31 C 267/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky ve výši 175 000 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 175 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 7. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 9. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 10. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 12. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 2. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 4. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 5. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 7. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 500 Kč od 6. 8. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 59 570 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 17. 9. 2021 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 175 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne 1. 1. 2019 nájemní smlouvu, a to na dobu určitou do 31. 12. 2019, jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] ve 3. NP o velikosti 3+1 na adrese [adresa žalovaného], kterou žalobce vlastnil. Nájemní smlouvou se žalovaný zavázala v článku IV. za užívání bytu platit nájemné ve výši 12 500 Kč se splatností do každého 5. dne v měsíci. Žalovaný byt užíval i po skončení nájmu, který byl sjednán do 31. 12. 2019. Jelikož žalobce žalovaného k vyklizení ve smyslu ustanovení § 2230 občanského zákoníku do 1 měsíce od skončení nájmu nevyzval, došlo k uzavření nájemní smlouvy za podmínek ujednaných původně. Žalovaný pak měl opět hradit nájemné, a to ve výši 12 500 Kč měsíčně. Z titulu nájemní smlouvy požaduje žalobce po žalovaném za užívání bytu nájemné ke dni 24. 8. 2020 v celkové výši 175 000 Kč, když se jedná o dlužný nájem za měsíce červenec až prosinec 2019 a leden až srpen 2020. Žalovaný dlužné nájemné neuhradil ani přes písemnou upomínku ze dne 28. 6. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uvedl, že považuje žalobu za nedůvodnou, nesouhlasí s tvrzeními o skutkových skutečnostech obsaženými v žalobě, když uvedl, že žalobce nebyl nikdy vlastníkem bytové jednotky [číslo], výše nájmu byla dohodnuta pouze ve výši povinných plateb za užívání bytu a tyto platby jsou žalobci uhrazeny, ve věci žalovaný podal na žalobce trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, porušení domovní svobody a krádeže. Žalovaný dále uvedl, že v roce 2015 nabyl předmětný byt on sám od žalobce, aby vyřešil chybu žalobce, které se žalobce dopustil při zápisu vlastnictví jeho nemovitostí, když tyto vložil omylem do společného jmění manželů. Kupní cena byla uhrazena proti pohledávce na zaplacení smyšleného dluhu zajištěného směnkami ze dne 10. 9. 2014 směnkou na částku 350 000 Kč splatnou dne 30. 6. 2015, směnkou ze dne 20. 9. 2014 na částku 270 000 Kč splatnou dne 30. 6. 2015 a směnkou ze dne 25. 10. 2014 na částku 380 000 Kč splatnou rovněž 30. 6. 2015. Po převodu vlastnického práva k bytové jednotce byla uzavřena nájemní smlouva, kdy nájemné mělo být pouze ve výši povinných plateb za užívání bytu, které žalobce následně přeposílal dodavatelům jednotlivých médií. Žalovaný uvedl, že z opatrnosti si od žalobce nechal potvrdit, že všechny směnky byly uhrazeny, a to dne 10. 11. 2015, tedy před uzavřením předmětné kupní smlouvy na bytovou jednotku. Zároveň žalobce na žalovaného převedl další nemovitost, a to chatu, rovněž proto, aby byla napravena chyba zápisu do katastru nemovitostí. V roce 2019 pak žalovaný oznámil žalobci, že žádá o zpětný převod obou dvou nemovitostí, načež mu bylo ze strany žalobce sděleno, že se dostal díky covidové situaci do velkých problémů a dále mu sdělil, že obě nemovitosti budou prodány. Žalovaný dále uvedl, že 4. 8. 2020 obdržel od žalobce výzvu k opuštění bytu, neboť tento je užíván ze strany žalovaného neoprávněně. Zároveň byl žalovaný vyrozuměn o úmyslu žalobce předmětný byt i chatu prodat. Následně žalobce předmětný byt převedl, a to darovací smlouvou ze dne 24. 8. 2020 na svoji družku paní [jméno] [příjmení]. Z těchto důvodů bylo podáno ze strany žalovaného na žalobce trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu a zpronevěry. Zároveň bylo podáno trestní oznámení proti žalobci a paní [příjmení] za vloupání se do chaty žalovaného, když došlo k výměně zámku u vstupních dveří chaty, přestože oběma bylo známo, že jim předmětná nemovitost nenáleží. Žalovaný uvedl, že kupní smlouva ze dne 11. 11. 2015, na jejímž základě žalobce nabyl předmětný byt, je absolutně neplatná, neboť šlo pouze o simulovaný právní úkon. Poukázal rovněž na finanční situaci žalovaného, která bylo po celou dobu výborná, na rozdíl od finanční situace žalobce. Navíc pak žalovaný poukázal na znaky lichvy u sjednané kupní smlouvy, neboť kupní cena byla stanovena částkou 1 150 000 Kč, přestože cena bytu v dané době a v daném místě měla být ve výši cca 2 560 000 Kč. Uvedl, že nájem za užívání bytu nebyl nikdy sjednán a sjednány byly pouze povinné platby za užívání, které hradil. K prokázání svých tvrzení ohledně úhrad plateb pak navrhl výslech pana [jméno] [příjmení] s tím, že další informace o tomto svědkovi soudu doplní.

