31 C 329/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 000 Kč od 22. 1.2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Co do zbytku se žaloba zamítá. III.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 2. 7. 2020, ve znění jeho doplnění doručeném soudu dne 21. 8. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 9. 3. 2015 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně [název práv. osoby] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši 3 000 Kč, když nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní společnosti právního předchůdce žalobkyně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [název práv. osoby], formou textové zprávy SMS, když odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný stvrdil, že se seznámil s VOP a že s nimi souhlasí. Žalovaný se pak zavázal zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky vrátit do 8. 3. 2015. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky, když do 8. 3. 2015 zápůjčku ani částečně nesplatil. Tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaný je povinen vrátit [název práv. osoby] zápůjčku řádně a včas, když žalobkyně touto žalobou požaduje zaplatit jistinu dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení. Aktivní legitimaci žalobkyně pak žalobkyně prokazuje smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, na jejímž základě [název práv. osoby] [příjmení] [anonymizováno] pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani přes písemnou upomínku ze dne 16. 4. 2020. 2.) Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4.) Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., jeho souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval. 5.) Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z faktury [číslo] ve spojení s prohlášením pro nového klienta [číslo] má soud za zjištěné, že právní předchůdce žalobkyně měl žalovanému poskytnout a poskytl úvěr dne [datum] ve výši 3 000 Kč, za poplatek ve výši 990 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 401,5 %, RPSN představovala 3 112,64 %. Celková částka tedy k zaplacení představovala 3 990 Kč, kterou se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně uhradit do 6. 3. 2015. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2018 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy ze dne 2. 4. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky písemně vyzývala. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil. 6.) Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7.) Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8.) Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9.) Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10.) Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek 11.) Po zhodnocení provedeného dokazování má soud za prokázané, že žaloba je z převážné části důvodná. Mezi [název práv. osoby] [příjmení] [anonymizováno], jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaný, měla být uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, výše RPSN byla sjednána ve výši 3 112,64 % ročně, úrok byl sjednán ve výši 401, 50 % ročně. Při hodnocení platnosti této smlouvy soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením, když podle ust. § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Výše úroků byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Soud v tomto odkazuje například na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod č. j. 25 Co 145/2018, dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Je však evidentní, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 3 000 Kč a žalovaný tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni neuhradil. Tento nárok žalobkyně je pak nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalobkyně se stala v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, věřitelem dané pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. S ohledem na shora uvedené soud žalobě z větší části vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni nesplacenou částku ve výši 3 000 Kč s ohledem na prodlení žalovaného, přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 22. 1. 2018, tedy ode dne následujícího po doručení a uplynutí lhůty pro zaplacení, vyplývající z výzvy ze dne 18. 1. 2018, když toto je první výzva, kterou žalobkyně prokazuje vyzvání žalovaného k zaplacení dlužné částky. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl, a tak jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno co do zbývajícího příslušenství pak žalobu zamítl tak, jak je pod výrokem II. tohoto rozsudku uvedeno. 12.) Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla převážně úspěšná, její neúspěch soud hodnotí jako neúspěch v nepatrné části, a soud ji tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí a zastoupení a sepis žaloby, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 147 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč. Soud uvádí, že o náhradě nákladů řízení rozhodoval v souladu s § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., když návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na základě ustáleného vzoru opakovaně uplatňovaném toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcí. 13.) O lhůtách k plnění bylo rozhodováno v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a ke splnění všech povinností byla žalovanému stanovena lhůta obecná třídenní. Místo plnění u nákladů řízení pak bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně.