31 C 300/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 46 614 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do zaplacení částky 11 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 460 Kč od 29. 8. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 600 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení pro zpětvzetí žaloby dle ustanovení § 96 odst. 1, 2, 3, 4 o. s. ř. zastavuje.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 35 554 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 5. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 29. 6. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 554 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč se splatností ke každému 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí do zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 352,45 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč se splatností ke každému 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po splnění povinností tak, jak jsou uvedeny pod výrokem II. tohoto rozsudku, popřípadě počínaje měsícem následujícím po ztrátě výhody splátek tak, jak je pod výrokem II. tohoto rozsudku uvedeno, a to vše pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 19. 8. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným společně a nerozdílně uhradit žalobkyni částku 46 614 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 5. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 29. 6. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 154 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 460 Kč od 29. 8. 2018 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela se žalovanými jako nájemci dne 29. 10. 2017 nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaní užívali byt [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [adresa]. Nájemné činilo 9 000 Kč měsíčně, zálohy na služby spojené s užíváním bytu 5 000 Kč měsíčně, obě platby se splatností k 28. dni v měsíci předem. Dodatkem ze dne 30. 12. 2017 byla prodloužena doba nájmu do 28. 2. 2018, dodatkem ze dne 7. 2. 2018 do 28. 2. 2019, s účinností od 28. 3. 2018 bylo nájemné navýšeno na částku 10 000 Kč měsíčně. Ke skončení nájmu a odevzdání bytu žalobkyni došlo dne 13. 7. 2018. Za období od 28. 5. 2018 do 13. 7. 2018 žalovaní nájemné ani zálohy na služby nehradili. Na nájemném tak dluží částku 15 000 Kč, na vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2018 do 13. 7. 2018 vznikl nedoplatek na službách 17 648 Kč. Z důvodu porušení povinnosti žalovaných ze smlouvy o dodávkách médií s distribuční společností došlo k odpojení elektroměru a plynoměru, za opětovné připojení uhradila žalobkyně částku 1 815 Kč a 807 Kč, když zároveň vynaložila náklady na cestovné z místa bydliště do [obec] a zpět z důvodu vyřízení tohoto připojení ve výši 300 Kč. Dále žalobkyně vynaložila částku 200 Kč za správní poplatek za odhlášení trvalého pobytu žalovaných a s tímto spojené výdaje na cestu [obec] – [obec] a zpět 300 Kč. Celkem tyto náklady tedy představují 3 506 Kč. Dále pak žalovaní porušili své povinnosti v článku VI. smlouvy o nájmu a poškozením bytu nad rámec běžného opotřebení vznikla žalobkyni na majetku škoda v celkové výši 30 960 Kč, neboť byt nebyl předán v původním stavu s přihlédnutím k běžnému opotřebení, nebyl uklizený, čistý, nebyly provedeny výmalby, vybavení bytu bylo poškozeno a zničeno, když závady jsou uvedeny v předávacím protokole ze dne 13. 7. 2018. Žalovaní tyto závady neodstranili. Žalobkyně jednostranně započetla žalovanými složenou jistotu ve výši 20 000 Kč proti pohledávce na náhradu škody. Po provedeném započtení zbývá k úhradě 10 960 Kč, když podrobný rozpis uplatněné škody je uveden ve vyúčtování ze dne 17. 7. 2018, které bylo žalovaným zasíláno dne 17. 7. 2018 emailem. Na tyto náklady pak byla ze strany žalovaných dne 29. 8. 2018 uhrazena splátka ve výši 500 Kč. Z tohoto titulu tedy zbývá doplatit 10 460 Kč. Žalovaní dlužnou částku neuhradili ani přes písemnou upomínku ze dne 10. 12. 2019.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovaným do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň – město č. [list vlastnictví] má soud za prokázané, že žalobkyně je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], [část obce]. Ze smlouvy o nájmu bytu má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanými jako nájemci dne 29. 10. 2017, když na jejím základě si přenechala žalobkyně žalovaným do užívání byt [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [adresa], a to na dobu od 29. 10. 2017 do 29. 1. 2018 za nájemné ve výši 9 000 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 5 000 Kč, celkem tedy se žalovaní zavázali za užívání předmětného bytu hradit částku 14 000 Kč se splatností ke každému 28. dni předchozího měsíce, když na základě této smlouvy žalovaní složili jistotu žalobkyni ve výši 20 000 Kč. Na základě dodatku ke smlouvě ze dne 30. 12. 2017 mezi týmiž účastníky došlo k prodloužení doby nájmu do 28. 2. 2018, dodatkem ze dne 7. 2. 2018 pak do 29. 2. 2019, když s účinností od 1. 3. 2018 dochází k navýšení nájemného na částku 10 000 Kč. Z předávacího protokolu ze dne 29. 10. 2017 má soud za prokázaný stav bytu a předání bytu ze strany žalobkyně žalovaným. Z předávacího protokolu ze dne 13. 7. 2018 má soud za prokázané, že předmět nájmu byl předán zpět žalobkyni, když z tohoto protokolu má soud za zjištěný i stav předávaného bytu. Z výpisu z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že dne 29. 8. 2018 jí byla uhrazena částka ze strany žalovaných 500 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že tato uhradila dne 14. 9. 2018 ve prospěch [právnická osoba] [anonymizováno] za montáž elektroměru a za montáž plynoměru částku 1 815 Kč a částku 807 Kč. Z vyúčtování za rok 2018 má soud za prokázané, že žalobkyně provedla žalovaným vyúčtování za období od 28. 10. 2017 do 13. 7. 2018, když v tomto jsou zahrnuty i částky odpovídající poplatku ve výši 200 Kč za zrušení trvalého bydliště pro paní [celé jméno žalované] a syna, doprava žalobkyně z trvalého bydliště do [obec] v částce 300 Kč 2 krát, náklady za připojení elektroměru a plynoměru ve výši 2 622 Kč, když po odečtení přijatých záloh k tomuto vyúčtování zbývala doplatit částka 21 154 Kč. Z vyúčtování zničených věcí vůči kauci a přeplatku na nájemném ze dne 17. 7. 2018 má soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovaným škodu způsobenou na předmětu nájmu, kteroužto započetla proti složené kauci ve výši 20 000 Kč, když z tohoto titulu vyzvala žalované k zaplacení částky 10 960 Kč. Z podacího lístku má soud za prokázané, že tato výzva byla žalovanému [celé jméno žalovaného] odesílána dne 20. 7. 2018. Z výzvy ze dne 9. 12. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně žalované o zaplacení dlužné částky písemně vyzývala. Z podacích lístků má soud za prokázané, že dne 10. 12. 2019 byla tato výzva odesílána každému ze žalovaných samostatně.

4. Ve věci se konalo první ústní jednání dne 17. 5. 2021, když k tomuto jednání se žalovaná [číslo] žalovaný [číslo] nedostavili, ačkoli byli řádně a včas předvolání, o omluvu ani o odročení jednání nepožádali, soud ve věci tedy jednal v jejich nepřítomnosti, stejně jako při jednání, které se konalo dne 30. 8. 2021.

5. Žalobkyně svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne 3. 6. 2021 doplnila skutková tvrzení k nároku na náhradu škody z titulu vad na předmětu nájmu a označila důkazy k jejich prokázání. S ohledem na skutečnost, že při jednání, které se konalo dne 30. 8. 2021, vzala žalobkyně co do nároku na náhradu škody, tedy co do zaplacení částky 10 460 Kč s příslušenstvím, jakož i co do nákladů spojených s dostavením se do [obec] za účelem připojení plynoměru a elektorměru a za účelem odhlášení trvalého pobytu z předmětu nájmu u žalovaných zpět, soud tyto důkazy neprováděl a nebude je ani v rámci odůvodnění tohoto rozsudku hodnotit.

6. Pokud žalovaná [číslo] tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] byla uzavřena dohoda o tom, že žalobkyně po žalované [číslo] nebude z titulu nedoplatku na předmětu nájmu ničeho požadovat a k tomuto tvrzení označila k prokázání důkaz svědeckou výpovědí paní [jméno] [příjmení] [příjmení], realitní makléřky, která předmětný byt nájemcům do nájmu předávala a rovněž byla přítomna u předání předmětného bytu ze strany nájemcům zpět pronajímatelce, tato svědkyně tvrzení žalované ohledně existence takovéto dohody nepotvrdila. Z účastnické výpovědi žalované má soud za prokázané, že žalovaná o dluzích nevěděla, v předmětném bytě s žalovanou [číslo] se žalovaným [číslo] bydlela, když v rámci své účastnické výpovědi konstatovala, že by byla schopna dlužnou částku uhradit formou splátek.

7. Podle § 96 odst. 1, 2, 3 4 o. s. ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. 2) Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 3) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. 4) Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

8. Jelikož žalobkyně vzala žalobu co do zaplacení částky 10 460 Kč s příslušenstvím a co do zaplacení částky 600 Kč s příslušenstvím zpět. Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím souhlasila, soud řízení v požadovaném rozsahu zastavil tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno 9. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

10. Podle § 2246 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc 11. Podle § 2247 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. 2) Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

12. Podle ust. § 1868 zákna č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zaváže-li se několik dlužníků k témuž plnění, nebo zaváže-li se dlužník několika věřitelům k témuž plnění, spravují se společný dluh i společná pohledávka podle zásad o spoluvlastnictví.

13. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že po částečném zpětvzetí, je žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena platná nájemní smlouva dle ust. § 2201 ve spojení s ust. § 2235 a násl. zák. č. 89/20212 Sb., na jejímž základě žalobkyně předala žalovaným do užívání byt v této nájemní smlouvě specifikovaný, když žalovaní se zavázali za užívání bytu hradit nájemné, jakož i zálohy na služby spojené s užíváním tohoto bytu. Žalobkyně své povinnosti z nájemní smlouvy splnila, když žalovaným předmět nájmu do užívání předala. Žalovaní však své povinnosti nesplnili, když sjednané nájemné ani zálohy na služby řádně a včas nehradili. Na nájemném za období od 28. 5. 2018 do 13. 7. 2018 dluží tak částku 15 000 Kč. Na nedoplatku na službách za období od 1. 1. 2018 do 13. 7. 2018 pak částku 17 648 Kč. Jelikož v důsledku užívání předmětu nájmu pak došlo k porušení smlouvy s dodavateli jednotlivých medií ze strany žalovaných, když tyto zálohy na služby řádně a včas nehradili, došlo tak k odpojení plynoměru i elektroměru a v důsledku tedy porušení povinností ze strany žalovaných, vynaložila žalobkyně, za znovu připojení těchto médií částku ve výši 1 815 Kč a 807 Kč. V tomto rozsahu tedy shledal soud žalobu za důvodnou a uložil žalovaným částku 35 554 Kč uhradit. Jelikož se žalovaní se zaplacením této částky dostali do prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše byla stanovena v souladu s § 3 nařízení vlády 351/2013 Sb. a počátek prodlení odpovídá provedenému dokazování. Povinnost dlužné nájemné uhradit uložil soud žalovaným společně a nerozdílně, neboť dle názoru soudu se jedná o závazek společný a nerozdílný ve smyslu ustanovení § 1868 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě pod výrokem II. vyhověl tak, jak je pod výrokem II. tohoto rozsudku uvedeno.

1. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná, po částečném zpětvzetí žaloby zcela úspěšná, avšak řízené bylo zastaveno pro chování žalobkyně, soud náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu 76 % a neúspěchu 24 % žalobkyně poměrně rozdělil a žalobkyni přiznal právo n a náhradu nákladů řízení co do výše 52 % z celku. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 865Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za 6 úkony právní služby á 2 980Kč dle ustanovení § 7 a § 11 a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) (příprava a převzetí, výzva k plnění, sepis žaloby, účast při jednání dne 17. 5. 2021, písemné podání ze dne 3. 6. 2021, účast při jednání dne 30. 8. 2021) a náhrada hotových výdajů za 6 úkonů právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty. Celkem náklady řízení představují částku ve výši 25 677,80 Kč. Žalobkyni tak náleží právo na náhradu nákladů řízení co do 52 %, tedy co do částky 13 352,45 Kč.

14. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., a žalovaným bylo umožněno dlužnou částku uhradit formou splátek a to v souladu s dohodou přítomných účastníků při jednání, když tato povinnost je opět v souladu s ust. § 1868 zákona č. 89/2012 Sb. uložena všem žalovaným společně a nerozdílně.