31 C 385/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 22.1.2018 do zaplacení a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 19.7.2014 do 21.1.2018 zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 11. 8. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 7. 2014 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [právnická osoba], formou textové zprávy SMS, když odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná stvrdila, že se seznámila s VOP a že s nimi souhlasí. V žádosti uvedla žalovaná údaje o rodném čísle o dokladu totožnosti a o bankovním účtu. Žalovaná se pak zavázala zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky vrátit do 18. 7. 2014. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením zápůjčky, když do 18. 7. 2014 zápůjčku ani částečně nesplatila. Tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaná je povinna vrátit [právnická osoba] zápůjčku řádně a včas, když žalobkyně touto žalobou požaduje zaplatit jistinu dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení. Aktivní legitimaci žalobkyně pak žalobkyně prokazuje smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, na jejímž základě společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila ani před písemnou upomínku ze dne 19. 5. 2020.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Ve věci soud nařídil první ústní jednání, které se konalo dne 3. 5. 2021. K tomuto jednání byli účastníci řádně a včas předvoláni, právní zástupkyně žalobkyně svoji neúčast při jednání omluvila a požádala soud, aby ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se k prvnímu jednání, ačkoli byla řádně a včas předvolána, nedostavila, o odročení jednání nepožádala, svoji neúčast neomluvila. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti všech účastníků.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce a příkazu k úhradě má soud za prokázané, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba] se žalovanou dne [datum], když na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná zároveň prohlásila, že jí tato částka byla poskytnuta. Žalovaná se zavázala tuto částku společně s poplatkem, tedy částku 1 330 Kč vrátit právnímu předchůdci žalobkyně zpět, a to do 18. 7. 2014 s roční úrokovou sazbou ve výši 401,50 %, RPSN představovala 3 112,64 %. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2008 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy ze dne 7. 5. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky písemně vyzývala. Z potvrzení ČSOB má soud za prokázané, že na účet uvedený ve smlouvě o zápůjčce byla dne 18. 6. 2014 poukázána částka 10 000 Kč, avšak majitelem tohoto účtu není žalovaná.

6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek 10. Po zhodnocení provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou měla být uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a následujících občanského zákoníku, když na základě této smlouvy měla být právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta žalované částka ve výši 10 000 Kč. Z textu smlouvy o zápůjčce je zřejmé, že se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované v hotovosti částku 10 000 Kč při uzavření smlouvy, když podpisem této smlouvy žalovaná stvrdila, že jí částka ve výši 10 000 Kč byla skutečně předána. Žalovaná se pak zavázala částku společně s poplatkem, tedy celkem částku 13 300 Kč vrátit nejpozději do 18. 7. 2014, když výše RPSN byla sjednána ve výši 3 112,64 Kč, úrok byl sjednán ve výši 401,50 % ročně. Při hodnocení platnosti této smlouvy soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením, když podle ust. § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Výše úroků byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Soud v tomto odkazuje například na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod č. j. [spisová značka], dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Je však evidentní, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni neuhradila. Tento nárok žalobkyně je pak nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalobkyně se stala v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, věřitelem dané pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. S ohledem na shora uvedené soud žalobě z větší části vyhověl a uložil žalované uhradit žalobkyni nesplacenou částku ve výši 10 000 Kč s ohledem na prodlení žalované, přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, když úrok z prodlení byl přiznán až ode dne 22. 1. 2018, tedy po doručení výzvy ze dne 18. 1. 2018, když toto je první výzva, která byla soudu předložena žalobkyní, jakožto výzva k zaplacení dlužné částky. V tomto rozsahu tedy bylo žalobě vyhověno a ve zbytku tedy, co do zaplacení zákonného úroku z prodlení tomuto datu předcházejícího byla žaloba zamítnuta tak, jak je pod výrokem II. tohoto rozsudku uvedeno.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., a i když měla žalobkyně úspěch částečný, hodnotí soud její neúspěch v poměrně nepatrné části a přiznal jí tak právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí a zastoupení a sepis žaloby, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 147 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 1 489 Kč. Soud uvádí, že o náhradě nákladů řízení rozhodoval v souladu s § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., když návrh žalobce vyhodnotil jako návrh podaný na základě ustáleného vzoru opakovaně uplatňovaném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcí.

12. O lhůtách k plnění bylo rozhodováno v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a ke splnění všech povinností byla žalovanému stanovena lhůta obecná třídenní. Místo plnění u nákladů řízení pak bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně.