31 C 393/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že paní jméno FO, nar. datum, naposledy bytem adresa, zemřelá dne datum, byla ke dni své smrti vlastníkem 11 ks originálních obrazů – olejomalby na sololitových deskách, a to - obrazu s názvem Objev zakleté harfy, vyobrazení mořské panny s harfou, rybami a ženskou postavou do půl těla, šířka 55 cm, výška 67 cm, šířka rámu 72 cm a výška rámu 83 cm, - obrazu s názvem Zakázaný dotek mimozemšťanky, modrý obraz nahé ženy, šířka 49 cm, výška 97 cm, šířka rámu 64 cm a výška rámu 109 cm, - obrazu s názvem Zaklínač ryb, vyobrazení stromů s tvářemi dvou mořských víl a ryb, šířka 79 cm, výška 121 cm, šířka rámu 92 cm a výška rámu 133 cm, - obrazu s názvem Alchymistický našeptávač jméno FO., vyobrazení portrétu muže s vousy, šířka 63 cm, výška 80 cm, šířka rámu 80 cm a výška rámu 95 cm, - obrazu s názvem Kněžka ptačího tajemství, vyobrazení nahé ženy stojící jednou nohou na ptačí lebce, šířka 59 cm, výška 117 cm, šířka rámu 73 cm a výška rámu 132 cm, - obrazu s názvem Zjara zbloudilá poselkyně podzimu, portrét ženy s vinnou révou na místo vlasů, šířka 33 cm, výška 40 cm, šířka rámu 44 cm a výška rámu 53 cm, - obrazu s názvem Svědkyně magického tajemství, portrét ženy s rostlinou namísto vlasů, šířka 30 cm, výška 50 cm, šířka rámu 46 cm a výška rámu 67 cm, - obrazu s názvem Tanec nejjasnější melodie, vyobrazení stojící nahé ženy držící housle v levé ruce, šířka 44 cm, výška 84 cm, šířka rámu 69 cm a výška rámu 112 cm, - obrazu bez názvu i podpisu autora s portrétem ženy s ptačím hnízdem z vinné révy namísto vlasů, šířka 44 cm, výška 69 cm, šířka rámu 58 cm a výška rámu 80 cm, - obrazu s názvem adresa tajné stezky, portrét muže/stromu se dvěma zlatými vázami a loďkou ve tvaru labutě, šířka 47 cm, výška 56 cm, šířka rámu 70 cm, výška rámu 80 cm, - obrazu s názvem Objev nového prostoru pro zapovězené zahradníky, modrý obraz noční oblohy, měsíce, dvou andělů a víly, šířka 80 cm, výška 100 cm, šířka rámu 99 cm a výška rámu 118 cm od autora jméno FO, umělecký pseudonym Anonymizováno. jméno FO. Určuje se, že jméno FO, nar. datum, naposledy bytem adresa, zemřelá dne datum, byla ke dni své smrti vlastníkem keramických výrobků od autora jméno FO, umělecký pseudonym Reon Argondian, a to konkrétně - čajové konvice o velikosti 23 cm s převažující tyrkysovou barvou s motivy květin, - svícnu o velikosti 10 cm, tyrkysově hněděného s malým kruhovitým talířovitým podstavcem a - masky o velikosti 25 cm s tyrkysově hnědou barvou představující ženu se zavřenýma očima.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala určení, že paní jméno FO, nar. datum byla ke dni své smrti vlastníkem movitých věcí popsaných pod výroky rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne datum bylo u Okresního soudu adresa – město zahájeno řízení o pozůstalosti po panu jméno FO, nar. datum, zemřelém dne datum ( dále také zůstavitel) pod sp. zn. spisová značka. K žádosti žalované ze dne ze dne datum o zahájení dodatečného projednání nově najevo vyšlého majetku zůstavitele, bylo Okresním soudem adresa – město dne datum vydáno usnesení pod č. j. spisová značka, kterým bylo rozhodnuto, že umělecká díla popsaná pod výrokem I. a jméno FO. rozsudku ze závěti nabývá žalovaná. Žalobkyně v žalobě uvedla, že tento nově najevo vyšlý majetek se nacházel v domě na adrese adresa, který byl ve vlastnictví matky zůstavitele paní jméno FO, nar. datum. Dne datum učinila matka zůstavitele před notářem tituly před jménem jméno FO, respektive před jeho trvalým zástupcem tituly před jménem jméno FO závěť, na jejímž základě povolala za dědice celé své pozůstalosti paní jméno FO, nar. datum, které odkázala nemovitosti v závěti popsané a dále paní Jméno žalobkyně, tedy žalobkyni, které odkázala veškerý majetek. Matka zůstavitele zemřela datum. Žalobkyně má za to, že umělecká díla popsaná pod výroky tohoto rozsudku nebyla ve vlastnictví zůstavitele, nýbrž ve vlastnictví matky zůstavitele, a měla tak být projednána v rámci řízení o pozůstalosti matky zůstavitele, když žalobkyně tvrdila že paní jméno FO umělecká díla nabyla do svého vlastnictví kupní smlouvou a pro případ, že by toto nebylo v řízení prokázáno, pak že vlastnické právo nabyla vydržením, když umělecká díla byla zakoupena v roce 1999 a od té doby je měla v držení ve svém domě, tedy po dobu nejméně 25 let. Uvedla, že dne datum se žalovaná obrátila na žalobkyni se žádostí o vydání tibetské mísy a malých činelek, přičemž o obrazech ani keramických výrobcích nebyla ze strany žalované žádná zmínka, což svědčí o tom, že si žalovaná byla dobře vědoma toho, že vlastnické právo k uměleckým dílům nesvědčilo zůstaviteli. Co se týče naléhavého právního zájmu, žalobkyně uvedla, že probíhá řízení o pozůstalosti matky zůstavitele, jejíž závětní dědičkou je žalobkyně, a tudíž má naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k uměleckým dílům právě ve vztahu k matce zůstavitele, která žalobkyni odkázala všechen svůj majetek, vyjma v závěti vyjmenovaných pozemků.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne datum (č. l. 23) tak, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává. Uvedla, že umělecká díla se nacházela v domě paní jméno FO, neboť bylo respektováno přání pana jméno FO, aby byly obrazy ponechány v jídelně v předmětném domě po dobu života matky. jméno FO byl jediným zákonným dědicem po jméno FO, a proto netrval na tom, aby tato umělecká díla byla umístěna v jeho nové domácnosti v Erpužicích, kam se odstěhoval v roce 2012, neboť předpokládal, že po své matce bude dědit pouze on. Namítla, že paní jméno FO nesvědčil, dle vyjádření autora uměleckých děl, ani řádný nabývací titul k nim.

3. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování, na jehož základě svým rozsudkem ze dne datum pod č.j. spisová značka žalobu v celém rozsahu zamítl a žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobkyně neprokázala, že by se stala vlastníkem předmětných movitých věcí na základě kupních smluv, naopak, že z čestného prohlášení samotného autora pana Reona Argondiana ( č.l. 8) vyplynulo, že předmětné obrazy od něj koupil právě pan jméno FO a že tyto patří rodině jméno FO jako nerozlučná kolekce, co se se týče zbývajících keramických výrobků, ohledně těchto autor prohlásil čestným prohlášením ze dne datum( č.l. 7), že tyto koupil pan jméno FO a že jsou umístěny na adrese adresa, v domě jeho matky, když soud neměl za prokázanou nepravdivost těchto prohlášení, kterou tvrdila žalobkyně. Soud ve svém prvním rozhodnutí neshledal důvodným ani vydržení vlastnického práva, když uzavřel, že nebylo prokázáno, že by paní jméno FO byla oprávněným držitelem, nemohla být v dobré víře, že je výlučným vlastníkem dle ust. § 132 zákona č. 40/1964 Sb. účinného do datum a vlastnické právo nemohla nabýt ani mimořádným vydržením dle s ust. § 1095 ve spojení s ust. § 996 zákona č. 89/2012 Sb. účinného od datum, když uzavřel, že nebyla prokázána poctivá držba paní jméno FO. právnická osoba odvolání žalobkyně odvolací soud svým usnesením ze dne datum pod č.j. spisová značka napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že je nejprve nezbytné umělecká dílo co nejpřesněji specifikovat tak, aby žaloba byla projednatelná. Dále odvolací soud vytkl soudu prvního stupně nedostatečné poučení žalobkyně dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ve vztahu k prokázání jejího tvrzení ohledně vlastnického práva žalobkyně dle nabývacího titulu. Dále poukázal na skutečnost pro případ, že žalobkyně namítala nepravdivost čestných prohlášení autora umělecký děl je to ona, kdo nese důkazní břemeno k prokázání popření pravdivosti těchto listin. V neposlední řadě pak s ohledem na tvrzení žalobkyně o mimořádném vydržení vlastnického práva zůstavitelky poukázal odvolací soud na podmínky mimořádného vydržení, tedy zejména na prokázání nedostatku poctivého úmyslu držitele při nabytí držby, který prokazuje ten, kdo vydržení popírá, tedy žalovaná. V tomto směru také zavázal soud prvního stupně, aby účastníky k prokázání svých tvrzení řádně v souladu s ust. §118a odst. 1, 3 o.s.ř. poučil.

5. Žalobkyně svým podáním doručeným soudu dne datum ( č.l. 106) upřesnila žalobní petit a označila movité věci určitým a nezaměnitelným způsobem tak, jak jsou tyto pospány pod výroky tohoto rozsudku, když tento popis byl mezi účastníky při jednání dne datum učiněn nesporným.

6. Při jednání dne datum soud poučil dle ust. § 118a odst.1, 3 o.s.ř. žalobkyni k prokázání svých tvrzení o tom, že zůstavitelka jméno FO nabyla vlastnické právo k předmětným movitým věcem, aby prokázala svá tvrzení o nepravdivosti čestných prohlášení autora uměleckých děl a žalovanou pak o tom, že je povinna tvrdit a prokázat nepoctivý úmysl paní jméno FO při nabytí držby, případně označit důkazy k prokázání těchto tvrzení, účastníci byli rovněž poučeni o následcích nesplnění poučovací povinnosti. Po tomto poučení žádná ze stran nedoplnila ničeho. Žalovaná v závěrečném návrhu uvedla, že má za to, že ze svědeckých výpovědí i ze samotného čestného prohlášení autora vyplynulo, že paní jméno FO věděla, že není vlastníkem movitých věcí, ale že je to její syn.

7. Jelikož soud prvního stupně nesdílel názor žalované, který zazněl v závěrečném návrhu žalované, že z čestného prohlášení autora a ze svědeckých výpovědí bylo tvrzení žalované o nepoctivém úmyslu jméno FO při nabytí prokázáno, proto opětovně při jednání dne datum žalovanou ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. poučil , když po tomto poučení nebylo doplněno ničeho.

8. Po zhodnocení provedeného dokazování ve světle usnesení odvolacího soudu ze dne datum pod č.j spisová značka dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Předně soud poukazuje na doplnění žaloby spočívající v určitosti popisu předmětných movitých věcí tak, aby tyto byly nezaměnitelné s jinými díly téhož autora, tedy soud má za to, že žaloba je po tomto doplnění projednatelná.

10. Dále soud uvádí, že na podané žalobě shledal ve smyslu ust. § 80 zákona č. 99/4963 Sb., občanského soudního řádu, naléhavý právní zájem, neboť bez určení, že paní jméno FO byla vlastníkem uvedených movitých věcí ke dni své smrti, by se žalobkyně, coby její dědička, vlastnicí těchto nemohla stát.

11. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za osvědčenou ze závěti sepsané ve formě notářského zápisu N3/2023, NZ3/2023 dne datum (č. l. 12), a to notářem tituly před jménem jméno FO, z níž má soud za prokázané, že paní jméno FO za dědice své pozůstalosti povolala paní jméno FO, ve vztahu k pozemkům v této závěti specifikovaným a paní Jméno žalobkyně k veškerému ostatnímu majetku.

12. Pasivní legitimaci žalované má soud za osvědčenou z usnesení Okresního soudu adresa – město ze dne datum pod č. j. spisová značka ( č.l. 11), na jehož základě movité v+ci popsané pod výrokem I. a jméno FO. rozsudku nabyla do svého výlučného vlastnictví ze závěti právě žalovaná. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum.

13. Co se týče tvrzení žalobkyně, že paní jméno FO nabyla vlastnické právo k movitým věcem pod bodem I. a jméno FO. rozsudku kupní smlouvou, zde soud setrvává na svých původních závěrech, že toto tvrzení žalobkyně v řízení neprokázala, a to ani přes poučení, které se jí při jednání dne datum dostalo, když po tomto žádné jiné důkazy než ty, které již byly před zrušením rozhodnutí soudem prvního stupně provedeny, nenavrhla. Přes poučení nenavrhla ani žádné důkazy k popření pravdivosti čestných prohlášení samotného autora obrazů i dalších uměleckých děl ( č.l. 7 a č.l. 8), byť důkazní břemeno v tomto směru tížilo právě žalobkyni (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum pod sp.zn. spisová značka), tedy v řízení nebylo prokázáno, že by paní jméno FO nabyla vlastnické právo dle ust. § 130 případně dle ust. § 132 občanského zákoníku účinného do datum, který bylo nezbytné na koupi použít, neboť k uzavírání smluv docházelo do datum. Soudu nebyla předložena žádná listina, která by tvrzení žalobkyně prokazovala. Žalovaná předložila čestná prohlášení samotného autora předmětných uměleckých děl, pana Reona Argondiana, z nichž vyplývá, že předmětné obrazy od něj koupil pan jméno FO a že tyto patří rodině jméno FO jako nerozlučná kolekce, co se se týče zbývajících keramických výrobků, ohledně těchto autor prohlásil, že tyto koupil pan jméno FO a že jsou umístěny na adrese adresa, v domě jeho matky. Tedy sám prodávající prohlásil, že kupní smlouvu uzavřel s panem jméno FO. Tvrzení, že by tato umělecká díla nabyla na základě kupní smlouvy sama paní jméno FO nebyla prokázána ani žádnou svědeckou výpovědí, když svědkyně jméno FO ( č.l. 61/2) uvedla, že obrazy kupovali jméno FO a jméno FO společně, shodně vypovídal i jméno FO ( č.l. 63), u žádného konkrétního jednání však nikdo z nich nebyl přítomen, svědkyně jméno FO ( č.l. 64/2) sice uvedla, že obrazy kupovala jméno FO, avšak ani ona u žádného konkrétního jednání nebyla, vycházela však z toho, že měla jméno FO na sebe všechen majetek. Svědkyně jméno FO ( č.l. 70) naopak uvedla, že obrazy kupoval právnická osoba že mu peníze dávala jméno FO. K nabytí ostatních uměleckých děl vyjma obrazům se tito svědci vyjádřit nedokázali vůbec. Tedy z těchto provedených důkazů nebylo prokázáno, zda kupní smlouvy uzavírala paní jméno FO či jméno FO, či oba dva společně. Nebylo tedy prokázáno, že by paní jméno FO vlastnické právo nabyla na základě kupní smlouvy dle ust. § 132 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do datum ani dle ust. § 133 odst. 1 téhož zákona, podle kterého se vlastnické právo k movitým věcem nabývalo převzetím věci, nebylo-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky sjednáno jinak. V podrobnostech k prokazování toho tvrzení pak soud odkazuje na své původní rozhodnutí ze dne datum.

14. Co se týče tvrzení žalobkyně, že vlastnické právo k předmětným movitým věcem nabyla vydržením, pak soud dospěl k opačnému závěru, než ve svém prvním rozhodnutí.

15. Podle § 1091 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od datum, k vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky.

16. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od datum, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

17. Podle § 3066 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od datum, do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

18. Mimořádné vydržení ve smyslu ust. § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., tedy vyžaduje uplynutí vydržecí doby a aby nebyl držiteli prokázán nepoctivý úmysl. Podmínkou mimořádného vydržení tak není ani poctivá držba ( § 992 odst. 1 občanského zákoníku), ani ( pro dobu před datum) držba oprávněná ( § 130 odst. 1 občanského zákoníku), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže nabytí držby nebylo úmyslně poctivé. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v ust. § 992 odst. 1 občanského zákoníku se zde tedy neuplatní. Při výkladu pojmu „ nepoctivý úmysl“ dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu. Kvalifikace držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí „držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“; jde zde o kritérium obdobné dobré víře „v nejméně přísném pojetí“. Nepoctivým ve smyslu § 1095 občanského zákoníku je zpravidla úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.). Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí držby bylo úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu (srov. např. rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod č. 15/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud tedy ve světle usnesení Krajského soudu v Plzni poučil žalovanou dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., avšak po tomto poučení žádné další návrhy na doplnění dokazování podány nebyly a soud tak i v tomto případě vycházel toliko z důkazů provedených v řízení před zrušením jeho rozhodnutí.

19. V tomto případ má pak soud za prokázané, že ke koupi obrazů i ostatních uměleckých děl došlo v období od roku 1996 nejpozději do roku 2004, když tato doba byla mezi účastníky řízení nesporná a dále byla prokázána prohlášeními samotného autora ( č.l. 7 a č.l. 8), svědeckou výpovědí paní jméno FO, pana jméno FO, částečně paní tituly před jménem jméno FO adresa a paní jméno FO. Tito svědci se vyjadřovali k uzavírání kupních smluv ve vztahu k obrazům, avšak ani jeden ze svědků nebyl přímo přítomen jejich uzavření a ani z jedné svědecké výpovědi nebylo prokázáno, že by si paní jméno FO byla vědoma toho, že vlastníkem obrazů je právě pan jméno FO. K nabytí ostatním uměleckých děl se svědci vyjádřit ani nedokázali, pouze se shodli na tom, že se v dané nemovitosti nacházely nejpozději od roku 2004, co bylo mezi účastníky i nesporné, když i v tomto případě soud v podrobnostech ohledně skutkových zjištění z jednotlivých výpovědí svědků odkazuje na svůj první rozsudek ve věci ze dne datum. Z těchto svědeckých výpovědí nebyl prokázán nepoctivý úmysl paní jméno FO při nabytí držby. Pokud žalovaná tvrdila a nepoctivý úmysl prokazovala čestnými prohlášeními samotného autora a pravdivost těchto prohlášení nebyla zpochybněna, pak soud uvádí, že prohlášení ve vztahu k uměleckým dílům pod bodem jméno FO. na č.l. 7 je ze dne 15.9.203, tedy vzniklo až po smrti paní jméno FO. Druhé prohlášení ve vztahu k obrazům pod bodem I. (č.l. 8) není datováno. Tato prohlášení sepsaná autorem movitých věcí obsahují sice informace o tom, komu měla být umělecká díla prodána, avšak neprokazují, že by s těmito prohlášeními byla paní jméno FO seznámena, resp. s prohlášením ze dne datum ani býti nemohla, neprokazují povědomí paní jméno FO o tom, že by vlastnické právo svědčilo panu jméno FO a to od samého počátku, jak tvrdla žalovaná, neprokazují, že by se paní jméno FO chopila držby těchto movitých věcí lstí, ani že by jejich umístěním v domě paní jméno FO vznikala jejímu synovi jakákoliv újma. Žalovaná po poučení, které se jí ze strany soudu k prokázání nepoctivého úmyslu paní jméno FO ke dni nabytá držby, zůstala nečinná a tak soud dospěl k závěru, že paní jméno FO za použití ust. § 1095 ve spojení s ust. § 1091 odst. 1 občanského zákoníku vlastnické právo k předmětným movitým věcem vydržela a žalobě vyhověl tak, jak je pod výroky rozsudku uvedeno.

20. Nad rámec pak soud uvádí, že nehodnotil výpověď paní jméno FO ( č.l. 34), ani výpověď pana jméno FO ( č.l. 72/2) ani výpověď pana jméno FO ( č.l. 65/2), ani účastnické výpovědi žalobkyně a žalované, když z těchto výpovědí soud nezjistil žádná významná skutková zjištění potřebná pro jeho opětovné rozhodnutí.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka v řízení před soudem prvního stupně a soudní poplatek ve výši částka za podané odvolání, z odměny advokáta za zastoupení účastníka řízení ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu účinného do datum za Odměna pak náleží za 8,5 úkonů právní pomoci á částka ( 1. příprava a převzetí, 2. podání žaloby, 3. účast při jednání dne datum - ½, neboť jednání nebylo zahájeno, 4. účast při jednání dne datum od 9:00-10.30 hodin, 5. písemné vyjádření ze dne datum, 6.-7. účast při jednání dne datum – 9:40 – 13:26 hodin – 2 úkony, 8.-9. dne datum od 9:00 – 11:32 hodin – 2 úkony), a za 4 úkony á částka dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu účinného od datum ( 10. podání odvolání dne datum, 11. písemné podání ze dne datum, 12. účast při jednání dne datum, 13. účast na jednání dne datum), za náhradu hotových výdajů za 9 úkonů právní služby po částka dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu účinného do datum a ve výši částka á úkon za 4 úkony právní služby dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu účinného od datum, celkem částka částka. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokát dále zvyšuje o 21 % DPH, celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši částka. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty delší soud neshledal žádné důvody. adresa plnění pak bylo určeno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.