31 C 316/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 455 704,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 455 704,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 455 704,68 Kč od 24. 8. 2022 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 23 386 Kč, a to do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 9. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 455 704,68 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný jako občan Vietnamské socialistické republiky byl s účinností od 25. 6. 1997 v ČR zdravotně pojištěn z titulu trvalého pobytu na území ČR. Žalovaný byl jako cizinec u žalobkyně evidován pod č. pojištěnce 6110012029. Následně žalobkyně z údajů evidovaných v agendovém informačním systému cizinců (AISC) zjistila, že trvalý pobyt žalovaného na území ČR byl ke dni 9. 3. 2015 ukončen, a proto byl dne 25. 1. 2022 žalovaný zpětně vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění s účinností od 10. 3. 2015. Žalovaný byl povinen do 8 dnů po ukončení trvalého pobytu na území ČR vrátit žalobkyni průkaz pojištěnce vydaný žalobkyní, což se však nestalo. Naopak žalovaný následně v období od 10. 3. 2015 do 25. 1. 2022 při poskytování zdravotních služeb se opakovaně a neoprávněně prokazoval žalobkyní vydaným EHIC, přestože v té době pojištěncem žalobkyně nebyl, a to u poskytovatelů zdravotních služeb společnosti , právnická osoba, , , právnická osoba, . a , právnická osoba, . Za tyto zdravotní služby žalobkyně uhradila příslušným poskytovatelům zdravotních služeb částku v celkové výši 455 704,68. Tyto náklady žalobkyně vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného a má proto právo vůči žalovanému na náhradu těchto nákladů. Žalobkyně žalovaného k zaplacení těchto nákladů vyzvala, a to výzvou ze dne 17. 5. 2022 a 8. 6. 2022, avšak žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal a postupoval dále v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z faktury č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobkyně vyfakturovala žalovanému za neoprávněně čerpanou zdravotní péči částku 455 704,68 Kč se splatností dne 25. 5. 2022. Z přehledu úhrad zdravotní péče má pak soud za prokázané, že žalobkyně za žalovaného za období od března 2015 do ledna 2022 uhradila celkem částku 455 704,68 Kč, a to za vykázanou zdravotní péči. Z výzvy ze dne 17. 5. 2022 a ze dne 8. 6. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky písemně vyzývala. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 8. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala, a to ve spojení s poštovní dodejkou, kdy má soud za prokázané, že žalovaný si tuto výzvu osobně převzal. Z přípisu žalovaného ze dne 19. 8. 202 má soud za prokázané, že žalovaný reagoval na zaplacení částky 455 704,68 Kč tak, že se omluvil za své jednání, za ztrátu průkazu zdravotního pojištění a uvedl, že není schopen danou částku uhradit, jelikož je ve výkonu trestu a jeho finanční situace mu úhradu neumožňuje. Propuštění z výkonu trestu očekává 11. 10. 2023, požádal žalobkyni o posečkání s úhradou částky do tohoto data.

5. Nařízení Evropského parlamentu a rady EU č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 (nařízení Brusel I BIS) v čl. 7 dává žalobce na výběr místní příslušnost podle místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti. S ohledem na toto nařízení je tedy dána místní příslušnost Okresního soudu , adresa, – město.

6. Podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změněn a doplnění některých souvisejících zákonů, zdravotní pojištění zaniká skončením trvalého pobytu na území České republiky.

7. Podle § 12 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c).

8. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný poté, co byla ukončena jeho účast na veřejném zdravotním pojištění, nesplnil svoji povinnosti vrátit průkaz pojištěnce žalobkyni při zániku tohoto pojištění a tento i nadále užíval, ačkoliv si musel být vědom toho, že jeho účast na zdravotním pojištění na území České republiky byla ukončena. I nadále pak čerpal zdravotní péči na účet žalobkyně, když v období od 10. 3. 2015 do 25. 1. 2022 za tuto neoprávněnou účast žalovaného na veřejném zdravotním pojištění u žalobkyně, žalobkyně uhradila za žalovaného částku 455 704,68 Kč, kterou požaduje po žalovaném k zaplacení v souladu s ust. § 2910 občanského zákoníku a žalovaný tuto částku žalobkyni neuhradil. Jelikož se žalovaný se zaplacením této částky dostal do prodlení, vznikl žalobkyni vedle dlužné jistiny rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je požadována v souladu s nařízením vlády 351/2013 Sb. Počátek prodlení je pak stanoven v souladu s provedeným dokazováním. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy soud přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť byla v plném rozsahu úspěšná. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 22 786 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů žalobce ve výši 600 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za 2 úkony po 300 Kč (podání žaloby a předžalobní výzva). Náklady řízení tak představují částku 23 386 Kč.

11. O lhůtách ke splnění veškerých povinností žalovaného z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil ji jako zákonnou třídenní, když neshledal důvod pro stanovení delší lhůty.