31 C 74/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobce: Anonymizováno Plzeň zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 575 461,77 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 575 461,77 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 575 461,77 Kč od 31. 10. 2019 do zaplacení, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 253 398,40Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to ve lhůtě do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 3. 2022 uplatnil žalobce po žalované nárok na zaplacení peněžitého plnění ve výši 575 461,77 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku z titulu nároku na náhradu škody způsobené žalobci žalovanou jako advokátkou v souvislosti s poskytováním právních služeb. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č. p. 620, objekt k bydlení v k. ú. , adresa, , část obce , adresa, , obec , adresa, , když od 1. 6. 2012 do 22. 6. 2014 činil spoluvlastnický podíl žalobce k uvedené nemovitosti 6/9 a v období od 23. 6. 2014 do 14. 1. 2016 činil 27/36. ( dále také dům). Vzhledem k tomu, že dům v rozsahu jeho nebytových prostor byl užíván jiným spoluvlastníkem a to společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , v rámci její podnikatelské činnosti a žalobce byl tak vyloučen z užívání těchto nebytových prostor domu, uplatňoval žalobce vůči dlužníkovi ( společností , právnická osoba, ) jako spoluvlastníkovi domu přinejmenším od 1. 9. 2006 nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které uvedený spoludlužník nabyl na úkor žalobce užíváním domu nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalovaná po převzetí právního zastoupení 25. 8. 2008 uplatňovala za žalobce opakovaně v jeho právním zastoupení nárok žalobce na vydání tohoto bezdůvodného obohacení vždy po jednotlivých obdobích a to od 1. 9. 2006 do 30. 6. 2008 v řízení pod sp. zn. , spisová značka, , od 1. 7. 2008 do 30. 6. 2010 v řízení pod sp. zn. , spisová značka, a od 1. 7. 2010 do 31. 5. 2012 v řízení pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaná v rámci právního zastoupení v souvislosti se správou této právní věci uplatňovala nárok žalobce v pravidelných intervalech žalobami tak, aby nedocházelo k promlčení bezdůvodného obohacení. Žalovaná tak měla uplatnit řádně a včas i nárok žalobce za období od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016, což se však nestalo a tento nárok byl uplatněn pozdě, když žaloba byla podána až dne 15. 1. 2019, tedy po uplynutí zákonné promlčecí doby nároku na zaplacení bezdůvodného obohacení (dva roky po do 31. 12. 2013 tři roky po 1. 1. 2014), přičemž dlužník se promlčení dovolal v rámci soudního řízení před Okresním soudem , adresa, – město v řízení pod sp. zn. , spisová značka, a to podáním doručeným soudu dne 12. 3. 2019. V návaznosti na důvodné uplatnění námitky promlčení nezbylo žalobci nic jiného než vzít žalobu z 15. 1. 2019 v rozsahu nároku za období od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016 zpět a to částečným zpětvzetím, když žalobou bylo uplatněno i období od 15. 1. 2016 do 31. 12. 2018. Žaloba byla vzata zpět částečně dne 2. 3. 2021 a to co do částky 913 826,09 Kč, usnesením ze dne 17. 3. 2021 pod č. j. , spisová značka, bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno. Pozdním podáním žaloby tak žalovaná způsobila žalobci škodu ve výši 575 461,77 Kč odpovídající nároku žalobce vůči dlužníkovi, když až po uplynutí promlčecí doby a uplatnění námitky promlčení dlužníkem se stala uvedená pohledávka žalobce soudně nevymahatelnou. Žalobce uvedl, že předmětem právního vztahu mezi žalobcem jako klientem a žalovanou jako jeho advokátkou bylo poskytování právních služeb přinejmenším od 25.8.2008 do 30.6.2020 ve vztahu k nárokům na vydání bezdůvodného obohacení dlužníka na úkor žalobce z nadužívání předmětného domu. S ohledem na povahu nároku žalobce, který vznikal průběžně, navrhla sama žalovaná Radě města Plzně v dopise ze dne 25.6.2010 schválit usnesení obecně tak, aby byly podávány žaloby tak, aby nedošlo k promlčení nároku, nikoliv pro konkrétní částky.“ Na základě návrhu žalované bylo dne 28.6.2010 přijato Radou městě Plzně usnesení č. , hodnota, , v němž byla vzata na vědomí potřeba soudně vymáhat dále specifikované bezdůvodné obohacení plynoucí z užívání nebytových prostor v domě , adresa, tak, aby nedošlo k jeho promlčení a v němž zároveň bylo schváleno soudní vymáhání bezdůvodného obohacení získaného dlužníkem. O vydání tohoto usnesení byla žalovaná vyrozuměna e-mailem ze dne 14.7.2010. Žalovaná oznámila žalobci dne 6.12.2018 své pochybení spočívající v tom, že nepodala žalobu, ačkoliv tak měla učinit s odůvodněním, že tato nebyla podána z důvodů technického a organizačního pochybení kanceláře žalované a že je žalovaná připravena danou záležitost řešit přes svoji pojišťovnu a se žalobcem dohodou, což se však nestalo a žalovaná přes předžalobní výzvu ze dne 9.2.2022 neuhradila ničeho., právnická osoba, výši uplatněné škody ve výši částky odpovídající nadužívání domu v období od 1.6.2012 do 14.1.2016 žalobce uvedl, že od 1.6.2012 do 22.6.2014 činil podíl žalobce na předmětném domě 6/9 a od 23.6.2014 do 14.1.2016 činil podíl 27/36. Od 1.6.2012 do 14.1.2016 jsou pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobce vůči dlužníkovi podstatné spoluvlastnické podíly k domu, které se v posuzovaném období nezměnily a to 1/36 , jméno FO, , 1/36 , jméno FO, , 1/36 , jméno FO, a 1/36 dlužník, tj. spol. , právnická osoba, , když dlužník ( společnost , právnická osoba, , ) jedná ve shodě s těmito spoluvlastníky, což znamená, že dlužníkovi jakožto osobě jednající s uvedenými spoluvlastníky ve shodě náleží právo užívat dům v rozsahu podílu o velikosti 4/36, resp. 1/9. Jelikož mezi žalobcem a dlužníkem byla vedena řada soudních řízení, nechal si sám dlužník od společnosti , právnická osoba, vypracovat pro stanovení obvyklého nájemného jednotlivých prostor domu v období od 2004 do 2014 znalecký posudek č. , hodnota, -27/2014 a z tohoto posudku vycházel žalobce. Podle znaleckého posudku dlužník využívá nebytové prostory o celkové výměře 163,46 m2, kterou sdělil sám dlužník, v prostorách umístěných v 1. NP a 1. PP (obchod o výměře 71,81 m2, kancelář o výměře 5,14 m2, sklad o výměře 72,23 m2, předsíň o výměře 13,20 m2 a WC o výměře 1,08 m2). K prostorám bytů v 2. NP a 3. NP o celkové výměře 350,8 m2 měl výhradní přístup žalobce. V domě se nacházejí dále společné prostory chodeb a schodišť v 1. až 4. NP a půda, vše o celkové výměře 308,3 m2, k nimž měli přístup všichni spoluvlastníci. Znaleckým posudkem společnosti , právnická osoba, z roku 2014 byla určena výše obvyklého nájemného nebytového prostoru ve výši 1.602,81 Kč za 1 m2 ročně pro rok 2012, ve výši 1.655,37 Kč za 1 m2 ročně pro rok 2013 a ve výši 1.678,87 Kč za 1 m2 ročně pro rok 2014. Žalobce uplatnil obvyklé nájemné dle tohoto posudku, když obvyklé nájemné za pronájem nebytových prostor představuje za rok 2012 (tj. část daného roku od 1.6.2012 do 31.12.2012) 152 831Kč ( podíl žalobce 6/9 – 101 887,33 Kč) , za rok 2013 částku 270 586 Kč ( podíl žalobce 6/9 – 180 390,67 Kč), za rok 2014 částku 274 428 Kč (podíl žalobce 6/9 – za období o 1.1.2014 do 22.6.2014 – částku 85 987,44 Kč, za období od 23.6.2014 do 31.12.2014 podíl žalobce 27/36 - částku 109 085,13 Kč), rok 2015 částku 274 428Kč ( podíl žalobce 27/36 – částku 205 821 Kč) a za rok 2016 (tj. část daného roku od 1.1.2016 do 14.1.2016) částku 10 497 Kč ( podíl žalobce 27/36 – částku 7 872,75 Kč. Obvyklé nájemné za pronájem bytů představuje za rok 2012 (tj. část daného roku od 1.6.2012 do 31.12.2012) částku 168 070 Kč, za rok 2013 částku 288 120 Kč, za rok 2014 částku 288 120 Kč, za rok 2015 částku 288 120 Kč a za rok 2016 (tj. část daného roku od 1.1.2016 do 14.1.2016) částku 11 021 Kč. Celkem poměrná část obvyklého nájemného za pronájem nebytových prostor v posuzovaném období od 1.6.2012 do 14.1.2016 vypočtená podle podílu žalobce činí 691 044,32 Kč.

