31 C 430/2016

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným:

1. Doc. Ing. celé jméno žalovaného , titul za jménem , datum narození bytem adresa žalovaného a žalobce 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví I. Spoluvlastnictví účastníků k pozemku [parcelní číslo] o výměře 155 m² vedeném jako zastavěná plocha a nádvoří v katastrálním území [obec], obec Plzeň, jehož součástí je stavba – budova [adresa], část obce Jižní Předměstí, nemovitosti zapsány na [list vlastnictví], pro k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň – město, se ruší. II. Spoluvlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území [obec] se rozděluje na vlastnické právo k bytovým jednotkám: <b><i>a) údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území:</b></i> V budově [adresa] v [obec], [ulice a číslo], která je součástí pozemku [parcelní číslo] o výměře 155 m², zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území [obec] se vymezují tyto jednotky: - byt [číslo] o velikosti 2+1 o výměře 79,15 m2, 1. patro vpravo - byt [číslo] o velikosti 3+1 o výměře 104,97 m², 2. patro - byt [číslo] o velikosti 3+1 o výměře 106,09 m², 3. patro - byt [číslo] o velikosti 1+1 o výměře 49,93 m², 4. patro - jednotka [číslo] o výměře 10,30 m², přízemí vpředu vpravo - jednotka [číslo] o výměře 23,23 m², přízemí vpředu vlevo - jednotka [číslo] o výměře 15,80 m², přízemí vzadu vlevo - jednotka [číslo] o výměře 14,70 m², v přízemí vzadu vpravo - jednotka [číslo] o velikosti 25,82 m², 1. patro vlevo <b><i>b) údaje o jednotkách:</b></i> 1) Jednotka [číslo] (byt [číslo]) se sestává z kuchyně o výměře 15,24 m², pokoje o výměře 17,66 m², pokoje o výměře 23,93 m², předsíně o výměře 8,21 m², koupelny o výměře 3,59 m², WC o výměře 0,93 m², spíže 1,07 m², komory [číslo] – 2,3 m², plochy svislých konstrukcí uvnitř bytu o velikosti 6,22 m². Celková podlahová plocha jednotky 79,15 m². [příjmení] užívané společně s bytem (nezapočítávané do podlahové plochy bytu) - balkon [číslo]. Součástí bytu jsou veškeré jeho vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, plynu, elektroinstalace, odpady, apod.) včetně uzavíracích ventilů, kromě stoupacích vedení. K vlastnictví bytu dále patří podlahová krytina, vnitřní dveře, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken. Byt je ohraničen: a) vstupními dveřmi do bytu b) hlavním uzávěrem plynu pro tento byt, elektrickými pojistkami pro byt a místem připojení odbočky studené vody a kanalizace pro byt ke stoupačce. K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy. 2) Jednotka [číslo] (byt [číslo]) se sestává z kuchyně o výměře 15,62m2, pokoje o výměře 18,73 m2, pokoje o výměře 22,10 m2, pokoje o výměře 22,38 m2, předsíně o výměře 8,28 m2, koupelny o výměře 4,00 m2, WC o výměře 0,91 m2, komory o výměře 3,13 m2, spíže o výměře 1,16 m2, plochy svislých konstrukcí uvnitř bytu o výměře 8,66 m2. Celková podlahová plocha jednotky je 104,97 m². [příjmení] užívané společně s bytem (nezapočítávané do podlahové plochy bytu) - balkon [číslo]. Součástí bytu jsou veškeré jeho vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, plynu, elektroinstalace, odpady, apod.) včetně uzavíracích ventilů, kromě stoupacích vedení. K vlastnictví bytu dále patří podlahová krytina, vnitřní dveře, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken. Byt je ohraničen: a) vstupními dveřmi do bytu b) hlavním uzávěrem plynu pro byt, elektrickými pojistkami pro byt a místem připojení odbočky studené vody a kanalizace pro byt ke stoupačce. K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy. 3) Jednotka [číslo] (byt [číslo]) se sestává z kuchyně o výměře 15,50 m², pokoje o výměře 18,18 m², pokoje o výměře 22,14 m², pokoje o výměře 21,91 m², předsíně o výměře 8,31 m², koupelny o výměře 3,85 m², WC o výměře 0,93 m², komory o výměře 3,15 m², spíže o výměře 1,16 m², komory [číslo] o výměře 2,30 m², plochy svislých konstrukcí uvnitř bytu o výměře 8,66 m². Celková podlahová plocha jednotky je 106,09 m². [příjmení] užívané společně s bytem (nezapočítávané do podlahové plochy bytu) - balkon [číslo]. Součástí bytu jsou veškeré jeho vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, plynu, elektroinstalace, odpady, apod.) včetně uzavíracích ventilů, kromě stoupacích vedení. K vlastnictví bytu dále patří podlahová krytina, vnitřní dveře, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken. Byt je ohraničen: a) vstupními dveřmi do bytu b) hlavním uzávěrem plynu pro byt, elektrickými pojistkami pro byt a místem připojení odbočky studené vody a kanalizace pro byt ke stoupačce. K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy. 4) Jednotka [číslo] (byt [číslo]) se sestává z kuchyně o výměře 15,57 m², pokoje o 17,42 m², předsíně o výměře 5,18 m², koupelny o výměře 4 m², WC o výměře 0,92 m², spíže o výměře 1,15 m², plochy svislých konstrukcí uvnitř bytu o výměře 5,69 m². Celková podlahová plocha jednotky je 49,93 m². Součástí bytu jsou veškeré jeho vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, plynu, elektroinstalace, odpady, apod.) včetně uzavíracích ventilů, kromě stoupacích vedení. K vlastnictví bytu dále patří podlahová krytina, vnitřní dveře, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken. Byt je ohraničen: a) vstupními dveřmi do bytu b) hlavním uzávěrem plynu pro byt, elektrickými pojistkami pro byt a místem připojení odbočky studené vody a kanalizace pro byt ke stoupačce. K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy. 5) Jednotka [číslo] (nebytový prostor [číslo]) – garáž o výměře 10,30 m² Celková podlahová plocha jednotky je 10,30 m². Součástí jednotky jsou veškeré jeho vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, plynu, elektroinstalace, odpady, apod.) včetně uzavíracích ventilů, kromě stoupacích vedení. K vlastnictví jednotky dále patří podlahová krytina, jakož i vnitřní strany vjezdových vrat a vnějších oken. Jednotka je ohraničena: a) vjezdovými vraty do jednotky K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy. 6) Jednotka [číslo] (nebytový prostor [číslo]) - sklepy o výměře 23,23 m². Celková podlahová plocha jednotky je 23,23 m². Součástí jednotky jsou veškeré jeho vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, plynu, elektroinstalace, odpady, apod.) včetně uzavíracích ventilů, kromě stoupacích vedení. K vlastnictví jednotky dále patří podlahová krytina, vnitřní dveře, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken. Jednotka je ohraničena: a) vstupními dveřmi do jednotky K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy. 7) Jednotka [číslo] (nebytový prostor [číslo]) – dílna o výměře 15,80 m². Celková podlahová plocha jednotky je 15,80 m². Součástí jednotky jsou veškeré jeho vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, plynu, elektroinstalace, odpady, apod.) včetně uzavíracích ventilů, kromě stoupacích vedení. K vlastnictví jednotky dále patří podlahová krytina, vnitřní dveře, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken. Jednotka je ohraničena: a) vstupními dveřmi do jednotky K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy. 8) Jednotka [číslo] (nebytový prostor [číslo]) – prádelna o výměře 14,70 m². Celková podlahová plocha jednotky je 14,70 m². Součástí jednotky jsou veškeré jeho vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, plynu, elektroinstalace, odpady, apod.) včetně uzavíracích ventilů, kromě stoupacích vedení). K vlastnictví jednotky dále patří podlahová krytina, vnitřní dveře, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken. Jednotka je ohraničena: a) vstupními dveřmi do jednotky K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy. <b>9) Jednotka [číslo] (nebytový prostor [číslo])</b> pracovna o výměře 21,90 m², předsíň o výměře 3, 24 m², plochy svislých konstrukcí uvnitř jednotky 0,68 m². Celková podlahová plocha jednotky je 25,82 m². Součástí jednotky jsou veškeré jeho vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, plynu, elektroinstalace, odpady, apod.) včetně uzavíracích ventilů, kromě stoupacích vedení). K vlastnictví jednotky dále patří podlahová krytina, vnitřní dveře, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken. Jednotka je ohraničena: a) vstupními dveřmi do jednotky b) hlavním uzávěrem plynu pro jednotku, elektrickými pojistkami pro jednotku a místem připojení odbočky studené vody a kanalizace pro jednotku ke stoupačce. K vlastnictví jednotky [číslo] dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy. <b><i>c) určení a popis společných částí:</b></i> Společnými částmi jsou zejména: - pozemek parcelní [číslo] o výměře 155 m2, vedený jako zastavěná plocha a nádvoří, na kterém je postavena budova [adresa] - vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu - střecha, komíny - vchod - schodiště, okna a dveře přímo přístupné ze společných částí - vstupní prostor v přízemí - rozvody vody, plynu, kanalizace, elektřiny, domovní elektroinstalace, rozvody telekomunikací - klempířské konstrukce střechy - bleskosvod - odvodnění střechy - společné prostory (komora pod schodištěm v přízemí, chodba v přízemí vlevo, komora a WC v přízemí vlevo, půdní prostor) Všechny tyto společné části mají právo užívat a povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě všichni spoluvlastníci z titulu spoluvlastnického práva. Spoluvlastnické podíly vlastníků jednotek na společných částech budovy se řídí vzájemným poměrem podlahové plochy jednotek v budově k celkové ploše všech jednotek v domě. Spoluvlastnické podíly vyjádřené zlomkem jsou uvedeny u každé konkrétní jednotky a vztahují se ke všem společným částem budovy včetně stavební parcely. d) Půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytů jsou přílohou tohoto rozsudku. <b><i>e) Správcem se jmenuje žalobce.