31 C 363/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Anonymizováno 2. Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení věcného břemene vodovodní přípojky I. Žaloba na určení věcného břemene vodovodní přípojky na pozemku parc. č. hodnota k. ú. adresa, obec adresa pro pozemek parc. č. hodnota, na němž je postaven stavební objekt č. ev. 110 k. ú. adresa, obec adresa na adrese Rokycanská E 110/104c, adresa, se zamítá. II. Žalobce a žalovaný č. hodnota nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému č. hodnota na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 602 Kč k rukám právního zástupce žalovaného č. hodnota, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 11. 2023, ve znění jejího doplnění ze dne 11. 1. 2024, se žalobce domáhá určení věcného břemene vodovodní přípojky ve vlastnictví žalobce z roku 2011 v rozsahu situačního výkresu právnická osoba na pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa pro nemovitost žalobce na pozemku parc. Anonymizováno na adrese Rokycanská Anonymizováno adresa. Žalobce uvedl, že tuto přípojku vybudoval na základě stavebního povolení jako stavebník a za její vybudování zaplatil, věcné břemeno k této si bohužel nenechal zapsat. Žalobce uvedl, že na pozemku probíhá územní řízení a stavební úřad k němu přistupuje pouze jako k pouhému sousedovi, nikoliv jako k majiteli stavby (předmětné přípojky), nevyžaduje tak jeho souhlas, který by s umístěním stavebního záměru, který se kryje s vyznačeným umístěním předmětné přípojky, nedal. Žalobu podává z důvodu ochrany svého majetku. Žádal, aby soud určil, že věcné břemeno uložení vodovodní přípojky existuje, že vzniklo vydržením, protože doba od uložení přípojky do pozemku žalovaného č.hodnota je již od roku 2011 a nikdo jej do současné doby neřešil. Zároveň žalobce požádal o přidělení právního zástupce.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 2. 2024 pod č. j. Anonymizováno soud žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dané řízení z řad advokátů zamítl. Toto usnesení nabylo právní moci dne 6. 4. 2024.

3. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 15. 7. 2024 společnost právnická osoba, IČ07337361, navrhla vstup do daného řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalované, když usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 2. 2025 pod č. j. 31 C 363/2023-55 byl vstup této společnosti do řízení připuštěn s odůvodněním, že tato společnost má právní zájem na výsledku daného řízení, neboť právě tato společnost před Magistrátem města adresa, Odbor stavebně správní podala žádost jako stavebník pod sp. zn. SZ Anonymizováno/23 týkající se stavebního záměru ohledně stavby bytových domů v dané lokalitě. Společnost rovněž uvedla, že žalobce proti ní podal řadu šikanózních žalob a snaží se překazit realizaci uvedeného stavebního záměru. Zároveň soud z obsahu spisu zjistil, že společnost právnická osoba a žalobce jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to pozemku parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 326 m², jehož součástí je stavba č. e. 110 - rodinný dům adresa a pozemku parc. č. 2825/2 – ostatní plocha o výměře 139 m² a pozemku parc. č. hodnota – zahrada o výměře 490 m², nemovitosti jsou zapsány na LV č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa – město, tedy pozemku, který se žalobce domáhá určení existence práva věcného břemene. Toto usnesení nabylo právní moci dne 5. 4. 2025.