3. Podle velikosti podílu dlužníka a osob jednajících s ním ve shodě na domě ve výši 1/9 by dlužníkovi a osobám jednajícím s ním ve shodě náležela za užívání celých bytových prostor nájemné za rok 2012 (tj. část daného roku od 1.6.2012 do 31.12.2012) částka 18 674,44 Kč , za rok 2013 částka 32 013,33 Kč, za rok 2014 částka 32 013,33 Kč, za rok 2015 částka 32 013,33 Kč, za rok 2016 (tj. část daného roku od 1.1.2016 do 14.1.2016) částka 1 224,56 Kč. Celkem poměrná část obvyklého nájemného za pronájem bytů v posuzovaném období od 1.6.2012 do 14.1.2016 vypočtená podle podílu dlužníka a osob jednajících s ním ve shodě činí 115.582,55 Kč. Při vzájemném započtení nároků žalobce (691.044,32 Kč) a dlužníka (115.582,55 Kč) na obvyklé nájemné za užívání nebytových a bytových prostor domu v období od 1.6.2012 do 14.1.2016 by činil nárok žalobce vůči dlužníkovi na zaplacení bezdůvodného obohacení částku ve výši 575 461,77 Kč.

4. Žalobce v rámci vyčíslení a uplatnění nároku na náhradu škody vůči žalované neuplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči dlužníkovi ve výši 3 708 Kč odpovídající náhradě za správu domu, ačkoliv tento nárok žalobce původně v žalobě ze dne 14.1.2019 vypracované a podané žalovanou uplatňoval.

5. Společně s jistinou nároku na náhradu škody žalobce uplatňuje touto žalobou i nárok na příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení počínaje ode dne 31.10.2019. Počátek běhu zákonného úroku z prodlení byl stanoven na základě výzvy žalobce ze dne 15.10.2019 k zaplacení náhrady škody, která byla doručena žalované do její datové schránky dne 25.10.2019.

6. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nejsou splněny podmínky pro vznik nároku žalobce na náhradu škody, není prokázáno, že by došlo k porušení povinnosti žalované, není dána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou. Uvedla, že uplatňuje všechny námitky, které měl dlužník v probíhajících řízeních. Pokud je tvrzeno, že dne 25. 8. 2008 převzala žalovaná zastoupení žalobce, pak ve spise není předložena plná moc. Není doložena ani žádná smlouva o poskytování právní služby z téhož dne. Pokud je tvrzeno, že 28. 6. 2010 bylo přijato usnesení Rady města Plzně k podávání jednotlivých žalob, kdy tedy bylo toto usnesení přijato v roce 2010, pak by znamenalo, že plná moc ze dne 25. 8. 2008 tomuto usnesení předcházela. Žalovaná rovněž zpochybnila, že by obdržela email ze dne 14. 7. 2010. Dále žalovaná zpochybnila velikost spoluvlastnických podílů žalobce na předmětné nemovitosti od 23. 6. 2014. Zpochybnila závěr znaleckého posudku , právnická osoba, , že by dlužník tedy společnost , právnická osoba, užívala prostory o výměře 163,46 m², zpochybnila výměru nebytových i bytových prostor užívaných žalobcem a žalovanou. Učinila spornou rovněž výši nájemného stanovenou znaleckým posudkem společnosti , právnická osoba, Poukázala na špatný stav daných nemovitostí.

7. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 3. 1. 2023 žalobce setrval na svých nárocích a dále upřesnil, že žalovaná převzala právní zastupování již od 25. 8. 2008 pro uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 9. 2006 do 30. 6. 2008, nicméně v tomto řízení je podstatné, že převzala právní zastupování žalobce a poskytovat právní služby jako advokátka, a to dne 30. 6. 2010 v rozsahu plné moci ze dne 30. 6. 2010, kdy byla zmocněna touto plnou mocí k podávání chronologicky a v pravidelných intervalech opakujících se uplatnění nároků tak, aby nedošlo k promlčení.

8. Z vyjádření žalované, které bylo soudu doručeno dne 3. 1. 2023, žalovaná opětovně uvedla, že nárok neuznává. Je-li tvrzeno, že převzala zastoupení plnou mocí ze dne 25. 8. 2008, pak uvedla, že plná moc pouze deklaruje uzavřený vztah, deklaruje existenci právního vztahu. Neznamená však uzavření smlouvy o poskytování právních služeb. Setrvala na tom, že jí není nic známo o emailu ze dne 14. 7. 2010. Poukázala také na to, že nebyla jediným právním zástupcem žalobce. Namítla, že žalovaný neprokázal, že by žalovanou k podání žaloby za období od 1. 6. 2012 zavázal. Poukázala na skutečnost, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování právní pomoci ze dne 26. 7. 2010 pro podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 7. 2008 do 30. 6. 2010 v částce 438 627 Kč, dále mandátní smlouva o poskytování právních služeb č. 2012/003240 dne 7. 8. 2012 do 31. 5. 2012 v částce 434 838 Kč, dále mandátní smlouvu o poskytování právních služeb č. 2013/001719 ze dne 3. 5. 2013, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna a zavázala se poskytnout žalobci právní služby při podání ústavní stížnosti. Dále smlouva o poskytování právních služeb ze dne 6. 3. 2014, kdy měla být uplatněno bezdůvodné obohacení za nadužívání za období od 1. 9. 2006 do 31. 5. 2012 v částce 1 247 207,60 Kč, když v tomto řízení byly k projednání spojeny tři věci, a to vedené pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, a dále smlouva o poskytování právních služeb ze dne 21. 12. 2018, kde se žalovaná zavázala uplatnit žalobu za nadužívání za období od 1. 6. 2012 do 31. 12. 2018. Poukázala na skutečnost, že byť smlouva byla uzavřena 21. 12. 2018, žaloba byla podána dne 15.1.2019 dle čl. 3.1. předmětné smlouvy, tedy neporušila žádnou sjednanou povinnost.

9. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

10. Z nesporných tvrzení účastníků má soud z prokázané, že žalovaná zastupovala žalobce v řízení o vydání bezdůvodného obohacení po dlužníkovi za období od 1. 9. 2006 do 30. 6. 2007 (sp. zn. , spisová značka, ) za období od 1. 7. 2008 do 30. 6. 2010 (sp. zn. , spisová značka, ) a dále v období od 1. 7. 2010 do 31. 5. 2012 (sp. zn. , spisová značka, ). Mezi účastníky bylo rovněž nesporné datum uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání od 1.6.2012 do 31.12.2018 dne 15. 1. 2019, vznesení námitky promlčení ze strany dlužníka, a to dne 12. 3. 2019, zpětvzetí žaloby na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016, usnesení o zastavení řízení v tomto rozsahu, když nadále bylo v řízení pod sp.zn. , spisová značka, uplatňováno vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání za období od 15. 1. 2016 do 31. 12. 2018.

11. Pokud žalovaná namítala nesprávnost velikostí spoluvlastnických podílů, pak z výpisu z katastru nemovitostí k datu 14. 1. 2016 (č. l. 9) a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 14. 1. 2016 (č. l. 10) má soud za prokázané, že žalobce byl od 1. 6. 2012 do 22. 6. 2014 vlastníkem podílu o velikosti 6/9 ve vztahu k celku a od 23. 6. 2014 do 14. 1. 2016 podílu o velikosti 27/36 ve vztahu k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č. p. 620, objekt k bydlení, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, zapsaného u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, – město na LV , Anonymizováno, , když k navýšení podílu žalobce došlo na základě částečného vyřešení duplicity spoluvlastnických podílů ve výši 1/12 po , jméno FO, , zapsaného ve prospěch ČR, když tento stav byl vyřešen souhlasným prohlášením ( č.l. 61) žalobce a ČR ze dne 12. 6. 2014, na jehož základě bylo prohlášeno, že vlastníkem tohoto spoluvlastnického podílu o velikosti 1/12 je žalobce. Na základě tohoto prohlášení pak byl proveden vklad vlastnického práva, a to dne 16. 7. 2014 s účinky ke dni 23. 6. 2014 a po navýšení podílu o 1/12 tak činí podíl žalobce od 23. 6. 2014 27/36. Dalšími podílovými spoluvlastníky po celou dobu od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016 jsou pan , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a dlužník, tedy společnost , právnická osoba, , a to každý vlastník podílu o velikosti 1/36 ve vztahu k celku, když tito spoluvlastníci jednají ve shodě a ve shodě jim pak náleží právo užívat dům v rozsahu 4/36, tedy 1/9.

12. Z žaloby ze dne 14. 1. 2019 podané u zdejšího soudu v řízení o zaplacení 1 546 251 Kč (č. l. 13) má soud za prokázané, že žalobce zastoupen žalovanou uplatnil proti dlužníku (společnosti , právnická osoba, ) nárok na vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání nemovitosti tak, jak je popsáno v žalobě, a to za období od 1. 6. 2012 do 31. 12. 2018. Z vyjádření žalované společnosti doručeném soudu dne 12.3.2019 ( č.l. 18 v řízení , spisová značka, ) má soud za prokázané, že tato společnost namítla promlčení nároku na vydání bezdůvodné obohacení za období od 1.6.2012 do 14.1.2016. Z částečného zpětvzetí žaloby ze dne 2. 3. 2021 ( č.l. 21) má pak soud za prokázané, že žalobce v tomto řízení pod sp. zn. , spisová značka, vzal žalobu částečně zpět, a to z důvodu vznesené námitky promlčení v rozsahu částky 819 771,55 Kč odpovídající výši náhrady požadované za období od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 17. 3. 2021 pod č. j. , spisová značka, má soud za prokázané, že řízení bylo i co do zaplacení této částky zastaveno. Zároveň byla připuštěna změna žaloby.

13. Z dopisu ze dne 25. 6. 2010 ( č.l. 28) má soud za prokázané, že žalovaná navrhla žalobci schválit usnesení Rady města Plzně obecně tak, aby byly podávány žaloby tak, aby nedošlo k promlčení nároku, nikoli pak na konkrétní částky.

14. Z Usnesení Rady města , adresa, (č.l. 27) má soud za prokázané, že dne 28.6.2010 bylo schváleno soudní vymáhání bezdůvodného obohacení, které získala společnost , právnická osoba, tím, že neuhradila žalobci za období od 1. 7. 2008 žádnou částku za nadužívání domu s tím, že jednotlivé žaloby vždy podávány tak, aby nedošlo k promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

15. Z předkládacího dokladu (č. l. 131) ze dne 29. 6. 2010 má soud za prokázané, že si interním způsobem žalobce předkládal plnou moc pro žalovanou.

16. Z plné moci ze dne 30. 6. 2010 ( č.l. 131) má soud za prokázané, že tato byla udělena žalobcem žalované k zastupování při soudním vymáhání bezdůvodného obohacení, které získala společnost , právnická osoba, tím, že neuhradila žádnou částku za nadužívání nebytových prostor v této plné moci popsaných, a to v období od 1. 7. 2008. Jednotlivé žaloby pak mají být podávány tak, aby nedocházelo k promlčení nároku.

17. Z emailu ze dne 14. 7. 2010 (č. l. 29) má soud za prokázané, že žalobce zaslal žalované emailem usnesení Rady města , adresa, .

18. Z e-mailové komunikace (čl. 150) ze dne 20. 7. 2010 má soud za prokázané, že žalobce doručil žalované plnou moc a usnesení Rady města Plzně.

19. Z e-mailové komunikace ze dne 5. června 2015 a v navazující komunikaci ze dne 8. června 2015 (čl. 185) má soud za prokázané, že žalovaná žádala žalobce o poskytnutí podkladů pro podání žaloby za období od 1. 6. 2012 do 30. 6. 2015 a dne 8. června 2015 byly žalované tyto podklady zaslány. Z konta předpisu za období od 1. 6. 2012 do 30. 6. 2015 (čl. 186) včetně evidenčních výpočtových listů a rozúčtování služeb za předmětná období až do č. l. 192 má soud za zjištěné, že se jedná o podklady pro podání žaloby poskytnuté žalobcem žalované.

20. Z emailu ze dne 12. 12. 2018 (č. l. 31) má soud za prokázané, že žalobce řešil se žalovanou nepodání včasné žaloby za období od 1. 6. 2012, kdy sdělil žalobce, že má za to, že bude nezbytné zažalovat i bezdůvodné obohacení za celé, dosud nezažalované období i přes promlčení nároku s vědomím rizika, že protistrana vznese námitku promlčení, neboť do doby jejího vznesení nelze tento její krok předjímat a považovat nároky města za nevymahatelné.

21. Z emailu ze dne 14. 12. 2018 (č. l. 31, shodně č.l. 152) ) má soud za prokázané, že žalovaná sdělila žalobci, že žaloba nebyla podána včas z důvodu technického a organizačního pochybení její kanceláře. Za pochybení se omluvila a sdělila, že je připravena řešit následky. Zároveň vyrozuměla žalobce o tom, že připraví žalobu na celou dobu, a to i tři roky zpětně.

22. Z emailu ze dne 7. 9. 2019 má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovanou o sdělení řešení náhrady vzniklé škody.

23. Z e-mailu ze dne 17. 9. 2019 (čl. 151) má soud za prokázané, že žalobce vyrozuměl žalovanou o vznesené námitce promlčení ve sporu pod sp. zn. , spisová značka, a tím o vzniku škody spočívajícím v nedobytnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení.

24. Z emailu ze dne 9. 10.2019 ( č.l. 30) má soud za prokázané, že žalovaná sdělila žalobci, že bere uplatnění nároku z promlčení na vědomí a sdělila, že zjistí okolnosti, za kterých bude pojišťovna ochotna plnit a které podklady bude potřebovat. Žádala rovněž o vyřešení dané záležitosti dohodou.

25. Z přípisu ze dne 15. 10. 2019 (č. l. 25) má soud za prokázané, že žalobce žádal žalovanou o zaplacení náhrady škody, která byla žalobci způsobena pozdním podáním žaloby za období od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016.

26. Z e-mailu ze dne 24. 10. 2019 (čl. 151) má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovanou k řešení uplatněného nároku na náhradu škody.

27. Z e-mailové komunikace ze dne 5. června 2015 a v navazující komunikaci ze dne 8. června 2015 (čl. 185) má soud za prokázané, že žalovaná žádala žalobce o poskytnutí podkladů pro podání žaloby za období od 1. 6. 2012 do 30. 6. 2015 a dne 8. června 2015 byly žalované tyto podklady zaslány. Z konta předpisu za období od 1. 6. 2012 do 30. 6. 2015 (čl. 186) včetně evidenčních výpočtových listů a rozúčtování služeb za předmětná období až do č. l. 192 má soud za zjištěné, že se jedná o podklady pro podání žaloby poskytnuté žalobcem žalované.

28. Z přípisu ze dne 9. 2. 2022 (č. l. 36) má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby žalovanou o zaplacení dlužné částky vyzýval.

29. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -27/2014 zpracovaného společností , právnická osoba, (č. l. 37) má soud za prokázané, že výše obvyklého nájemného nebytového prostoru představuje částku ve výši 1.602,81 Kč za 1 m2 ročně pro rok 2012, ve výši 1.655,37 Kč za 1 m2 ročně pro rok 2013 a ve výši 1.678,87 Kč za 1 m2 ročně pro rok 2014, obvyklé nájemné za pronájem nebytových prostor představuje za rok 2012 (tj. část daného roku od 1.6.2012 do 31.12.2012) 152 831Kč ( podíl žalobce 6/9 – 101 887,33 Kč) , za rok 2013 částku 270 586 Kč ( podíl žalobce 6/9 – 180 390,67 Kč), za rok 2014 částku 274 428 Kč (podíl žalobce 6/9 – za období o 1.1.2014 do 22.6.2014 – částku 85 987,44 Kč, za období od 23.6.2014 do 31.12.2014 podíl žalobce 27/36 - částku 109 085,13 Kč), rok 2015 částku 274 428Kč ( podíl žalobce 27/36 – částku 205 821 Kč) a za rok 2016 (tj. část daného roku od 1.1.2016 do 14.1.2016) částku 10 497 Kč ( podíl žalobce 27/36 – částku 7 872,75 Kč. a průměrná hodnota za užívání bytových prostor v rozhodném období částkou 1 173 Kč za 1 m2 /rok, obvyklé nájemné za pronájem bytů představuje za rok 2012 (tj. část daného roku od 1.6.2012 do 31.12.2012) částku 168 070 Kč, za rok 2013 částku 288 120 Kč, za rok 2014 částku 288 120 Kč, za rok 2015 částku 288 120 Kč a za rok 2016 (tj. část daného roku od 1.1.2016 do 14.1.2016) částku 11 021 Kč.

30. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 20. 6. 2022 pod č. j. , spisová značka, má soud za prokázané, že byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit žalobci částku 992 093,21 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení dlužníka vůči žalobci za nadužívání předmětného domu za období od září 2006 do 31. května 2012, když tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu ze dne 3.11.2023 pod č.j. , spisová značka, .

31. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 20. 5. 2022 pod č. j. , spisová značka, má soud za prokázané, že pod bodem I. byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit žalobci částku 542 073,94 Kč, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání domu oproti spoluvlastnickému podílu dlužníka v období od 15. 1. 2016 do 31. 12. 2018, když tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu ze dne 4.10.2023 pod č.j. , spisová značka, .

32. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 19. 8. 2022 pod č. j. , spisová značka, , kde byl řešen nárok za nadužívání dlužníkem za období od 1. 3. 2005 do 31. 8. 2006 má soud za prokázané, že tímto rozsudkem byla žaloba sice zamítnuta, nicméně nikoli z důvodu neexistence nároku na vydání bezdůvodného obohacení, avšak z důvodu jeho zániku v důsledku započtení vůči pohledávce dlužníka na základě zápočtu provedeného dlužníkem dne 18. 11. 2014 z titulu nároku na náhradu nákladů za opravu prostor domu.

33. Z mandátní smlouvy ze dne 3. 5. 2013 (čl. 139) má soud za prokázané, že tuto uzavřel žalobce jako mandant, za žalovanou jako mandatářem, když předmětem bylo poskytnutí právní služby spočívající v podání ústavní stížnosti směřující proti rozsudku Okresního soudu , adresa, – město pod č. j. , spisová značka, ze dne 12. 6 2012 a navazujícího rozsudku odvolacího.

34. Z mandátní smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 7. 8. 2012 ( č.l. 141) má soud za prokázané, že byla uzavřena rovněž mezi žalobcem a žalovanou a na základě této smlouvy se zavázala žalovaná poskytnout žalobci právní služby zastupováním před soudem v záležitosti týkající se úhrady bezdůvodného obohacení společnosti , právnická osoba, v částech 434 838 Kč z titulu nad užívání za období od 1. 7. 2010 do 31. 5. 2012, když v čl. III byla sjednána odměna advokáta za tuto činnost.

35. Ze smlouvy o poskytování právních služeb (č. l. 143) ze dne 6. 3. 2014 má soud za prokázané, že smlouva byla uzavřena mezi účastníky toho řízení a žalovaná byla zmocněna poskytovat právní služby žalobci spočívající v tedy uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 9. 2006 do 31. 5. 2012 v částce 1 247 207,60 Kč, kdy spor je veden u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, a v tomto řízení jsou spojeny tři žaloby a to pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, . V čl. I byla sjednána odměna žalovaného ve spojení s čl. III.

36. Ze smlouvy o poskytování právních služeb (čl. 145) ze dne 21. 12. 2018 má soud za prokázané, že žalovaná se zavázala poskytovat žalobci právní služby spočívající v uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení a to za období od 1. 6. 2012 do 31. 12. 2018, kdy v čl. IV byla sjednána odměna zástupce za tuto činnost.

37. Ze smlouvy o poskytování právní pomoci (čl. 147) ze dne 26. 7. 2010 má soud za prokázané, že toto uzavřeli účastníci tohoto sporu a žalovaná se zavázala poskytovat právní pomoc v souvislosti s vydáním bezdůvodného obohacení v částce 438 627 Kč za období od 1. 7. 2008 do 30. 6. 2010.

38. Z výpovědi ze dne 29. 6. 2020 (čl. 149) má soud za prokázané, že žalobce ukončil se žalovanou smlouvy o poskytování právních služeb č. 2014/000339 ze dne 6. 3. 2014 a smlouvy o poskytování právních služeb č. 2018/007367 ze dne 21. 12. 2018.

39. Ze spisu zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, soud provedl k rozsahu užívání předmětné nemovitosti k důkazu zejména znalecký posudek pana , jméno FO, ze dne 4. 7. 2018 (čl. 227-248), fotografie (čl. 271 až 275), protokol o místním šetření (čl. 277), znalecký posudek pana , tituly před jménem, , jméno FO, Kožníra (čl. 280 až 294), výpověď , jméno FO, obsah rozhodnutí Úřadu městského obvodu , adresa, , odboru výstavby a dopravy ze dne 18. 5. 2005, obsah žádosti o povolení stavby adresované Úřadu městského obvodu , adresa, , odboru výstavby a dopravy ( č.l. 122), obsah rozhodnutí Úřadu městského obvodu , adresa, , odboru výstavby a dopravy ze dne 27. 6. 2005 ( č.l. 323), obsah stavebního povolení ze dne 20. 7. 2005 Úřadu městského obvodu , adresa, , odboru výstavby a dopravy včetně oznámení o nabytí právní moci uvedeného rozhodnutí ze dne 17. 8. 2005 ( č.l. 326), a z těchto důkazů má soud za prokázané, že prostor a rozsah jeho užívání je od roku 2006 neměnný. V roce 2005 si společnost , právnická osoba, nechala zpracovat projektovou dokumentaci k připravované přestavbě, požádala o jediné stavební povolení k vybudování zcela nového systému vytápění, rekonstrukce rozvodů vody a ke stavebním úpravám 1. nadzemního podlaží předmětného domu, avšak s ohledem na stanovisko Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje, byl následně stavební záměr společnosti , právnická osoba, rozdělen do dvou samostatných částí, kdy jedna se týkala stavebních úprav za účelem rozšíření stávajícího rozvodu plynu a zřízení teplovodního etážového vytápění se zdrojem tepla v prodejně se zázemím v přízemí předmětného domu, která byla provedena. Druhou částí pak byly stavební úpravy v přízemí předmětného domu, zde dne 3. 3. 2006 vydal příslušný stavební úřad rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání stavebního povolení, proti rozhodnutí stavebního úřadu bylo v zákonem stanovené lhůtě podáno odvolání, odvolací správní orgán vydal dne 8. 6. 2006, kterým mu odvolání zamítl. Proti zamítavému rozhodnutí správního orgánu byla následně ze strany společnosti , právnická osoba, podána ke Krajskému soudu v Plzni správní žaloba, která byla projednávána pod sp. značkou , SPZ, /2006, která nebyla úspěšná. Stavbu jako celek doposud nebylo možno dokončit, stavba není zkolaudována. Na základě místního šetření v citovaném řízení bylo soudem zjištěno, že tvrzená nedokončenost stavby topného systému v daném případě reálně spočívá toliko v neumístění jednoho topného tělesa v prostoru označeném na geometrickém plánu v 1. nadzemním podlaží 5M, kdy tento radiátor se měl nacházet naproti stávajícím dveřím. Tyto dveře v rámci zatím nedokončených stavebních úprav měly být zazděny a nově vytvořeny ve zdi nacházející se vlevo od těchto dveří, ve shodném prostoru 5M. Nevybourání těchto nových vchodových dveří do prostoru 5M, dle zjištění soudu v rámci místního šetření i tvrzení samotné společnosti , právnická osoba, , je jedinou stavební úpravou, která doposud dle shora označeného stavebního povolení nebyla dokončena.

40. Dále soud provedl k důkazu obsah výpovědí svědků slyšených v řízení před zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, a to paní , jméno FO, ze dne 28. 2. 2020, pana , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 28. 2. 2020, pana , jméno FO, ze dne 14. 10. 2020, pana , jméno FO, ze dne 14. 10. 2020, pana , jméno FO, ze dne 14. 10. 2020, pana , jméno FO, ze dne 9. 12. 2020 v řízení , spisová značka, , z nichž má soud za prokázaný rozsah užívání předmětné nemovitosti tak, že žalobce užívá byty a společnost , právnická osoba, . všechny prostory v 1.NP tak, jak bude níže uvedeno. Soud rovněž provedl k důkazu obsah protokolů z jednání v tomto řízení ze dne 18.2.2015, ze dne 12.6.2015, ze dne 8.9.2015, ze dne 9.6.2017, z nichž však neučinil žádná skutkové závěry, o které by opíral své rozhodnutí.

41. Ze svědecké výpovědi pana , tituly před jménem, , jméno FO, (čl. 200) má soud za prokázanou správnost spoluvlastnických podílů ve vztahu k předmětné nemovitosti, tak jak jsou tyto zapsány v katastru nemovitostí, kdy tento spoluvlastník podíly nezpochybňoval, dále uvedl, že v předmětné nemovitosti provozoval prodejnu, která je však již dva nebo tři roky uzavřena z důvodu špatného stavu elektroinstalace. Uvedl, že od roku 2006 společnost , právnická osoba, užívala danou nemovitost a to v rozsahu, jak bylo zjištěno při místním šetření pod sp. zn. , spisová značka, a to prodejnu, dále pak zadní část, která nebyla užívána, nicméně byla uzamčena společností , Anonymizováno, . Učinil rovněž nesporné výměry prvního nadzemního podlaží v rozsahu 163,8 m2, kde se nachází nebytový prostor, v druhém nadzemním podlaží, kde se nachází byty ve výši 173,3 m2 a ve třetím nadzemním podlaží, kde se nachází byt 177,5 m2 a výměru půdy 172,1 m2. Učinil rovněž nespornou výši nájemného ve výši 1 679 Kč za 1 m2 ve vztahu k nebytovým prostorám a ve vztahu k bytům v částce 1 173 Kč za 1 m2 a to pro období od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016 za předkladu, že by tyto byty byly pronajmutelné. Vyjádřil se k užívání půdy, že tato byla otevřena a mohl jí užívat kdokoliv z předmětného domu, což se však nedělo, neboť tato byla plná věcí. Uvedl, že v prvním nadzemním podlaží byl prostor, který byl rozdělen na dvě části chodbou. Z prodejny, když se chtělo přejít do zadní části, přešlo se přes schodiště do dalšího uzamčeného prostoru, kde byl sklad, kde měla probíhat stavba, ale neprobíhala. Tento sklad byl uzamčený tímto svědkem. Uvedl k půdě, že byla vyklízena někdy v roce 2018, 2019. Uvedl, že půdu užívat mohl, ale nikdy jí neužíval pro její nepořádek. Uvedl rovněž, že vztah předmětné nemovitosti byl od roku 2006 i rozsah jeho užívání nezměněn. Svědek se rovněž vyjadřoval k pronajmutelnosti daného objektu, kdy uvedl, že nebytové prostory jsou kolaudovány jako prodejna, drogerie a chemická laboratoř, takže pro případ, že nedojde ke kolaudaci, myslí si, že jsou těžko pronajímatelné, co se týče částky za pronájem bytu, pak svědek uvedl, že je otázkou, zda by byly za danou cenu byty pronajímatelné, avšak s ohledem na nedokončenou stavbu, kterou investoval v dané nemovitosti a nemá investice do tohoto objektu se žalobcem za vyřízené, pak by souhlas s rekonstrukcí bytu nevyslovil a pronajmutí těchto bytů by tedy neumožnil.

42. Žádné další důkazy soud neprováděl, pokud žalovaná navrhovala přímo výslech svědků a to paní , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, Zdeňka Švarce, , tituly před jménem, , jméno FO, , pana , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , pak soud k důkazu úro vedl toliko obsah jich výpovědi provedené ve shora uvedených řízení, když považuje obsah jejich výpovědí za dostačující a byť nechce soud předjímat jejich výpovědi, má za to, že s tak značným časovým odstupem by přímá výpověď těchto svědků nepřinesla žádné jiné poznatky co do rozsahu užívání dané nemovitosti, než jak svědci již vypověděli. Důkazní návrh žalované znaleckým posudkem z oboru ekonomiky, ceny a odhady nemovitostí pak soud zamítl pro nadbytečnost, neboť soud považoval posudek společnost , právnická osoba, za dostačující pro určení výše škody, neboť tento byl předkládán přímo společností , právnická osoba, v řízeních vedených proti ní samé a proto soud neměl důvod pochybovat o správnosti závěrů tohoto posudku, když se s těmito ztotožnil i žalobce. Sud rovněž zamítl návrhy žalobce výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , paní , jméno FO, a paní , jméno FO, , kteří se měli vyjadřovat ke komunikaci se žalovanou, neboť z provedeného dokazování má v tomto směru soud skutkový stav za dostatečně objasněný.

43. Podle § 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty (dále jen "výkon advokacie").

44. Podle ust. § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

45. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V daném řízení se žalobce domáhal po žalované náhrady škody, kterou mu žalovaná způsobila v souvislosti s výkonem advokacie pozdním podáním žaloby proti společnosti , právnická osoba, . o vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání nemovitosti č.p. 620, která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , část obce , adresa, za období od 1.6.2012 do 14.1.2016.

46. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda žalovaná byla povinna takovouto žalobu podat a dospěl k závěru, že ano. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytovala žalovanému z pozice advokátky právní pomoc, a to nejméně v období od 25. 8. 2008, kdy za žalobce uplatňovala nároky na vydání bezdůvodného obohacení vůči společnosti , právnická osoba, z důvodu nadužívání budovy č. p. 620, která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , část obce , adresa, . V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná uplatnila za žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 9. 2006 do 30. 6. 2008, o něž bylo vedeno řízení pod sp. zn. , spisová značka, za období od 1. 7. 2008 do 30. 6. 2010 pod sp. zn. , spisová značka, a za období od 1. 7. 2010 do 31. 5. 2012 pod sp. zn. , spisová značka, , které byly spojeny do jednoho řízení pod sp. zn. , spisová značka, . Dále pak bylo mezi účastníky nesporné a v řízení prokázané, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 6. 2012 do 31.12.2018 uplatnila žalovaná za žalobce žalobou dne 15. 1. 2019 a to v řízení pod sp. zn. , spisová značka, , kdy se dlužník společnost , právnická osoba, v tomto řízení dovolal promlčení daného nároku za období od 1.6.2012 do 14.1.2016, a to podáním doručeným soudu dne 12. 3. 2019 a v návaznosti na důvodné uplatnění promlčení pak vzal žalobce žalobu co do rozsahu bezdůvodného obohacení za období od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016 zpět a řízení bylo v tomto rozsahu také zastaveno usnesením soudu ze dne 17. 3. 2021 pod č. j. , spisová značka, . Pokud žalovaná namítala, že neporušila žádnou svoji povinnost a že ji žalobce k podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016 nezavázal, pak toto tvrzení žalované bylo vyvráceno a tvrzení žalobce o povinnosti podat žalobu za toto období bylo prokázáno, a to plnou mocí ze dne 30. 6. 2010, která byla žalované udělena žalobcem k zastupování při soudním vymáhání bezdůvodného obohacení, a to v období od 1. 7. 2008 s tím, že jednotlivé žaloby mají být podávány tak, aby nedocházelo k promlčení nároku. Tato plná moc byla udělena žalované v návaznosti na dopis žalované ze dne 25. 6. 2010, kdy žalovaná sama navrhla žalobci schválit usnesení Rady města Plzně obecně tak, aby žaloby byly podávány tak, aby nedocházelo k promlčení nároku, nikoli pak na konkrétní částky tak, jako tomu bylo do té doby při uplatňování daných nároků, když tomuto požadavku žalobce vyhověl, a to usnesením Rady města , adresa, ze dne 28.6.2010, kdy bylo schváleno soudní vymáhání bezdůvodného obohacení, které získala společnost , právnická osoba, za období od 1. 7. 2008 tak, aby nedocházelo k promlčení daného nároku. Toto usnesení bylo žalované prokazatelně odesláno emailem ze dne 14. 7. 2010, neboť na tento email žalovaná reagovala, a to emailem ze dne 20.7.2010. Tímto bylo vyvráceno tvrzení žalované, že jí dané usnesení nebylo doručeno a dáno na vědomí. Pokud žalovaná uváděla a tvrdila, že převzetím plné moci nevznikl žádný závazkový vztah mezi žalovanou a žalobcem, pak soud se s tímto tvrzením neztotožňuje a má za to, že tímto jednáním mezi žalovanou a žalobcem došlo ke vzniku závazkového vztahu, v daném případě k uzavření smlouvy o poskytování právní pomoci, pro níž není vyžadována písemná forma, svými znaky blížící se smlouvě příkazní dle ust. § 724 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, na jejímž základě byla žalovaná povinna postupovat tak, aby byly chráněny a prosazovány zájmy žalobce řádným způsobem, tedy podávat včas příslušné žaloby. Porušení této povinnosti zakládá podmínky pro vznik odpovědnosti advokáta za škodu ve smyslu § 24 zák. č. 85/1996 Sb., pokud jde o škodu způsobenou klientovi. Žalovaná tak měla aktivně požadovat po žalobci předložení dokladů k podávání jednotlivých žalob, což se také pro uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení v období od 1. 6. 2012 stalo, a to emailem ze dne 5. 6. 2015, kdy žalovaná žádala žalobce o poskytnutí podkladů pro uplatnění bezdůvodného obohacení za období od 1. 6. 2012 do 30. 6. 2015, když tyto podklady byly žalované ze strany žalobce poskytnuty, a to dne 8. 6. 2015, jak bylo v řízení prokázáno. Žalovaná předmětnou žalobu podala dne 15. 1. 2019, kdy uplatnila nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1.6.2012 do 31.12.2018. O tomto nároku bylo vedeno řízení před zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, . V tomto řízení se žalovaná společnost , právnická osoba, dne 12.3.2019 dovolala promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1.6.2012 do 14.1.2016, na kterou reagoval žalobce zpětvzetím žaloby v promlčeném rozsahu tedy co do částky 819 771,55 Kč, a řízení bylo v tomto rozsahu usnesením zdejšího soudu ze dne 17.3.2021 pod č.j. , spisová značka, zastaveno. Žalobce žalovanou o vznesené námitce promlčení a tím i o vzniku škody vyrozuměl a to emailem ze dne 17.9.2019. V řízení bylo prokázáno, že ještě před podáním žaloby ( před dne 15.1.2019) byla mezi žalobcem a žalovanou otázka doposud neuplatněného nároku řešena a to e- mailem ze dne 12.12.2018, kdy došlo mezi účastníky k dohodě, že žaloba bude podána s vědomím rizika, že protistrana vznese námitku promlčení, neboť do doby jejího uplatnění není možno tento krok předjímat a považovat nárok žalobce vůči společnosti , Anonymizováno, za nevymahatelný. Z emailu ze dne 14. 12. 2018 má soud za prokázané, že žalovaná sdělila žalobci, že žaloba nebyla podána včas z důvodu technického a organizačního pochybení její kanceláře a vyrozuměla žalobce o tom, že žalobu připraví na celou dobu, a to i 3 roky zpětně. Zároveň se žalovaná žalobci omluvila a požádala o zaslání podkladů tak, aby věc mohla být řešena s její pojišťovnou. Tedy žalovaná své pochybení uznala a zavázala se škodu uhradit, což se však nestalo, a proto byla o její zaplacení vyzvána přípisem ze dne 15. 10. 2019. Před podáním žaloby pak opětovně přípisem ze dne 9. 2. 2022. S ohledem na shora uvedené tedy dospěl soud k závěru, že žalovaná byla povinna danou žalobu podat včas a pokud se tak nestalo, odpovídá žalobci za újmu, kterou mu tímto svým jednáním v souvislosti s výkonem advokacie v souladu s ust. § 24 zákona o advokacii způsobila.

