31 C 409/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 069,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 069,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 069,77 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 069,77 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, a to dne datum, na jejímž základě dodávala právnická osoba Prodej žalované energii a související služby na odběrném místě na adrese adresa. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku energie za období od datum do datum při spotřebě 0,452 MWh částku ve výši 3 069,77 Kč a to na základě faktury číslo se splatností dne datum. Pohledávka za žalovanou přešla ze společnosti právnická osoba na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Téhož dne byla žalované zaslána výzva k zaplacení dlužné částky, když ani přes tuto žalovaná dlužnou částku neuhradila.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovanou, když na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované do odběrného místa adresa elektrickou energii. příjmení elektrické energie do sjednaného odběrného místa za období od datum do datum byla právní předchůdkyní žalobkyně žalované vyúčtována fakturou číslo se splatností dne datum, a to částkou ve výši 3 069,77 Kč při spotřebě 0,452 MWh (prokázáno touto fakturou). Z přípisu ze dne datum má soud za prokázané, že původní věřitel žalobkyně žalovanou o postoupení pohledávek na žalobkyni vyrozuměl. Z výzvy ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou o zaplacení dlužné částky podáním žaloby. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění jejích dodatků má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, čímž má soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení.

6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen„ zákon č. 458/2000 Sb.“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

7. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny do sjednaného odběrného místa ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. a podle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnil, když do sjednaného odběrného místa elektřinu dodával, žalovaná však nikoli, když za odebranou energii neuhradila dohodnutou kupní cenu. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat nejenom zaplacení kupní ceny za dodanou elektřinu ve výši 3 069,77 Kč, s jejímž zaplacením se žalovaná dostala do prodlení, ale rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby, 2 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik desítek obdobných návrhů. obec plnění bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.

10. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.