4. Žalovaný č.hodnota se k žalobě vyjádřil tak (č. l. 36), že v případě vodovodní přípojky pro rodinný dům č. p. 110 na adrese Rokycanská ulice č. hodnota, že se jedná o povolenou stavbu na základě stavebního povolení č. j. 124/2002-ÚMO4/Výst-HOL. ze dne 21. 3. 2002, které nabylo právní moci dne 22.4.2002, kdy se jedná o stavbu, kterou vybudovaly sestry jméno FO a jméno FO, které se rovněž podílely dle jejich prohlášení na její realizaci finančně každá jednou polovinou. Žalovaný rovněž namítl, že žalobce ve věci není aktivně legitimován sám, neboť je pouze podílovým spoluvlastníkem podílu o velikosti ½ ve vztahu k celku na pozemku parc.č. hodnota, druhým podílovým spoluvlastníkem je právě společnost právnická osoba 5. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce v daném řízení.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. hodnota o výměře 1144 m² zapsané pro k. ú. adresa, obec adresa, u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa – město.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti jedna polovina ve vztahu k celku a společnost právnická osoba vlastníkem podílu o velikosti jedna polovina ve vztahu k celku, a to k pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavební objekt č. ev. 110 na adrese adresa, vše nemovitosti zapsány pro k. ú. adresa, obec adresa u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa – město.

8. Co se týče aktivní legitimace žalobce, žalobce tvrdil, že je vlastníkem vodovodní přípojky, že ji vybudoval, případně, že je právním nástupcem původního stavebníka a domáhal se určení věcného břemene k ní, byť věcné břemeno mělo být zřízeno ve prospěch pozemku v podílovém spoluvlastnictví žalobce a společnosti Jméno žalované. Soud vyslovil názor, že je aktivní věcná legitimace žalobce dána. Ve světle judikatury Nejvyšší soudu ČR (srovnej rozsudek NS ČR ze dne 19.4.2012 sp.zn. 22 Cdo 2871/2010, rozsudek NS ČR ze dne 28.5.2024 sp.zn. 22 Cdo 1373/2024, kdy se řízení o určení věcného břemene ve prospěch panující nemovitosti, která je předmětem spoluvlastnictví, musí účastnit všichni její spoluvlastníci, tedy i v případě, nechtějí-li někteří z nich vystupovat jako žalobci, musí být označeni jako žalovaní, neboť o právech a povinnostech těchto všech by bylo v řízení rozhodováno, pak soud uvádí, že druhý spoluvlastník nemovitosti, v jehož prospěch by mělo být věcné břemeno zřízeno, společnost Jméno žalované. vystupovala nejprve jako vedlejší účastník, ke dni rozhodnutí pak v pozici žalovaného č. hodnota, má soud za to, že věcná legitimace účastníků je dána.

9. Co se týče naléhavého právního zájmu, zde žalobce po poučení, které se mu ze strany soudu při jednání dne 11. 9. 2025 (č. l. 65) dostalo pouze tvrdil, že chrání svůj majetek, že v průběhu územního řízení s ním není ze strany stavebního úřadu jednáno jako s majitelem stavby, ale pouze jako s vlastníkem sousedního pozemku. Dle názoru soudu žalobce svůj naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. neprokázal. Z ustálené judikatury je zřejmé, že naléhavý právní zájem je tam, kde žalobci hrozí konkrétní újma na jeho právech, že mu hrozí uplatnění povinností ze strany žalovaného, že by bez určení tohoto práva bylo ohroženo postavení žalobce. Ze skutkových tvrzení žalobce nebylo soudem shledáno žádné ohrožení oprávněných zájmů žalobce. V řízení vyšlo dokonce najevo, že územní řízení již bylo pravomocně skončeno a dokonce žaloba, kterou žalobce proti tomuto rozhodnutí podal, byla rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 28.5.2025 pod č.j. Anonymizováno zamítnuta a tento rozsudek nabyl právní moci dne 11.8.2025.

10. Dále se soud zabýval tvrzením žalobce, že je vlastníkem vodovodní přípojky, k níž se domáhá určení věcného břemene. Zásadní význam má skutečnost, že vodovodní přípojka je ve smyslu ust. § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, liniovou stavbou a není tak součástí pozemku ve smyslu ust. § 498 občanského zákoníku, tedy může mít jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, k čemuž dospěl i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí např. pod sp. zn. 22 Cdo 1308/2003. Tyto stavby se rovněž nezapisují do katastru nemovitostí, což výslovně uvádí např. § 5 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích. Otázka vlastnického práva je pak klíčová nejen pro převod vlastnického práva, ale i pro každodenní užívání těchto staveb. Z hlediska práva vstupu na cizí pozemek a provoz liniové stavby, je klíčový institut tzv. služebnosti inženýrské sítě, který je upraven v ustanovení § 1267 a 1268 občanského zákoníku. Z provedeného dokazování má pak soud za zjištěný následující skutkový stav. Z žádosti o vydání stavebního povolení ( č.l. 46) předané Úřadu městského obvodu adresa dne 23. 1. 2002 má soud za prokázané, že paní jméno FO požádala o vydání stavebního povolení k vodovodní přípojce k rodinnému domku. Spoluvlastníkem pak byla paní jméno FO, která vyslovila s tímto souhlas, když z prohlášení paní jméno FO ze dne 11. 2. 2002 má soud za zjištěné, že tato požádala o svoji účast v daném stavebním řízení jako další stavebník, neboť se bude podílet na finanční stránce celé stavby jednou polovinou. Z oznámení o zahájení sloučeného územního a stavebního řízení ze dne 29. 1. 2002 vydaného Úřadem městského obvodu adresa, Odbor výstavby pod č. j. Anonymizováno. má soud za prokázané, že paní Věře jméno FO bylo oznámeno sloučení těchto dvou řízení. Ze stavebního povolení č. j. Anonymizováno (č. l. 37) ze dne 21.3.2002 má soud za prokázané, že na základě tohoto stavebního povolení byla povolena stavba vodovodní přípojky pro rodinný dům č. p. 110, adresa na pozemcích stavební parcela 2824, 2827 a 2834 k. ú. adresa k žádosti stavebníků paní jméno FO a paní jméno FO. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 4. 2002. Z projektu pro stavební povolení této vodovodní přípojky (č. l. 39) má soud za zjištěné, kde, jaká vodovodní přípojka byla tedy vybudována. Součástí stavebního řízení bylo vyjádření Správy veřejného statku města adresa ze dne 3. 1. 2002 ( č.l. 43).

11. Podle ust. § 3 odst. 3 zákona č. 274/2021 Sb., o vodovodech a kanalizacích, vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1.1.2002. Po 1.1.2002 je pak vlastníkem osoba, která přípojku na své náklady pořídila (viz. rozsudek NS ČR ze dne 4.11.2003 sp.zn. 22 Cdo 1308/2003) Ve světle daného rozhodnutí ve spojení s provedenými důkazy je zřejmé, že žalovaný není vlastníkem předmětné vodovodní přípojky.

12. Pokud žalobce opíral své vlastnictví o potvrzení o realizaci vodovodní přípojky společnosti právnická osoba. ze dne 27. 9. 2011 (č. l. 61), pak tímto potvrzením právnická osoba pouze stvrdila, že tlaková zkouška u předmětné vodovodní přípojky vybudované na základě stavebního povolení č. j. Anonymizováno. ze dne 21. 3. 2002 vyhověla. Pokud žalobce své vlastnické právo prokazoval kalkulací prací - vodovodní přípojka vystavené společností právnická osoba ( č.l. 62), pak se jednalo zřejmě o úpravy vodovodní přípojky, o její výstavbu se jednat nemohlo.

13. Žalobce tedy své vlastnické právo k vodovodní přípojce neprokázal, naopak bylo prokázáno, že toto svědčilo paní Věře jméno FO a paní jméno FO.

14. Při jednání, které se ve věci konalo dne 11. 9. 2025 (č. l. 65) soud ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučil žalobce nejen o tom, že je povinen prokázat naléhavý právní zájem, své tvrzení ohledně vlastnického práva, tak jak je již shora uvedeno, žalobce byl poučen dále o tom, aby přesně specifikoval, o jakou vodovodní přípojku se jedná a kudy vede, aby doplnil pro případ, že tvrdí, že věcné břemeno vzniklo vydržením, předpoklady vydržení, tedy kdo, od kdy, jakým způsobem danou vodovodní přípojku užíval, případně poctivý úmysl držitele, případně, prokázal poctivou držbu, atd., kdy byl žalobce také poučen o následcích nesplnění této povinnosti. Řízení bylo koncentrováno ke dni 23. 10. 2025.

