31 C 319/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 90 410,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 90 410,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 90 410,57 Kč od 24. 6. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 18 737 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 25. 6. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 90 410,57 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne 21. 2. 2008 uzavřeli účastníci se společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] smlouvu o poskytnutí úvěru [číslo] který byl sjednán ve výši 200 000 Kč. Tato smlouva byla vypovězena dne 16. 9. 2011 věřitelem z důvodu prodlení se splácením daného úvěru. Tím se stal úvěr splatný zcela. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 7. 8. 2012, který nabyl právní moci dne 2. 10. 2012 a je vykonatelný, byla účastníkům uložena povinnost společně a nerozdílně uhradit společnosti [právnická osoba] částku 143 938 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 138 608 Kč od 1. 11. 2011 do zaplacení, jakož i nahradit náklady řízení v částce 6 930 Kč. Jelikož účastníci tuto povinnost nesplnili, oprávněná [právnická osoba] ČR podala dne 10. 6. 2013 exekuční návrh k vymožení této povinnosti, když provedením exekuce byl pověřen [titul]. [jméno] [příjmení], soudní exekutor EÚ [obec], který tak činí pod č. j. [spisová značka] Soudní exekutor vymohl z tohoto titulu po žalobkyni částku za období od října 2013 do současnosti ve výši 252 843,86 Kč, a to srážkami ze mzdy. Dle oznámení soudního exekutora ze dne 13. 5. 2020 bylo tedy oznámeno, že v exekuci byla vymožena právě částka 252 843,86 Kč. Polovina z této částky představuje 126 421,57 Kč. Jelikož žalobkyně uhradila celou dlužnou částku zcela, uhradila tak o 126 421,57 Kč více a má vůči žalovanému právo na regresi, tedy na zaplacení této částky. Částka 126 421,57 Kč obsahuje i částku 36 011 Kč, která byla žalobkyni vůči žalovanému přiznána dosud nepravomocným rozsudkem pro zmeškání Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 17. 6. 2020, když se jednalo o peníze zaplacené na uspokojení pohledávky opravného v exekučním řízení za období do března 2019. Žalobkyně tedy vyzvala žalovaného dopisem ze dne 23. 6. 2020 k zaplacení částky 126 421,57 Kč, kteroužto žalovaný neuhradil, když v tomto řízení se tedy domáhá zaplacení částky pouze 90 410,57 Kč (126 421,57 – 36 011 Kč).

2. Elektronický platební rozkaz vydaný zdejším soudem se nepodařilo žalované¨mu doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením soudu v souladu s ust. § 173 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 174a) odst. 3 o.s.ř. zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání podle ustanovení § 115a o.s.ř. Právní zástupce žalobkyně s takovýmto postupem souhlasil, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. a souhlas předpokládal.

5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav. Z exekučního návrhu ze dne 10. 6. 2013 má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] podala návrh na zahájení exekučního řízení proti povinnému 1. [celé jméno žalovaného] (žalovaný) a 2. [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] (žalobkyně), a to pro zaplacení částky 143 938 Kč s příslušenstvím, jakož i pro náhradu nákladů řízení z titulu rozsudku Okresního soudu Plzeň – město č. j. [spisová značka] ze dne 7. 8. 2012. Z exekučního příkazu vydaného dne 31. 3. 2015 pod č. j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že tento byl vydán [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], soudním exekutorem EÚ [obec] k uspokojení pohledávky opravného společnosti [právnická osoba] proti povinnému [celé jméno žalovaného] (žalovaný) a 2. [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně) pro uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 143 938 Kč s příslušenstvím. Z vyúčtování exekuce ze dne 13. 5. 2020 vydaného exekutorským úřadem [obec], [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], soudním exekutorem, má soud za prokázané, že v rámci exekuce vedené pod č. j. [spisová značka] bylo vymoženo celkem 252 843 Kč. Z výzvy k plnění ze dne 23. 6. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z rozsudku zdejšího soudu pod sp. zn. 24 C 294/2019 má soud za prokázané že žalovanému byla uložena k zaplacení částka 36 011 Kč s příslušenstvím ze shodného právního titulu.

6. Podle § 511 odst. 1, 2, 3 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013, jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne. (2) Není-li právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, anebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn nárok vyšší, než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět o tom ostatní dlužníky a dát jim příležitost, aby uplatnili své námitky proti pohledávce. Může na nich požadovat, aby dluh podle podílů na ně připadajících splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. (3) Jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílů. Pokud nemůže některý z dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se tento podíl stejným dílem na všechny ostatní.

7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1.1.2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Podle § 1872 odst. 1 zákona č. 89/21012 Sb., je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

9. Podle § 1876 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní.

10. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným jako dlužníky a společností [právnická osoba] jako věřitelem byla dne 21. 2. 2008 uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na jejímž základě věřitel poskytl dlužníkům částku ve výši 200 000 Kč, kterážto nebyla dlužníky řádně a včas uhrazena a zaplacení nedoplatku úvěru pak bylo [právnická osoba] ČR pravomocně přiznáno proti oběma žalovaným v částce ve výši 143 938 Kč s příslušenstvím rozsudkem Okresního soudu Plzeň – město ze dne 7. 8. 2012 pod č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 2. 10. 2012. Jelikož žalobkyně se žalovaným jako dlužníci a povinní z tohoto titulu dlužnou částku ani přes pravomocný a vykonatelný rozsudek soudu neuhradili, oprávněná společnost [právnická osoba] podala za účelem uspokojení svého nároku exekuční návrh, když provedením exekuce byl pověřen [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], soudní exekutor EÚ [obec], který vede exekuci pod č. j. [spisová značka]. V rámci exekučního řízení pak žalobkyně sama v období od října 2013 ke dni podání žaloby uhradila částku 252 843,86 Kč, když z této částky požaduje po druhém ze spoludlužníků, tedy po žalovaném k zaplacení částku 126 421,57 Kč, když v této částce je obsažena i částka 36 011 Kč, která již byla žalobkyni přiznána rozsudkem zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 17. 6. 2020 představující zaplacení pohledávky opravného v exekučním řízení za období do března 2019. Po odečtení této částky tedy požaduje žalobkyně po žalovaném k zaplacení částku 90 410,57 Kč. S ohledem na skutečnost, že z tohoto závazku byla žalobkyně i žalovaný povinni společně a nerozdílně, pak ve smyslu ustanovení § 511 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, ve spojení s ust. § 1872 odst. 1 a § 1876 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1.1.2014, nebylo-li mezi účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné. Pokud tedy žalobkyně uhradila dluh sama, je oprávněna požadovat po žalovaném náhradu podle jeho podílu, tedy částku ve výši 1/2. Jelikož se žalovaný se zaplacením svého podílu, tedy dlužné částky ve výši 90 410,57 Kč dostal do prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, respektive ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, a to od 24. 6. 2020, tedy ode dne následujícího po odeslání předžalobní upomínky, když výše požadovaného úroku z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 617 Kč, dále z odměny zástupce žalobkyně dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy za 4 úkony právní pomoci ve smyslu ustanovení § 6, 7 a 11 advokátního tarifu (příprava, převzetí, písemná výzva, žaloba) ve výši 4 740 Kč á úkon a 3 x režijní paušál dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy 3 x 300 Kč Náklady řízení tedy celkem představují částku ve výši 18 737 Kč.

12. O lhůtách k plnění rozhodoval soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a k jejich splnění stanovil lhůtu obecnou 3 denní. Místo plnění u náhrady nákladů řízení pak bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.