</b></i> <b><i>f) Pravidla pro správu domu a užívání společných částí:</b></i> -) osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je správce -) správce je oprávněn uzavřít se třetí osobou smlouvu o zajišťování některých činností správy domu a pozemku po předchozím projednání se spoluvlastníky při dodržení podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy, těmito pravidly a usneseními spoluvlastníků -) správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí, jakož i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu modernizací, rekonstrukcí, nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu -) správa se vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku -) správce právně jedná ve věcech správy domu a pozemku jménem a na účet všech spoluvlastníků. Ustanovení občanského zákoníku o příkazu se použijí přiměřeně -) správce je oprávněn rozhodnout o opravě společné části, nepřekračují-li náklady na opravu částku 10 000 Kč v jednotlivém případě; pro všechny opravy souhrnně 50 000 Kč ročně, toto omezení neplatí, pokud jde o opravu prováděnou v souvislosti s havárií nebo o opravu, jejíž nutnost plyne z revizní zprávy, v ostatních případech rozhodují spoluvlastníci podle § 1191 o. z. přiměřeně -) spoluvlastníci jsou oprávněni v mezích těchto pravidel schválit domovní řád, který upraví podrobnosti způsobu užívání jednotek a společných prostor, domovní řád se vyvěšuje na nástěnce v domě, domovní řád je závazný pro všechny spoluvlastníky a pro další osoby vstupující do domu, k přijetí domovního řádu se vyžaduje souhlas dvou třetin hlasů spoluvlastníků. -) spoluvlastník je povinen dodržovat klid, pořádek a čistotu ve společných částech, vyvarovat se jednání porušujícího dobré mravy, veřejný pořádek nebo jednání, které by bránilo nerušenému výkonu práv ostatních spoluvlastníků -) spoluvlastník je povinen si při užívání jednotky počínat v souladu s dobrými mravy tak, aby nedocházelo k obtěžování ostatních spoluvlastníků; při provádění stavebních prací v jednotkách je povinen oznámit termín provádění stavebních prací správci a ostatním spoluvlastníkům a dbát na to, aby práce byly prováděny pouze v pracovních dnech v době od 8:00 hod. do 18:00 hod -) správce je povinen připravit na každý kalendářní rok návrh rozpočtu nákladů na správu domu a pozemku zahrnující též plán oprav, modernizací a rekonstrukcí a předložit jej spoluvlastníkům nejpozději do konce 11. měsíce předcházejícího kalendářního roku -) návrh rozpočtu na kalendářní rok schvalují spoluvlastníci nejpozději do konce 12. měsíce předcházejícího kalendářního roku -) pro účely financování nákladů na správu domu a pozemku platí členové příspěvky formou měsíčních záloh -) výši a splatnost měsíčního příspěvku stanoví spoluvlastníci většinou hlasů po nebo současně s projednáním a schválením rozpočtu s přihlédnutím k plánovaným opravám, modernizacím a rekonstrukcím -) o mimořádném příspěvku, mimo pravidelné měsíční platbě, mohou rozhodnout spoluvlastníci nejméně dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů -) pokud není pro daný kalendářní rok spoluvlastníky rozhodnuto jinak, platí výše příspěvku na správu domu a pozemku platná v období předcházejícího kalendářního roku -) správce zajišťuje zejména tyto služby: odvoz TKO, úhradu daně z nemovitosti (pokud neleze uplatnit osvobození od daně), pojištění domu, dodávku vody a odvádění odpadních vod, osvětlení společných prostor v domě a další služby, o jejichž poskytování rozhodnou spoluvlastníci -) spoluvlastníci jsou povinni platit měsíční zálohy na náklady na služby spojené s užíváním bytu a to na zvláštní účet správce určený jen k výkonu správy, výši a splatnost záloh na služby stanoví spoluvlastníci společně s příspěvkem na správu domu a pozemku, výše záloh musí být přiměřená předpokládaným nákladům na služby a s přihlédnutím ke skutečným nákladům předcházejícího zúčtovacího období, kterým je kalendářní rok -) správce spravuje svěřené peněžní prostředky vlastníků jednotek, které skládají vlastníci jednotek zálohově na náklady spojené se správou společných částí domu a pozemku zálohově na úhradu za služby spojené s užíváním jednotek -) náklady na služby se mezi spoluvlastníky rozúčtují podle právního předpisu, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty -) správce provede vyúčtování příspěvku na správu domu a pozemku za období kalendářního roku vůči každému ze spoluvlastníků nejpozději do 4 měsíců následujícího roku a rozdíl z vyúčtování se vypořádá nejpozději do 3 měsíců od doručení vyúčtování, vyúčtování doručí všem spoluvlastníkům na adresu jejich bytu či na oznámenou doručovací adresu -) od doručení vyúčtování běží spoluvlastníkům lhůta 30 kalendářních dnů na uplatnění námitek ke způsobu a obsahu vyúčtování, po uplynutí této reklamační lhůty již reklamovat vyúčtování nelze, vyřízení uplatněných námitek musí být uskutečněno do 30 dnů od doručení námitky, přeplatky a nedoplatky z vyúčtování jsou splatné nejpozději ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení vyúčtování spoluvlastníkovi -) správce je oprávněn vymáhat dlužné nedoplatky na příspěvcích na správu domu a pozemku a nedoplatky na službách spojených s užíváním bytu, či zálohy na ně -) vlastníci jednotek odpovídají za závazky spojené se správou společně a nerozdílně III. Bytová jednotka [číslo] jednotka [číslo] v domě [adresa] s parcelou č. parcely [číslo] o výměře 155 m² vedená jako zastavěná plocha a nádvoří, s podílem na společných částech domu, a to ve výši podílu [číslo] k celku a s podílem na pozemku parc. [číslo] o výměře 155 m² v k. ú. [obec] v obci [obec], ve výši podílu [číslo] k celku se přikazují do vlastnictví žalovaného [číslo] Doc. Ing. [celé jméno žalovaného] [titul za jménem], [rodné číslo]. IV. Bytová jednotka [číslo] jednotka [číslo] v domě [adresa] s parcelou č. parcely [číslo] o výměře 155 m² vedená jako zastavěná plocha a nádvoří, s podílem na společných částech domu, a to ve výši podílu [číslo] k celku a s podílem na pozemku parc. [číslo] o výměře 155 m2 v k. ú. [obec] v obci [obec], ve výši podílu [číslo] k celku se přikazují do vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], r. [číslo]. V. Bytová jednotka [číslo] bytová jednotka [číslo] jednotka [číslo] [číslo] [číslo] v domě [adresa] s parcelou č. parcely [číslo] o výměře 155 m² vedená jako zastavěná plocha a nádvoří, s podílem na společných částech domu, a to ve výši podílu [číslo] k celku a s podílem na pozemku parc. [číslo] o výměře 155 m² v k. ú. [obec] v obci [obec], ve výši podílu [číslo] k celku, se přikazují do vlastnictví žalované [číslo] [celé jméno žalované], [rodné číslo]. VI. Žalovaný [číslo] Doc. Ing. [celé jméno žalovaného] [titul za jménem] je povinen zaplatit žalobci panu [celé jméno žalobce] na vypořádání spoluvlastnického podílu částku ve výši 4 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. VII. Žalovaný [číslo] Doc. Ing. [celé jméno žalovaného] [titul za jménem] je povinen zaplatit žalované [číslo] paní [celé jméno žalované] na vypořádání spoluvlastnického podílu částku ve výši 122 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IX. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 7 334 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. X. Žalobci se vrací záloha na náklady důkazu ve výši 333 Kč.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaných k nemovitostem zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň – město, a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba budova s číslem popisným [číslo] na adrese [adresa žalované], aby toto podílové spoluvlastnictví vypořádal tak, že dům rozdělí na bytové jednotky s tím, že žalobci do výlučného vlastnictví přikáže byt v prvním patře budovy spolu s nebytovým prostorem v suterénu o rozloze 300 x 490 s oknem situovaným do zahrady a dále pak podíl na společných částech budovy, jakož i pozemku o velikosti ¼, do výlučného vlastnictví žalovaného [číslo] přikáže byt v přízemí budovy a místnost s předsíní v přízemí budovy spolu s nebytovým prostorem v suterénu o rozloze 322 x 490 s oknem situovaným do zahrady a dále podíl na společných částech budovy a podíl na pozemku o velikosti ¼ a do výlučného vlastnictví žalované [číslo] pak přikáže byt ve 2. patře budovy spolu se sklepním nebytovým prostorem v suterénu o rozloze 533 x 420 cm, kdy se jedná o místnost s jedním vchodem s okny do ulice a sklepem pod schody o rozloze 107 x 250 cm, dále pak byt v podkroví spolu s nebytovým prostorem v suterénu o rozloze 90 x 130 cm, dále nebytový prostor v suterénu budovy označený jako garáž, jakož i podíl na společných částech budovy a pozemku o velikosti 1/2. Zároveň se domáhal přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň – město, a to pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je budova s [adresa] na adrese [adresa žalované] [číslo] – zahrada. Žalobce je vlastníkem podílu o velikosti ¼ ve vztahu k celku, žalovaný [číslo] podílu o velikosti ¼ a žalovaná [číslo] podílu o velikosti ½ ve vztahu k celku. Žalobce uvedl, že předmětný dům není rozdělen na bytové jednotky, nicméně toto rozdělení je reálně možné, když reálně žalobce, žalovaný [číslo] i žalovaná [číslo] užívají jednotlivé byty tak, jak navrhoval jejich přikázání v petitu svého návrhu. Žalobce uvedl, že byt, který má v užívání žalobce, je ve stavu, který odpovídá stáří a opotřebení a je nezbytná celková rekonstrukce, kdy je nezbytné provést ale rovněž opravu společných částí domu, a to zejména stoupačky, elektrické vedení atd. Žalobce uvedl, že vztahy mezi účastníky jsou velice komplikované, žalovaná [číslo] odmítá finanční spoluúčast na nutných opravách a úpravách, neboť dle jejího názoru tyto nejsou nezbytné. Žalobce vyzval žalovaného [číslo] i žalovanou [číslo] k součinnosti v rámci rekonstrukce svého bytu, navrhl rovněž vyřešení dané situace rozdělením společné věci na bytové jednotky, žalovaný [číslo] s návrhy ve výzvě souhlasil, žalovaná [číslo] po poradě s právním zástupcem sdělila, že nemíní spolufinancovat žádné úpravy či změny na společném majetku, které sama písemně neodsouhlasí, na žádném konkrétním vyřešení dané situace se účastníci neshodli. Žalobce rovněž uvedl, že o správě společné věci by měli rozhodovat spoluvlastníci většinou hlasů, avšak popřípadě žalobce i žalovaný [číslo] společně nejsou schopni prosadit žádné rozhodnutí spočívající v nutných úpravách a rekonstrukci bez souhlasu žalované. Vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě narušené a nedaří se jim najít společné řešení. Žalobce navrhl, aby dům byl rozdělen na bytové jednotky a každému ze spoluvlastníků by byl přikázán do výlučného vlastnictví ten byt, který spoluvlastník užívá a zároveň by došlo k vyplacení rozdílu v penězích k rukám toho spoluvlastníka, který by byl na svých právech takovýmto rozdělením dotčen.

2. Žalovaný [číslo] se k žalobě vyjádřil svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] (č. l. 52) tak, že s návrhem na vypořádání podílového spoluvlastnictví souhlasí, stejně tak jako s jeho vypořádáním tak, jak navrhoval žalobce. Nesouhlasil však s náhradou nákladů řízení, neboť uvedl, že od samého počátku, že proti danému zrušení a vypořádání neměl nikdy žádný námitek.

3. Žalovaná [číslo] se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne [datum] (č. l. 57) tak, že vztahy mezi žalobcem a žalovanou nejsou dobré a jakákoli dohoda ohledně nakládání s předmětnou nemovitostí je problematická a v podstatě nemožná. Dále žalovaná uvedla, že v předmětné nemovitosti bydlí, bydlí zde i syn žalované, když žalovaná a její syn v podstatě sami zajišťují běžnou správu a údržbu tohoto domu, a to svými náklady a svou vlastní prací. Žalovaná uvedla, že hlavním důvodem nedohody mezi žalovanou a žalobcem je obava žalované, že v případě provádění zásadních rekonstrukcí bytu užívaného žalobcem, může dojít k nevratnému poškození společných částí domu, které by vedlo k vynaložení značných nákladů na kompletní rekonstrukci společných částí domu, avšak tyto společné prostory by mohly fungovat bez zásadní rekonstrukce ještě po mnoho let. Žalovaná uvedla, že přestože žalobce přislíbil úhradu případných nákladů na rekonstrukci společných částí domu, žalovaná s ohledem na své zkušenosti se žalobcem těmto příslibům neuvěřila. Žalovaná rovněž uvedla, že žalobce je ve věci běžné správy a údržby domu pasivní, v domě sám nebydlí a řešení problémů spojených s provozem a údržbou domu je mimo jeho zájem. Se žalovaným [číslo] žalovaná žádné neshody nemá. Žalovaná rovněž souhlasila se zrušením podílového spoluvlastnictví a vypořádání tak, že nemovitost soud přikáže do spoluvlastnictví žalované [číslo] žalovaného [číslo] žalobci bude poskytnuta přiměřená náhrada v podobě vypořádacího podílu, kdy žalovaná poukázala na znalecký posudek z roku 2015, který by bylo možno použít pro stanovení vypořádacího podílu pro žalobce. Pro případ, že by pak soud dospěl k závěru, že skutečně dům na bytové jednotky rozdělí, pak by chtěla do svého výlučného vlastnictví přikázat ten byt, respektive ty části domu, které žalobce navrhuje přikázat do svého vlastnictví a do vlastnictví žalovaného [číslo] to s ohledem na pokročilý věk žalované a s tím související fyzické možnosti. Uvedla, že ona i její syn mají zájem nadále v domě žít, avšak v nižších patrech domu s ohledem na dostupnost těchto bytů, kdy v domě není výtah.

4. V replice ze dne [datum] (č. l. 67-68) žalobce sdělil, že byt v předmětné nemovitosti není z jeho strany užívání právě z důvodu jeho špatného stavu, který bez rekonstrukce nelze užívat. Uvedl, že není pravdou, že by se nepodílel na údržbě či správě nemovitosti. Uvedl, že sám platí pojištění celého domu. Dále pak uvedl, že spoluinvestoval několik nutných oprav, o nichž byl informován žalovanou [číslo] spočívající například v nátěru oken na chodbě i v bytech užívaných žalobcem a žalovaným [číslo] generální opravě balkonu v 1. patře atd. Zároveň uvedl, že žalovaná [číslo] sama brání ostatním spoluvlastníkům přístupu do prostoru půdy a na střechu. Na konci roku 2015 pak byl žalovanou [číslo] blokován žalobci i vstup na zahradu. Na svém návrhu na vypořádání podílového spoluvlastnictví pak setrval.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] (č. l. 7) má soud za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem podílu o velikosti ¼, žalovaný [číslo] podílu o velikosti ¼ a žalovaná [číslo] podílu o velikosti ½ ve vztahu k celku, a to k pozemku parc [číslo] o výměře 155 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] a pozemku parc. [číslo] o výměře 211 m2, zahrada, nemovitosti zapsány u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň – město.

7. Ze situačních plánků suterénu, přízemí, 1. patra, 2. patra, podkroví tak, jak jsou tyto na č. l. 10-16, je zřejmé dispoziční uspořádání jednotlivých bytových a nebytových jednotek v předmětném domě.

8. Ze znaleckého posudku [číslo] (č. l. 17) má soud za prokázané, že znalec pan [jméno] [příjmení] k požadavku žalobce zdokumentoval stav bytu 3+1 užívaného žalobcem ke dni [datum] a dospěl k závěru, že jeho rekonstrukce je nezbytná.

9. Z výzvy ze dne [datum] (č. l. 20) má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného [číslo] i žalovanou [číslo] k poskytnutí součinnosti při rekonstrukci svého bytu a zároveň navrhoval způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví k dané nemovitosti tak, že by každému spoluvlastníkovi byl přidělen do výlučného vlastnictví byt s odpovídajícím podílem na společných částech domu a budovy, který každý ze spoluvlastníků užívá. Z podacího lístku má soud za prokázané, že tato výzva byla žalované [číslo] odesílána [datum] a dne [datum] byla tato uložena na poště, když zde nebyla vyzvednuta.

10. Z přípisu žalovaného [číslo] (č. l. 25) ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný [číslo] neměl žádné námitky vůči rekonstrukci plánované žalobcem.

11. Z přípisu žalované (č. l. 26) má soud za zjištěné, že žalovaná [číslo] sdělila, že věc prokonzultuje se svým právním zástupcem, když zároveň sdělila, že žádné úpravy není možno provádět bez jejího písemného souhlasného vyjádření.

12. Z přípisu ze dne [datum] (č. l. 27-28) má soud za prokázané, že žalobce reagoval na odpověď žalované [číslo].

13. Ze znaleckého posudku [číslo] (č. l. 59-65) vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] k žádosti žalované [číslo] za účelem stanovení ceny pozemku [parcelní číslo] a zahrady [číslo] domu [adresa] má soud za zjištěné, že znalec dospěl k závěru, že cena předmětných nemovitostí je 3 254 230 Kč.

14. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce má k dispozici byt situovaný v prvním patře budovy o velikosti 3+1, žalovaný [číslo] užívá byt situovaný v přízemí budovy o dispozici 2+1 a žalovaná [číslo] užívá byt ve druhém patře budovy o velikosti 3+1 a byt v podkroví o velikosti 1+1 a samostatnou místnost s chodbou v přízemí, když toto byla místnost, kterou žádal přikázat do svého výlučného vlastnictví žalovaný [číslo] který chtěl tuto místnost připojit ke svému bytu o velikosti 2+1.

15. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] navrhl žalobce vypracovat znalecký posudek za účelem zjištění, zda je možno předmětnou nemovitost reálně rozdělit. Dále pak navrhl opětovně zrušit podílové spoluvlastnictví a vypořádat tak, že bytové jednotky budou přikázány do výlučného vlastnictví těm podílovým spoluvlastníkům, kteří jej užívají s tím, že garáž připadne do vlastnictví žalované [číslo] žalobci nebytový prostor v suterénu s oknem situovaným do zahrady, žalovanému [číslo] nebytový prostor v suterénu s oknem situovaným do zahrady a žalované [číslo] vedle bytů dále pak sklepní nebytový prostor v suterénu, když se jedná o místnost s jedním vchodem s okny do ulice a sklep pod schody o rozloze 107 x 250 cm a dále pak nebytový prosto v suterénu o rozloze 90 x 130 cm.

16. Žalovaná podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] (č. l. 85) předložila lékařské zprávy prokazující její zdravotní stav. Uvedla, že s největší pravděpodobností bude reálné rozdělení domu na bytové jednotky možné, avšak ona s tímto způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví nesouhlasí, neboť toto vypořádání nevyřeší spory mezi podílovými spoluvlastníky, které mezi nimi panují. Jsou zde zásadní neshody plynoucí ze vzájemných špatných mezilidských vztahů, z neschopnosti vzájemné konstruktivní komunikace a kooperace mezi žalobcem a žalovanou, spory ohledně dosavadní správy a údržby nemovitostí, ohledně dosavadního pojištění nemovitostí, spory ohledně prováděných zásadnějších rekonstrukcí bytu užívaného žalobcem, spory ohledně toho, jak má být s nemovitostí do budoucna nakládáno, jak má být prováděna údržba a oprava a správa nemovitosti a v neposlední řadě tedy spor o zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví. Žalovaná uvedla, že spory mezi žalobcem a žalovanou jsou ovlivněny již minulostí a to vztahy paní [příjmení], matky žalobce a žalovaného [číslo] ve vztahu k žalované [číslo] která neměla o opravy domu žádný zájem. Žalovaná poukázala na vzájemnou komunikaci mezi matkou žalobce a manželem žalované [číslo] kdy žalovaná a její rodina řadu let zajišťovali správu společných částí domu vlastními náklady a vlastní prací, zatímco matka žalobce se o nemovitost žádným způsobem nestarala. Žalovaná setrvala na tom, že ona sama se svým synem provádí údržbu společných částí domu, a to vlastními náklady, případně vlastní prací. Žalobce je pasivní, předmětný byt neužívá, v domě nebydlí a problémy spojené s provozem a údržbou domu neřeší a o tyto se nezajímá. Žalovaná se vyjádřila rovněž k nátěru oken, kdy uvedla, že žalobce provedl nátěr dvou oken na chodbě, kdy nátěr oken provedla i sama žalovaná, a to rovněž dvou na chodbě. Žalovaná uvedla, že žalobci nebrání v přístupu do prostoru půdy ani na zahradu, kdy klíče od půdy jsou po předchozí domluvě vždy k dispozici, a zahrada a půdní prostor jsou zamykány pouze z bezpečnostních důvodů. Žalovaná rovněž uvedla, že nebrání žalobci v rekonstrukci bytu, nicméně požaduje soupis rozsahu prací, neboť by se na této rekonstrukci musela polovinou nákladů podílet. Dále pak chtěla žalovaná vědět, jak bude řešeno poškození společných částí domu způsobené předmětnou rekonstrukcí, když podle názoru žalované rozdělení domu na bytové jednotky problém mezi spoluvlastníky nevyřeší.

17. Z dopisu ze dne [datum] (č. l. 31) má soud za prokázanou komunikaci mezi manželem žalované [číslo] matkou žalobce a žalovaného [číslo] jejich pokus o vyřešení podílového spoluvlastnictví k předmětnému domu mezi nimi, stejně tak z návrhu dohody o oddělení užívacích práv ze dne [datum] (č. l. 34-39), jakož i z dalších písemností a to z dopisu ze dne [datum] (č. l. 89-91), z dopisu ze dne [datum] (č. l. 103), z dopisu ze dne [datum] (č. l. 108-109), z dopisu ze dne [datum] (č. l. 105-106), z dopisu ze dne [datum], z dopisu ze dne [datum], z dopisu ze dne [datum], z dopisu ze dne [datum] (č. l. 110), z dopisu ze dne [datum] (č. l. 110-111), z dopisu ze dne [datum] (č. l. 112), z dopisu ze dne [datum] (č. l. 114), z dopisu ze dne [datum] (č. l. 115), z dopisu ze dne [datum] (č. l. 116), z dopisu ze dne [datum] (č. l. 118), z dopisu ze dne [datum] (č. l. 119), když k žádné dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví v minulosti nedošlo. Dále soud provedl k důkazu kupní smlouvu ze dne [datum], jakož i kupní smlouvu ze dne [datum] a smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne [datum] uzavřené vždy mezi odlišnými subjekty od účastníků, a to za účelem zjištění kupní ceny obdobných nemovitostí, avšak s ohledem na zpracovaný znalecký posudek v rámci daného řízení tyto soud nebude dále v rámci odůvodnění svého rozhodnutí hodnotit.

18. Z lékařských zpráv ze dne [datum] (č. l. 98) má soud za prokázané bolesti kolene u žalované, z dalších lékařských zpráv ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] má soud za prokázané zdravotní ortopedické problémy u žalované [číslo] stejně tak jako ze zprávy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], z lékařské zprávy ze dne [datum] má soud za prokázané, že se žalovaná podrobila neurologickému vyšetření. Z lékařské zprávy ze dne [datum] má soud za prokázané, že se žalovaná [číslo] podrobila endokrinologickému vyšetření.

19. Ze svědecké výpovědi paní [příjmení] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že je dcerou žalovaného [číslo] od června 2006 užívá byt v nejnižším patře v domě na adrese [adresa žalované], v bytě provedla rekonstrukci v podobě nových rozvodů vody, topení, rekonstrukci řešila i s panem [příjmení] (manželem žalované [číslo]) a žádné připomínky od nikoho neobdržela. Uvedla, že s paní žalovanou [číslo] tedy s tetou, se vždy na všem domluvila, nikdy s ní žádné problémy neměla. Rekonstrukce bytu představovala částku cca 400 000 Kč. Vyjádřila se také k tomu, že ví, že žalobce [číslo] měl v úmyslu byt, který má užívat, v úmyslu rekonstruovat, avšak z důvodu nedohody s žalovanou [číslo] k této rekonstrukci nedošlo. Vyjádřila se k tomu, že má klíče od zahrady, od půdy nikoli, nicméně požádá-li o vstup na půdu syna paní žalované [číslo] tento jí vyhoví a půdní prostory společně s ní navštíví. Dále uvedla, že k bytu užívá ještě sklep, jednu komoru v podkroví, dále pak užívá společnou prádelnu. Uvedla, že její babička, tedy matka žalovaného [číslo] žalobce žila v předmětném bytě asi po dobu 15 let. Svědkyně se dále vyjadřovala k úklidu společných prostor, kdy uvedla, že spodní chodbu vytírá ona spolu s paní [celé jméno žalované], okna si umývá ona ve svém patře, paní [celé jméno žalované] také ve svém patře. Ve 2. nadzemním podlaží, kde je byt, který není obýván, občas schody vytře svědkyně, občas paní [celé jméno žalované], není v tom žádná pravidelnost. [příjmení] však neužívá a na péči o zahradu se nepodílí.

20. Ze svědecké výpovědi pana [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že tento je synem žalované [číslo]. Vyjádřil se k tomu, že asi před 60 lety vznikly problémy v předmětném domě, kdy žalovaná [číslo] je 50 % vlastníkem domu a žalobce a žalovaný [číslo] také vlastníky 50 % domu. V domě žije od narození, užívá podstřešní byt 1+1, který si také zrekonstruoval někdy v roce 1980. Žalovaná [číslo] užívá byt o velikosti 3+1. Dále se vyjádřil, že v domě bydlí paní ve zvýšeném přízemí, která užívá byt 2+1. Byt pod žalovanou [číslo] je 7-8 let prázdný. Dále jsou v domě nebytové prostory, což jsou sklepy, kam zavedli elektřinu (on a žalovaná [číslo]), je tam dílna, garáž a takové dvě další menší komory na úklid různého nářadí, dále společná prádelna, tam také zavedli elektřinu. Dále pak jeden nebytový prostor, který je užíván jako pracovna nacházející se vedle bytu 2+1. Svědek uvedl, že se podílí na správě a údržbě společných částí domu asi od svých 10 let nepřetržitě, a to v rozsahu [číslo] dnů v roce. Vyjádřil se k problémům, které se objevily na střeše, a které se pokoušel odstranit sám, následně s odborníkem. Uvedl, že na domě je pořád co dělat. Vše, co se tam dělá, dělá on. Uvedl, že žalobce v domě nic nedělá, pouze jedenkrát natřel dvě okna na chodbě a jedenkrát vymaloval vstupní chodbu. Rozbil sklo ve sklepní kóji, kdy bylo přislíbeno jeho vyštukování a vymalování, což se ještě doposud nestalo, a toto trvá 12 let. Uvedl, že vztah mezi žalobcem a žalovanou [číslo] je mimořádně špatný, vztahy jsou špatné cca 60 let ode dne, kdy matka žalobce a žalovaného [číslo] obvinila svědka z krádeže, když tato záležitost se následně vyřešila, avšak vztahy se již nenarovnaly. Svědek uvedl, že od žalobce ani žalovaného [číslo] nikdy žádnou pomoc nežádal. Uvedl, že se žalobce a žalovaný [číslo] podíleli na opravě střechy, ale pouze finančně, nikoli svou vlastní prací. Uvedl, že v minulosti se pokoušeli vypořádat podílové spoluvlastnictví, avšak bezúspěšně. Uvedl, že v minulosti v bytě, který užívá žalobce a žalovaný [číslo] byl nájemník v jednom z nich, a to ten byt 2+1. V tom druhém bytě pak žila rodina [příjmení], avšak v důsledku zvyšování nájemného se z bytu vystěhovali. Uvedl, že byt žalobce je ve zchátralém stavu. Po odstěhování rodiny [příjmení] převzala byt matka žalobce, neboť se takto dohodli. Dohodli se tak s otcem svědka, že matka žalobce a žalovaného [číslo] bude mít v užívání byt o velikosti 2+1 a 3+1, bude z něho vybírat nájemné. V bytě 3+1 a v bytě podkrovním, ty budou pak užívány žalovanou [číslo] uvedl, že se v minulosti žalobce a žalovaný [číslo] pokoušeli dohodnout na správě společných částí domu prostřednictvím externí firmy, avšak toto bylo ze strany žalované [číslo] svědka odmítnuto s tím, že oni si správu společných částí domu obstarají vlastní silou. Uvedl, že v bytě, který by měl užívat žalobce, je původní elektroinstalace. Uvedl, že žalobce a žalovaný [číslo] navrhovali opravu střechy externí firmou, což bylo ze strany svědka a žalované [číslo] odmítnuto s tím, že střecha žádnou opravu nepotřebuje. Uvedl, že vlastní klíč od vstupu na půdu, kdy vstupu na půdu nikomu nebrání a každého tam rád doprovodí.

21. Žalovaná při ústním jednání dne [datum] sdělila, že nesouhlasí s rozdělením domu na byty, neboť by jí zbyl pouze 37 % podíl. Uvedla, že k domu má citový vztah, je to její domov, stejně tak jako domov jejího syna. Oni o tento nechtějí přijít. Zároveň však navrhla, ať se dům prodá a všichni si peníze rozdělí. Dále pak žalovaná uvedla, že by byla schopna vyplatit žalobci a žalovanému [číslo] podíl v případě, že by nemovitost byla přikázána do vlastnictví jí, ve výši 2 500 000 Kč.

22. Z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný [číslo] vyzýval žalovanou [číslo] žalobce k řešení problému, a to havarijního stavu střechy, k výměně stavu komínových hlav, k vybudování nových stoupaček, elektrického rozvodu, elektrických rozvodů osvětlení a rozvodů v suterénu, k výměně stoupaček vody a odpadů, když všechny tyto se nachází v původním a havarijním stavu. Dále navrhoval výměnu oken, neboť tato způsobují tepelné ztráty. Navrhoval uzavření smlouvy mezi spoluvlastníky, případně zřízení fondu údržby na běžné opravy, v případě zřízení fondu údržby osobu, která by se o správu domu a údržbu starala. Odsouhlasení této smlouvy pak mohlo vyřešit probíhající soudní spor, tato však uzavřena nebyla.

23. Další ústní jednání proběhlo [datum] (čl. 137), kdy žalovaná [číslo] trvala na tom, aby jí byl přikázán do výlučného vlastnictví byt, který by měl užívat žalobce, tedy v 1. patře, který by ona opravila. Žádný z účastníků pak nechtěl z podílového spoluvlastnictví vyplatit, všichni chtěli v předmětném domě zůstat i nadále a užívat byty tak, jako je užívali doposud. Žalovaný [číslo] s odůvodněním, že byt prošel rozsáhlou rekonstrukcí a tento byt tedy je užíván jeho dcerou a nevidí důvodu, proč by tomu mělo být jinak. Žádal, aby mu byl k tomuto bytu byl přidělen ještě nebytový prostor vedle něj tak, aby se mohl tento byt rovněž zvětšit na byt 3+1 jako je byt žalobce a žalované [číslo]. Žalobce [číslo] uvedl, že chce rovněž v předmětném domě setrvat, neboť se dům nachází na pěkném místě a on má k tomuto domu citový vztah. Rovněž uvedl, že cena celého domu je podle jeho názoru cca 10 000 000 Kč a pokud by se měli navzájem podíloví spoluvlastníci vyplácet, pak by nikdo neměl dostatek finančních prostředků na vyplacení.

24. Ze znaleckého posudku vypracovaného panem [celé jméno znalce] ze dne [datum] má soud za prokázané, že obvyklá cena pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba, a to rodinný dům [adresa] [část obce] a pozemku [parcelní číslo], nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Plzeň, okres [okres] je 6 500 000 Kč.

25. Při jednání, které se konalo [datum], žalovaná navrhla zrušení podílového spoluvlastnictví a vypořádání tak, že by žalobcův podíl byl přikázán do vlastnictví žalovaného [číslo] žalované [číslo] oni by společně vyplatili žalobci vypořádací podíl. Pro případ, že by došlo k rozdělení domu na bytové jednotky, pak žalovaná uvedla, že by sklepní prostory, které vedou do zahrady, připadly do vlastnictví žalované [číslo] velký sklep a garáž by připadly do vlastnictví žalobce a žalovaného [číslo]. Co se týče půdy, tam ty dvě komory, by jedna připadla do vlastnictví žalované [číslo] druhá buď do vlastnictví žalobce anebo žalovaného [číslo] zbylá půda by byl prostor, který by byl k užívání pro všechny. Setrvala na svém požadavku vyměnit svůj byt s bytem žalobce, s ohledem na její věk a zdravotní problémy. Se způsobem vypořádání tak, že by žalobce obdržel pouze vypořádací podíl, žalobce nesouhlasil. Žalovaný [číslo] nesouhlasil ani s jednou variantou. Žalobce požadoval i nadále rozdělit dům na bytové jednotky a setrvat v podílovém spoluvlastnictví ve vztahu ke společným částem budovy a pozemku. Žalovaná požadovala ponechat si nebytový prostor v přízemí, kdy žalovaná uvedla, že si zvažuje možnost předělat prostor nacházející se vedle bytu užívaného žalovaným [číslo] na garsonku a tuto obývat. Další řešení žalovaná navrhovala ponechat si nebytový prostor v přízemí, byt, který užívá žalovaný [číslo] byt v prvním patře. Žalobce a žalovaný [číslo] by se pak stali vlastníky bytů ve druhém patře a v podkroví a zároveň by do jejich vlastnictví připadla místnost v přízemí, kterou užívá žalovaná (č. l. 176). Toto řešení však bylo pro žalobce a žalovaného [číslo] nepřijatelné.

26. Ze znalecké výpovědi pana [příjmení] [celé jméno znalce] poskytnuté soudu při jednání dne [datum] má soud za zjištěné, že dům je způsobilý rozdělit na bytové jednotky, a to jak stavebně, tak i technicky. Znalec se také vyjádřil k tomu, že místnost, která je v prvním patře vedle bytu o velikosti 2+1 je přičlenitelná k tomuto bytu [číslo] neboť se nachází na stejném podlaží a vznikl by v podstatě byt o velikosti shodné, jako je byt v 2. a 3. patře. Náklady na toto přičlenění by byly nepatrné. Znalec se vyjádřil i tak, že tato místnost by mohla, byť je o výměře 21 m², je tam však zavedena voda, odpad, být způsobilá i jako samostatná bytová jednotka. Znalec se rovněž vyjádřil ke stavu jednotlivých bytů, kdy vyjma bytu, který prošel rekonstrukcí a je užíván žalovaným [číslo] respektive jeho dcerou, jsou ostatní byty téměř neobyvatelné, když byt, který obývá žalovaná [číslo] je obyvatelný jenom díky její péči, avšak i tento by potřeboval značnou rekonstrukci. Uvedl, že vyjma schodiště, svislých a vodorovných konstrukcí, by dům potřeboval kompletní rekonstrukci, neboť je na pokraji životnosti, co se týče oken, dveří, podlah, kuchyní, fasád. Snad jenom fasáda z přední části domu je v pořádku.

27. Z návrhu smlouvy o zajišťování správy, kterou soudu předložil žalobce, má soud za zjištěné, že [ulice] bytové družstvo [anonymizováno] by bylo připraveno vykonávat správu společných prostor, společných částí předmětné nemovitosti pro společenství vlastníků v předmětném domě, které by po rozdělení domu na bytové jednotky vzniklo, avšak s návrhem této smlouvy o zajišťování správy žalovaná nesouhlasila, tak jak soudu sdělila svým přípisem ze dne [datum] a [datum]. Žalovaný [číslo] s návrhem žalobce, aby správu domu vykonávalo [ulice] bytové družstvo [anonymizováno], souhlasil. Zároveň uvedl, že on sám správu domu vykonávat nehodlá. Přípisem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] žalovaná [číslo] navrhla, aby správu domu vykonával žalobce. S tímto návrhem však žalobce nesouhlasil a žádal, aby byla správa zajištěna externím správcem.

28. Z dodatku znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného panem [celé jméno znalce] má soud za zjištěnou obvyklou cenu jednotlivých bytů v předmětné nemovitosti. Byt [číslo] ocenil částkou 2 800 000 Kč, byt [číslo] částkou 2 700 000 Kč, byt [číslo] částkou 2 950 000 Kč, byt [číslo] částkou 1 470 000 Kč, jednotku [číslo] o velikosti užitkové plochy 10,30 m² částkou 180 000 Kč (garáž), jednotku [číslo] o velikosti užitkové plochy 23,23 m² - sklepy částkou ve výši 210 000 Kč, jednotku [číslo] o velikosti užitkové plochy 15,80 m² a 14,70 m², pak jednotku [číslo] částkou 200 000 Kč a jednotku [číslo] částkou 186 000 Kč, jednotku [číslo] (nebytový prostor) užitková plocha 24,14 m² částkou ve výši 840 000 Kč. Dále pak vypracoval na základě tohoto dodatku prohlášení vlastníka, kdy budova bude rozdělena na 9 jednotek, z toho 4 bytové a 5 nebytových jednotek (č. l. 231).

29. Žalovaná se k dodatku znaleckého posudku vyjádřila svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] (č. l. 278), když namítla nesprávnost jednotlivých výměr bytů [číslo] [osobní údaje žalobce] [číslo] kdy byt [číslo] má výměru 101,84 m² a byt [číslo] má výměru 103,79 m², avšak tyto byty se nachází v domě nad sebou a jsou zcela totožné. Dále namítla nesprávné zakreslení komory [číslo] [číslo] v podkroví, namítla výhrady k ocenění jednotlivých bytových a nebytových prostor, upozornila na nesprávné ohraničení nebytových jednotek, a to dílny a prádelny. Navrhla k bytu [číslo] [číslo] přidělit sklepy (č. nebytové jednotky [číslo]), neboť u nich lze zajistit samostatné připojení elektrické energie z bytu [číslo] i z bytu [číslo]. K bytu [číslo] navrhla přičlenit dílnu ([číslo]) a prádelnu ([číslo]), když z prádelny je připojen elektrický proud do dílny a z dílny je připojen elektrický proud do prádelny, přičemž oboje je připojeno k bytu [číslo] elektrickými hodinami. Garáž ([číslo]) navrhla přičlenit k bytu [číslo]. [příjmení] [číslo] [číslo] v podkroví pak navrhla přičlenit bytu [číslo] komoru [číslo] k bytu [číslo]. Odmítla však, aby její podíl na nemovitosti o velikosti ½ byl jakýmkoli způsobem snížen. Výhrady měla k ocenění garáže, k ocenění dílny i prádelny. Dále pak uvedla, že dcera žalovaného [číslo] jí sdělila, že se v létě 2020 z bytu stěhuje, a pak tedy odpadl důvod uváděný žalovaným [číslo] pro přičlenění daného nebytového prostoru pracovny ([číslo]) k bytu [číslo].

30. Při jednání, které se konalo dne [datum] (č. l. 283) soud poukázal na nepřesnosti vypracovaného dodatku. Žalobce sdělil, že by souhlasil s řešením, že by se stal vlastníkem bytové jednotky [číslo] tedy [číslo] a nebytového prostoru [číslo]. Žalovaný [číslo] pak vyslovil souhlas, že by se stal vlastníkem bytové jednotky [číslo] nebytového prostoru [číslo]. Byl však překvapen z částky vypořádacího podílu. Žalovaná nesouhlasila s tím, aby její podíl na nemovitosti klesl pod 50 %. Žádala, aby jí byl přikázán do výlučného vlastnictví nebytový prostor [číslo]. Žalobce se pak vyjádřil k tomu, že nebytová jednotka [číslo] je s jedním vstupem, pokud by se z ní měly dělat místnosti dvě a přičleňovat je ke dvěma bytům, pak by to bylo komplikované. Žalovaná [číslo] uvedla, že sice má jeden vstup, ale uvnitř jsou tři sklepní kóje, tedy tato argumentace žalobce nemůže obstát. Žalobce uvedl, že je to 1 místnost zděná a v ní jsou tři dřevěné sklepní kóje, pokud se tyto vyndají, je to jedna normální plnohodnotná místnost. Při doplňujícím výslechu znalce [celé jméno znalce] provedeného při tomto ústním jednání, znalec sdělil, že opraví své písařské chyby v dodatku znaleckého posudku. Co se týče rozdílnosti výměry bytů 3+1, znalec uvedl, že se může stát, že třeba v jednom bytě je tlustší obvodová zeď, nicméně provedl řádné výměry a dospěl k těmto částkám. Znalec setrval na svých závěrech ohledně ocenění bytových jednotek a nebytových jednotek. Vypořádal se s tím, jakým způsobem k těmto cenám porovnávacími metodami dospěl a své závěry před soudem obhájil. Vyjadřoval se také k oceňování komory [číslo] komory [číslo]. Při tomto jednání také žalovaná [číslo] sdělila, že nainvestovala do domu určitě částku 360 000 Kč, která jí nebyla nikdy uhrazena, a to v reakci na vyjádření žalobce, že žalovaný [číslo] dům zhodnotil rekonstrukcí svého bytu.

31. Žalovaný [číslo] i žalovaná [číslo] shodně prohlásili následně při jednání dne [datum], že nepožadují vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším slova smyslu, tedy se zohledněním jejich investic do nemovitosti. Žalovaná [číslo] dále navrhovala, aby si byt [číslo] [číslo] vzal ty sklepy a ona by si vzala nebytový prostor [číslo] dále ještě prádelnu [číslo] s čímž nesouhlasil žalobce, neboť sklepy mají pouze jeden vstup. Zároveň tedy uvedla, že by se nebránila výměně garáže za prádelnu.

32. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] sdělil žalovaný [číslo] že na přidělení nebytového prostoru vedle svého bytu již netrvá a souhlasí s tím, aby tento byl přikázán do vlastnictví žalované [číslo] navrhl, aby mu byl přikázán byt 2+1 v přízemí s největší sklepní místností a jednou komorou ve 3. patře, žalobci byt 3+1 v 1. patře a jedna ze sklepních místností a žalovaná [číslo] by se stala výlučným vlastníkem ostatních bytových a nebytových prostor. Dále pak soudu předložil návrh na finanční kompenzaci při takovémto rozdělení.

