31 C 368/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., Anonymizováno Jméno žalobkyně A ., organizační složka, IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 138 480,54 Kč s příslušenstvím 1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 138 480,54 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 139,64 Kč od 1. 11. 2017 do 20. 4. 2023, s kapitalizovaným úrokem ve výši 25 318 Kč od 21. 4. 2023 do 22. 2. 2024, s úrokem 9,9 % ročně z částky 138 480,54 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 138 480,54 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 26 594 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 18. 3. 2024 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 138 480,54 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne 1. 11. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o hotovostním úvěru „, Anonymizováno, , jejíž nedílnou součástí byly podmínky úvěru. Žalovaný stvrdil svým podpisem, že byl s podmínkami i se sazebníkem žalobkyně seznámen. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet formou 96 měsíčních splátek ve výši 4 975,77 Kč měsíčně se splatností ke každému 17. dni v měsíci spolu s úrokem ve výši 9,90 % ročně dle odst. 5.1. smlouvy. Dle odst. 7.1.1. podmínek pak byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit pro případ prodlení žalovaného se splácením více než 2 splátek nebo jedné splátky delší než 3 měsíce. Jelikož žalovaný neuhradil splátku za měsíc únor, březen, duben 2023, využila žalobkyně svého práva a od smlouvy odstoupila, čímž se stal celý dluh splatným ke dni 20. 4. 2023. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z údajů poskytnutých bance žalovaným, které byly hodnoceny individuálně, byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních i externích databázích, v bankovních a nebankovních registrech, když před poskytnutím úvěru banka porovnávala příjem a výdaje žalovaného a dospěla k závěru, že je žalovaný úvěruschopný. Žalovaný pak dluží na jistině částku 138 480,54 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve vztahu k jednotlivým anuitním splátkám do dne splatnosti ve výši 6 139,64 Kč, dále pak neuhrazený úrok z jednotlivých splátek po splatnosti kapitalizovaný ke dni 22. 2. 2024 ve výši 25 318 Kč a dále ve výši 9,9 % ročně z částky 138 480,54 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení, stejně jako zákonný úrok z prodlení z této částky od 23. 2. 2024 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen.

3. Žalovaný se žalobě nevyjádřil., právnická osoba, daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o hotovostním úvěru „, Anonymizováno, má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 23. 10. 2017, když na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 4 976 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 7,90 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy pak byly podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů. Dle smlouvy o vedení účtu má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 23. 10. 2017 a na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného účet , Anonymizováno, . Z potvrzení o výši pracovního příjmu, jakož i z vyhodnocovací tabulky vyhotovené žalobkyní má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila a posoudila úvěruschopnost žalovaného. Z výpisu z osobního účtu žalovaného má soud za prokázané, že žalovanému byla na tento účet zasílána mzda ze strany zaměstnavatele. Z historie úvěru má soud za prokázané, že žalovaný úvěr dne 1. 11. 2017 načerpal a dále má z tohoto účtu za zjištěné, jakým způsobem měl být tento úvěr splácen. Z přípisu ze dne 20. 4. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to včetně poštovní dodejky. Z přípisu ze dne 23. 2. 2024 ve spojení s poštovním podacím archem má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby o zaplacení dlužné částky upomínala.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.

9. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně svoji povinnost ze smlouvy řádně splnila, když žalovanému úvěr poskytla, žalovaný svoje povinnosti ze smlouvy porušil, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, čímž se dostal do prodlení. Žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a odstoupila od smlouvy o úvěru, čímž se stal závazek žalované okamžitě splatný v celém rozsahu. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Lhůta byla mezi stranami sjednána v souladu s ustanovením § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhodnotil, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši 138 480,54 Kč, dále kapitalizovaný úrok v částce 6 139,64 Kč a 25 318 Kč, a to do 22. 2. 2024 a dále pak je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni i další běžící úrok ve smluvené výši 9,9 % ročně z částky 138 480,54 Kč od 23.2.2024 do zaplacení. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo vedle plnění i na přiznání úroku z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobkyni byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě z jistiny dluhu od 23. 2. 2024 do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu plnění určil do ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídění.

10. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 5 540 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 25 950 Kč (dva hlavní úkony právní služby po 6 600 Kč za převzetí věci a podání žaloby a jeden vedlejší úkon právní služby po 3 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty. Náklady řízení tak představují částku 26 594 Kč. I v tomto případě byla lhůta stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako obecná třídenní a místo plnění dle ust. §149 odst.1 k rukám zástupce žalobkyně.