31 C 355/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 721 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 519,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 723,70 Kč od 26. 5. 2015 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 908,90 Kč od 25. 6. 2015 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 887,12 Kč od 25. 7. 2015 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 24. 8. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 721 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 721 Kč od 26. 5. 2015 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019 uzavřené se společností [anonymizováno] [právnická osoba] jako postupitelem, když žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně vyrozuměn. Společnost [anonymizována tři slova] pak uzavřela se žalovaným na základě objednávky služeb účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací pro telefonní číslo [tel. číslo] s datem aktivace dne 18. 10. 2012, s datem deaktivace 12. 4. 2017. Na základě této smlouvy byl původní věřitel povinen poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb s nimi souvisejícími, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Žalovaný se pak zavázal za tyto poskytované služby řádně platit ceny dle platného ceníku, a to nejpozději do 18 kalendářních dnů ode dne vystavení vyúčtování. Žalobkyně požaduje po žalovaném k zaplacení neuhrazeného vyúčtování ve výši 6 721 Kč.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve věci se konalo první ústní jednání, a to dne 30. 8. 2021, k němuž byli účastníci řádně a včas předvoláni. Právní zástupkyně žalobkyně omluvila neúčast u tohoto jednání a vyslovila souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl a projednal v její nepřítomnosti. Žalovaný ačkoli byl k jednání řádně a včas předvolán, se k tomuto jednání nedostavil a svoji neúčast u tohoto jednání žádným způsobem neomluvil. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Z účastnické smlouvy ze dne 18. 10. 2012 má soud za prokázané, že tuto uzavřela společnost [anonymizováno] [právnická osoba] na straně jedné, se žalovaným na straně druhé, když na základě této smlouvy aktivovala žalovanému [číslo] zároveň se zavázala poskytovat žalovanému služby v této smlouvě uvedené a žalovaný se zavázal za tyto hradit sjednanou cenu. Z vyúčtování služeb [číslo] za období od 6. 4. 2015 do 5. 5. 2015 má soud za prokázané, že původní věřitel vyúčtoval žalovanému částku 1 253 Kč se splatností dne 25. 5. 2015. Z přílohy k daňovému dokladu [číslo] za období od 6. 4. do 5. 5. 2015 pak vyúčtoval původní věřitel žalovanému měsíční paušál za číslo [tel. číslo] částku 598,10 Kč bez DPH, za číslo [tel. číslo] pak částku 329,92 Kč bez DPH. Celkem tak částku 1 035,46 Kč bez DPH včetně ceny za písemnou upomínku k dlužné částce. Z vyúčtování služeb [číslo] za období od 6. 5. do 5. 6. 2015 vyúčtoval částku 2 868 Kč se splatností dne 24. 6. 2015. Z přílohy k daňovému dokladu [číslo] za období od 6. 5. do 5. 6. 2015 má soud za prokázané, že původní věřitel vyúčtoval žalobkyni částku za služby bez DPH 1 419,75 Kč a smluvní pokutu za prodlení ve výši 1 150 Kč. Z vyúčtování služeb [číslo] za období od 6. 6. do 5. 7. 2015 pak částku 2 600 Kč se splatností dne 24. 7. 2015. Z přílohy k daňovému dokladu [číslo] za období od 6. 6. 2015 do 5. 7. 2015 má soud za prokázané, že původní věřitel vyúčtoval žalovanému ve vztahu k telefonnímu číslu [tel. číslo] částku 733,16 Kč bez DPH a k číslu [tel. číslo] částku 316,17 Kč, celkem tak částku 1 198,09 Kč a za smluvní pokuty částku 1 150 Kč. Z přílohy k daňovému dokladu [číslo] za období od 6. 5. do 5. 6. 2015 pak za číslo [tel. číslo] částku 751,16 Kč a za číslo [tel. číslo] celkem 412,39 Kč.

5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2019 má soud za prokázané, že původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávek. Z výzvy k úhradě ze dne 19. 7. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala.

6. Z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni rovněž postoupena. Z přílohy k daňovému dokladu [číslo] za období od 6. 4. do 5. 5. 2015 pak vyúčtoval původní věřitel žalovanému měsíční paušál za číslo [tel. číslo] částku 598,10 Kč bez DPH, za číslo [tel. číslo] pak částku 329,92 Kč bez DPH. Celkem tak částku 1 035,46 Kč bez DPH včetně ceny za písemnou upomínku k dlužné částce.

7. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací.

8. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací.

9. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích, na jejichž základě žalobkyně, jakožto poskytovatel, se zavázala poskytovat žalovanému (zákazníkovi) dohodnuté služby elektronických komunikací. Žalovaný využíval služeb jako účastník telefonní stanice [číslo] přičemž žalobkyně žalované umožnila, aby si prostřednictvím tohoto telefonního čísla za úplatu objednal služby těchto třetích osob. Žalobkyně zprostředkovala uvedené služby žalovanému v rámci dohodnutého tarifu, čímž svoji povinnost splnila, žalovaný však nezaplacením sjednané částky, jež vyplývá ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně ve spojení s ceníkem (tj. částku vyúčtovanou za využité služby v souvislosti s [číslo] v celkové výši 2519,72 Kč) svoji povinnost porušil, čímž se dostal do prodlení. Žalobkyně tedy poskytla žalované služby ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích. Žalobkyně nebyla osobou vykonávající v daném případě komunikační činnost dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) citovaného zákona a z tohoto důvodu nebyla v posuzované věci dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu ve smyslu ustanovení § 129 odst. 1 zmíněného zákona, ale soudu, a to i s přihlédnutím k rozhodnutí Zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 26. 10. 2010, č. j. Konf 56/2010-12. Protože se žalovaný nesplněním svého závazku dostal do prodlení, má žalobkyně kromě dlužné jistiny nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož výše je v souladu s právními předpisy. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žaloba je v této důvodná a žalovanému uložil povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. Co se týče zbývajících částek souvisejících s poskytnutými službami ve vztahu k telefonnímu číslu [číslo] a žalobou uplatněných smluvních pokut, jak vyplývá z předložených vyúčtování, resp. z jejich příloh, v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta tak, jak je uvedeno pod výrokem II. tohoto rozsudku, neboť žalobkyně v tomto rozsahu neunesla ani břemeno tvrzení ani břemeno důkazní a s ohledem na skutečnost, že se z jednání ve věci samé omluvila, vzdala se dobrovolně poučení, které by se jí v tomto směru ze strany soudu dostalo.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci samé nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, byť to byl žalovaný, kdo byl ve věci úspěšnější, avšak z obsahu spisu nemá soud za prokázané, že by žalovanému náklady řízení vznikly.