15. V podání ze dne 23. 10. 2025(č. l. 70) žalobce uvedl, že věcné břemeno k předmětné vodovodní přípojce odvozuje od svého podílového spoluvlastnictví k nemovité věci a to domu, do kterého vodovodní přípojka vede, jeho vlastnické právo vychází ze zákona o vodovodech a kanalizacích. Dále uvedl, že je právním nástupcem stavebníka předmětné vodovodní přípojky, paní jméno FO, zemřelé v roce 2010, kdy tímto okamžikem počala poctivá držba žalobce. Dále vyzval soud, nechť dožádá právnická osoba, aby tato předložila listiny týkající se daných skutečností, aby předložila, kudy vedou vodovodní sítě a co se týče tvrzení ohledně naléhavého právního zájmu, pak uvedl, že tímto chrání své vlastnictví, kdy tedy chce získat lepší právní postavení ve stavebním řízení, neboť byť vedlejší účastník uvedl, že stavební řízení bylo již pravomocně skončeno, proti tomuto rozhodnutí žalobce podal kasační stížnost, která je vedena u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 135/2025 a na toto územní řízení bude navazovat pak stavební řízení, v němž chce žalobce uplatňovat svá práva. Uvedl, že žalovaný č.hodnota je majitelem vodovodní sítě a provozovatelem této sítě je pak právnická osoba. Tedy pokud žalovaný uvádí, že o dané přípojce nemá povědomí, tak toto nemůže být pravdivé.

16. Vedlejší účastník se ve věci vyjádřil (č. l. 81) tak, že navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že i po poučení, které se žalobci ze strany soudu dostalo, žalobce skutková tvrzení dostatečně nedoplnil. Tvrdí protichůdné skutečnosti. Poukázal na rozporuplná tvrzení, že žalobce nejprve uváděl, že vybudoval přípojku sám. Následně pak uvedl, že je právním nástupcem původního stavebníka a že od data jeho úmrtí počíná jeho údajná poctivá držba, kdy vedlejší účastník uvedl, že žalobce své právní nástupnictví neosvědčil. Co se týče průběhu samotné vodovodní přípojky, tak vedlejší účastník uvedl, že soud není povinen cokoliv vyhledávat a doplňovat. Toto měl tvrdit a prokazovat žalobce. Pokud by se pak mělo jednat o služebnost inženýrské sítě, žalobce měl již společně se žalobou předložit nákres průběhu vodovodní přípojky, což neučinil. Nedotvrdil ani naléhavý právní zájem. Na požadovaném určení, co se týče vydržení, zde nedoplnil žádná skutková tvrzení.

17. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 11. 12. 2025(č. l. 82) žalobce navrhl, aby společnost právnická osoba vstoupila do řízení jako žalovaný č. hodnota a zároveň navrhl změnu žaloby.

18. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 1. 2026 pod č. j. 31 C 363/2023-85 soud připustil, aby společnost právnická osoba v řízení vystoupila na straně žalované jako další účastník, když toto usnesení nabylo právní moci dne 26. 1. 2026. Dále pak soud usnesením ze dne 26. 1. 2026 pod č. j. 31 C 363/2023-90 změnu žaloby doručenou soudu dne 11. 12. 2025 nepřipustil. Toto usnesení nabylo právní moci rovněž 26. 1. 2026.