33. Z výpisu z účtu [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] má soud za prokázané, že žalobce disponoval částkou 148 976,47 Kč, která by přicházela v úvahu jako částka odpovídající vypořádacímu podílu.

34. Žalobce podáním ze dne [datum] soudu sdělil, že souhlasí s návrhem žalovaného [číslo] že tomuto mu byl přikázán byt o velikosti 2+1 a největší sklepní kóje. Žalobce zdůraznil, že se stal v roce 2009 spoluvlastníkem dané nemovitosti, podílí se od té doby na všech společných opravách s příslušným dílem, pokud je k tomuto vyzván. Zároveň však žalovaná [číslo] znemožňuje žalobci užívat nemovitosti, tedy realizovat jeho vlastnické právo, byt [číslo] se nachází v havarijním stavu, který žalobce nezpůsobil, avšak je mu znemožněno danou situaci napravit.

35. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] žalobkyně navrhla další způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, aby jí zůstal nejméně podíl ve výši 50 % na dané nemovitosti.

36. Z dodatku [číslo] znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] má soud za zjištěné popisy bytových jednotek stejně tak jako nebytových jednotek v domě [adresa] na adrese [adresa žalované], včetně jejich výměr a dispozičního uspořádání v předmětné nemovitosti, zároveň pak tento dodatek obsahuje prohlášení vlastníka.

37. Při ústním jednání, které se konalo [datum], pak byly účastníky vytčeny drobné nedostatky vypracovaného dodatku [číslo] ve výměrách a v uspořádání jednotlivých komor.

38. Z místního šetření ze dne [datum] včetně fotodokumentace má soud za prokázané a osvědčené dispoziční uspořádání jednotlivých bytových a nebytových prostor v předmětném domě, jakož i společných částí domu, zejména půdního prostoru a dále pak umístění zahrady.

39. Z výpisu z účtu žalovaného [číslo] má soud za prokázané, že v období od [datum] do [datum] tento disponoval částkou ve výši 124 011,66 Kč.

40. Při jednání, které se konalo dne [datum], pak soud řešil jednotlivé náležitosti prohlášení vlastníka a jejich možnost odchýlení se od zákonných ustanovení, když soud sdělil přítomným, že je toto možno pouze po dohodě všech podílových spoluvlastníků, která mezi nimi však uzavřena nebyla.

41. Z prohlášení vlastníka vypracovaného [celé jméno znalce] doručeného zdejšímu soudu dne [datum] vzal soud za zjištěné správné výměry jednotlivých bytových a nebytových jednotek, jejich uspořádání včetně výše spoluvlastnických podílů jednotlivých podílových spoluvlastníků podle předběžně sděleného názoru soudu, jak bude toto podílové spoluvlastnictví vypořádáváno. V dodatku pak došlo k nepřesnosti spočívající v neuvedení spíží u bytu [číslo] oproti předchozímu návrhu, když při jednání, které se konalo dne [datum], a při kterém byl osobně slyšen znalec [celé jméno znalce], byly mezi účastníky shodně určeny za přítomnosti znalce výměry jednotlivých bytů a určeno jejich uspořádání včetně spíží a komor, které jsou součástí jednotlivých bytů.

42. Z vypořádání podílového spoluvlastnictví zpracovaného znalcem panem [celé jméno znalce] a doručeným zdejšímu soudu dne [datum] má pak soud za osvědčené rozdělení předmětné nemovitosti na jednotlivé bytové a nebytové prostory, jejich výměry, jejich uspořádání v domě, včetně velikosti spoluvlastnických podílů jednotlivých podílových spoluvlastníků tak, jak bylo soudem předestřeno, že bude podílové spoluvlastnictví vypořádáno, včetně prohlášení vlastníka.

43. Řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví patří mezi řízení, v nichž soud ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. není vázán žalobním návrhem účastníků a může proto rozhodnout, že zrušené spoluvlastnictví bude vypořádáno i jiným způsobem než navrhovaným (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. listopadu 1965, 5 Cz 22/65, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. 22 Cdo 559/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. 22 Cdo 559/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5353/2015, usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 174/05). Souhlas všech spoluvlastníků tak není podmínkou pro přijetí určitého způsobu vypořádání; ostatně kdyby byli schopni se na způsobu dohodnout, nevedli by o něj soudní spor.

44. Občanský zákoník stanoví nejen možné způsoby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale i závazné pořadí, v němž mohou být tyto jednotlivé způsoby vypořádání použity. Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle občanského zákoníku tak soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné (§ 1144 a násl. o. z.); není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li však věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě (§ 1147 o. z.); takto postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015).

45. Již dřívější judikatura ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle § 142 obč. zák. připouštěla s odkazem na § 5 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb. vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením společné věci na bytové jednotky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 650/2002, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. 22 Cdo 559/2004). Judikatura přitom zdůraznila, že tento způsob vypořádání nastupuje při nemožnosti reálného dělení věci, a předchází tak přikázání společné věci některému ze spoluvlastníků za náhradu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 174/05). Rovněž současná judikatura Nejvyššího soudu ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím soudu podle § 1143 a násl. o. z. připouští s odkazem na § 1165 o. z. vypořádání spoluvlastnictví transformací společné věci (budovy) na vlastnictví jednotek. Vychází z toho, že podle § 1147 o. z. je třeba dát přednost nejprve rozdělení společné věci (a to i rozdělení domu na jednotky podle § 1165 o. z.), a teprve tehdy, není-li to dobře možné, může soud přikázat věc za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4000/2015, usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 799/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2208/2015).

46. Rozhodnout o vypořádání spoluvlastnictví vznikem bytového spoluvlastnictví může soud v zásadě jen za předpokladu, že se ve společné nemovitosti nacházejí alespoň dva byty (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5764/2016).

47. Vznik vlastnictví jednotky jako části domu na základě rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví není podmíněn shodnou vůlí podílových spoluvlastníků (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 650/2002).

48. Při posuzování otázky, zda je rozdělení možné, nelze vycházet jen z technického či právního hlediska, ale je třeba přihlédnout i k jiným okolnostem z hlediska dalšího možného soužití účastníků v jednom domě. Tento postup však z povahy věci není možný tam, kde by neřešil základní problém, totiž neshody mezi podílovými spoluvlastníky (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. 22 Cdo 559/2004).

49. Samotná okolnost, že účastníci vedou soudní spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je zpravidla důsledkem toho, že vztahy mezi nimi nejsou bezproblémové; to však nemůže vyloučit možnost rozdělení domu na jednotky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3242/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008). Tedy hypotetická existence komplikací při správě a údržbě domu, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít, nemůže sama o sobě vyloučit dělení domu na jednotky.

50. V daném případě mezi podílovými spoluvlastníky v podstatě existuje pouze jeden spor a to je spor o správu společných částí budovy, resp. o to, jaké opravy společných částí je nezbytné provést a jakým způsobem budou provedeny či financovány. Předmětné soudní řízení bylo vyvoláno zejména nezbytností rekonstrukce bytu užívaného žalobcem, které dle názoru žalobce žalovaná [číslo] bránila, když tento názor žalovaná [číslo] nesdílí. Z provedeného dokazování má pak soud za prokázané, že žalovaná [číslo] kladla pro rekonstrukci bytu žalovaným různé podmínky a to zejména garanci oprav na společných částech domu, které by byly touto rekonstrukcí poškozeny, poté, co ji tyto garance žalobce přislíbil, sdělila, že žalobci s ohledem na zkušenosti z minulosti nevěří, tedy žalobci rekonstrukci předmětného bytu neodsouhlasila. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má však soud za zjištěné, že bytové jednotka, kterou by měl užívat žalobce je v podstatě neobyvatelná z důvodu jejího špatného stavu, s čímž se ztotožnil i soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce]. Žádné jiné zásadní spory mezi účastníky, nemá soud z provedeného dokazování za prokázané a proto má soud za to, že tyto neshody mezi účastníky nemohou způsoby nemožnost rozdělení domu na bytové jednotky.

51. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] na č. l. 150 vypracovaného [celé jméno znalce], jakož i z reálného a faktického užívání předmětného domu dospěl soud k závěru, že předmětná nemovitost není reálně rozdělitelná, rozdělení na bytové jednotky však reálně možné je. Znalec provedl prohlídku nemovitosti dne [datum] za přítomnosti všech účastníků (č. l. 150-153), zjistil obecnou cenu nemovitosti. Následně znalec provedl prohlídku nemovitosti dne [datum] opět za přítomnosti obou stran, zjistil výměry jednotlivých bytů a nebytových prostor v dodatku ze dne [datum] na č. l. 223, v dodatku [číslo] ze dne [datum] na č. l. 223, v upraveném dodatku [číslo] ze dne [datum] na č. l. 353, v doplňujícím prohlášení doručeném soudu dne [datum] na č. l. 432 a v konečném vypořádání spoluvlastnictví doručeném soudu dne [datum] na č. l. 482 určil společné části budovy uvedené ve výroku rozsudku, vypočetl podlahové plochy bytů a nebytových prostor, vytvořil schémata jednotlivých podlaží přiložených k tomuto rozsudku. Ve znaleckém posudku ze dne [datum] na č. l. 150 stanovil obvyklou cenu nemovitosti porovnávací metodou se sedmi srovnávanými nemovitostmi, rozpětí jejich cen se pohybovalo od 4 941 900 do 8 550 000 Kč, kdy všechny porovnávané domy byly v lepším stavu, a proto obvyklou cenu v daném případě posuzovaného pozemku určil na 6 500 000 Kč. Zároveň uvedl, že byt [číslo] o velikosti 2+1 umístěný v 1. patře vpravo je v celkově dobrém stavu s běžný standardem vnitřních ploch, byt [číslo] o velikosti 3+1 umístěný ve 2. patře je v podprůměrném stavu, byt celkově nelze užívat, byt [číslo] o velikosti 3+1 umístěný ve 3. patře je celkově v průměrném stavu, standard vnitřních ploch je nižší, vnitřní vybavení bytu je morálně zastaralé, byt [číslo] umístěný v podkroví je celkově v průměrném stavu, standard vnitřních ploch je nižší, vnitřní vybavení bytu je morálně zastaralé, nebytový prostor umístěný v 1. patře je celkově v průměrném stavu, standard vnitřních ploch je nižší, vnitřní vybavení bytu je morálně zastaralé, bez vlastního sociálního zařízení. V dodatku ze dne [datum] na č. l. 223 znalec určil aktuální obvyklou cenu pozemku a dále obvyklou cenu jednotlivých rozdělovaných bytů a nebytových prostor. Obvyklá cena bytů i nebytových prostor byla určena srovnávací metodou, znalec porovnal posuzované nemovitosti s dvanácti jinými u bytů, v rozmezí od 29 980 Kč/m2 - do 39 830 Kč/m2 užitné plochy, se sedmi u nebytových prostor a dvěma garážemi v rozmezí 9 040 Kč/m2 – 17 475 Kč/m2 užitné plochy a nebytového prostoru v prvním patře v ceně 34 795 Kč/m2 užitné plochy. Při stanovení ceny přihlédl k tomu, v jaké lokalitě jsou umístěny srovnávané byty, v jakém stavu jsou srovnávané byty a v jakém stavu je budova, když své závěry a způsob výpočtu cen jednotlivých bytů a nebytových prostor znalec srozumitelně objasnil i při své výpovědi, kdy se zároveň vypořádal se všemi připomínkami a námitkami účastníků.

52. V daném případě pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] nelze rozdělit reálně, tj. na samostatné pozemky se samostatnými stavbami, nicméně je možné rozdělit spoluvlastnické právo účastníků na vlastnické právo k bytovým jednotkám podle § 1165 o. z. Soud se tedy zabýval tím, zda toto rozdělení možné je. Rozdělením společné věci na bytové jednotky nedojde ve smyslu § 1144 odst. 1 části věty za středníkem o. z., k podstatnému snížení hodnoty nemovitosti; právě naopak obvyklá cena bytových jednotek bude ve všech třech případech vyšší, než obvyklá cena spoluvlastnických podílů účastníků, a tedy přeměnou spoluvlastnického podílu k nemovitosti na vlastnické právo k bytové jednotce dojde k navýšení majetkového stavu všech účastníků; dále v domě už fakticky existují 4 samostatné byty s vlastním sociálním zázemím atd., jeden nebytový prostor v prvním patře bez příslušenství, avšak s možností jeho dostavby v případě potřeby a dále pak 4 samostatné nebytové prostory nacházející se v přízemí domu, a proto k rozdělení spoluvlastnického práva na vlastnické právo k bytovým jednotkám může dojít bez jakýchkoli dodatečných stavebně-technických úprav, a tedy i bez vynaložení dalších nákladů. V této souvislosti je třeba zmínit, že v katastru nemovitostí zapsaným způsobem využití stavby [adresa] je rodinný dům. Podle definice obsažené v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území a totožně (odkazem) v příloze katastrální vyhlášky se rodinným domem rozumí stavba pro bydlení, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; může však mít nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní a podkroví. Naproti tomu pod bytovým domem se rozumí stavba pro bydlení, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Z toho důvodu katastrální úřad bude muset při zápisu vlastnického práva k bytovým jednotkám postupovat nejen podle § 11 odst. 2 katastrálního zákona, ale přiměřeně též podle § 28 a násl. kat. z. Příloh podle § 31 písm. a) kat. z., konkrétně souhlasu stavebního úřadu vydaného přiměřeně podle § 126 a násl. stavebního zákona však dle názoru soudu potřeba nebude z toho důvodu, že změna způsobu využití nemovitosti už byla fakticky v terénu provedena bez rozhodnutí či souhlasu stavebního úřadu. V takovém případě rozhodnutí či souhlas stavební úřad již zpětně nevydává, nevydává vlastníkovi ani potvrzení, že údaje v návrhu na zápis změny druhu pozemku nebo způsobu využití nemovitosti do katastru nemovitostí odpovídají skutečnosti. Změna údajů katastru, co do způsobu využití stavby, by měla být podle § 30 odst. 4 katastrální vyhlášky provedena na základě tohoto rozsudku. V neposlední řadě, rozdělení nebrání ani specifický charakter sporu mezi účastníky, které mají původ v podstatě ve způsobu využívání společných částí domu a pozemku a které mohou být dle názoru soudu odstraněny stanovením pravidel pro správu domu a pozemku.

53. Soud proto rozdělil spoluvlastnické právo k pozemku parc. [číslo] na vlastnické právo k bytovým jednotkám, pozemek parc. [číslo] o výměře 2511 m2, zahrada, ponechal v podílovém spoluvlastnictví tak, jak tomu bylo doposud, když vypořádání podílového spoluvlastnictví k tomuto pozemku se žádný z účastníků nedomáhal.

54. Výrok pod bodem II písm. a) - c) obsahuje náležitosti prohlášení podle § 1166 odst. 1 písm. a) a b) o. z. Na vlastníky jednotek nepřecházejí ve smyslu § 1166 odst. 1 písm. c) o. z. žádná věcná ani jiná práva, ani závady.

55. Výrok pod bodem II písm. d) obsahuje odkaz na schémata podlaží určujících polohu bytu a společných částí domu s údaji o podlahových plochách bytů obdobně, jako by tomu bylo u prohlášení podle § 1166 odst. 2 o. z.

56. Výrok pod bodem II písm. e) stanovuje osobu správce obdobně, jako by tomu mělo být u prohlášení dle § 1193 odst. 1 věty první o. z. Jelikož při vzniku jednotek žádný ze spoluvlastníků nemá při vzniku jednotek podíl na společných částech větší než poloviční, nebyla splněna podmínka stanovena v § 1193 odst. 2 věty první o. z. pro ustanovení konkrétního správce. V podání ze dne [datum] na č. l. 214 navrhla žalovaná [číslo] ustanovit osobou správce žalobce. Žalovaný [číslo] k tomuto návrhu nemel výhrady. Žalobce uvedl, že dle jeho názoru nejlepším řešením je ustanovit správcem třetí osobu, odborně způsobilou pro výkon této činnosti, do budoucna sebe jako správce společných částí nevyloučil. K návrhu soud nemá výhrady, když zároveň soud v pravidlech pro správu domu uvedl, že je správce oprávněn uzavřít smlouvu se třetí osobou o zajišťování některých činností správy po předchozím projednání s ostatními spoluvlastníky. Závěr ustanovit správcem právě žalobce je dle názoru soudu odůvodněn i tím, že je to právě žalobce, který chce provádět rekonstrukci svého bytu, kterou zasáhne i do společných částí domu, je osobou, která se v rámci řízení vyjadřovala k nutnosti provedení oprav a úprav domu, a žalovaná [číslo] která má k těmto úpravám a opravám nejvíce výhrad jeho osobu jako správce sama navrhla a žalovaný [číslo] neměl k jeho ustanovení výhrad.

57. Výrok pod bodem II písm. f) stanovuje pravidla pro správu domu a užívání společných částí, jak to vyžaduje § 1191 odst. 1 části věty před středníkem o. z. Soud všechna zákonná pravidla do svého výroku neopisoval, tyto se však přesto použijí na situace, na které pravidla pro správu domu a užívání společných částí nepamatují. V otázkách, v nichž soud přenechal právní úpravu poměrů mezi účastníky dispozitivním pravidlům, je tomu tak proto, že nepovažoval za potřebné se od nich odchylovat. Jedná se zejména o § 1191 a násl. o. z. týkající se rozhodování v záležitostech správy domu a pozemku, svolání vlastníků a stanovení kvora pro přijetí rozhodnutí vlastníků jednotek, aktivní a pasivní solidaritou z právních jednání správce (§ 1192 o. z.). Pro rozhodování účastníků ve věcech správy se dále přiměřeně použijí ustanovení o shromáždění podle § 1206 o. z. a násl. Na správce bude dopadat též povinnost stanovena v § 1220 odst. 1 části věty před středníkem o. z. a též povinnost vést seznam vlastníků jednotek a osob, kterým vlastník přenechal byt k užívání dle § 1171 odst. 1 o. z. Práva a povinnosti vlastníka jednotky se budou podpůrně řídit úpravou stanovenou v § 1175 a násl. o. z. až po § 1184 o. z. stanovující možnost nařídit prodej jednotky toho vlastníka, který i přes písemnou výstrahu správce porušuje své povinnosti způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím výkon práv ostatních vlastníků jednotek.

58. Právní jednání správce jednajícího jménem a na účet všech spoluvlastníků je řešeno jako přímé zastoupení s podpůrným použitím zákonných pravidel, kterými se řídí příkazní smlouva. Na správce je tak kladen požadavek zejména poctivého a pečlivého jednání (§ 2432 odst. 1 o. z.) a povinnost k přenechání veškerého užitku z obstarané záležitosti (§ 2432 odst. 2 o. z.) a povinnost upozornit na nesprávné pokyny spoluvlastníků podle § 2433 o. z., atd. Flexibilitu jednání správce ve vztahu k bagatelním nutným opravám a jeho činnosti v souvislosti s havárií, nebo nutnou opravou, zajišťují pravidla omezující částkou 10 000 Kč á oprava a 50 000 Kč souhrn oprav ročně. Podle názoru soudu je vhodné, aby byla výslovně stanovena hranice hodnoty opravy, o níž je správce oprávněn rozhodnout samostatně, aniž by si v jednotlivých případech vyžadoval souhlas spoluvlastníků a to i s ohledem na spory účastníků týkající se převážně správy společných částí domu, jejich oprav a úprav. Pokud jde o domovní řád, považuje soud za vhodnou možnost přijetí domovního řádu zakotvit v pravidlech. Kvůli ochraně menšinového spoluvlastníka se k přijetí domovního řádu vyžaduje dvoutřetinová většina hlasů. Byť s ohledem na aktuální stav vztahů mezi účastníky nelze přijetí domovního řádu předpokládat, je třeba vzít v úvahu, že pravidla pro správu domu a pozemku mohou platit řadu let, a to i po možných změnách vlastníků i jednotlivých bytových jednotek.

59. Na charakter sporu mezi účastníky dále reagují pravidla pro spoluvlastníky, resp. vlastníky bytové jednotky, v podobě povinnosti dodržovat klid, pořádek a čistotu ve společných částech, vyvarovat se jednání, které by bránilo výkonu práv ostatních spoluvlastníků, Pravidla dále zakazují obtěžovat ostatní vlastníky bytových jednotek a jelikož byty všech účastníků, zejména byt žalobce, není doposud rekonstruován, je povoleno provádět stavební práce po oznámení ostatním spoluvlastníkům a správci a pouze v pracovních dnech ve vymezené době.

60. Pokud jde o obavy a ochranu účastníků, zejména žalované [číslo] ohledně vyúčtování jednotlivých plateb, stanoví pravidla povinnost správce předložit návrh rozpočtu nákladů na správu domu a pozemku s případným plánem oprav, modernizací a rekonstrukcí tak, aby jej vlastníci bytových projednali a schválili a s dostatečným časovým předstihem byli informováni o jeho postupu. Vlastníci bytových jednotek jsou povinni přispívat na správu domu a pozemku, tedy platit příspěvky formou měsíčních záloh, jejich výši a splatnost si určí spoluvlastníci většinou hlasů poté, co projednají rozpočet nákladů případně plán oprav a budou umět výši těchto nákladů odhadnout. Kvalifikovanou většinou lze potom rozhodnout o platbě mimořádného příspěvku mimo pravidelné měsíční platby; vyšší kvorum je stanoveno k ochraně menšinových spoluvlastníků. Obdobná úprava platí i pro výběr záloh na služby spojených s užíváním bytu. O jejich výši a splatnosti rovněž rozhodují spoluvlastníci. Výši záloh musí stanovit přiměřeně předpokládaným nákladům a s přihlédnutím ke skutečným nákladům předcházejícího zúčtovacího období. Vyúčtování záloh se řídí zákonem č. 67/2013 Sb. o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů; některá pravidla jsou v pravidlech uvedena výslovně, zejména povinnost provést vyúčtování nejpozději do 4 měsíců následujícího kalendářního roku a splatnost přeplatků či nedoplatků do 3 měsíců od doručení vyúčtování.

61. Jelikož spory mezi účastníky mají svůj původ v absenci pravidel pro užívání společných prostor a hrazení nákladů spojených s jejich opravami a údržbou, kdy účastníci se na nich nejsou schopni dohodnout kvůli 50 % podílu žalované [číslo] lze podle názoru soudu mít za to, že stanovení těchto pravidel přispěje ke zmírnění napětí mezi účastníky.

62. Přikázání bytových jednotek do vlastnictví jednotlivých účastníků respektuje stávající stav užívání, kdy mezi účastníky nejsou spory o to, kdo by měl vlastnit kterou bytovou jednotku. Při přikázání nebytových jednotek do vlastnictví jednotlivých spoluvlastníků pak soud zohlednil, že se v domě nachází celkem 4 nebytové prostory a to sklepy, prádelna, dílna a garáž, když ve snaze co nejvíce vyhovět všem požadavkům spoluvlastníků přikázal žalobci spolu s bytovou jednotkou [číslo] nebytovou jednotku [číslo] o výměře 10,30 m2 – garáž, žalovanému [číslo] spolu s bytovou jednotkou [číslo] nebytovou jednotku [číslo] tedy sklepy, o největší podlahové ploše 23,23 m2 tak, aby byl co nejvíce zachován podíl žalovaného ve vztahu k celku na vypořádávaných nemovitostech, když tento nebytový prostor je prostorem s jedním vstupem a za situace, kdy se v domě nachází 4 téměř shodné nebytové prostory má soud zato, že návrh žalované [číslo] tento nebytový prostor byl přikázán žalobci a žalovanému [číslo] společně není na místě, vedl by pouze k neadekvátnímu zmenšení stávajícího podílu jednoho z těchto spoluvlastníků na úkor požadavku žalované [číslo] která požadovala podíl větší než 50 % ve vztahu k celku s odůvodněním, že nechce být ostatními spoluvlastníky přehlasována. Zbývající bytové jednotky [číslo] nebytová jednotka [číslo] o výměře 15,80 m2 dílna, a [číslo] o výměře 14,70 m2 – prádelna, a [číslo] o výměře 25,82 m2 (nebytový prostor [číslo]) byly přikázány do výlučného vlastnictví žalované [číslo] nebytové prostory pak dle jejího požadavku, včetně nebytového prostoru [číslo] který požadoval původně žalovaný [číslo]. Bytové jednotky pak soud přikázal jednotlivým spoluvlastníkům dle jejich reálného užívání, pokud pak žalovaná [číslo] požadovala výměnu svého bytu o velikosti 3+1 ve 3. patře za byt buď užívaný žalovaným [číslo] v 1. patře, nebo za byt užívaný žalobcem ve 2. patře a tuto potřebu odůvodňoval svým zdravotním stavem, má soud za to, že tento požadavek není důvodný. Zdravotní stav žalované [číslo] odpovídá jejímu věku, žalovaná není v pohybu omezena, což má soud za zjištěné jednak z lékařských zpráv a jednak z osobního poznání žalované [číslo]. Soud rovněž poukazuje na skutečnost, že žalované [číslo] byl do výlučného vlastnictví přikázán nebytový prostor [číslo] nacházející se v 1. patře, který žalovaná [číslo] požadovala s odůvodněním, že tento by bylo možné po drobných stavebních úpravách užívat jako byt, což znalec rovněž potvrdil. Soud se snažil při přikazování jednotlivých bytových a nebytových jednotek do výlučného vlastnictví spoluvlastníků co nejméně zasáhnout do velikosti stávajících podílů, když žalované [číslo] náležel podíl o velikosti ½ ve vztahu k celku a žalobci a žalovanému [číslo] podíl o velikosti ¼ ve vztahu k celku každému z nich. Po přikázání dle rozhodnutí soudu pak žalované [číslo] náleží podíl o velikosti [číslo] (odpovídající 49,38 %) ve vztahu k celku, žalobci podíl o velikosti [číslo] (ve výši 26,81 %) ve vztahu k celku a žalovanému [číslo] podíl o velikosti [číslo] (ve výši 23,81 %) ve vztahu k celku. Soud má za to, že dané uspořádání pomůže vyřešit dlouhotrvající spory spoluvlastníků ohledně úprav a oprav celé nemovitosti, kdy z dlouhodobého hlediska má soud za to, že je rozumnější takové uspořádání, kdy žádný ze spoluvlastníků sám nevlastní podíl o velikosti 50% ani nadpoloviční většinu a o případných změnách budou tak moci rozhodovat dva ze tří spoluvlastníků a to i s ohledem na charakter sporu mezi účastníky týkající se zejména nutnosti provedení oprav a úprav společných částí domu za situace, kdy dům se nachází v neuspokojivém stavu, vykazující nezbytnost provedení rekonstrukce a žalovaná [číslo] doposud držící 50 % podíl na domě tento názor nesdílí.

63. Součet obvyklých cen bytových a nebytových jednotek činí spolu 11 536 000 Kč. Do vlastnictví žalované [číslo] jsou přikázány jednotky v ceně 2 950 000 Kč (byt [číslo]), v ceně 1 470 000 Kč (byt [číslo]), v ceně 840 000 Kč nebytový prostor [číslo] v 1. patře, v ceně 186 000 Kč (jednotka [číslo] prádelna) a v ceně 200 000 Kč (jednotka [číslo] dílna). Žalobci připadne bytová jednotka za 2 700 000 Kč (byt [číslo]) a v ceně 180 000 Kč (nebytová jednotka [číslo] garáž) a žalovanému [číslo] bytová jednotka za 2 800 000 Kč (byt [číslo]) a v ceně 210 000 Kč (jednotka [číslo] sklep) Kč. Z ceny 11 536 000 Kč by - protože žalovaná [číslo] má podíl o jedné polovině - připadala na žalovanou č. částka 5 768 000 Kč. Žalované [číslo] připadnou byty a nebytové prostory za 5 646 000 Kč, proto bude vypořádáním zkrácena o částku 122 000 Kč. Žalobce a žalovaný [číslo] jsou čtvrtinovými spoluvlastníky nemovitosti, proto z ceny 11 536 000 Kč na ně připadá částka 2 884 000 Kč, žalobce dostává bytovou a nebytovou jednotku v ceně 2 880 000 Kč, proto bude vypořádáním zkrácen o částku 4 000 Kč, žalovaný [číslo] dostává bytovou a nebytovou jednotku v ceně 3 010 000Kč, proto bude vypořádáním obohacen o částku 126 000, která odpovídá vypořádacím podílům žalobce a žalované [číslo] (4 000 Kč + 122 000 Kč = 126 000 Kč). Žalobce a žalovaná [číslo] mají proto podle § [číslo] odst. 2 právo na vyrovnání tohoto rozdílu v penězích. Zároveň pak v řízení bylo prokázáno a to výpisem z účtu žalovaného [číslo] že žalovaný [číslo] je solventní k vyplacení vypořádacích podílů žalobci a žalované [číslo] K tomu lze doplnit, že hledisko solventnosti představuje jak samotnou podmínku pro přikázání věci některému ze spoluvlastníků, tak jednu z okolností, k nimž je nutno při vypořádání přihlížet při posouzení, komu má být věc přikázána. Smyslem požadavku solventnosti je zajistit, aby každý ze spoluvlastníků obdržel majetkovou hodnotu odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu a zamezilo se tomu, aby některý ze spoluvlastníků bylo odejmuto vlastnické právo k nemovitosti oproti získání nedobytné pohledávky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1305/2007).

64. Výrok VIII. o náhradě nákladů řízení soud je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na charakter sporu, kdy soud projednává rovné vlastnické právo všech účastníků, všichni účastníci mají ve sporu rovné postavení žalobců i žalovaných, předem nemohou předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, kdy každý z návrhů každého ze spoluvlastníka měl rozumný základ, jakož i s ohledem na nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 572/19, s jeho kritikou v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 186/20, zejména pak s ohledem na následný nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 262/20, kdy soud návrhu na zrušení podílového spoluvlastnictví vyhověl a následně zrušené spoluvlastnictví vypořádal, když nebyl vázán návrhem účastníků, chování žalované [číslo] nehodnotí jako vyloženě obstrukční, dospěl soud k závěru, že na místě rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

65. Výrok IX. a X. je odůvodněn ust. § 148 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byla usnesením soudu ze dne 27. 9. 2018 pod č. j. [číslo jednací] přiznána odměna znalci 4 900 Kč, která byla vyplacena dne [datum], usnesením soudu ze dne 22. 5. 2020 pod č. j. [číslo jednací] byla znalci přiznána odměna ve výši 6 100 Kč, která byla vyplacena dne [datum] Celkem tak náklady státu představují částku 11 000 Kč. S ohledem na charakter a výsledek daného sporu, nesou tyto náklady všichni účastníci společně a nerozdílně, podíl., každého z nich pak představuje částku 3 667 Kč. Jelikož žalobce svoji povinnost již splnil a to úhradou částky 4 000 Kč zaplacené jako zálohu na provedení znaleckého posudku, zbývá doplatit částka 7 334 Kč, kterou soud uložil k zaplacení společně žalovanému [číslo] žalované [číslo]. Jelikož žalobce zaplatil na záloze na vypracování znaleckého posudku dne [datum] částku 4 000 Kč, rozhodl soud o vrácení poměrné částky ve výši 333 Kč tak, jak je pod výrokem X tohoto rozsudku uvedeno.