31 C 276/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený zákonným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 500 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce a žalovaná nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce a vedlejší účastník nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

IV. České republice se právo na náhradu nákladů státu nepřiznává.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že rodiče žalobce se dne [datum], tedy ve věku 8 měsíců žalobce obrátili na ambulanci kliniky ortopedie a traumatologie žalované pro flekční držení malíku levé ruky žalobce. Rodičům se při této návštěvě dostalo informace, že se u žalobce jedná o takzvaný lupavý prst, že je u žalobce indikováno provedení operačního výkonu, to znamená deliberace šlach flexorů (ohybačů malíku) a že žalobce bude za tímto účelem vzat do záznamu. Žalobce v období od [datum] do [datum] navštěvoval rovněž oddělení léčebné rehabilitace žalované na doporučení pediatra pro opožděný pohybový vývoj, když ani při těchto návštěvách nebyla matce nezletilého nabídnuta konzervativní léčba postiženého malíku. Dne [datum] byl žalobce v zařízení žalované za účelem provedení plánované operace hospitalizován, kdy opět matce byla sdělena diagnóza tzv. lupavý prst. Dne [datum] žalobce v zařízení žalované podstoupil plánovaný operační výkon, při kterém bylo zjištěno, že se nejedná o lupavý prst, kdy nebylo nalezeno pro lupavý prst typické lokální zesílení šlachy flexoru a žalovaná nebyla ani schopna postižení žalobcova malíku operativně vyřešit. Operace provedená žalovanou žalobci přinesla pouze bolest a zhoršení flexní kontraktury malíku. Rodiče žalobce se obrátili na Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve [obec], kde [datum] na klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské [část obce] podstoupil žalobce revizní operaci, při níž byly zjištěny extrémně tvrdé jizvy po předchozí neúspěšné operaci provedené žalovanou. Definitivní operační řešení bylo odloženo na později a žalobce byl předán zpět do další péče Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve [obec] a následně do péče oddělení léčebné rehabilitace žalované. Žalobce uvedl, že lupavý prst je postižením šlach ohybačů neboli flexorů prstů ruky a jejich obalů, mající za následek omezení hladkého, plného a nebolestivého pohybu šlachy a tedy i prstu. Lupavým prstem je u dětí téměř vždy postižen palec, nikoli malíček. U dětí pak přichází v úvahu léčba jak metodou konzervativní zahrnující fyzioterapii, dlahování a natahování, poté metoda chirurgická. Ze strany žalované se však rodičům žalobce dostalo informací objektivně nepravdivých, tedy že se u žalobce jedná o lupavý prst, kdy ve skutečnosti o lupavý prst nešlo, a tak i informací objektivně neúplných, když nebyli o možnostech konzervativní léčby lupavého prstu informováni. Pokud by rodiče žalobce tyto informace obdrželi, obrátili by se na pracoviště, jež se na chirurgii ruky specializuje. Zároveň by preferovali nejprve léčbu konzervativní před chirurgickým výkonem. K operaci provedené žalovanou dne [datum] by tedy rodiče souhlas nedali, když tato operace přinesla žalobci pouze bolest a zhoršení stavu. Za adekvátní náhradu pak považují částku 500 000 Kč O zaplacení této částky vyzval žalobce žalovanou přípisem ze dne [datum], na který žalovaná reagovala přípisem z [datum], v němž uznává, že obraz lupavého prstu v 8 měsících věku na malíku je ne zcela typický.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 8. 2019 pod č. j. [číslo jednací] bylo dané řízení přerušeno na dobu do právní moci rozhodnutí ve věci zdejšího soudu pod sp. zn. 99 Nc 1246/2019, jehož předmětem bylo schválení právního jednání spočívajícího v podání této žaloby, když usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 12. 2019 pod č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení. Toto usnesení nabylo právní moci [datum].

3. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 23. 10. 2019 pod č. j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že bylo schváleno právní jednání v podobě podání návrhu na zahájení řízení o uložení povinnosti zaplatit částku 500 000 Kč nezletilému za vytrpěné bolesti.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne [datum] (č. l. 42) tak, že postup žalované byl lege artis, a proto žádost žalobce odmítá jako nedůvodnou. Žalovaná uvedla, že obraz lupavého malíku byl diagnostikován již ošetřujícím lékařem, a to v 8 měsících věku, když pokusy o konzervativní terapii jsou převážně neúčinné, je preferována deliberace šlach flexorů.

5. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] (č. l. 50) vstoupil do řízení vedlejší účastník, a to [pojišťovna] [ulice] účastník se k žalobě vyjádřil (č. l. 58) tak, že žalobce jednak napadá nesprávné stanovení diagnózy, nesprávně zvolený způsob léčby a dále pak namítá nedostatečně informovaný souhlas. [ulice] účastník uvedl, že občanský zákoník výslovně neřeší konkurenci mezi deliktní a smluvní náhradou újmy. V případě tvrzeného porušení povinností při poskytování zdravotní péče je to žalobce, který určuje, v jakém odpovědnostním režimu bude uplatňovat své nároky, zda z porušení zákona či smlouvy. Toto však musí být řádně tvrzeno a prokázáno. Je nezbytné zdůraznit, že poskytovatel zdravotní péče je odpovědný za řádně poskytnuté služby, nikoli však za dosažení výsledku. [příjmení] o zdraví se pak poskytuje ošetřovanému jako plnění ze smlouvy, kdy poskytovatel provádí péči v rámci svého povolání, a to s péčí řádného odborníka. Poskytovatele je vždy nutno hodnotil ex ante, tj. na základě informací, které měl poskytovatel v době rozhodování k dispozici, nikoli ex post. Pokud pak žalobce požaduje bolestné ve výši 500 000 Kč, poukázal vedlejší účastník na skutečnost, že žalobce tento svůj nárok nikterak tedy neprokazuje. Co se týče nedostatku informovaného souhlasu, jak tvrdí žalobce, vedlejší účastník poukázal na to, že zásah do integrity člověka bez informovaného souhlasu má za následek zásah do osobnosti člověka a může být důvodem pro vznik zvláštních nároků ochrany osobnosti dle § 82 nového občanského zákoníku. Není však možno zaměňovat nárok z titulu zásahu do tělesné integrity žalobce z důvodu absence informovaného souhlasu a případnou odpovědnost žalované vyplývající z nesprávně poskytnuté zdravotní péče postupem non lege artis. Co se týče informovaného souhlasu, pak udělení takovéhoto souhlasu se zákrokem je základním předpokladem k poskytování zdravotních služeb, když má za to, že žalovaná před předmětnou operací věnovala žalobci maximální péči, která spočívala v přesné diagnostice, podrobně rozebraných možnostech léčby a zvažovaných způsobů operačního výkonu. [ulice] účastník má za to, že žalovaná své veškeré povinnosti splnila a navrhl tedy zamítnutí žaloby.

6. Při ústním jednání, které se konalo dne [datum] (č. l. 69), žalobce dotvrdil, že bolestné požaduje za 2 operace, kdy zatím nebyl vypracován posudek pro stanovení této bolesti, který bude vypracován následně v řízení. Žalobce uvedl, že žalovaná v daném případě objektivně neposkytla pravdivé informace ohledně léčby a ohledně příčiny daného nálezu u nezletilého žalobce. Nebyly tak poskytnuty objektivně pravdivé informace, čímž došlo k porušení článku 5 Úmluvy o lidských právech a dále k porušení § [číslo] a § [číslo], respektive § 2643 a § 2645 občanského zákoníku [ulice] účastník se opět domáhal dovysvětlení, zda žalobce požaduje své nároky dle ustanovení § 2910 občanského zákoníku, tedy z důvodu porušení zákona nebo dle ustanovení § 2913 občanského zákoníku, z důvodu porušení smlouvy. Žalobce uvedl, že požadují nárok na bolestné z titulu porušení smluvní povinnosti, porušení povinnosti počínat si s péčí řádného odborníka, kdy hned zpočátku byly sděleny jednoznačně nepravdivé informace ohledně diagnózy u žalobce. Lékařský zákrok nebyl proveden lega artis, a to z důvodu objektivně nepravdivých informací, kdy tento neměl být v podstatě proveden vůbec. Při tomto jednání bylo také řízení koncentrováno.

7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

8. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované, ze dne [datum] (č. l. 11) má soud za zjištěné, že tohoto dne byl přijat pro zjištěný nález lupavého prstu žalobce do záznamu k deliberaci s tím, že tato bude provedena po roce věku pacienta.

9. Ze zprávy MUDr. [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 12) má soud za zjištěné, že plánovaný výkon u žalobce byl z důvodu rýmy odložen.

10. Ze záznamu o průběhu rehabilitační péče vystaveného oddělením léčebné rehabilitace žalované v období od [datum] do [datum] (č. l. 13) má soud za zjištěné, že žalobce navštěvoval toto centrum z důvodu opožděnějšího pohybového vývoje.

11. Ze záznamu o souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb podepsaného dne [datum] matkou žalobce (č. l. 14) má soud za zjištěné, že žalovanou byl navržen zdravotní výkon (lupavý malík vpravo), kdy z tohoto prohlášení je seznatelné, že žalobce, respektive zákonná zástupkyně žalobce, byla seznámena s údaji o účelu a povaze navrhovaného výkonu, byla seznámena s jinými možnostmi navrhovaných zdravotních služeb, s jejich výhodami a riziky a měla možnost jednu z alternativ zvolit atd.

12. Z informovaného souhlasu s hospitalizací, podepsaného matkou žalobce dne [datum] (č. l. 15) má soud za prokázané, že matka souhlasila s hospitalizací za účelem uvolnění lupavého prstu u nezletilého.

13. Z operačního protokolu ze dne [datum], sepsaného MUDr. [jméno] [příjmení], (č. l. 16, shodně č. l. 98)) má soud za zjištěné, že byl proveden operační výkon deliberace šlach flexorů malíku levé ruky a revize PIP kloubu, kdy nebyla nalezena při tomto zákroku zduřená šlacha. Operatér se pokusil uvolnit šlachy obou flexorů ve větším rozsahu, avšak flexní držení v PIP kloubu přetrvávalo. Závěr protokolu je, že se operatérům nepodařilo zlepšit současný stav.

14. Z RTG vyšetření MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 97) má soud zjištěný nález flekční postavení PIP kloubu 5. prstu, jinak osifikující skelet bez patrných patologických změn.

15. Z lékařské zprávy ze dne [datum] vystavené MUDr. [jméno] [příjmení], ošetřující lékařkou (č. l. 99) má soud za zjištěný průběh a důvody hospitalizace žalobce u žalované.

16. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] (č. l. 100) ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalobce podstoupil kontrolu se závěrem, že rána je klidná.

17. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 101) má soud za zjištěné, že bylo pozorováno zduření základního článku malíku u žalobce bez jednoznačného zarudnutí s tím, že byla doporučena kontrola.

18. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 102) má soud za zjištěné, že rána malíku byla klidná bez známek zánětu. Kontrola doporučena za 3 týdny.

19. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované ze dne [datum] (č. l. 17) má soud za zjištěné, že žalobce navštívil ambulanci žalované, neboť došlo k zhoršení hybnosti, otok však ustoupil. Byla doporučena rehabilitace k částečnému zlepšení pohybu.

20. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] z Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie [obec] ze dne [datum] (č. l. 18) má soud za zjištěné, že žalobce navštívil tento ústav, kde byla sjednána revizní operace ve Fakultní nemocnici Královské [část obce], a to v měsíci únoru 2017.

21. Z operačního protokolu Fakultní nemocnice Královské [část obce] ze dne [datum] (č. l. 19) má soud za zjištěné, že byl proveden výkon rozvinutí pátého prstu levé ruky, když závěrem bylo zjištěno, že se ozřejmuje klinodactylie – středního článku s tím, že bude nutná rekonstrukce šlachy a poutek v pozdějším věku.

22. Z propouštěcí zprávy Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ze dne [datum] (č. l. 20) má soud za zjištěné, že byl žalobce z ošetření propuštěn.

23. Ze zprávy Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie [obec] ze dne [datum] (č. l. 21) má soud za zjištěné, že byla žalobci doporučena rehabilitace.

24. Ze záznamu o průběhu rehabilitační péče vystaveného žalovanou dne [datum] a dne [datum] a ze dne [datum] (č. l. 22) má soud za zjištěné, že žalobce podstupuje rehabilitaci v zařízení žalované.

25. Z výzvy ze dne [datum] ve spojení s dodejkou (č. l. 23, 24) má soud za prokázané, že žalobce žalovanou o zaplacení částky 500 000 Kč vyzýval, když tato výzva byla žalované doručena do vlastních rukou dne [datum].

26. Z přípisu žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná nárok žalobce na odškodnění jako nedůvodné odmítla.

27. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 96) má soud za prokázané, že operace žalobce byla odložena s tím, že výkon si ještě rozmyslí.

28. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], ze dne [datum] (č. l. 104) má soud za zjištěné, že žalobce navštěvoval rehabilitační oddělení žalované s tím, že u žalobce přetrvává semiflekční držení v IP 1 i v IP 2 kloubu malíku levé ruky.

29. Z účastnické výpovědi matky žalobce (č. l. 111) má soud za zjištěné, že žalobce v 8 měsících věku navštívil pediatrickou ordinaci, kdy vyšetření malíku provedla MUDr. [příjmení], zjistila trvalé pokrčení malíku a poslala žalobce na dětskou ortopedii. Po vyšetření MUDr. [příjmení] stanovil diagnózu lupavý prst, kdy měl sdělit, že je to vada, která se dá řešit jedině operativně. S ohledem na věk dítěte byla dohoda o odložení zákroku na pozdější čas. Operační zákrok byl proveden dne 2.

12. Po provedené operaci lékař sdělil matce žalobce, že problémem není lupavý prst a problém operací nebyl vyřešen. V lednu 2017 pak navštívili chirurgický ústav ve [obec], kde paní [příjmení] [příjmení] konstatovala nezbytnost další operace, kdy žalobce podstoupil další operaci na plastické chirurgii v nemocnici na [část obce] v [obec]. Matka se vyjádřila k tomu, že před zákrokem u žalované obdržela listiny, které si prostudovala a následně podepsala. Rovněž sdělila, že se dotazovala lékaře na věci, kterým nerozuměla, a tyto jí byly vysvětleny. Matka uvedla, že o rehabilitaci s ní nikdo nehovořil. Matka sdělila, že lékařka ve [obec] žádnou diagnózu nestanovila, pouze se vyjádřila k tomu, že je nezbytné malíček narovnat. Po operaci lékařka sdělila, že pokrčený malíček je zřejmě genetická vada.

30. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] (č. l. 115) má soud za zjištěné, že byla ošetřující lékařkou žalobce, skrčeného malíku si nevšimla. Skrčený malík a diagnózu stanovovala paní [příjmení] [příjmení], která v nepřítomnosti MUDr. [celé jméno svědkyně], tuto zastupuje.

31. Ze svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení] (č. l. 17) má soud za zjištěné, že žalobce byl k žalované odeslán obvodním lékařem s diagnózou lupavý prst. Svědek žalobce vyšetřil, zařídil provedení RTG snímku, z něhož dospěl k závěru, že odpovídá stanovené diagnóze lupavý prst. Vyrozuměl rodiče o nezbytnosti operačního výkonu. Uvedl, že při první výzvě k nástupu k výkonu zástupci žalobce tento odmítli s odůvodněním, že podstupují jiný druh léčby. Zákrok byl proveden následně. Sdělil, že s rodiči hovořil jak o chirurgické terapii, tak i o konzervativní léčbě, když jim však sdělil, že v konzervativní léčbě žádný úspěch nevidí, že je nezbytné operativně povolit šlachovité poutko.

32. Ze svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení] (č. l. 121) má soud za prokázané, že tento svědek operoval žalobce s diagnózou lupavého prstu. Při prováděné operaci však nedošlo k uvolnění šlachy. Výsledky operace sdělil rodičům nezletilého s tím, že bude nezbytné danou záležitost řešit s největší pravděpodobností s plastickým chirurgem. Po operaci žádnou diagnózu rodičům nesdělili. Zjistili totiž pouze, že se nejedná o lupavý prst, že problém nespočívá v neuvolněné šlaše, nýbrž že tam bude problém s vlastním kloubem. Z RTG snímků svědek neviděl žádnou patologii, pouze reflexní postavení flekční, tedy že malík je ohnutý.

33. Ze svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení] (č. l. 122) má soud za zjištěné, že viděl žalobce až po provedené operaci při kontrole, kdy rána byla dobře hojená. Následně pak mělo dojít k zánětlivému procesu, který zjistil MUDr. [příjmení]. Co se týče následného postupu poté, co operace nepřinesla požadovaný výsledek, sdělil, že by vyčkal názoru plastického chirurga.

34. Výslech MUDr. [příjmení] a otce žalobce byl žalobcem vzat zpět, a proto tyto důkazy nebyly soudem prováděny.

35. Žalobce nadále trval na tom, že žalovaná neposkytla dostatečně informovaný souhlas, respektive poskytla nepravdivé informace. Diagnóza od samého počátku byla stanovena chybně. Matka i otec žalobce byli nepravdivě poučeni. Žalobce uvedl, že lékař nesdělil žalobci žádné alternativní způsoby léčby. Ujišťoval rodiče o tom, že jediný možný způsob řešení je operace, což byla informace objektivně nepravdivá.

36. Žalovaná se s tímto závěrem neztotožnila, když uvedla, že lékař stanovil diagnózu, o této diagnóze poučil, předal písemný informovaný souhlas. Na základě této diagnózy následně zahájil operaci, následně lékař musel udělat vše proto, aby operaci dovedl do zdárného konce.

37. Ze znaleckého posudku v oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie a traumatologie [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [celé jméno znalce] (č.l. 151) má soud za zjištěné, že znalec úvodem vysvětlil, že u lupavého prstu se jedná o zánětlivé onemocnění či postižení šlach ohybačů a šlachových pochev v úrovni základního kloubu prstu, které vede ke ztluštění šlachové pochvy a tím je zhoršení prokluzování šlachy ohybače při pohybu prstem. V klinickém obraze je patrné flekční postavení prstu (ohnutí) ve středním mezičlánkovém kloubu, kdy při násilném natažení dojde k bolestivému přeskočení (lupnutí). Někdy pak při dlouhodobém trvání tohoto postižení dojde ke stavu, kdy ohnutý prst již nelze plně natáhnout. Toto postižení se vyskytuje jak v dospělém věku, kdy bývá nejčastěji přítomno na třetím a čtvrtém prstu ruky, vzácně na ukazováku a bývá často spojeno v dospělém věku s jinými onemocněními. Vyskytuje se však také vrozená forma tohoto postižení, což je případ žalobce, kdy u vrozené formy stenozující tentovaginitidy se lokalita tohoto postižení vyskytuje téměř výhradně na palcích ruky. Výskyt na malíku je velmi vzácný až nepravděpodobný. Znalec uvedl, že diagnostika lupavého palce je prakticky výhradně klinická. U žalované provedená diagnostická vyšetření proběhla dle dokumentace standartním způsobem, kdy ošetřující lékař, který indikoval operaci, nalezl u děcka flekční postavení malíku, popsal i bolestivé zduření průběhu šlachy flexoru, což v podstatě souhlasí s diagnózou lupavého prstu. U tohoto postižení není standardně indikována žádná jiná diagnostická vyšetřovací metoda, která by potvrdila toto poškození. Dle názoru znalce žádná jiná diagnostická vyšetření by nevznesla do stanovení diagnózy upřesnění či jiná zjištění. Provedené RTG vyšetření bylo s normálním nálezem, což plně koresponduje s diagnózou lupavého prstu, když diagnóza lupavého prstu nemá projevy v RTG obraze. Co se týče léčby lupavého prstu, znalec uvedl, že je možnost konzervativní léčby, která spočívá v rozcvičování, eventuálně provedením obstřiků kortikoidy, když tato konzervativní metoda velmi často vede k recidivám a k nutnosti operačního řešení. Operační řešení lupavého prstu pak spočívá v uvolnění zduřelé šlachové pochvy a tím, k uvolnění a umožnění hladkého proklouzávání šlachy ohybače ve šlachové pochvě. Úspěšnost operační léčby při správné diagnóze je velmi vysoká. V případě diagnostiky lupavého malíku u dětí je indikována také operační léčba, kdy z literatury jednoznačně vyplývá, že operační léčba lupavého palečku u kojenců je velmi úspěšná a prakticky bez recidiv. Znalec uvedl, že na prstech ruky zejména třetího, čtvrtého a pátého prstu u novorozenců a kojenců se vyskytují vrozené deformity tzv. klinodaktylie a kamptodaktylie, když se jedná o deformity prstíků, kdy v případě kamptodaktylie se jedná o deformitu, která se projevuje právě skrčením malíku s nemožností jeho natažení. Dle dokumentace se znalec domnívá, že se u žalobce jednalo právě o tzv. kamptodaktylii, kdy toto postižení není způsobeno postižením šlachy ohybače, ale je způsobeno atypickým abnormálním tvarem kloubu a ztluštěním kloubního pouzdra. Toto postižení vzniká vrozeně, příčina je neznámá a klinický projev je velmi podobný právě flekčnímu postavení prstu při takzvaném lupavém prstu. K načasování operace i reoperace znalec uvedl, že byly indikovány časově správně. Znalec uvedl, že odlišit od sebe postižení lupavého prstu a kamptodaktylii je v praxi poměrně složité, jediným vodítkem je klinický nález. Určitým vodítkem by mohla být do určité míry lokalita postižení, kdy v kojeneckém věku se s touto diagnózou setkáváme prakticky výhradně na palci, nikoli na malíku jako v daném případě, když i přijímající ošetřující lékařka Dr. [příjmení] v klinickém popisu uvádí„ ne zcela typický nález pro stenozující tendovaginitidu“. Dále uvedl, že dlahování u diagnózy lupavého prstu u malých dětí je léčbou možnou, ale s velmi nejistým výsledkem. [jméno] chirurgická je zcela suverénní metodou pro léčení lupavého prstu. Dlahování sám znalec nepovažuje za vysloveně vhodnou léčbu lupavého prstu u dětí. Závěrem znalec uvedl, že se u žalobce jednalo o tzv. kamptodaktylii, což vyplývá z klinického nálezu a operačních nálezů.

38. Ze znaleckého výslechu znalec [celé jméno znalce] (č. l. 202) má soud za zjištěné, že znalec obhájil závěry svého znaleckého posudku, když při svém znaleckém výslechu zdůraznil, že diagnóza lupavého prstu je výslovně klinická, žádné další pomocné vyšetřovací metody jako zobrazovací, ať už je to RTG, CT, ultrazvuky nebo magnetické rezonance, nemají v daném případě žádnou vypovídající schopnost. V případě lupavého prstu, kdy tento je neléčen, tak vznikne kontraktura, kdy prstík se v kloubu přestane hýbat a potom v podstatě toto fixní ohnutí je neměnné. Klinický obraz je pak prakticky totožný s klinickým obrazem kamptodaktylie a je velmi obtížné, v podstatě nemožné, toto odlišit pomocí jakékoli zobrazovací metody. Jediným vodítkem by snad mohl být výskyt kamptodaktylií, které se vyskytujících spíše na pátém, čtvrtém a třetím prstu, není však možno říci, že by na malíku nemohla vzniknout tendosovitida (lupavý prst). Co se týče léčby v případě lupavého prstu je jednoznačně léčba operační, co se týče kamptodaktylie, i operační léčba je velmi problematická a téměř vždy končí neúspěchem. [jméno] ale končí neúspěchem jakákoliv léčba i konzervativní. Znalec uvedl, že žalovaná postupovala správně, bylo nezbytné prst vyřešit, byl zvolen operační postup s tím, že se lékař domníval, že jde o lupavý prst, nicméně rozvaha byla správná a výsledek byl prakticky stejný. I pro případ, že by nebyla stanovena diagnóza lupavého prstu a byla stanovena kamptodaktylie, postup lékaře by byl stejný. Pokud lékařka přijímající žalobce popsala, že nahmatává bolestivé zduření v průběhu šlachy ohybače, jedná se o přesně typický klinický obraz skákavého prstu. Tedy skutečná příčina byla odhalena až při otevření kloubu. Závěrem znalec uvedl, že v daném případě postup žalované rozhodně nelze označit jako postup non lege artis.

39. Žádné další důkazy nebyly prováděny, důkazní návrh znaleckým posudkem k posouzení výši bolestného byl pro nadbytečnost zamítnut.

40. Podle čl. 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001 Sb., jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. Tato osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích. Dotčená osoba může kdykoli svobodně svůj souhlas odvolat.

41. Podle § 28 odst. zákona č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách, zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak.

42. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 371/2001 Sb, zákon o zdravotních službách, poskytovatel je povinen a) zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (dále jen„ informace o zdravotním stavu“), b) umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.

43. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách, náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

44. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

45. Podle § 2645 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

46. Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit 47. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

48. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce v řízení požadoval zaplacení částky 500 000 Kč za vytrpěnou bolest v souvislosti se zdravotní péčí, která mu byla ze strany žalované poskytnuta, když žalovaná měla porušit svoji povinnost počínat si s péčí řádného odborníka. Žalovaná měla žalobci sdělit nepravdivé informace ohledně diagnózy, v jejímž důsledku žalobce podstoupil u žalované dne [datum] operační zákrok, který nepřinesl očekávaný výsledek a proto podstoupil následně dne [datum] další operační zákrok a to na Klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice [část obce]. V daném případě bylo poskytnutí lékařské péče založeno smluvně, tedy žalovaná se zavázala k poskytnutí této zdravotní péče s péčí řádného odborníka, tedy lege artis, jelikož danou povinnost porušila, je povinna uhradit žalobci náhradu škody spočívající v bolestném. V daném případě pokud tedy žalobce namítal a tvrdil nedostatek informovaného souhlasu, pak toto tvrzení žalobce je vyvráceno, a to jednak informovaným souhlasem s hospitalizací ze dne [datum] a jednak záznamem o souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb rovněž ze dne [datum]. Z těchto listin má soud za prokázané, že žalovaná informovala zákonnou zástupkyni žalobce dle ust. čl. 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001 Sb., v souladu s ust. § 28 a 31 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, o důvodu hospitalizace, když z písemného poučení je zřejmé, že zákonná zástupkyně žalobce vyslovila souhlas s hospitalizací pro diagnózu lupavý prst. Ze záznamu o souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb, je pak zřejmé, že zákonná zástupkyně žalobce prohlásila, že byla seznámena s údaji o účelu, povaze a předpokládaném prospěchu, následcích a možných rizicích navrhovaných zdravotních služeb. Byla rovněž seznámena s alternativami, tedy jinými možnostmi navrhovaných zdravotních služeb, s jejich výhodami i riziky. Dále měla možnost si jednu z těchto alternativ zvolit. Pokud zákonná zástupkyně žalobce, tedy matka žalobce při své účastnické výpovědi uváděla, že nebyla vyrozuměna o jiných možnostech léčby, než o operativním zákroku, pak toto je v rozporu se svědeckou výpovědí MUDr. [jméno] [příjmení], který před soudem v pozici svědka vypověděl, že matku žalobce o dalších způsobech léčby vyrozuměl, avšak doporučil léčbu operativní. Tedy v řízení nebylo jednoznačně prokázáno, že by žalovaná žalobce, respektive jeho zákonné zástupce, o alternativním způsobu léčby neinformovala, naopak vyrozumění o alternativním řešení bylo prokázáno písemnými souhlasy a dále výpovědí MUDr. [příjmení]. Co se týče tvrzení o nedostatku informovaného souhlasu, spočívajícího v poskytnutí objektivně nepravdivých informací týkající se diagnózy lupavého prstu, stejně tak jako informací objektivně neúplných, pak má soud za to, že z provedeného dokazování, a to ze všech dostupných lékařských zpráv, výpovědí slyšených svědků, zejména pak na základě ze znaleckého posudku zpracovaného [celé jméno znalce], že toto tvrzení nebylo prokázáno, resp. bylo prokázáno, že postup žalované nebyl non lege artis, žalovaná provedla veškerá nezbytná a potřebná vyšetření ke zjištění diagnózy u žalobce, když dospěla k závěru, že se jedná o tzv. lupavý prst. Přestože ze znaleckého posudku vyplývá, že tato diagnóza se u malých dětí projevuje zejména na palcích a ne na malíku, není postižení malíku vyloučeno, když u žalobce veškeré příznaky a symptomy této diagnóze nasvědčovaly. Co se týče operačního zákroku a následné léčby, tato léčba ze strany žalované byla provedena zcela lege artis a skutečnost, že se až při operaci dne [datum] zjistilo, že se nejedná u žalobce o tzv. lupavý prst, nýbrž o tzv. kamptodaktylii, nemůže mít vliv na to, že by snad žalovaná postupovala non lege artis. Pokud by soud připustil, že žalovaná vycházela toliko z předpokladu, že se jedná o lupavý prst a o možné diagnóze kamptodaktylie vůbec neuvažovala a o této zákonné zástupce žalobce neinformovala, pak je soud toho názoru, že tento nedostatek nezakládá právo žalobce na náhradu škody v podobě bolestného, neboť, jak ze znaleckého posudku vyplynulo, způsob léčby je jak u lupavého prstu, tak u kamptodaktylie v podstatě shodný, když u lupavého prstu je úspěšnost operační léčby velmi vysoká oproti léčbě konzervativní, u kamptodaktylie je možnost léčby složitá, je možné provádět léčbu konzervativní ve snaze ohnutí prstu zlepšit, což se ve většině případů nedaří, pokusit se prst narovnat operativně, případně podstoupit plastickou operaci, avšak žádný úkon nevede ke spolehlivým výsledkům. Tedy nárok na bolestné v tomto případě nemůže být dán v příčinné souvislosti s operativním zákrokem ze dne [datum] provedeném u žalované, neboť žalovaná postupovala lege artis, stanovila diagnózu, které nasvědčovaly všechny příznaky žalobce, a pokusila se se péčí řádného odborníka postižený malík žalobce narovnat. Teprve při tomto zákroku bylo zjištěno, že operativně nelez problém žalobce vyřešit. Tedy v postupu žalované soud neshledává žádné porušení povinnosti a pro případ, kdy by se snad porušení povinnosti mělo spočívat v neuvedení další možné diagnózy vedle lupavého prstu, kaptodaktylie, pak soud nevidí příčinnou souvislost mezi tímto případným porušením a vznikem škody u žalobce v podobě bolestného, neboť postup žalované by byl v obou případech shodný. Co se týče nároku na bolestné v souvislosti s operačním zákrok dne [datum], kdy žalobce tento podstoupil zcela dobrovolně, bez stanovení jakékoli diagnózy (v řízení nebylo prokázáno, že by byla diagnóza stanovena) se shodným výsledkem jako byl výsledek u žalované po operaci ze dne [datum], pak v tomto případě opět soud uvádí, že neshledává žádné pochybění na straně žalované a ani příčinnou souvislost mezi případným porušením povinností žalované tak, jak je výše uvedeno a vznikem nároku na zaplacení bolestného. S ohledem na shora uvedené, tedy soud dospěl k závěru, že žalobní nárok žalobce není co do důvodu po právu, a proto se již nadále nezabýval výší bolestného a ke zjištění výše bolestného neprováděl ani žádné dokazování a žalobu s ohledem na shora uvedené v celém rozsahu zamítl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

49. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 150 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud v případě jsou-li tu důvody vhodné zvláštního zřetele, nemusí výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo z části přiznat. V daném případě je žalobce nezletilý, rozhodnutí soudu v daném případě ohledně odpovědnostního titulu záviselo na závěrech vypracovaného znaleckého posudku, žalobce žádným způsobem řízení bezdůvodně neprotahoval, byť si je soud vědom výjimečnosti ust. § 150 o.s.ř., dospěl soud k závěru, že není na místě žalobce do budoucna zatěžovat vysokými dluhy spočívajícími v náhradě nákladů řízení a proto rozhodl tak, že toto právo nepřiznal žádnému z účastníků, když žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení dokonce výslovně vzdala.

50. Výrok III. o náhradě nákladů řízení státu je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě by to byl tedy žalobce, kdo by byl povinen podle výsledku řízení uhradit náklady řízení státu, avšak s ohledem na věk žalobce a na charakter daného sporu, má soud za to, že by u žalobce byly splněny podmínky pro osvobození od soudního poplatku, se shodným odůvodněním jako pod bodem 49 tohoto rozsudku a proto rozhodl tak, že povinnost uhradit náklady řízení státu neuložil žádnému z účastníků.