19. Soud uvádí, že ani po poučení, které se žalobci při jednání dne 11.9.2025 dostalo svůj naléhavý právní zájem nedotvrdil, neprokázal, neprokázal ani vlastnictví k dané vodovodní přípojce, když při právním posouzení věci soud vyšel mimo jiné i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 22 Cdo 1308/2003, podle kterého je kanalizační přípojka samostatnou stavbou a jejím vlastníkem je ten, kdo ji na své náklady zřídil. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce byl vlastníkem této vodovodní přípojky, a to ani z titulu, že by tuto na svůj náklad vybudoval a pokud tvrdil, že je vlastníkem jako právní nástupce paní jméno FO, zemřelé v roce 2010, pak toto tvrzení žalobce v řízení rovněž neprokázal, neoznačil k němu žádné důkazy, a to ani po poučení, které se mu ze strany soudu dostalo, byť byl o předběžném právním názoru stran vlastnického práva i o následcích neprokázání vyrozuměn. Stran vydržení věcného břemene pak žalobce po poučení nedotvrdil ani základní atributy vydržení, natož aby vydržení práva věcného břemene prokázal. Soud proto dále neprováděl navrhovaný důkaz dotazem na právnická osoba, kudy předmětná vodovodní přípojka vede, když za současného stavu by provedení daného důkazu na skutkových zjištěních potřebných pro rozhodnutí soudu nic nezměnilo.

20. Co se týče procesního postupu a změny v postavení společnosti právnická osoba z vedlejšího účastníka na žalovaného č. hodnota, o čemž bylo tedy soudem rozhodováno příslušnými usneseními a následně pak navrhovanou změnou žaloby, kde se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného č. hodnota, aby tento souhlasil se zápisem práva odpovídajícího věcnému břemeni vodovodní přípojky do příslušné evidence katastru nemovitostí, pak soud tuto změnu žaloby nepřipustil, kdy dokazování bylo vedeno k určení věcného břemene vodovodní přípojky, nikoliv pak k nahrazení projevu vůle, zde by pak soud vyzýval žalobce k odstranění vad tohoto podání a vedl by další dokazování, které by bylo zapotřebí k této změně provádět. Nad rámec soud poukazuje i na skutečnost, jak je shora uvedeno, že tyto liniové stavby, se nezapisují do katastru nemovitostí, což výslovně uvádí např. § 5 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích.

21. S ohledem na vše shora uvedené tedy soud žalobu zamítl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

22. Výrok II. o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným č. hodnota je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy to byl žalovaný č. hodnota, který byl ve věci zcela úspěšný a měl by právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, avšak tento se práva na náhradu nákladů řízení vzdal, a proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení mezi těmito účastníky žádnému z nich.

23. Výrok III. o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným č. hodnota je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy je to žalovaný č. hodnota (do 26.1.2026 vedlejší účastník), který je ve věci zcela úspěšný a má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají z odměny advokáta za zastoupení žalovaného č. hodnota za 4 úkony právní služby úkon á 2 500 Kč dle § 6, § 9 odst. 3 písm. a), § 11vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024, (příprava a převzetí, písemné podání ze dne 15.7.2024, nahlížení do spisu dne 10.7.2024 viz nález Ústavního soudu sp.zn. I ÚS 4012/18 – bod 17 odůvodnění a sepis vyjádření dne 8.12.2025), celkem 10 000 Kč, včetně 4 režijních paušálů dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč á úkon, dále pak dvou režijních paušálů ve výši á 300 Kč nezastoupeného účastníka za účast při ústním jednání dne 11.9.2025 a 27.11.2025, a ve výši 450 Kč dle vyhl.č. 177/1996 Sb. účinné od 1.1.2025 za účast při ústním jednání dne 26.1.2026, odměna advokáta a režijní paušály v souvislosti s činností advokáta se dále navyšují o 21 % DPH (137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak účelně vynaložené náklady řízení žalovaného č.hodnota představují částku 14 602 Kč. Lhůta k plnění pak byla stanovena obecná třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. adresa plnění dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalovaného č. hodnota. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.