31 C 5/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 875 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 795 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 795 Kč od 20.1.2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 29. 10. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 875 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 034,08 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 875 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovaným dne 10. 1. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se pak zavázal půjčenou částku spolu s poplatkem ve výši 3 200 uhradit právnímu předchůdci žalobkyně v hotovosti ve 40 týdenních (sedmidenních) splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 10. 2007. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradil, když poslední splátku uhradil dne 22. 1. 2007. Žalovaný tím porušil své závazky ze smlouvy. Ke dni 30. 7. 2007 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 4 875 Kč a souhrnný poplatek částku 3 120 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy ke dni postoupení uhradil celkem částku 205 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností ke dni 5. 1. 2021 postoupila na žalobkyni, když žalovaný byl o postoupení pohledávek písemně vyrozuměn. Žalobkyně požaduje po žalovaném k zaplacení dlužnou jistinu ve výši 4 875 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 034,08 Kč, když se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 4 875 Kč od 30. 1. 2007 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku ani přes písemnou upomínku žalobkyně neuhradil.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., jeho souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval.

5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 10. 1. 2007, když na základě této smlouvy půjčila tato společnost žalovanému částku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 3 200 Kč, tedy celkem částku 8 200 Kč v pravidelných 40 týdenních splátkách ve výši 205 Kč, když poslední splátka byla splatná dne 17. 10. 2007. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce. RPSN činila v daném případě 294,1 %. Z výzvy ze dne 29. 7. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň jej vyzval k úhradě dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil.

6. Podle § 657 zákona č. 401964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 451 odst. 1, 2 zákona č. 40/196 4Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, když mezi účastníky měly být uzavřeny smlouvy o půjčce dle ust. § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. Žalovanému byla na základě smlouvy o půjčce ze dne 10. 1. 2007 poskytnuta peněžitá částka ve výši 5 000 Kč, když vedle této částky se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku 3 200 Kč, označovanou souborně jako poplatek, celkem tedy částku 8 200 Kč, a to ve lhůtě do 17. 10. 2007 Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený poplatek nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN, která byla pro tuto půjčku vyjádřena ve výši 206,8 %, ale také při přepočtu v úrokové sazbě ročně. Soud v tomto odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16.8.2018 pod č.j. 25 Co 145/2018, dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Je však evidentní, že žalovaný si půjčil finanční prostředky 5 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě uhradil z této částky 205 Kč, zbývá tedy doplatit 4 795 Kč. Jelikož nárok žalobkyně je nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, když veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné, soud žalobě vyhověl pouze z části a to ve výši 4 795 Kč. Jelikož se pak žalovaný se zaplacením těchto částek dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je přiznána v zákonné sazbě ode dne 20.1.2021, tedy ode dne následujícího po uplynutí lhůty ve výzvě k zaplacení dlužné částky ze dne 6.1.2021 do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, byť žalovaný byl ve věci úspěšnější, avšak z obsahu spisu nemá soud za prokázané, že by žalovanému náklady řízení vznikly.

10. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.