31 C 337/2020
č. j. 31 C 337/2020-32
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 421,90 Kč
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 421,90 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 6. 8. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 421,90 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, a to konkrétně dne 1. 2. 2018 smlouvu [číslo], dne 14. 03. 2018 smlouvu [číslo], dne 14. 03. 2018 smlouvu [číslo], dne 19. 03. 2018 smlouvu [číslo], dne 19. 03. 2018 smlouvu [číslo], když na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala žalované poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby žalobkyni uhradit sjednané ceny. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy [číslo] ze dne 1. 2. 2018 bylo žalovanou od žalobkyně zakoupeno zboží, a to pevný internet – modem za kupní cenu 2 400 Kč, kterážto cena měla být uhrazena žalovanou ve 24 měsíčních splátkách ve výši 100 Kč. Žalobkyně se v rámci podané žaloby domáhá pouze části ceny, na kterou vystavila žalované vyúčtování, u nichž je dána pro rozhodnutí pravomoc soudu dle ustanovení § 129 odst. 1 věta 1. zákona o elektronických komunikacích (ve vztahu ke službám třetích stran), a částky představující nezaplacenu kuní cenu za zakoupené zboží, v daném případě je pak žalovaná v prodlení s těmito vyúčtováními: vyúčtování [číslo] za období od 10. 07. 2018 - 09. 08. 2018 splatné dne 28. 08. 2018 v částce 4278.00 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 99.68 Kč vyúčtování [číslo] za období od 10. 08. 2018 - 09. 09. 2018 splatné dne 28. 09. 2018 v částce 4835.00 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 505.44 Kč vyúčtování [číslo] za období od 10. 09. 2018 - 09. 10. 2018 splatné dne 28. 10. 2018 v částce 6091.00 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 219.65 Kč vyúčtování [číslo] za období od 10. 10. 2018 - 09. 11. 2018 splatné dne 28. 11. 2018 v částce 4125.00 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 99.99 Kč vyúčtování [číslo] za období od 10. 11. 2018 - 09. 12. 2018 splatné dne 28. 12. 2018 v částce 6884.00 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 99.32 Kč vyúčtování [číslo] za období od 10. 12. 2018 - 09. 01. 2019 splatné dne 28. 01. 2019 v částce 4125.00 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 99.65 Kč vyúčtování [číslo] za období od 10. 01. 2019 - 09. 02. 2019 splatné dne 28. 02. 2019 v částce 4125.00 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 99.99 Kč vyúčtování [číslo] za období od 10. 02. 2019 - 09. 03. 2019 splatné dne 28. 03. 2019 v částce 4124.00 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 99.32 Kč vyúčtování [číslo] za období od 10. 03. 2019 - 09. 04. 2019 splatné dne 28. 04. 2019 v částce 28728.00 Kč, z toho v tomto soudním řízení nárokováno 1099.39 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne 27. 1. 2020.
2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
5. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací.
6. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací.
7. Podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
8. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích, na jejímž základě žalobkyně, jakožto poskytovatel, se zavázala poskytovat žalované (zákazníkovi) dohodnuté služby elektronických komunikací. Žalovaná využívala služeb jako účastník telefonní stanice [číslo] když na tomto čistě využívala žalovaná pevný internet – modem, jehož kupní cena představovala 2 400 Kč a tuto se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 100 Kč. Dále pak žalobkyně umožnila žalované, aby si prostřednictvím žalobkyně objednala služby třetích osob. Žalobkyně zprostředkovala uvedené služby žalované v rámci dohodnutého tarifu, čímž svoji povinnost splnila, žalovaná však nezaplacením sjednané částky, jež vyplývá ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně ve spojení s ceníkem svoji povinnost porušila, čímž se dostala do prodlení. Žalobkyně tedy poskytla žalované služby ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích. Žalobkyně nebyla osobou vykonávající v daném případě komunikační činnost dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) citovaného zákona a z tohoto důvodu nebyla v posuzované věci dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu ve smyslu ustanovení § 129 odst. 1 zmíněného zákona, ale soudu, a to i s přihlédnutím k rozhodnutí Zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 26. 10. 2010, [číslo jednací]. Dále soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované koncová zařízení specifikovaná v žalobě a žalovaná se zavázala uhradit jeho kupní cenu ve výši 2 400 Kč formou předem sjednaných splátek (24 x 100 Kč měsíčně). Žalovaná své povinnosti vyplývající jí z kupní smlouvy porušila, když dohodnuté splátky nehradila, čímž se její dluh stal spatným v celé výši. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalované uložil povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Místo plnění bylo stanoveno v souladu s ust. § 149 odst.1 o.s.ř k rukám zástupce žalobkyně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.