museli být pro rozvody, sanity a topení nutné plošné rozebrání stávajících podlah na 5NP a provést průzkum na podlaží 4NP z hlediska možnosti napojení sítí sanitního vybavení a následné zakrytí. Po provedené výškové nivelaci podlah na 5. nadzemním podlaží byly zjištěny výškové nerovnosti až do výše 4 cm. Dvojí pokládka OSB desek a jejich výškové vyrovnání si vyžádalo delší čas realizace podlah. Z důvodu souboru vad [číslo] došlo k prodloužení termínu realizace o 15 pracovních dnů. Soubor vad 3 ze dne [datum]: Bourací práce a následné opravy zdiva a úpravy povrchů, kdy výkresová, textová ani rozpočtová dokumentace neobsahovala přesný popis a možnosti vedení tras, inženýrských sítí s ohledem na stávající infrastrukturu a konstrukční možnosti objektu. Projektová dokumentace obsahovala nepřesné údaje týkajících se truhlářských konstrukcí. Při realizaci sádrokartonových instrukcí bylo nutné změnit výšky stropního rastru a skladby vrstev z důvodu zjištění plošné nerovnosti stávajících krovů. Výkresová dokumentace, popis ani výkaz výměr neobsahoval detailní rozpis střešních prvků. Z důvodu těchto vad [číslo] došlo k prodloužení termínu o 15 pracovních dnů. Soubor vad [číslo] ze dne 3. – [datum]: V průběhu instalace Wi-Fi sítě a elektrických počítačových rozvodů bylo žalobcem zjištěno, že se v několika případech vyskytla duplicita IP adres příslušných zařízení. Systém tak nemohl uveden do provozu bez doplnění [anonymizováno] dokumentace, v níž zároveň zcela absentovalo přesné umístění a kótování zásuvek a ostatních zařízení. Jednalo se dále o uvedení nepřesných a chybějících výkresů pro 5. NP, přičemž rozpočet byl definován pouze pro rozsah 5. NP. Výkresy pro další patra, tj.

4. NP, 3. NP, 2. NP, 1. NP a 1. PP nebyly rozpočtově nikde podchyceny a zároveň v nich také chybělo definování lokace jednotlivých pozic zásuvek a ostatních zařízení. Tento soubor vad [číslo] prodloužil termín realizace díla o 15 pracovních dnů. Soubor vad [číslo] ze dne [datum]: Výkresy, architektonického řešení podkroví – u těchto vytýkaných vad se jednalo o uvedení nepřesných a chybějících výkresů pro 5. NP, přičemž rozpočet byl definován pouze pro rozsah 5. NP. Výkresy pro další patra, tj.

4. NP, 3. NP, 2. NP, 1. NP a 1. PP nebyly rozpočtově nikde podchyceny a zároveň v nich také chybělo definování lokace jednotlivých pozic zásuvek a ostatních zařízení. Dalším významným ovlivněním skluzu projektu byl požadavek žalované a projektanta na provedení dodatečně vložených výztužných ocelových [anonymizováno] a s nimi spřažených trámových kleštin konstrukce krovu, situovaných nad úrovní sádrokartonového stropu. Tento soubor vad [číslo] prodloužil termín realizace díla o 5 pracovních dnů. Soubor vad 6 ze dne [datum]: K realizaci prací vykonaných žalovaným – jednalo se o žalovaným částečně realizované přeložky inženýrských sítí, které byly situovány v požárně chráněných sekcí schodišťových prostorů v úrovních 1. PP až 1. NP – 4. NP nesplňujících podmínky protipožární ochrany z hlediska jejich vedení na povrchu nebo v plastových lištách. Tyto činnosti byly částečně realizovány žalovaným (demontáž a přeložení do vysekané rýhy), avšak dokončovací práce požadovala žalovaná vykonat od žalobkyně, avšak v rozpočtu ani v projektové dokumentaci obsaženy nebyly. Tento soubor vad [číslo] prodloužil termín realizace díla o dalších 5 pracovních dnů. Soubor vad 7 ze dne [datum]: Absence jakýchkoli údajů ohledně kapotáže a skrytí kabelových a jiných vedení na schodištích v požárně chráněných úsecích. Žalobkyně požadovala bezodkladně žalovanou o sdělení, jakým způsobem budou tyto práce hrazeny, neboť nebyly součástí výběrového řízení ani součástí projektu. Tyto práce nebyly započítány ani kalkulovány při projektování díla. Tento soubor vad [číslo] prodloužil termín realizace díla o 10 pracovních dnů. Soubor vad [číslo] ze dne [datum]: Došlo ke zjištění výškového rozdílu nových podlah centrální chodby na 5. NP oproti výškové úrovni výstupu z výtahu. Projektová dokumentace neobsahovala skutečnosti týkající se měření a regulace vzduchotechniky, která musela být následně zajištěna žalobkyní, jíž žalovaná stanovila vybranou společnost pro dodávku příslušných zařízení. Po zahájení příprav s instalací vzduchotechniky bylo zjištěno, že veškeré vývody kondenzační vody z jednotek vzduchotechniky jsou ve výšce těsně nad podlahou. Žalobkyně tak mohla pokračovat až po předložení dodatku projektové dokumentace ohledně řešení této vady. Pro vertikální transport vzduchotechnické jednotky bylo pro její nadměrné rozměry nutné vyřezat a odstranit dveřní zárubně na vstupu ze schodiště do 5. NP. Soubor vad [číslo] způsobil prodloužení realizace díla o dalších 7 pracovních dnů. Celkem vady a nedostatky projektové dokumentace měly vliv na prodlení s dokončením díla celkem o 91 pracovních dnů. Žalobkyně poukázala na článek III. bod 3.6 smlouvy o dílo a uvedla, že nemohla odhalit tyto nedostatky ani přes vynaloženou náležitou péči před uzavřením smlouvy o dílo. Žalovaná jejím požadavkům o prodloužení termínu realizace díla vyhověla pouze jedenkrát, a to uzavřením dodatku [číslo] kdy byl termín realizace díla prodloužen do [datum] a proto z důvodu výlučně na straně žalované měla žalobkyně právo na prodloužení doby plnění díla. Žalobkyně uvedla, že dílo bylo zkolaudováno a dokončeno bez vad a nedodělků, které by bránily běžnému užívání, již v září 2015, na základě čehož vyzvala žalobkyně žalovanou k jeho převzetí a to výzvou ze dne [datum] k převzetí 1. části díla a dne [datum] k převzetí druhé části díla. Žalovaná dílo převzít odmítla pro drobné vady a nedodělky. Dále pak žalobkyně v tomto podání namítla nepřiměřenou výši smluvní pokuty, uvedla, že je nezbytné přihlédnout k účelu smluvní pokuty, k okolnostem, za kterých byla sjednána, k výši zajištěné částky, ke vzájemnému poměru hlavního závazku a smluvní pokuty.

4. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] (č. l. 99) reagovala žalovaná na vyjádření žalobkyně ze dne [datum], kdy uvedla, že projektová dokumentace pro provádění stavby se sestávala z technické části, z výkresové části a z výpočtů, a to vše jako celek tvořilo tedy dokument, podle něhož mělo být dílo realizováno a žalobkyně jako odborník z oblasti stavebnictví měla být schopna dle projektové dokumentace dílo realizovat. Uvedla, že žalobkyně se zúčastnila veřejné zakázky, vycházela ze zadávací dokumentace, která obsahovala kompletní projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Žalovaná v rámci veřejné zakázky umožňovala rovněž prohlídku místa plnění, které se však žalobkyně nezúčastnila. Žalobkyně se tedy měla s náležitou odbornou péčí odpovídající jejím schopnostem a její odbornosti s podklady pro provedení díla řádně seznámit a následně i odborně sestavit cenovou nabídku. Za obsah této nabídky zcela odpovídá žalobkyně. Žalobkyně také uzavřením smlouvy o dílo potvrdila, že obdržela od objednatele, tedy od žalované veškerou potřebnou příslušnou dokumentaci k provedení díla (článek 1.3 SOD) a zavázala se dílo provést odborně, kvalitně a v souladu se zadávacími podmínkami, časovým a finančním harmonogramem uvedeným v nabídce žalobkyně (článek 2.8 SOD). Žalovaná rovněž uvedla, že bylo ve smlouvě o dílo přesně a dostatečně specifikováno, v jakých objektech má být dílo realizováno. Co se týče údajných vad a nedostatků projektové dokumentace, žalobkyně uvedla, že součet dnů, o něž mělo být dílo v důsledku těchto vad prodlouženo, je 86 nikoli 91, jak uvádí žalobkyně, kdy žalovaná poukázala na to, že žalobkyně započala realizaci díla již s prodlením. Uvedla, že projektová dokumentace na všechny vytýkané vady žalobkyní, obsahovala odpovědi a pokud v průběhu realizace díla došlo k nutnosti projektovou dokumentaci doplnit, vždy se tak stalo obratem ze strany žalované. Žalovaná uvedla, že hlavními důvody pro prodlení s realizací stavby je: a. Zahájení prací až po opakovaných urgencích s téměř měsíčním zpožděním. b. Absence a změny odpovědné osoby za vedení stavby a nemožnost rychlé osobní komunikace při provádění stavby. c. Žalobkyně deklarovala realizaci díla svými pracovníky, v průběhu realizace však bylo dílo realizováno pouze s využitím subdodavatelům. d. Nekoordinace provádění prací mezi jednotlivými subdodavateli, nekoordinované provádění jednotlivých stavebních prací, nepřijetí opatření k nápravě časových prodlev. e. Postup žalobkyně při předání dokončeného díla, kdy dne [datum], tedy den po smluvně stanoveném termínu dokončení díla se konal 20. kontrolní den, při kterém bylo konstatováno, že dílo není dokončeno, obsahuje vady a nedodělky a není způsobilé k převzetí. Žalovaná rovněž poukázala na to, že žalobkyně zaměňuje vydání kolaudačních souhlasů s dokončením díla a splnění závazků ze smlouvy váže k tomuto datu. Žalovaná uvedla, že udělení kolaudačního souhlasu ze strany stavebního úřadu není dokladem díla provedeného bez vad a nedodělků dle podmínek uvedených ve smlouvě, kterou mezi sebou účastníci uzavřeli. Stěžejní datum ukončení díla, je tedy datum [datum], kdy proběhlo předání a převzetí díla s tím, že k tomuto dni dílo nevykazovalo žádné vady a nedodělky a důvody pro nedodržení termínu dokončení díla žalobkyně písemně potvrdila. Co se týče výše smluvní pokuty, žalovaná opětovně poukázala na skutečnost, že v souvislosti s pozdním předáním díla bez vad a nedodělků by došlo k ohrožení celého projektu CVSMD v hodnotě 21 883 212,22 Kč, na což byla žalobkyně opakovaně upozorňována a má za to, že tedy smluvní sankce obsažená ve smlouvě o dílo odpovídala prioritně významu provedení stavebního díla pro existenci celého projektu [anonymizováno]. Tato sankce odpovídá významu stavebního díla v rámci projektu, byla stanovena přiměřeně k vzájemnému poměru výše hlavního závazku a smluvní pokuty. Žalovaná poukázala na to, že žalobkyně měla možnost svým aktivním jednáním celkovou výši smluvní pokuty ovlivnit.

5. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] (č. l. 108) navrhla žalobkyně vydání mezitímního rozsudku a zároveň se vyjádřila k podání žalované, kdy žalobkyně uvedla, že žalovaná v právním styku se žalobkyní nejednala poctivě a z tohoto se teď snaží těžit. Předložila vadnou projektovou dokumentaci, neposkytla součinnost při jejím doplňování a úpravě a z toho důvodu objektivně muselo dojít ke zpoždění při realizaci díla, kdy žalovaná rovněž vystupovala v pozici odborného subjektu, musela při předložení projektové dokumentace objektivně vědět o jejích vadách a nedostatcích a přes tuto skutečnost projektovou dokumentaci předložila žalobkyni a žalobkyně neprodleně po zjištění jejích vad a nedodělků o těchto žalovanou vyrozuměla. Žalobkyně tak splnila všechny zákonem stanovené povinnosti a nemohla se tudíž dostat do prodlení s realizací díla. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že žalovaná pohledávku žalobkyně nezpochybňuje, nesporuje a v podstatě započtením pohledávek uznává její existenci a tuto uznává, a to mimo jiné tedy částečným plněním ve výši 66 442,23 Kč. Zároveň navrhla, aby soud rozhodl mezitímním rozsudkem o tom, že nárok žalobkyni je co do právního základu věci opodstatněn.

6. S návrhem na vydání mezitímního rozsudku žalovaná nesouhlasila a požádala o zamítnutí tohoto návrhu.

7. Podle ust. § 152 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu.

8. Soud posoudil návrh žalobkyně na vydání mezitimního rozsudku a dospěl k závěru, že není na místě tento vydávat za situace, kdy je mezi účastníky sporu o tom, zda nárok žalobkyně uplatněný žalobou zanikl započtením, či nikoliv. V souladu s ust. § 152 odst. 2 o. s. ř. pak soud o návrhu žalobkyně nerozhodoval.

9. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

10. Ze souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne [datum] (č. l. 90) má soud za prokázané, že Úřad městského obvodu [obec a číslo], Odbor výstavby pod sp. zn. [příjmení] [příjmení] [číslo] vydal souhlas se stavebními úpravami za účelem změny v užívání části stavby spočívající v dispozičních změnách půdních prostorů v 5. NP na nové kancelářské prostory v objektu [adresa] v [obec], [ulice a číslo] a 15. Ze souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne [datum] (č. l. 91) má soud za prokázané, že Úřad městského obvodu [obec a číslo], Odbor výstavby vydal pod sp. zn. [příjmení] [příjmení] [číslo] souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, a to se stavebními úpravami za účelem změny v užívání části stavby (prostory v 1. NP) v objektu [ulice a číslo], [číslo], [číslo] a [ulice a číslo], [číslo] v [obec].

11. Ze smlouvy o dílo (č. l. 20) má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem, když na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést dílo specifikované v článku II. této smlouvy, když na základě této smlouvy žalobkyně prohlásila, že obdržela od žalované veškerou příslušnou dokumentaci pro provedení díla dle smlouvy o dílo a zadávacích podmínek, zejména že se seznámila s příslušnou projektovou dokumentací a příslušnými opatřeními stavebního úřadu, se souhlasy s provedením ohlášených stavebních záměrů a s další stanovisky dotčených orgánů státní správy. Zároveň se žalobkyně zavázala provést dílo v souladu se zadávacími podmínkami, časovým a finančním harmonogramem uvedeným v nabídce zhotovitele, obecně závaznými právními předpisy ČSN, s vydanými souhlasy a ohlášenými stavebními záměry Úřadu městského obvodu [obec a číslo] a dalšími požadavky dotčených orgánů státní správy. Doba plnění pak byla sjednána nejprve ve lhůtě do 4 měsíců od uzavření této smlouvy, na základě dodatku [číslo] pak byla doba plnění prodloužena do [datum]. V čl. III pod bodem 3.2 smlouvy bylo upraveno provedení a předání díla. Cena díla ve smlouvě o dílo byla sjednána ve výši 12 180 393 Kč, následně byla upravována dodatky [číslo] [číslo] [číslo] na částku 11 949 944,80 Kč. V článku XIII. pod bodem [číslo] pak byla sjednána mezi účastníky, pro případ prodlení zhotovitele provést celé dílo řádně a včas, bez vad a nedodělků, smluvní pokuta ve výši 0,5 % z celkové ceny díla bez DPH, a to za každý i započatý den prodlení. V článku XIII bod [číslo] pak bylo sjednáno mezi účastníky, že pohledávka objednatele, tedy žalované na zaplacení smluvní pokuty může být započítána s pohledávkou zhotovitele na zaplacení ceny díla.

12. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] (č. l. 11) má soud za prokázané, že došlo v důsledku změny rozsahu díla k ponížení ceny díla, a to na částku 11 920 378 Kč. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] (č. l. 12) má soud za prokázané, že došlo k dohodě o prodloužení doby plnění, a to do [datum] a ke změně ceny díla na částku 11 949 944,80 Kč bez DPH. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] (č. l. 14) má soud za prokázané, že došlo mezi účastníky k dohodě o změně ceny díla na částku 11 432 998,23 Kč bez DPH.

13. Z žádosti o prodloužení termínu ze dne [datum] (č. l. 60) má soud za prokázané, že žalobkyně žádala žalovanou o prodloužení termínu díla, když tato žádost byla odesílána dne [datum], jak má soud za prokázané z podacího lístku (č. l. 61). Z žádosti o prodloužení termínu k dokončení díla ze dne [datum] (č. l. 62) má soud za prokázané, že žalobkyně žádala žalovanou o prodloužení termínu díla z důvodu vadné projektové dokumentace, když z podacího lístku má soud za prokázané, že tato listina byla odesílána žalované [datum] (č. l. 65). Ze žádosti o prodloužení termínu ze dne [datum] (č. l. 66) má soud za prokázané, že žalobkyně opětovně žádala o prodloužení termínu realizace díla, když tato žádost byla odesílána žalované dne [datum] (podací lístek č. l. 67). Z žádosti ze dne [datum] má dále soud za prokázané, že žalobkyně opětovně žádala žalovanou o prodloužení termínu díla (č. l. 68). K žádosti pak byly předloženy i přílohy, a to tabulka se zaměřením skutečného stavu (č. l. 69), dále fotodokumentace stavby, dále pak informace k sanačnímu systému [anonymizováno] (č. l. 69), prohlášení o shodě (na č. l. 70) a krycí list rozpočtu (č. l. 70-71), když na základě těchto žádostí byl pak uzavřen dodatek [číslo] dne [datum] (č. l. 72).

14. Z výzvy k zahájení přejímacího řízení ze dne [datum] (č. l. 76) má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zahájení přejímacího řízení k části stavby na den [datum]. Z výzvy k zahájení přejímacího řízení ze dne [datum] (č. l. 77) má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k převzetí části stavby, a to dne [datum]. Ze zápisu o zahájení užívání části díla (č. l. 78) má soud za prokázané, že se účastníci smlouvy dohodli o zahájení užívání části díla od dne [datum], když přílohou předávacího protokolu byly také požadované technické parametry dodávky tak, jak jsou tyto na č. l. 79-89. Zároveň se účastníci dohodli, že po odstranění vad a nedodělků bude zahájeno přejímací řízení dle smlouvy o dílo a souhlasně prohlásili, že zahájením užívání části díla se nejedná o předání díla v souladu se smlouvou o dílo a toto zahájení užívání nemá vliv na výpočet smluvní pokuty dle smlouvy o dílo.

15. Z přílohové obálky žalované k č. l. 34 na č. l. 39 má soud nad rámec již provedeného dokazování (smlouvy o dílo,) za prokázané:

16. Z protokolu o předání a převzetí díla [číslo] sepsaného za účasti žalobkyně i žalované, má soud za prokázané, že dne [datum] došlo k předání a převzetí díla, kdy v tomto protokole jsou jako důvody nedodržení termínu uvedeny opožděný nástup zhotovitele stavby k zahájení stavebních prací a nedostatečná pracovní kapacita zhotovitele stavby. Toto dílo bylo předáno bez vad a nedodělků. Žádné jiné důvody prodlení se zhotovením díla v tomto předávacím protokole zachyceny nebyly. Žalobkyně se nedokázala vyjádřit ke skutečnosti, že v předávacím protokolu ze dne [datum] nejsou jako důvod prodlení se zhotovením uvedeny vady projektové dokumentace.

17. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná vyzývala žalobkyni k zahájení plnění povinností ze smlouvy o dílo.

18. Z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná upozorňovala žalovanou na rizika plynoucí z neplnění povinností uzavřené smlouvy o dílo, zejména na prodlení s jeho zhotovením, když tato výzva byla žalobkyni doručena dne [datum].

19. Z přípisu ze dne [datum], který byl doručen žalobkyni dne [datum], má soud za prokázané, že se žalovaná vyjadřovala k žádosti o uzavření dodatku [číslo] když ve spojení s konečným vyjádřením ze dne [datum], které bylo žalobkyni doručeno dne [datum] má soud za prokázané, že termín dokončení díla zůstal nezměněn.

20. Ze zápisu z 20. kontrolního dne ze dne [datum] má soud za prokázané, že dílo nebylo dokončeno stále stejně jako ze zápisu z 21. kontrolního dne ze dne [datum], ze dne [datum], kdy se konal zápis 22. kontrolního dne, ze zápisu z 23. kontrolního dne [datum], ze zápisu z 24. kontrolního dne z [datum], ze zápisu z 25. kontrolního dne ze dne [datum], ze zápisu z 26. kontrolního dne ze dne [datum] má soud za prokázané, že dílo nebylo řádně a včas provedeno.

21. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla v částce 2 801 085 Kč a to dne [datum], se splatností dne [datum].

22. Z oznámení o provedení zápočtu vzájemných pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná jednostranně započetla pohledávku z titulu smluvní pokuty ve výši 2 801 085 Kč proti pohledávce žalobkyně na zaplacení části ceny díla fakturované fakturami 2015, 2015 a 2015 v celkové hodnotě 2 867 527,23 Kč s tím, že částku ve výši 66 442,23 Kč se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit. Tento zápočet byl žalobkyni doručen dne [datum].

23. Z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná reagovala na odmítnutí zápočtu vzájemných pohledávek ze dne [datum] a zároveň se vyjadřovala k jednotlivým tvrzeným vadám projektu (reakce na dopis žalobkyně ze dne [datum]).

24. Z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně zasílala žalované návrh řešení s tím, že vyrozuměla žalovanou o tom, že zadali vypracovat znalecký posudek, který by se měl k jednotlivým vadám projektové dokumentace vyjádřit.

25. Z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná požádala žalobkyni o zaslání vypracovaného znaleckého posudku.

26. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalovaná vystavila dne [datum] se splatností [datum] žalobkyni fakturu za prodlení se zhotovením díla na částku 685 980 Kč.

27. Z upomínky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni o zaplacení částky 685 980 Kč vyzývala stejně jako upomínkou ze dne [datum].

28. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná vyzývala žalobkyni k zaplacení dlužné částky, když tato upomínka byla žalobkyni doručena dne [datum].

29. Z faktury č. 2015 (č. l. 17) má soud za prokázané, že žalobkyně vyfakturovala žalované na poslední část stavebních prací dle smlouvy o dílo ze dne [datum] ve znění jejích dodatků částku 1 185 454 Kč se splatností [datum]. Z faktury č. 2015 (č. l. 18) pak částku 1 652 506,43 Kč se splatností dne [datum] a z faktury č. 2015 (č. l. 19) částku 29 566,80 Kč se splatností dne [datum].

30. Ze souhrnného přehledu důvodu skluzu realizace projektu ze dne [datum] (č. l. 53) má soud za prokázané, že žalobkyně detailně popsala vady projektu pod [číslo] tyto vytkla žalované.

31. Z přípisu ze dne [datum] (č. l. 126) má soud za prokázané, že žalovaná vyzvala žalobkyni k jednání o případné mimosoudní dohodě poté, co dne [datum] proběhlo u zdejšího soudu první ústní jednání ve věci, které nebylo k žádosti obou účastníků zahajováno. Z odpovědi ze dne [datum] (č. l. 126) má soud za prokázané, že žalobkyně sdělila žalované, že zadá ke zpracování znalecký posudek.

32. První jednání ve věci se konalo dne [datum]. Účastníci učinili nesporným, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o dílo, jejíž předmět byl specifikován v článku II smlouvy. [příjmení] byly rovněž nároky žalobkyně na zaplacení doplatku ceny díla vyfakturované fakturami 2015, 2015 a 2015, jakož i skutečnost, že žalovaná na tyto uhradila 66 442,23 Kč. Dále bylo mezi účastníky nesporné uzavření dodatku [číslo] uzavření dodatku [číslo] s termínem prodloužení realizace díla do [datum] a dodatku [číslo] na jehož základě došlo ke snížení ceny díla na částku 11 342 998,23 Kč. Sporné bylo započtení částky 2 801 085 Kč. [příjmení] byla skutečnost, že žalobkyně věděla o financování díla z veřejných prostředků, a to ze strukturálních fondů Evropské unie. [příjmení] bylo doručení faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 2 801 085, jakož i skutečnost, že touto fakturou bylo fakturováno prodlení žalobkyně se zhotovením díla za období od [datum] do [datum]. [příjmení] bylo doručení faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 685 980 Kč, jakož i jakož i skutečnost, že touto fakturou bylo fakturováno prodlení žalobkyně se zhotovením díla za období od [datum] do [datum]. [příjmení] byl však nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty. [příjmení] byla výzva ze dne [datum] a ze dne [datum] k převzetí první a k převzetí druhé části díla. [ulice] byla otázka předání díla, kdy žalobkyně tvrdila září 2015 a žalovaná tvrdila [datum]. Sporné byly vady projektové dokumentace, které tvrdila žalobkyně a žalovaná uváděla, že se jednalo pouze o upřesnění projektové dokumentace v průběhu provádění rekonstrukcí.

33. Z přílohové obálky žalované k č. l. 146 má soud za prokázanou pod složkou [číslo] emailovou komunikaci mezi žalobkyní a žalovanou ze dne [datum], [datum], [datum], dále pak jejich komunikaci ze dne [datum] včetně vyjádření [právnická osoba] spol. s. r. o. ze dne [datum] a zápis ze 14. kontrolního dne z [datum] týkající se reklamace vad projektové dokumentace ze strany žalobkyně vůči žalované popsané v replice žalobkyně pod [číslo] způsob jejího vyřešení ze strany žalované stejně tak, jako ze složky 2 z této přílohové obálky, kdy má opět soud za prokázanou komunikaci mezi žalobkyní a žalovanou ze dne [datum], vytýkání vad projektové dokumentace popsané v replice žalobkyně pod [číslo] odstraňování a řešení těchto vad ze strany žalobkyně stejně tak jako pod složkou [číslo] z této přílohové obálky žalobkyně, kdy řešila žalovaná reklamaci emailem ze dne [datum] (soubor vad pod [číslo] repliky). Dále pod složkou [číslo] přílohové obálky, kdy žalobkyně vytýkala vady emailem ze dne [datum] a tyto byly řešeny (soubor vad pod [číslo]) emailem ze dne [datum] pod složkou 5, kdy žalovaná poukazuje na řešení vad nebo souboru vad specifikovaných pod bodem 7 repliky ze dne [datum], pod složkou 6 (soubor vad 8), kdy emailovou komunikací ze dne [datum] jsou vytýkány a zároveň řešeny vady zahrnuty pod bodem soubor vad 8 ze dne [datum]. Dále pak žalovaná předložila pod složkou 7 fotografie z úpravy podkroví a pod složkou 8 fotografie z úpravy přízemí k prokázání svého tvrzení, že v době, kdy mělo být dílo provedeno, s ohledem na časové údaje na těchto fotografiích, zcela jistě provedeno a dokončeno nebylo.

34. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] (č. l. 234) namítla žalobkyně neplatnost jednostranného započtení ze dne [datum] s odůvodněním, že tento zápočet je neplatný ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, neboť pohledávky, které byly započítávané, nebyly způsobilé k započtení, když se žalovaná pokusila započíst nesplatné pohledávky žalobkyně z titulu ceny díla proti nesplatné pohledávce žalované na zaplacení smluvní pokuty, a s ohledem na skutečnost, že žalobkyně existenci nároku na zaplacení smluvní pokuty popírá, namítla neplatnost započtení z důvodu nejistoty započítávané pohledávky.

35. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] žalobkyně soudu sdělila, že se žalovaná pokusila opětovně započíst jednostranně své pohledávky z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty proti pohledávce žalobkyně na zaplacení ceny díla, a to prohlášením o jednostranném započtení ze dne [datum], když ani toto prohlášení nemohlo nic změnit na tom, že k započtení pohledávek nikdy nedošlo, protože žalovaná započítávala pohledávku nejistou. Požádala soud, aby žalobě v plném rozsahu vyhověl.

36. Z prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek ze dne [datum] (č. l. 240) má soud za prokázané, že žalovaná jednostranně započetla pohledávku žalobkyně na zaplacení části ceny díla ve výši 1 185 454 Kč fakturovanou fakturou č. 2015 ze dne [datum] se splatností dne [datum], dále pohledávku žalobkyně fakturovanou fakturou č. 2015 ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 1 652 506,43 Kč a pohledávku fakturovanou fakturou č. 2015 ze dne [datum] se splatností [datum] v částce 29 566,80 Kč, tedy pohledávku žalobkyně za žalovanou v celkové výši 2 867 527,23 Kč proti pohledávce žalované vůči žalobkyni z faktury [číslo] se splatností [datum] v částce 2 801 085 Kč požadované z titulu smluvní pokuty v souladu se smlouvou o dílo, když rozdíl ve výši 66 442,23 Kč byl již uhrazen.

37. Jelikož se soud neztotožnil s názorem žalobkyně o neplatnosti provedeného započtení tak, jak bude níže uvedeno, provedl další dokazování ke zjištění důvodů prodlení žalobkyně s realizací díla.

38. Ze znaleckého posudku [číslo] (č. l. 162) vypracovaného [celé jméno znalce] dne [datum] k žádosti žalobkyně ze dne [datum] má soud za zjištěné, že tento znalec na základě podkladů předaných mu žalobkyní a provedením kontroly projektové dokumentace pro ohlášení a provedení stavby tak, jak je tato popsána pod bodem 2.1 posudku dospěl k závěru, že tato obsahovala vady v tomto posudku popsané, kdy uvedl, že projektová dokumentace s označením dokumentace pro ohlášení a provedení stavby s výkazem výměr nebyla úplná a vykazovala vady, které byly částečně podle předložených podkladů odstraňovány v průběhu realizace díla, dále dospěl k závěru, že zhotovitel, tedy žalobkyně včas písemně upozorňovala žalovanou na tyto vady, když uvedl, že zejména hlavní vadu spatřuje v tom, že nebylo navrženo měření a regulace vzduchotechniky a vytápění a nekompletní řešení slaboproudé instalace, nesprávné řešení připojovacích míst a vedení tras inženýrských sítí vodovodu, kanalizace, vytápění a elektroinstalace s ohledem na stávající infrastrukturu a konstrukce, nesprávný návrh kótování půdorysných i výškových rozměrů významných prvků i konstrukcí a grafického zpracování ve výkresech D [číslo] – NAVRHOVANÝ STAV a D [číslo] - ŘEZ A-A a neřešení rozdílné nivelity podlah v dokumentaci pro provádění stavby i výkazů výměr na rekonstrukci budov kancelářské prostory v podkroví [ulice a číslo], 15 [obec], nekompletní řešení slaboproudé instalace, neřešení zvýšené vlhkosti zdiva a její průnik do větších hloubek v dokumentaci pro provádění stavby i výkazu výměr na rekonstrukci budov laboratoře, archeologie a antropologie [ulice a číslo], 38, 40, [ulice a číslo], 29 [obec]. Dále pak dospěl znalec k závěru, že zjištěné vady měly významný vliv na termín realizace i cenu díla. Tento posudek byl opatřen doložkou ve smyslu ustanovení § 127a zákona [číslo]. Přílohu tohoto posudku pak tvořila emailová komunikace předaná znalci žalobkyní, seznam dodavatelů, fotografie, souhrnný přehled důvodů skluzů realizace projektu zpracovaných žalobkyní, objednávka znaleckého posudku ze dne [datum].

39. Tento posudek žalobkyně předložila soudu na podporu svých tvrzení o vadách projektové dokumentace a důvodů prodlení způsobených žalovanou.

40. Žalovaná ke znaleckému posudku uvedla, že tento byl vypracovaný za 6 dnů, vznesla pochybnost o podjatosti znalce pro jeho vztah s jednatelem žalobkyně a dále uvedla, že posudek trpí tak závažnými vady, že je nezbytné tento označit za tendenční, zaujatý a psaný na zakázku, k čemuž svědčí již sama doba jeho zpracování v rozsahu 6 dnů. Znalec vycházel pouze z podkladů předaných mu žalobkyní, aniž by zjišťoval skutečný stav věci, neměl k dispozici stavební deník, smlouvu o dílo, harmonogramy prací. Reakce žalované na údajné vytýkané vady projektu nebyly v posudku zohledněny. Žalovaná se k tomuto posudku detailně vyjádřila podáním na č. l.

195. Z posudku není zřejmé, z jakých zjištění znalec vychází, na základě jakých zjištění dospěl k závěrům, které vnesl do svého posudku. Znalecký posudek je natolik obecný, že z něj nelze dovodit příčinnou souvislost mezi vadami projektové dokumentace a prodlením zhotovitele a je nepřezkoumatelný. Závěry posudku nejsou odůvodněny a jsou v rozporu s provedenými ostatními důkazy.

41. Z doplňku znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zpracovaného dne [datum] (č. l. 251) má soud za zjištěné, že se znalec ohradil proti námitce žalované o podjatosti znalce vůči žalobkyni a sdělil, že ve věci se podjatý necítí, posudek zpracoval objektivně. Dále pak má soud za zjištěné, že znalec skutečně vycházel při zpracování svého posudku pouze a jenom z podkladů, které mu předala žalobkyně, stavební deníky, smlouvu ani její dodatky a harmonogram postupu k dispozici neměl. Podklady od žalované si nevyžádal, neboť měl za to, že podklady, které mu předává žalobkyně, jsou dostačující. Co se týče vad projektové dokumentace, znalec uvedl, že se zabýval vadami tvrzenými žalobkyní. Co se týče odhalení vad projektové dokumentace, znalec uvedl, že se jednalo o skryté vady s ohledem na časový prostor pro zpracování cenové nabídky ve výběrovém řízení, neboť nebylo možno ověřit si drobné a skryté detaily celé stavby. Znalec uvedl, že se jednalo o takové vady, které bránily v pokračování realizaci díla na obou budovách, které byly předmětem díla a ztotožnil se s délkou prodlení s realizací díla tak, jak tvrdila žalobkyně, aniž by své závěry konkrétně zdůvodnil.

42. K doplňku znaleckého posudku se žalovaná vyjádřila (č. l. 280) tak, že tento doplněk znaleckého posudku trpí stejnými vadami jako posudek samý, je obecný, nepřezkoumatelný a opět i nadále v podstatě znalec vychází pouze z podkladů, které mu byly předány žalobkyní.

43. Žalovaná pak své námitky k doplňku znaleckého posudku rozvedla na č. l. 297 tak, že setrvala na svém původním vyjádření, že znalecký posudek včetně dodatku trpí rozpory mezi sebou navzájem tak, jak uvedla pod bodem 3 tohoto vyjádření (č. l. 298). Závěry znalce, jak ze znaleckého posudku, tak i z doplňku znaleckého posudku jsou nepodložené, nepřezkoumatelné, není zřejmé, jakým způsobem znalec zjistil vady projektové dokumentace, jaké vady byly zjistitelné při podpisu smlouvy, jaké byly vady zjištěny při realizaci samotného díla.

44. Žalobkyně se vyjádřila k doplňku znaleckého posudku, který je dle jejího názoru zcela dostačující, popisuje konkrétní vady projektové dokumentace a konkrétní dny prodlení s realizací díla v jejich důsledku.

45. Při jednání, které se konalo dne [datum] (č. l. 305) soud přistoupil ke znaleckému výslechu pana [příjmení] [celé jméno znalce], který setrval na svých závěrech ze znaleckého posudku, jakož i z dodatku znaleckého posudku. Zdůraznil, že zjistil nedostatky ve výkazu výměr v porovnání s projektovou dokumentací pro provádění stavby a vyjádřil se, že se jednalo o veliké nedostatky a o takové nedostatky, které žalobkyně při zpracování cenové nabídky nemohla zjistit, neboť neměla čas tyto hledat a zjišťovat. Tyto byly zjištěny až při realizaci díla. Tento svůj závěr však neobhájil, když sdělil, že obecně na přípravu cenových nabídek nebývá mnoho času. Pokud znalec dospěl k závěru, že žalovaná neposkytovala žalobkyni dostatečnou součinnost, k tomuto závěru znalec dospěl pouze na základě podkladů, které mu předala žalobkyně. Rovněž se vyjádřil ke zjištěným vadám, kdy uvedl, že tyto zjistil z projektové dokumentace, dále pak z fotografií, které pořídila žalobkyně a ze souhrnného přehledu důvodů skluzu vypracovaných žalobkyní. Znalec uvedl, že při podpisu smlouvy zcela jistě nemohl být vidět výškový rozdíl budov, vlhkost zdiva a sanace, jakož i dále slaboproudy, měření regulace vzduchotechniky a topení a přípojná místa, rozvody inženýrských sítí. Pokud se měl znalec vyjádřit k tomu, jaké práce musely být současně přerušeny na obou budovách, od kdy do kdy a z jakého důvodu, tak znalec se k tomuto přesně neuměl vyjádřit. Co se týče dnů prodlení s realizací díla, k tomu uvedl znalec, že k těmto dnům dospěl dle svého odborného odhadu, kdy vycházel ze 7 denního cyklu kontrolních dnů a blíže však délku prodlení zdůvodnit nedokázal.

46. I přes doplňující výslech znalce dospěl soud k závěru, že závěry znaleckého posudku jsou zcela nepřezkoumatelné a obecné. Znalecký posudek včetně jeho dodatku nebyl zpracován objektivně, neboť znalec vycházel pouze z podkladů předaných mu jednou ze stran sporu. K návrhu strany žalované zadal soud vypracovat znalecký posudek znalcem stanovým soudem.

47. Z insolvenčního návrhu ze dne [datum] (č. l. 351) má soud za zjištěné, že tohoto dne podal dlužník společnost [právnická osoba], tedy žalobkyně, insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkurzu.

48. Vyhláškou Krajského soudu v Praze ze dne [datum] pod č. j. [insolvenční spisová značka] bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka, a to tedy žalobkyně.

49. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum] pod č. j. [insolvenční spisová značka] (č. l. 367) byl zjištěn úpadek žalobkyně, insolvenčním správcem byl ustanoven [celé jméno žalobce] na majetek žalobkyně byl prohlášen konkurz.

50. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] navrhla žalobkyně, tentokráte tedy již insolvenční správce, aby v řízení bylo pokračováno, a to v souladu s ustanovením § 264 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. Z přihlášky pohledávky žalované (č. l. 387) má soud za prokázané, že žalovaná svoji pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 685 980 Kč s příslušenstvím přihlásila do konkurzního řízení, když tato pohledávka byla správcem konkurzní podstaty popřena.

51. Usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 6. 2020 pod č. j. 31 C 250/2016-397 byl vzájemný návrh žalované doručený zdejšímu soudu dne [datum] o zaplacení částky 685 980 Kč s příslušenstvím vyloučen k samostatnému řízení. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

52. Usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 6. 2020 pod č. j. 31 C 250/2016-400 byl soudem ustanoven znalcem za účelem zpracování znaleckého posudku [celé jméno znalce].

53. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] pod [číslo] (č. l. 407) má soud za zjištěné, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] požádal o součinnost jak žalobkyni, tak žalovanou, a to o součinnost o poskytnutí veškerých podkladů souvisejících s realizací předmětného díla. Ze znaleckého posudku má soud za zjištěné, že zadávací dokumentace této veřejné zakázky byla zveřejněna [datum], jejím předmětem byla realizace stavebních prací a dodávek v objektech [anonymizováno] univerzity v [obec], a to konkrétně [ulice a číslo], 15 a [ulice a číslo], 38, 40 a [ulice a číslo], 29 [obec] tak, jak jsou tyto popsány na č. l. 3 tohoto znaleckého posudku – č. l. 408 spisu. Součástí zadávací dokumentace pak byla technická specifikace včetně dalších požadavků na všechny aktivní prvky a prvky počítačové sítě, jakož i zprovoznění oživení systému a zařízení včetně dodání příslušných atestů, prohlášení o shodě zkoušek revizí a zaškolení obsluhy. Konečný termín pro předložení nabídek uchazečů byl [datum]. Žalobkyně ve lhůtě pro podání nabídek učinila tři technické dotazy na žalovanou. Dále má soud za zjištěné, že k dispozici měl rovněž znalec smlouvu o dílo ze dne [datum] včetně jejích součástí, a to příloha [číslo] projektová dokumentace zpracovaná projektovou kanceláří [anonymizováno] spol. s. r. o. včetně výkazů výměr v příloze, příloha [číslo] – technická specifikace – prvky PC sítě a soupis prvků počítačové sítě, příloha [číslo] – zadávací dokumentace k veřejné zakázce s názvem stavební úpravy budov v rámci projektu CVSMD a příloha [číslo] položkový rozpočet. Znalec měl k dispozici rovněž dodatek [číslo] dodatek [číslo] dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo. Přílohami projektových dokumentací pak byly listiny, které znalec specifikoval na č. l. 5-6 a které měl k dispozici na CD nosičích. Ze znaleckého posudku má soud za prokázané, že v průběhu realizace díla ze strany žalované, byly žalobkyni předávány další doklady, které nebyly obsažené v zadávací nebo projektové dokumentaci stavby, když tyto doklady byly znalci, včetně veškeré emailové komunikace dodané znalci, jak žalobkyní, tak žalovanou a z nich vycházel při zpracování vlastního posudku.

54. Znalec se ztotožnil se závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce] v obecné rovině, že při množství času, které měla žalobkyně od zveřejnění podmínek zadávacího řízení do dne poskytnutí své nabídky, nebylo objektivně možné provést takovou revizi všech podkladů, aby mohly být přezkoumány všechny dokumenty obsažené v zadávací dokumentaci včetně obou projektových dokumentací a jejich výkazů výměr.

55. Dále znalec uvedl, že pro realizaci stavby byly vedeny dva stavební deníky, jeden označený jako [anonymizováno] 1, byl veden pro objekt [ulice a číslo], 15 a druhý označený jako [anonymizováno] 2 pro objekt [ulice a číslo], 29, [ulice a číslo], 38, 40. Znalec uvedl, že v těchto stavebních denících pro [anonymizováno] 1 je uvedený jediný záznam ohledně vad projektu, a to ze dne [datum] týkající se realizace počítačové sítě, které bylo potřeba doplit tak, jak znalec v posudku na str.11 uvedl. Ve stavebním deníku označeném jako [anonymizováno] [číslo] není žádný zápis ohledně vad projektové dokumentace uveden, ohledně víceprací je uveden v tomto stavebním deníku pouze jediný záznam, a to ze dne [datum], kdy při zkoušce odtoku kanalizace byla zjištěna nedostatečná průtočnost kanalizačního systému. V průběhu realizace stavby dále byl zaveden kontrolní systém v podobě kontrolních dnů, kterých se za dobu realizace stavby konalo 26. Z každého kontrolního dne byl proveden písemný zápis včetně prezenční listiny účastníků, kdy v průběhu realizace stavby byly v průběhu 11. kontrolního dne ze dne [datum] ze strany žalobkyně vzneseny připomínky týkající zjištěných nerovností podlah v 5. NP objektu [ulice a číslo], demontáže kabelů a čidel v místech bouraných skleněných předstěn v 1. PP až 4. NP a vícepráce spojené s nepravidelným tvarem budovy, neodpovídajícím pravidelnému obdélníku dokumentovanému platnou PD. Žádné jiné požadavky ze strany žalobkyně na žádném jiném kontrolním dni nebyly uplatňovány ani požadovány. Znalec dále uvedl, že dodatkem [číslo] ze dne [datum] byly řešeny zjištěné chyby ve výkazech výměr, v důsledku čehož došlo ke snížení ceny díla stejně tak, jako dodatkem [číslo] ze dne [datum], jehož předmětem byly méně práce. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] pak byly řešeny vícepráce spočívající ve větším rozsahu otlučených vnitřních omítek stěna a ve větších tloušťkách vyrovnávacích sanačních omítek v částce 29 566,80 Kč bez DPH, tedy z toho vyplývající nutnost delší doby nezbytné pro jejich zrání v důsledku čehož došlo k prodloužení realizace dohodnutého termínu realizace díla do [datum]. Znalec dospěl k závěru, že vady, které odůvodňovaly uzavření dodatku [číslo] 3 k původní smlouvě o dílo, nebyly vadami jedinými, neboť skutečně v projektové dokumentaci byly administrativní početní chyby při sestavování výkazů výměr, když se mohlo jednat o chyby, které se staly omylem projektanta, případně početními chybami projektanta stavby, kdy v důsledku těchto chyb dle závěru znalce měla cena díla být navýšena o částku cca tři čtvrtě milionu korun bez DPH (č. l. 13) znaleckého posudku. Zde však soud poukazuje na skutečnost, že nároky z těchto vad projektové dokumentace nebyly předmětem daného řízení, neboť žalobkyně se nedomáhala navýšení sjednané ceny díla.

56. Co se týče samotných vad, které byly ze strany žalobkyně ve vztahu k projektu vytýkány, se pak znalec ve svém posudku detailně vyjadřoval pod bodem B), B1 – vady projektu 01 ze dne [datum] (č. l. 14 až č. l. 20 posudku - č. l. 411 až 417), pod bodem B2 – vady projektu 02 ze dne [datum] (č. l. 21 až 22 posudku - č. l. 417), pod bodem B3 – vady projektu 03 ze dne [datum] (č. l. 22 až 25 posudku - č. l. 417 až 419), pod bodem B4 – vady projektu 04 ze dne [datum] (č. l. 25 posudku - č. l. 419), bod B5 – vady projektu 05 ze dne [datum] (č. l. 25 až 26 posudku - č. l. 419), vady B6 – vady projektu 06 ze dne [datum] (č. l. 26 až 27 posudku - č. l. 419 až 420), vady projektu 07 ze dne [datum] (27 až 28 posudku - č. l. 420), vady B8 – vady projektu 08 ze dne [datum] (č. l. 28 až 29 posudku - č. l. 420 až 421), pod bodem B9 – vady projektu 09 ze dne [datum] (č. l. 29 až 30 posudku - č. l. 421), vady B10 – vady projektu 10 ze dne [datum] (č. l. 30 posudku – č. l. 421), vady B11 – vady projektu 11 ze dne [datum] (č. l. 31 posudku – č. l. 422), vady projektu 12 ze dne [datum], vady projektu 13 ze dne [datum] (č. l. 31 posudku – č. l. 421 až 422), vady B14 – vady projektu ze dne [datum], bod B15 – vady projektu 15 ze dne [datum] (č. l. 33 až 34 posudku – č. l. 423).

57. Co se týče závěru znalce ohledně zjištěných vad a nedodělků projektové dokumentace a jejich vlivu na prodlení žalobkyně jako zhotovitele s realizací předmětného díla, případně možnosti jejich zjištění před uzavřením smlouvy o dílo v průběhu provádění díla před započetím příslušných stavebních prací nebo v jejich průběhu, případně zda v důsledku těchto vad bylo nutné realizaci celého díla přerušit až do doby obdržení nového pokynu ze strany objednatele, se znalec vyjádřil na [číslo] svého posudku (č. l. 423-424), když dospěl k závěru, že platné projektové dokumentace obou částí díla vykazují vady, když vady nejzávažnější byly zjištěny ve formě a v obsahu soupisu stavebních prací, dodávek a služeb v tomto posudku označených též jako výkazy výměr, kdy oba dva tyto výkazy výměr jsou neúplné, neobsahují všechny práce platnou projektovou dokumentací předepsané a zároveň obsahují položky, jejichž provedení nebylo pro řádné dokončení díla nezbytné a potřebné, některé položky, jejichž množství bylo určeno početně nesprávně, tedy chybně, kdy souhrn cen těchto vadných položek přesáhl částku ¾ milionu bez DPH, kdy zásadní vadou byla skutečnost, že tyto byly v rozporu s obsahem tehdy platné vyhlášky č. 230/2012 Sb., Co se týká vytýkání vad projektové dokumentace žalobkyní, pak znalec dospěl k závěrům, že tyto ve skutečnosti vadami nebyly nejen pro subjektivní výklad ze strany žalobkyně, ale i z hlediska času, kdy byly vytýkány, kdy znalec odkázal právě na své závěry ve vztahu k jednotlivým vadám popsaných pod bodem III. bod 2B posudku. Znalec se ztotožnil s tím, že s ohledem na časový prostor mezi vyhlášeným zadávacím řízením a předložením cenové nabídky není a nebylo dostatek prostoru k tomu, aby mohl zhotovitel, tedy žalobkyně pečlivě a dostatečně všechny předložené dokumenty řádně přezkoumat. Poukázal na rozdílnost výkazů výměr a množství skutečně provedených prací, když uvedl, že s těmito rozdíly ve výkazu výměr byli účastníci nuceni tyto nesrovnalosti řešit podobou méněprací a víceprací jako se tomu stalo v případě dodatku [číslo] [číslo] ke smlouvě o dílo. S ohledem na zjištění vad ve výkazu výměr pak dospěl znalec k závěru, že žalobkyni, jako zhotoviteli, bylo upřeno právo na úhradu skutečně provedených prací v podobě tedy víceprací zjištěných v průběhu realizace, čímž došlo tedy k bezdůvodnému obohacení na straně žalované, když opětovně soud uvádí, že tyto nároky nebyly předmětem daného řízení. Pokud se znalec vyjadřoval k objektivním důvodům k oprávněnému přerušení žalobkyní prováděných prací na stavbě, pak dospěl k závěru, že takovýto důvod nezjistil. Nezjistil žádný zápis ve stavebním deníku, který by formuloval problémy, které by bylo potřeba řešit. Pokud by se tak stalo, objednatel, tedy žalovaná, by byla povinna se k tomuto požadavku opět zápisem do stavebního deníku vyjádřit. S ohledem na výsledky přezkoumání každé jednotlivé vady, dospěl znalec k závěru, že žádná ze žalobkyní vytýkaných vad nebyla důvodem k prodlení prováděných prací, které žalobkyně tvrdila a uváděla, kdy uvedl, že jednotlivá prodlení kterékoliv dílčí práce žalobkyně zcela neopodstatněně a nesmyslně sčítala, aniž by jakkoli zohlednila skutečnost, že jde o práce různých profesí, práce prováděné na různých částech díla, a to o práce a části díla vzájemně se negativně neovlivňující. Poukázal znalec na skutečnost, že skutečně žalobkyně až na jednu vadu a jednu objektivní vícepráci nic dalšího v zápisech ve stavebních denících neuvedla, ani v žádném zápisu z kontrolního dne stavby, tedy kromě vypracovaného soupisu vad neexistuje žádný jiný doklad, ve kterém by jakákoli vytýkaná vada byla potvrzena, nebo kde by bylo uvedeno cokoliv o realizaci posléze dohodnutého řešení. Znalec se rovněž vyjadřoval na č. l. 37-40 posudku ke znaleckému posudku pana [příjmení] [celé jméno znalce], když ke konfrontaci obou znalců pak došlo rovněž při ústním jednání, kdy jak je níže uvedeno, Ing. [celé jméno znalce] se v podstatě se závěry znaleckého posudku pana [celé jméno znalce] ztotožnil.

58. Ke znaleckému posudku pak žalobkyně vznesla námitky (č. l. 459), respektive položila doplňující otázky a požádala soud, aby předvolal znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a provedl jeho výslech za přítomnosti znalce [celé jméno znalce].

59. K připomínkám žalobkyně ke znaleckému posudku se pak znalec vyjádřil písemně tak, jak je na č. l. 478, kdy uvedl, že vady projektové dokumentace měly vliv na cenu díla, kdy v podstatě cena díla byla s ohledem na početní chyby ve výměrech této projektové dokumentace nadhodnocena, respektive v důsledku nich došlo ke snížení ceny stavby cca o 770 000 Kč. Zároveň setrval na svých závěrech, že vady předané projektové dokumentace neměly vliv na termín realizace zakázky, nebylo nutné přepracovávat projektovou dokumentaci, kdy v praxi, zejména u staveb týkajících se oprav a rekonstrukcí stávajících objektů, dochází běžně ke korekci projektové dokumentace, kdy se znalec nedokázal vyjádřit k tomu, jaký časový rozsah si vyžádalo dopracování projektové dokumentace. Při ústním jednání, které se pak konalo dne [datum] (č. l. 480) soud provedl znalecký výslech pana [celé jméno znalce] za přítomnosti [celé jméno znalce], kdy v závěru tohoto ústního jednání v podstatě došlo ke konfrontaci závěrů obou dvou znalců, když ze znaleckého výslechu pana [celé jméno znalce] soud za zjištěné, že tento setrval na svých závěrech znaleckého posudku. Tyto závěry v průběhu jednání řádně, logicky a odborným způsobem odůvodnil a přesvědčil soud o správnosti těchto závěrů. Pokud pak došlo k rozporům v závěrech znaleckého posudku pana [celé jméno znalce] se závěry posudku [celé jméno znalce], pan [příjmení] [celé jméno znalce] při svém výslechu tohoto dne uvedl, že k těmto nesrovnalostem mohlo dojít z toho důvodu, že měl k dispozici podklady pouze od žalobkyně, kdy v otázkách, kdy nedošlo ke shodě a Ing. [celé jméno znalce] byl při jednání přímo konfrontován s rozpornými závěry svého znaleckého posudku a znaleckého posudku pana [příjmení] [celé jméno znalce], zejména pak se jednalo o nekompletní řešení slaboproudé instalace, dále pak ke zjištěným vadám (č. l. 38) posudku pana [příjmení] [celé jméno znalce], tak v podstatě se pan [celé jméno znalce] ztotožnil se závěry pana [příjmení] [celé jméno znalce] Pan Ing. [celé jméno znalce] několikrát zopakoval, že vycházel z podkladů od žalobkyně, jakož i od informací pana [příjmení] [příjmení].

60. Z faktury [číslo] (č. l. 508) má soud za prokázané, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 801 085 Kč dne [datum] se splatností [datum], když tato smluvní pokuta byla fakturovaná za prodlení s dokončením díla za období od 13. 8. do [datum], tedy za 49 dnů prodlení z ceny díla 11 432 998,23 Kč ve výši 0,5 % z této ceny za každý den prodlení, když výpočet smluvní pokuty tvořil přílohu této faktury a bylo na něj ve faktuře odkazováno. Z oznámení o provedení zápočtu ze dne [datum] (č. l. 512) má soud za prokázané, že žalovaná jednostranně započetla svoji pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 801 085 Kč proti pohledávce žalobkyně za žalovanou z titulu smlouvy o dílo na zaplacení části ceny díla ve výši 2 867 527,23 Kč v souladu s ustanovením čl. XIII bod [číslo] smlouvy tak, jak byla tato částka fakturována fakturou č. 2015 na částku 1 185 454 Kč, fakturou č. 2015 na částku 1 652 506,43 Kč a fakturou č. 2015 na částku 29 566,80 Kč, když všechny faktury byly vystaveny dne [datum] se splatností dne [datum]. Zbývající částku ve výši 66 442,23 Kč pak žalovaná žalobkyni uhradila.

61. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalovaná vyfakturovala žalobkyni smluvní pokutu ve výši 685 980 Kč, a to dne [datum] se splatností [datum], když se jednalo o smluvní pokutu z titulu smlouvy o dílo za prodlení s dokončením díla za období od 1. 10. do [datum], tedy celkem za 12 dnů prodlení. Nedílnou součástí této faktury pak byla příloha, v níž byla smluvní pokuta specifikována (č. l. 513 druhá strana).

62. Žádné další důkazy soud ve věci již neprováděl a navrhovaný výslech pana [příjmení] [jméno] [příjmení], stejně jako provedení revizního znaleckého posudku pro nadbytečnost zamítl, když z provedeného dokazování má za to, že byl dostatečně objasněn skutkový stav tak, aby mohl soud ve věci rozhodnout.

63. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

64. Podle § 2604 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

65. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

66. Podle § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

67. Podle § 1987 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

68. Podle § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

69. Podle § 1982 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

70. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

71. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do nepatrné části.

72. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], dodatku [číslo] ze dne [číslo] 2015 dodatku [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě se žalobkyně zavázala zhotovit pro žalovanou dílo specifikované v článku II. této smlouvy, a to ve lhůtě 4 kalendářních měsíců ode dne podpisu této smlouvy, tedy do [datum]. Na základě dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo, pak byl termín realizace díla posunut den [datum]. Dále má soud z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne [datum] k zahájení přejímacího řízení části stavby, a to stavebních úprav laboratoří v prvním NP objektu [ulice a číslo], 38, 40 a [ulice a číslo], 29 [obec] na den [datum] a výzvou ze dne [datum] pak k zahájení přejímacího řízení části stavby [ulice a číslo], 15 [obec] – vestavba kancelářských prostor v podkroví objektu [ulice a číslo], [ulice a číslo] [obec], dodávka aktivních síťových prvků a dalších prvků pro počítačovou síť, [ulice a číslo], [obec], dodávka aktivních síťových prvků a dalších prvků pro počítačovou síť, a to na den [datum]. Z protokolu o předání a převzetí díla dokončeného bez vad a nedodělků má pak soud za prokázané, že ke skutečnému předání díla v souladu s čl. III bod 3.2. smlouvy došlo dne [datum]. Žalobkyně sjednanou cenu díla řádně vyfakturovala a doplatek ceny díla v celkové výši 2 867 527,23 Kč vyfakturovala, a to fakturou č. 2015 na částku 1 185 454 Kč, fakturou č. 2015 na částku 1 652 506,43 Kč a fakturou č. 2015 na částku 29 566,80 Kč, když všechny faktury byly vystaveny dne [datum] se splatností [datum].

73. Z provedeného dokazování považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení nedoplatku ceny díla v celkové výši 2 867 527,23 Kč za důvodný.

74. Soud se tedy dále zabýval otázkou, zda žalované vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty z titulu smlouvy o dílo pro případ prodlení žalobkyně se zhotovením díla řádně a včas tak, jak bylo upraveno v čl. XIII pod bodem [číslo] smlouvy a dospěl k závěru, že nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty je dán.

75. Prodlení žalobkyně se zhotovením díla bylo prokázáno, neboť na základě smlouvy o dílo ve znění jeho dodatku [číslo] mělo být dílo provedeno do [datum], z předávacího protokolu má pak soud za prokázané, že k jeho faktickému předání došlo dne [datum], když v tomto předávacím protokole nebyl žádná zmínka o prodlení se zhotovením díla v důsledku vadné projektové dokumentace, důvody nedodržení termínu dokončení díla byly uvedeny opožděný nástup zhotovitele stavby k zahájení stavebních prací a nedostatečné pracovní kapacity zhotovitele stavby. Pokud pak žalobkyně tvrdila, že k tomuto prodlení došlo z důvodu na straně žalované, pak byla povinna toto tvrzení prokázat. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaná poprvé uplatnila námitky vad projektové dokumentace dopisem ze dne [datum], a to až poté, co žalovaná provedla jednostranné započtení svých pohledávek ze dne [datum] z titulu smluvní pokuty, na které následně žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum].

76. K prokázání tvrzení o existenci vad projektové dokumentace žalobkyně předložila soudu znalecký posudek zpracovaný panem [celé jméno znalce], a to znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], když tento znalecký posudek přes pokus o jeho doplnění vyhotovením písemného dodatku ze dne [datum] a osobním slyšením znalce soud hodnotí jako velmi obecný, dle názoru soudu neodborně zpracovaný, kdy znalec vycházel při jeho zpracování pouze z podkladů předaných mu žalobkyní, do svého znaleckého posudku přejímal zjištění žalobkyně. Sám znalec žádná zjištění neprováděl, o zjištění objektivního stavu věci se nepokusil, a přesto dospěl ke zjištění, že projektová dokumentace trpěla vadami a tyto vady měly za následek prodlení zhotovitele, tedy žalobkyně s realizací prováděného díla, a to o počty dnů tak, jak tyto uvedla sama žalobkyně soudu ve svém podání, kdy znalec uvedl, že z těchto podkladů vycházel a blíže se v podstatě k jednotlivým vadám ani dnům prodlení, vyjádřit nedokázal. Tento posudek pak sporovala strana žalovaná a navrhla soudu, aby byl ve věci vypracování posudek nový, objektivní a zároveň, aby se soudem ustanovený znalec, vyjádřil i k posudku předloženého panem [celé jméno znalce].

77. Soud tedy k návrhu žalované provedl nový znalecký posudek, který byl vypracován panem [celé jméno znalce] pod [číslo] ze dne [datum], když ze závěru tohoto znaleckého posudku má soud za zjištěné, že projektová dokumentace trpěla vadami, a to vadami zejména ve výměrách, kdy tyto vady projektové dokumentace způsobily, že cena díla měla být cca o 750 000 Kč vyšší než ta, kterou žalovaná za provedené dílo skutečně uhradila, nicméně otázka ceny díla nebyla předmětem daného řízení. Co se týče dalších vytýkaných vad projektové dokumentace ze strany žalobkyně žalované, dospěl znalec k závěru, že projektová dokumentace netrpěla žádnými takovými vadami, které by měly způsobit prodlení žalobkyně se zhotovením předmětného díla. Tento znalec se rovněž vyjadřoval ke znaleckému posudku [celé jméno znalce] a při konfrontaci obou dvou znalců se znalec [příjmení] [celé jméno znalce] se závěry znaleckého posudku pana [celé jméno znalce] ztotožnil, když zopakoval, že on vypracovával znalecký posudek pouze a jenom na základě podkladů předaných mu žalobkyní.

78. Tedy s ohledem na provedené dokazování ohledně nároku na zaplacení smluvní pokuty dospěl soud k závěru, že tento nárok je dán, neboť žalobkyně se s realizací díla dostala do prodlení a v řízení nebylo prokázáno, že by se tak stalo z důvodů na straně žalované.

79. Pokud žalobkyně vznášela ve smyslu ust. § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., námitku nepřiměřenosti výše smluvní pokuty, pak soud uvádí, že v daném případě byla smluvní pokuta sjednána v čl. XIII pod bodem [číslo] ve výši 0,5% denně z ceny díla bez DPH za každý den prodlení, kdy pro posouzení přiměřenosti zákon žádná kritéria nestanoví. Závěr o tom, zda je sjednávána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je tedy věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky nepřiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okolnostech, které je provázely. Není rovněž vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti, zákon mu to však neukládá. Při hodnocení nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty nelze přihlížet ke skutečnostem, které nastaly po sjednání smluvní pokuty (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 31 Cdo 927/2016, uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 55/2019.

80. V daném případě bylo předmětné dílo financováno z veřejných prostředků, a to ze strukturálních fondů Evropské unie, žalovaná byla limitována jak podmínkami tohoto fondu, tak zejména stanoveným termínem ukončení projektu a naplněním účelu dotace, což bylo žalobkyni známo z obsahu smlouvy o dílo. Žalované reálně hrozilo, že neplněním díla žalobkyní bude žalované dotace ve výši 100 %, tedy v celkové částce 21 883 212,22 Kč odňata, a to z důvodu pokud by dílo nebylo zkolaudováno a uvedeno do užívání. Na tuto skutečnost byla žalobkyně opakovaně upozorňována. Bylo tedy zcela jistě v zájmu žalované, aby dílo bylo provedeno řádně a včas, když jedním z možných způsobů, v některých pak jediným, jak motivovat zhotovitele, aby termín realizace dodržel, je právě sjednání smluvní pokuty, která má jak funkci preventivní, tak i funkci sankční, jako tomu bylo v daném případě. Žalobkyně se zavázal dílo realizovat ve sjednaném termínu, který byl dostačující a v němž by žalobkyně dílo provést zvládla pro případ, že by s jeho realizací započala včas, což se však nestalo. Nemůže jít tedy k tíži žalované a jejímu nárok na zaplacení smluvní pokuty délka prodlení žalobkyně se zhotovením díla. Smluvní pokuta pak byla sjednána určitě a srozumitelně a v přípustné výši 0,5% denně z ceny díla, když ustálená judikatura připouští až výši 1% denně.

81. S ohledem na výše uvedené tedy dospěl soud k závěru, že námitka nepřiměřené výše sjednané smluvní pokuty není důvodná.

82. Proti pohledávce žalobkyně na zaplacení nedoplatku ceny díla žalovaná uplatnila svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s předáním díla. Smluvní pokutu za prodlení od [datum] do [datum], tedy celkem za 49 dnů prodlení uplatnila žalovaná vůči žalobkyni v souladu s článkem XIII bod [číslo] smlouvy o dílo ze dne [datum], a to ve výši 0,5 % z celkové ceny díla bez DPH, tj. 0,5 % z 11 432 998,23 Kč, tedy částkou ve výši 2 801 085 Kč a to fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] Smluvní pokutu z téhož právního titulu za období od 1. 10. do [datum], celkem tedy za 12 dnů prodlení, uplatnila žalovaná vůči žalobkyni, a to na základě faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum].

83. Žalovaná pak svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty co do částky 2 801 085 Kč započetla proti pohledávce žalobkyně na zaplacení nedoplatku ceny díla ve výši 2 867 527,23 Kč, a to jednostranným zápočtem ze dne [datum] a rozdíl započtených částek ve výši 66 442,23 Kč žalovaná žalobkyni uhradila, což bylo mezi účastníky nesporné. Žalovaná tedy v tomto řízení tvrdila, že pohledávka žalobkyně zanikla, a to jednak započtením co do výše 2 801 085 Kč a jednak zaplacením co do částky 66 442,23 Kč.

84. Pokud žalobkyně vznášela námitku neplatnosti jednostranného zápočtu ze dne [datum], na jehož základě se žalovaná pokusila započítat svoji pohledávku z titulu smluvní pokuty proti pohledávce žalobkyně na zaplacení ceny díla, pak by tato námitka mohla být důvodnou, neboť ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 1 občanského zákoníku jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pokud se tedy jednalo o pohledávky neuplatnitelné před soudem, pak by jednostranné započtení těchto pohledávek bylo skutečně neplatné. Žalobkyně tuto námitku vznesla svým podáním ze dne [datum] ve vztahu k jednostrannému započtení ze dne [datum]. Žalovaná provedla následně opětovné započtení pohledávek, a to svým úkonem ze dne [datum], když tímto jednostranným zápočtem žalovaná opětovně započetla svoji pohledávku na zaplacení smluvní pokuty proti pohledávce žalobkyně na zaplacení ceny díla, kdy rozdíl ve výši 66 442,23 Kč byl již uhrazen.

85. Žalobkyně svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] (č. l. 238) namítla neplatnost i tohoto započtení, a to s odůvodněním, že pohledávka žalované je nejistá a tudíž není způsobilá k započtení, neboť žalobkyně nárok na zaplacení pokuty nikdy neuznala, tento sporuje a tudíž ani započtení ze dne [datum] nemohlo způsobit zánik nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla. S tímto názorem žalobkyně se však soud neztotožňuje. Naopak, ve světle rozhodnutí Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2020 pod sp. zn. 31 Cdo 684/2020, který podal výklad k ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, kdy vysvětlil a popsal, co je myšleno nejistou či neurčitou pohledávkou, má soud za to, že smyslem a účelem ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení, či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Nejvyšší soud však uvedl, že výjimku představují pohledávky vzniklé ze stejného právního vztahu, kdy jejich započtení zpravidla nebrání jednostrannému započtení těchto pohledávek. Nejvyšší soud poukázal rovněž na to, že je nezbytné vzít v úvahu i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena, tedy je-li námitka započtení vznesena na počátku, či v samém konečném závěru řízení. Pokud tedy v daném případě soud zkoumal, zda pohledávka žalované vůči žalobkyni je nejistá a tedy nezpůsobilá k započtení, pak dospěl k závěru, že jednostranné započtení v tomto případě možné je, neboť se jedná o pohledávky z totožného smluvního vztahu, tedy ze smlouvy o dílo uzavřené mezi týmiž účastníky, kdy žalobkyně se domáhá zaplacení ceny díla a žalovaná zaplacení smluvní pokuty za prodlení s provedením díla. Z předložených listin je pak zřejmé, že dílo ze strany zhotovitele, tedy žalobkyně mělo být provedeno do [datum], předáno však bylo dne [datum] na základě předávacího protokolu, v němž byly uvedeny důvody prodlení s realizací díla spočívající na straně zhotovitele, tedy žalobkyně. Je tedy zřejmé, že došlo k prodlení s jeho předáním a tedy ke vzniku nároku na zaplacení smluvní pokuty tak, jak byla mezi účastníky v článku XIII pod bodem [číslo] smlouvy o dílo sjednána. Pokud pak žalobkyně namítala, že k prodlení s předáním došlo z důvodů na straně žalované, když toto sama žalobkyně začala v soudním řízení uplatňovat a namítat až poté, co se k žalobě vyjádřila sama žalovaná, důvody prodlení na straně žalované pak spatřovala ve vadné projektové dokumentaci, když o této vadné projektové dokumentaci v předávacím protokolu ze dne [datum] nebylo uvedeno ničeho, dospěl soud k závěru, že v daném případě je jednostranné započtení pohledávek možné, neboť o této pohledávce žalované vůči žalobkyni není rozumných pochyb. Pokud žalobkyně tvrdila, že se dostala do prodlení v důsledku chování žalované, pak bylo na místě toto tvrzení v rámci daného řízení prokazovat a zjistit tak, zda pohledávka žalobkyně na zaplacení sjednané ceny dále existuje, či zanikla započtením tak, jak tvrdila žalovaná.

86. S ohledem na výše uvedené, kdy soud dospěl k závěru, že nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty je důvodný, dospěl také k závěru, že pohledávka žalobkyně na zaplacení nedoplatku ceny díla uplatněná touto žalobou co do částky 2 801 085 Kč skutečně zanikla jednostranným započtením ze strany žalované ze dne [datum]. Ve smyslu ust. § 1982 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. V daném případě se pohledávka žalobkyně na zaplacení částky 2 801 085 Kč stala způsobilá k započtení dnem [datum] a pohledávka žalované na zaplacení sjednané smluvní pokuty co do částky 2 801 085 Kč dne [datum]. Tedy obě pohledávky zanikly a to ke dni [datum]. Pokud se pak žalobkyně v tomto řízení domáhala zaplacení částky 2 801 085 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum], byla žalovaná se zaplacením dlužné částky od [datum] do [datum] v prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat za toto období příslušenství z této částky v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, tedy částku ve výši 2 471,09 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno a ve zbytku byla žaloba zamítnuta tak, jak je pod výrokem II. tohoto rozsudku uvedeno.

87. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř., kdy je to žalovaná, která měla ve věci částečný úspěch, resp. její neúspěch je v poměrně nepatrné části a má tak právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v tomto případě představují zaplacenou zálohu na zpracování znaleckého posudku ve výši 15 000 Kč, když ve zbytku se žalovaná náhrady nákladů řízení vzdala. Lhůta k plnění pak byla i v tomto případě stanovena obecná třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

88. Výrok IV. je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát proti účastníkům podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, v daném případě tedy proti žalobkyni. Jelikož ke dni rozhodnutí nebylo o všech těchto nárocích doposud rozhodnuto, bude výše těchto nákladů řízení určena samostatným usnesením v souladu s ustanovením § 155 odst. 1 o. s. ř.