3. Z repliky žalobce doručené zdejšímu soudu dne 17. 12. 2021 má soud za zjištěné, že žalobce popírá tvrzení žalovaného, že by nebyl vlastníkem předmětných nemovitostí, když poukázal na skutečnost, že předmětnou nemovitost nabyl od žalovaného a jeho manželky na základě kupní smlouvy ze dne 11. 11. 2015. Co se týče tvrzení žalovaného o nájemném, pak žalobce uvedl, že nájemné bylo řádně sjednáno v uzavřené nájemní smlouvě. Co se týče tvrzení žalovaného o podání trestního oznámení na žalobce, pak žalobce uvedl, že skutečně toto bylo ze strany žalovaného podáno, nicméně věc byla ze strany Policie šetřena a vyřešena a žalobci není nic známo o nějakém dalším trestním šetření jeho osoby.

4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne 17. 2. 2022. K tomuto jednání byli účastníci řádně a včas předvoláni, když žalovanému bylo předvolání k tomuto jednání doručeno dne 7. 1. 2022. Dne 17. 2. 2022 v 1:00 hodin pak požádal žalovaný o odročení tohoto jednání s odůvodněním, že se mu nepodařilo zajistit si právní pomoc. Zároveň sdělil, že dne 15. 2. 2022 si právní pomoc zajistil a do 1 týdne pak bude podepsána plná moc k zastupování a objednávka právních služeb. Jelikož se jeho právní zástupce na jednání 17. 2. 2022 nemohl řádně připravit, požádal o odročení daného jednání.

5. Podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

6. S ohledem na znění ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žádost žalovaného není ani včasná, ani důvodná. Předvolání k ústnímu jednání bylo žalovanému doručeno dne 7. 1. 2022. Jednání bylo konáno dne 17. 2. 2022, tedy žalovaný měl dostatek času si případnou právní pomoc zajistit, což se však nestalo. Soud považuje jednání žalovaného za obstrukční a ryze účelové ve snaze oddálit vydání rozhodnutí ve věci samé. Ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

7. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav.

8. Z kupní smlouvy ze dne 11. 11. 2015 má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi manžely [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] (žalovaným) jako prodávajícími a žalobcem jako kupujícím, předmětem pak této kupní smlouvy byla bytová jednotka [číslo] specifikovaná blíže v článku I. této smlouvy, když kupní cena byla sjednána ve výši 1 150 000 Kč a byla uhrazena co do částky 1 000 000 Kč započtením proti pohledávkám kupujícího proti prodávajícím zajištěných směnkami. Doplatek ve výši 150 000 Kč pak měl být zaplacen hotově při podpisu smlouvy. Podpisy na této smlouvě jsou úředně ověřeny, když prvním ověřeným podpisem je podpis pana [jméno] [příjmení], druhým podpisem podpis paní [ulice], podpisy ověřeny na Úřadu městského obvodu [obec a číslo] Poslední podpis je ověřen podpis kupujícího, tedy žalobce, který byl ověřen na [obec] poště.

9. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 2. 2016 má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo], když nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou, a to od 1. 2. 2016 do 31. 12. 2018. Nájemné bylo sjednáno v částce 6 000 Kč měsíčně se splatností ke každému 5. dni v měsíci.

10. Z dodatku k nájemní smlouvě ze dne 1. 2. 2016 má soud za prokázané, že tento byl uzavřen ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 1. 2. 2016, když na základě tohoto dodatku se účastníci dohodli, že předmět nájmu bude se žalovaným užívat rovněž manželka a dcera. Z listiny označené jako ukončení nájemní smlouvy má soud za prokázané, že žalobce sdělil žalovanému, že nemá zájem nájemní smlouvu prodloužit a tedy nájemní poměr končí ke dni 31. 12. 2018. Zároveň požádal žalovaného o vyklizení tohoto bytu. Tuto listinu převzal osobně žalovaný dne 30. 9. 2018.

11. Ze žádosti o zrušení údaje o místě trvalého pobytu má soud za prokázané, že dne 14. 1. 2016 žalobce požádal o zrušení trvalého pobytu pana [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] v bytě [číslo] na adrese [adresa žalovaného].

12. Z nájemní smlouvy ze dne 1.1.2019 má soud za prokázané, že tuto uzavřel žalobce jako pronajímatel se žalovaným jako nájemcem, když předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] tak, jak je popsána v žalobě. Doba nájmu byla sjednána od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 a nájemné bylo sjednáno v částce 12 500 Kč měsíčně se splatností ke každému 5. dni v měsíci.

13. Z dodatku k nájemní smlouvě uzavřené dne 1. 1. 2019 má soud za zjištěné, že předmět nájmu, tedy byt se žalovaným užívala i nadále manželka [jméno] [příjmení] a dcera [jméno] [příjmení]. Dodatek byl uzavřen dne 1. 1. 2019. Z listiny označené jako ukončení nájemní smlouvy má soud za zjištěné, že žalobce sdělil žalovanému, že nemá zájem o prodloužení nájemní smlouvy s tím, že nájemní poměr končí 31. 12. 2019. Tuto listinu žalovaný převzal dne 9. 9. 2019.

14. Z příjmových dokladů má soud za prokázané, že žalovaný uhradil žalobci částku 12 500 Kč dne 5. 1. 2019, když se jednalo o nájemné za leden 2019, dne 4. 2. 2019 když se jednalo o nájemné za únor 2019, dne 5. 3. 2019 když se jednalo o nájemné za březen 2019, dne 7. 4. 2019 když se jednalo o nájemné za duben 2019, dne 8. 5. 2019 – jednalo se o nájemné za květen 2019 a dne 6. 6. 2019 když se jednalo o nájemné za červen 2019.

15. Z upomínky ze dne 30. 9. 2019 má soud za prokázané, že žalobce žalovaného o zaplacení tehdy dlužného nájemného ve výši 37 500 Kč vyzýval, když tuto upomínku převzal žalovaný osobně dne 1. 10. 2019. Z přípisu ze dne 12. 10. 2019 má soud za zjištěné, že žalobce umožnil žalovanému uhradit dlužnou částku formou splátek. Toto vyrozumění převzal žalovaný osobně dne 12. 10. 2019. Z upomínky ze dne 31. 12. 2019 má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení tehdy dlužného nájemného ve výši 75 000 Kč, když tuto listinu převzal žalovaný osobně dne 12. 1. 2020. Z přípisu ze dne 12. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný požádal žalobce z důvodu dlouhodobých problémů s finančním úřadem odložit splátky a uhradit dlužnou částku do konce února 2020. Toto vyjádření převzal osobně žalobce dne 13. 1. 2020.

16. Z přípisu ze dne 15. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalobce umožnil žalovanému uhradit dlužnou částku do 29. 2. 2020. Toto vyrozumění převzal osobně žalovaný dne 19. 1. 2020.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že na základě darovací smlouvy ze dne 24. 8. 2020 se vlastníkem předmětné nemovitosti stala paní [jméno] [příjmení].

18. Z výzvy ze dne 21. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalobce žalovaného před podáním žaloby o zaplacení částky 175 000 Kč vyzýval. Z poštovní dodejky má soud za prokázané, že upomínka byla odesílána dne 28. 6. 2021.

19. Z výpisu ze živnostenského rejstříku má soud za prokázané, že žalovaný je fyzickou osobou podnikatelem na základě živnostenského listu.

20. Z přípisu ze dne 6. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný vyzýval žalobce k ukončení správy nemovitostí a k navrácení v předešlý stav, tedy k převodu vlastnictví k těmto nemovitostem zpět na žalovaného a jeho manželku.

21. Z podání ze dne 7. 9. 2020 předloženého žalovaným, označeného jako trestní oznámení, má soud za zjištěné, že žalovaný měl podat trestní oznámení na žalobce a paní [jméno] [příjmení] pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, zpronevěry a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

22. Z podání označeného jako trestní oznámení ze dne 24. 2. 2021 předloženého rovněž žalovaným, má soud za zjištěné, že toto mělo být podáno rovněž proti žalobci a paní [jméno] [příjmení] pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, porušování domovní svobody a krádeže.

23. Z výzvy ze dne 9. 8. 2021 má soud za zjištěné, že žalovaný reagoval na výpověď z nájmu bez výpovědní doby tak, že tuto neakceptuje, že je vlastníkem předmětné nemovitosti bytové jednotky a věc šetří Policie ČR.

24. Z žádosti o přezkoumání zákonnosti a postupu Krajského státního zastupitelství v [obec] a policejního orgánu provádějícího šetření datovaného dne 10. 10. 2021 předloženého soudu žalovaným má soud za zjištěné, že z obsahu tohoto podání vyplývá, že žalovaný požádal Vrchní státní zastupitelství v Praze o přezkum zákonnosti a postupu Krajského státního zastupitelství v [obec] a policejního orgánu provádějícího šetření.

25. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

26. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobce se stal na základě kupní smlouvy ze dne 11.11.2015 uzavřené mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným a jeho manželkou jako prodávajícími vlastníkem bytové jednotky, kterou následně na základě nájemní smlouvy uzavřené ve smyslu ust. § 2201 a násl., občanského zákoníku nejprve dne 1.2.2016 a následně dne 1.1.2019 přenechal žalovanému do užívání a žalovaný se zavázal za její užívání platit nájemné a to ve výši 6 000 Kč a následně ve výši 12 500 Kč měsíčně od 1.1.2019 se splatností ke každému 5. dni v měsíci. Žalobce své povinnosti řádně splnil, když předal žalovanému byt do užívání, žalovaný však nikoli, když nájemné za období za červenec – prosinec 2019 a za leden – srpen 2020, tedy za dobu 14 měsíců nehradil. Jelikož žalovaný dlužnou částku ve výši 175 000 Kč žalobci neuhradil, dostal se tak do prodlení a žalobce je oprávněn vedle dlužné jistiny požadovat po žalovaném rovněž v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 zákonný úrok z prodlení, jehož výše je požadována v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a počátek prodlení je stanoven v souladu s provedeným dokazováním vždy ode dne následujícího po splatnosti každého měsíčního nájemného. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

28. Co se týče námitky žalovaného, že se žalobce nikdy nestal vlastníkem předmětné bytové jednotky, pak toto tvrzení má soud za vyvrácené samotnou kupní smlouvou uzavřenou dne 11.11.2015 mezi žalovaným a jeho manželkou jako prodávajícími a žalobcem jako kupujícím, na jejímž základě byl následně proveden vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce. Pokud žalovaný namítal neplatnost uzavřené kupní smlouvy s odůvodněním, že kupní cena byla sjednána v částce neodpovídající v dané době a místě ceně obvyklé, byla uhrazena započtením proti pohledávce žalobce na zaplacení peněžitých částek ze směnek, přestože tyto částky byly zaplaceny ještě před uzavřením samotné kupní smlouvy, pak soud nemá neplatnost kupní smlouvy z předložených listin za prokázanou, resp. k prokázání tvrzení o neplatnosti kupní smlouvy nebyly žalovaným ani žádné důkazy navrženy.

29. Pokud žalovaný tvrdil, že mezi účastníky byly sjednány pouze povinné platby za užívání bytu, které žalovaný řádně plnil, pak soud opětovně poukazuje na znění smlouvy o nájmu ze dne 1.1.2019, kde bylo sjednáno nájemné ve výši 12 500 Kč měsíčně se splatností ke každému 5. dni v měsíci a toto nájemné bylo žalovaným řádně od počátku nájmu, tedy od ledna 2019, do června 2019 rovněž hrazeno, jak má soud za prokázané z jednotlivých příjmových dokladů. Skutečnost, že mezi účastníky bylo sjednáno nájemné a že se s jeho plněním žalovaný dostal do prodlení je zřejmá i z jednotlivých upomínek zasílaných žalobcem žalovanému v průběhu trvání nájemního vztahu, resp. do srpna 2020, kdy došlo ke změně vlastnictví k předmětné bytové jednotce a to darováním ze strany žalobce paní [jméno] [příjmení], a z odpovědí žalovaného na jednotlivé výzvy k zaplacení, kdy žalovaný žádal toliko o posečkání s úhradou jednotlivých dlužných částek. Žádná jiná dohoda ohledně výše či úhrady nájemného nebyla v řízení prokázána. Pokud žalovaný k prokázání svých tvrzení ohledně plateb souvisejících s užíváním bytu navrhl výslech pana [jméno] [příjmení], pak soud tento pro nadbytečnost a neurčitost zamítl, a to zejména proto, že nájemné bylo jednoznačně sjednáno v nájemní smlouvě a tento svědek nebyl ani řádně a dostatečně označen.

30. Pokud pak žalovaný namítal, že podal proti žalobci trestní oznámení a tyto podání doložil do spisu, neprokázal ani neoznačil důkazy k prokázání toho, jak byla daná oznámení vyřešena, když sám žalobce uvedl, že je pravdou, že byl na výslechu na policii ČR, má však za to, že proti němu žádné trestní stíhání vedeno není, žádné další skutečnosti v souvislosti s těmito podáními nebyly soudem z předložených důkazů zjištěny.

31. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. Žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 8 750 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za pět úkonů právní služby á 8 100 Kč dle ustanovení § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) – příprava a převzetí, výzva k plnění, žaloba, písemné vyjádření ze dne 17.12.2021 a účast při ústním jednání dne 17.2.2022) a náhrada hotových výdajů za pět úkonů právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty. Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 59 570 Kč.

32. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo, aby dlužnou částku i náklady řízení zaplatil do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Místo plnění u nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce.