31 C 297/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby z výkonu rozhodnutí prodejem věcí oprávněného [celé jméno žalovaného] proti povinnému [titul]. [jméno] [příjmení], vedeném pod sp. zn. 75 EXE 1510/2018 u Okresního soudu Plzeň – město, byl vyloučen byt [číslo] na adrese [adresa].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 356 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 9. 2019 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, na jehož základě by soud vyloučil z výkonu rozhodnutí prodejem věcí oprávněného [celé jméno žalovaného] proti povinnému [titul]. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 75 EXE 1510/2018 vedenou u Okresního soudu Plzeň – město, byt [číslo] na adrese [adresa]. Žaloba je odůvodněna tím, že na návrh oprávněného [celé jméno žalovaného], v tomto řízení žalovaného, proti povinnému [titul]. [jméno] [příjmení], manželovi žalobkyně, k vydobytí pohledávky podle vykonatelného rozhodnutí rozsudku Okresního soudu Plzeň – město ze dne 4. 10. 2016 pod č. j. 14 C 147/2014 pro částku 2 500 000 Kč prováděl výkon rozhodnutí prodejem movitého i nemovitého majetku pana [jméno] [příjmení] za účasti manželky povinného [celé jméno žalobkyně], tedy žalobkyně, a to v rámci exekuce v řízení nařízeném usnesením Okresního soudu Plzeň – město pod č. j. 75 EXE 1510/2018, soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Cheb. Jmenovaný exekutor do soupisu majetku povinného zapsal i věc, která je ve vlastnictví výlučně žalobkyně, a to byt [číslo] na adrese [adresa], což žalobkyně může dokázat. Kupní cenu bytu zaplatila žalobkyně sama bez účasti manžela, kdy peníze na její koupi ve výši 350 000 Kč daroval žalobkyni její otec pan [jméno] [jméno] tak, aby se tento byt stal jednou majetkem syna žalobkyně, jediného vnuka otce pana [jméno] [jméno]. Tato částka pokrývala celou stanovenou kupní cenu a mohla být použita pouze pro tento účel. Žalobkyně uvedla, že při vzniku exekuce věděla, že byt koupila sama z vlastních prostředků, ale nedisponovala dohodou mezi ní a otcem, kterou nalezla až dne 31. 8. 2019, když z dohody vyplývá, že částku na koupi předmětného bytu dostala skutečně darem od svého otce. Rovněž uvedla, že panu [celé jméno žalovaného] nikdo z jejich rodiny ničeho nedluží a také bylo na pana [celé jméno žalovaného] z její strany podáno trestní oznámení pro podvod.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 1. 2020 pod č. j. 31 C 297/2019-30 bylo dané řízení přerušeno, a to do pravomocného skončení řízení ve věci 20 C 348/2019, na jehož základě se žalobkyně domáhala určení, že je výlučným vlastníkem předmětného bytu [číslo] na adrese [adresa], když usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 10. 2020 pod č. j. 31 C 297/2019-42 bylo rozhodnuto o tom, že se v přerušeném řízení pokračuje. Toto usnesení nabylo právní moci 30. 10. 2020.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, respektive vyjádřil se k ní až v průběhu ústního jednání, které se ve věci konalo dne 11. 2. 2021 tak, že navrhl zamítnutí žaloby pro nedostatek aktivní legitimace na straně žalobkyně k podání této žaloby.

4. Soud ve věci provedl listinné důkazy, když veškeré důkazy není nutné konstatovat a hodnotit, neboť soud dospěl k závěru, že na straně žalobkyně není dána aktivní věcná legitimace k podání vylučovací žaloby, proto se soud bude dále zabývat pouze důkazy, na jejichž základě dospěl k tomuto závěru. Tento závěr soudu je odůvodněn zejména tím, že mezi žalovaným panem [celé jméno žalovaného], jakožto oprávněným a manželem žalobkyně panem [titul]. [jméno] [příjmení] probíhá exekuční řízení k vymožení peněžitého plnění vedené soudním exekutorem [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Cheb, které bylo nařízeno na základě usnesení Okresního soudu Plzeň – město v řízení pod sp. zn. 75 EXE 1510/2018, když toto je soudním exekutorem [titul]. [jméno] [příjmení] vedeno pod sp. zn. 176 EX 02602/18 (prokázáno exekučním a exekutorským spisem). Dále mezi účastníky nebylo sporu o tom, že soudní exekutor vydal dne 8. 8. 2018 exekuční příkaz pod č. j. 176 EX 02602/18-017, kterým rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí ve společném jmění povinného a jeho manželky, tedy žalobkyně, a to bytu č. 1961, [část obce], [adresa], bytový dům, postaveného na pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří pro k. ú. [obec], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň – město na [list vlastnictví].

5. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 3. 2020 pod č. j. 20 C 348/2019-44 má soud za zjištěné, že soud žalobu na určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem této bytové jednotky, zamítl, když tento rozsudek byl k odvolání žalobkyně přezkoumán Krajským soudem v Plzni, který napadený rozsudek rozsudkem ze dne 12. 8. 2020 pod č. j. 61 Co 132/2020-86 potvrdil. Tento rozsudek pak nabyl právní moci dne 17. 9. 2020.

6. Ze smlouvy o prodeji nemovitosti má soud za prokázané, že dne 12. 5. 2006 byla mezi prodávajícím – [obec], Statutární město a manželi [titul]. [jméno] a [jméno] [příjmení] uzavřena smlouva o prodeji předmětné bytové jednotky, jejíž kupní cena byla stanovena ve výši 338 232 Kč, kteroužto se zavázali uhradit, a to 101 472 Kč před podpisem kupní smlouvy a zbývající část kupní ceny ve výši 236 760 Kč v 5 ročních splátkách ve výši 47 352 Kč, když záměr tento dům do podílového spoluvlastnictví jednotlivých vlastníků převést, schválilo zastupitelstvo [územní celek] usnesením ze dne 23. 1. 2006. Z vyjádření samotného manžela žalobkyně, které je součástí spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 20 C 348/2019 má soud ve spojení s čestným prohlášením otce žalobkyně pana [jméno] [jméno] ze dne 22. 11. 2003 za prokázané, že tento měl darovat žalobkyni částku ve výši 380 000 Kč, avšak písemné vyjádření manžela žalobkyně ve spojení s tímto potvrzením otce žalobkyně nekoresponduje s tvrzením žalobkyně, že kupní cena, kteroužto v roce 2006 měla za převod bytové jednotky uhradit, pocházela z daru jejího otce a tento dar byl v celé výši k úhradě kupní ceny použit, neboť dar obdržela v roce 2003 a kupní smlouva byla uzavírána až v roce 2006, když kupní cena měla být uhrazena ve splátkách, nikoli pak z finančních prostředků, které jí byly otcem darovány. Bytová jednotka byla nabyta žalobkyní a [titul]. [jméno] [příjmení] za trvání jejich manželství, které uzavřeli dne 21.8.1992 a které trvá doposud, a také takto byla u příslušného katastrálního úřadu, jakožto součást společného jmění manželů zapsána.

7. Skutečnost, že žalobkyně a pan [titul]. [jméno] [příjmení] jsou manželé, byla mezi účastníky nesporná a dále ji má soud za osvědčenou z úřední činnosti, zejména z výpisu z Centrální evidence obyvatel.

8. Soud další důkazy, které v rámci řízení provedl, nehodnotil, neboť tyto shora popsané důkazy samy o sobě soud vedou k závěru nedostatku aktivní legitimace na straně žalobkyně.

9. Důkazní návrh žalobkyně a to výslechem svědka manžela [titul]. [jméno] [příjmení], syna žalobkyně [jméno] [příjmení] a účastnický výslech žalobkyně, kteří se měli vyjádřit k majetkovým poměrům žalobkyně a jejího manžela a k okolnostem vzniku dluhu, pro který je exekuční řízené vedeno, pak soud zamítl pro nadbytečnost právě s ohledem na svůj závěr o nedostatku aktivní legitimace na straně žalobkyně.

10. Podle ust. § 36 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.

11. Podle ust. § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

12. Podle ust. § 262b odst. 1 o. s. ř., je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí.

13. K podání vylučovací žaloby podle § 267 o. s. ř. je aktivně věcně legitimována třetí osoba odlišná od oprávněného, povinného i manžela povinného, jejíž věc, majetkové právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, respektive exekucí, ačkoli má k postiženým majetkovým hodnotám hmotně právní vztah, který nepřipouští výkon rozhodnutí. Protože v daném případě byl exekučním příkazem postižen majetek náležející do společného jmění manželů žalobkyně a povinného, stala se tím žalobkyně jako manželka povinného účastníkem exekučního řízení, v němž vystupuje jako další účastník řízení vedle povinného. Z titulu jejího procesního postavení v exekučním řízení jí tudíž nepřísluší podávat vylučovací žalobu podle § 267 o. s. ř., neboť není třetí osobou stojící mimo okruh účastníků exekučního řízení a z tohoto titulu jí přísluší obrana toliko v podobě podání návrhu na částečné zastavení exekuce ve smyslu ust. § 262b odst. 1 o.s.ř.. Na straně žalobkyně proto není dána aktivní věcná legitimace k podání žaloby na vyloučení majetku z exekuce a z tohoto důvodu soud žalobu zamítl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a soud mu tedy přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného tvoří odměna za zastoupení advokátem podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve výši 3 000 Kč (2 úkony právní služby po 1 500 Kč a dále náhrada hotových výdajů advokáta dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 600 Kč (2 úkony právní služby po 300 Kč). Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21 % DPH. Náklady řízení tak představují celkem částku 4 356 Kč O lhůtě k jejich plnění pak soud rozhodoval v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a k jejich zaplacení stanovil lhůtu obecnou 3denní, místo plnění bylo určeno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaného.