31 C 395/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 10 072 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 7. 2024 do 31. 7. 2024, s úrokem 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 464,13 Kč za období od 1. 4. 2024 do 1. 7. 2024 a částku 72 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 000 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 3. 9. 2024 domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 072 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 2. 6. 2021 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , a to v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně. Na základě této smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 2. 6. 2021 uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek č. , hodnota, k této rámcové smlouvě, na jehož základě žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč. Jelikož žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady, žalobkyně jí kontokorent dne 2. 6. 2021 schválila. Před uzavřením této smlouvy žalobkyně prověřila a vyhodnotila úvěruschopnost žalované, a to z interních a externích databází a dále pak z údajů poskytnutých samotnou žalovanou. Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Jelikož žalovaná svoje povinnosti ze smlouvy nesplnila, využila žalobkyně své oprávnění a ke dni 2. 7. 2024 kontokorent zesplatnila dopisem ze dne 2. 7. 2024. Ke dni zesplatnění tvořila dlužná částka jistinu ve výši 10 000 Kč, dále pak nesplacený smluvní úrok z kontokorentu do zesplatnění ve výši 464,13 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků od 1. 4. 2024 do 1. 7. 2024. Dále žalobkyně požaduje po žalované smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z dlužné jistiny od 2. 7. 2024 do 31. 7. 2024 a dále ve výši 14,75 % ročně z jistiny od 1. 8. 2024 do zaplacení a dále pak úrok z prodlení od 12. 7. 2024 v zákonné sazbě. Žalobkyně dále smluvní úrok kapitalizovala za období od 1. 4. 2024 do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do 1. 7. 2024 v částce 464,13 Kč a od 1. 8. 2024 požaduje smluvní úrok toliko v částce 14,75 % ročně v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že na základě rámcové smlouvy ze dne 2. 6. 2021 mezi žalobkyní a žalovanou, na jejímž základě byl žalované zřízen běžný účet a zároveň aktivován a žalovaná jej mohla plně využívat, když mezi účastníky bylo sjednáno, že žalovaná bude disponovat s penězi pouze do výše dostupného zůstatku. Dále se zavázala udržovat na běžném účtu dostatek finančních prostředků, aby pokryly případné předpokládané platby. Navzdory tomu žalovaná na svém účtu se dostala do nepovoleného debetu ve výši 72 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalobkyně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalovaná se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, nevyjádřila, soud tedy její souhlas předpokládal a postupoval dále v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. a ve věci jednání nenařizoval.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne 2. 6. 2021. Na základě této smlouvy byl žalované zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr do výše 10 000 Kč s roční úrokovou sazbou 18,90 % ročně. Celkově tedy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku 11 890 Kč. Z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne 2. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu do výše 10 000 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalované za období od 12. 11. 2023 do 3. 9. 2024 má soud za prokázané, že na účtu 2219692012 je evidován konečný zůstatek v záporné výši, a to v částce 72 Kč. Z přehledu čerpání splácení kontokorentu má soud za zjištěné, jakým způsobem byl kontokorent žalovanou splácen. Z výzvy ze dne 2. 7. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky. Z úvěrové zprávy ze dne 2. 6. 2021 má soud za zjištěné, jakým způsobem prověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Z přehledu žádostí o úvěr a z úvěrové zprávy vypracované žalobkyní, má pak soud za prokázané, že žalobkyně s náležitou péčí vyhodnotila a posoudila úvěruschopnost žalované.

5. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě níž vznikla žalované povinnost splácet poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, povinnost žalované vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1, občanského zákoníku. Zároveň bylo soudem zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o vedení běžného účtu, na kterém se žalovaná zavázala udržovat dostatek peněžních prostředků na pokrytí svých plateb, což se však nestalo a tento účet vykazuje nepovolený debet ve výši 72 Kč, proto i tato částka byla žalobkyni soudem přiznána Soud tedy žalobě vyhověl v celém rozsahu tak, jak je pod výrokem I. toho rozsudku uvedeno.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a dále paušální náhradu v paušální výši určené podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“). Soud přiznal žalobkyni náhradu za 2 úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, tj. za výzvu žalované k plnění a za písemné podání ve věci samé (žaloba) vždy ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 1 000 Kč.

11. O lhůtách splatnosti bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalované byla ke splnění všech povinností stanovena lhůta obecná 3 denní.