47. Pokud žalovaná namítala, že zastupovala žalobce toliko na základě písemných smluv, pak v řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování právní pomoci ze dne 26. 7. 2010, mandátní smlouva o poskytování právních služeb ze dne 7. 8. 2012, mandátní smlouva o poskytování právních služeb ze dne 3. 5. 2013, smlouva o poskytování právních služeb ze dne 6. 3. 2014, když tyto smlouvy byly uzavírány písemně a žalovaná poukazovala na skutečnost, že žádná jiná další smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla. Soud opětovně uvádí, že smlouva o poskytování právní pomoci nemusí být uzavřena písemně a byly-li mezi účastníky uzavírány tyto jmenovité smlouvy o poskytování právních pomocí, pak smlouva ze dne 3. 5. 2013 byla uzavřena za účelem zastupování při podání ústavní stížnosti. Smlouva ze dne 7. 8. 2012 byla uzavřena pro podání žaloby za období od 1. 7. 2010 do 31. 5. 2012. V této smlouvě byla specifikována výše bezdůvodného obohacení a dále odměna advokáta, tedy žalované. Ve smlouvě ze dne 6. 3. 2014 bylo rovněž vymezeno období nadužívání od 1. 9. 2006 do 31. 5. 2012, kdy došlo ke spojení řízení , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, pod sp. zn. , spisová značka, . Dále zde byla stanovena odměna za úkon dle § 11 advokátního tarifu ve výši 13 300 Kč. Rovněž byla sjednána i odměna za právní pomoc, která nebude úkonem podle § 11. Dle smlouvy ze dne 21. 12. 2018 měla být podána žaloba za nadužívání za období od 1. 6. 2012 do 31. 12. 2018 a byla zde rovněž sjednána odměna. Smlouvou ze dne 26. 7. 2010 pak byla žalovaná zmocněna k podání žaloby za období od 1. 7. 2008 do 30. 6. 2010, respektive žalovaná se zavázala poskytnout právní pomoc ve sporu o zaplacení částky za dané období. Opět zde byla sjednána odměna za úkon právní pomoci ve smyslu § 11 i za pomoc, která není úkonem ve smyslu této vyhlášky. Soud má za to, že v těchto jednotlivých smlouvách byly stanoveny konkrétní podmínky pro zastupování mezi účastníky, nicméně povinnost poskytovat právní služby žalovanou žalobci na základě plné moci ze dne 30.6.2010 tak, jak se žalovaná touto plnou mocí zavázala, těmito smlouvami není dotčeno, když žalovaná si byla této povinnost sama vědoma, o zaslání podkladů požádal, žalobu však včas nepodala a toto pochybení sama uznala.

48. Pokud žalovaná namítala promlčení daného nároku, pak soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. , spisová značka, ze dne 26. 2. 2014, kdy okamžik vzniku škody je okamžik vznesení námitky promlčení protistranou, tedy až od právně relevantního uplatnění námitky promlčení počíná běžet objektivní promlčecí lhůta. Námitka promlčení byla vznesena dlužníkem společností , právnická osoba, dne 12. 3. 2019 a žaloba na náhradu škody byla podána dne 10. 3. 2022, tedy v obecné 3 leté promlčecí lhůtě v souladu s ustanovením § 101 zákona č. 40/1964 Sb., účinného do 31.12.2013, resp. § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1.1.2014. Pokud žalovaná poukazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 20. 12. 2017, kde se uvádí, že ke vzniku škody spočívající ve ztrátě pohledávky (pozn. jejím včasným neuplatněním advokátem v promlčecí době) dochází okamžikem, kdy je vzhledem k okolnostem případu nepochybné, že pohledávka za dlužníkem je nevymahatelná. Škoda věřitele totiž vzniká, jestliže jeho pohledávka není uspokojena, dlužníku odpírá dobrovolně plnit a plnění na něm již nelze soudně vymáhat. Nenastala-li taková situace již dříve, pak škoda způsobená neuspokojení promlčené pohledávky vzniká v okamžiku, kdy námitka promlčení byla dlužníkem vznesena, k tomu okamžiku se váže počátek běhu objektivní promlčecí lhůty. Pak toto rozhodnutí není na daný případ přiléhavé, neboť se týkalo situace, kdy řízení nebylo zahájeno. Pokud sama žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014 pod sp. zn. , spisová značka, , pak konstatovala, že závěrů vyplývá, že škoda spočívající v nedobytnosti pohledávky pro její promlčení nevzniká uplynutím promlčecí doby, nýbrž okamžikem, kdy jen vzhledem k okolnostem případu nepochybné, že dlužník dobrovolně plnit odmítá a neuspokojená pohledávka je soudně nevymahatelná bez ohledu na to, zda o ní probíhá soudní řízení či nikoliv, a že žalobce věděl k okolnostem případu a to již před podáním žaloby, že pohledávka za dlužníkem bude nevymahatelná, tedy je promlčená, pak se soud s tímto tvrzením žalované neztotožňuje, neboť bylo právem žalované společnosti , právnická osoba, bránit se v řízení proti zaplacení žalovaného nároku všemi dostupnými zákonnými prostředky, což však neznamenalo, že by pohledávka za touto společností byla nevymahatelná i s ohledem na skutečnost, že žalovaná společnost je zapsána jako podílový spoluvlastník dané nemovitosti a tento spoluvlastnický podíl není žádným způsobem zatížen. Tedy teprve až uplatněním námitky promlčení se stala pohledávka pro žalobce nevymahatelnou a ode dne následujícího mohl započít běh promlčecí doby.

49. Pokud žalovaná namítla promlčení i při jednání dne 24. 7. 2023 (čl. 199), v návaznosti na skutečnost, že žalobce původní žalobou uplatnil nárok náhrady škody proti žalované z titulu smlouvy o právní moci ze dne 25. 8. 2008 a až podáním dne 3. 1. 2023 změnil žalobce svá skutková tvrzení, že se nedomáhal nároku na náhradu škody z porušení smlouvy ze dne 25. 8. 2008, ale z porušení smlouvy o poskytování právní moci ze dne 30. 6. 2010 a jedná se tak o jiný právní titul, soud měl připustit změnu žaloby a žaloba byla podána až dne 3. 1. 2023 a proto tedy žalovaná opětovně vznesla námitku promlčení. V tomto případě se soud neztotožňuje s tvrzením žalované o změně žaloby, kdy žalobce v žalobě uvedl, že žalovaná po převzetí právního zastoupení 25. 8. 2008 uplatňovala za žalobce vždy v následujících letech nároky na vydání bezdůvodného obohacení a následně ( poté, co žalovaná tvrdila, že nebyla povinna předmětnou žalobu za období od 1.6.2012 podat) žalobce uvedl, že mezi účastníky byly uzavřena smlouva o poskytování právní pomoci dne 30. 6. 2010 v návaznosti na udělenou plnou moc, pak soud nemá za to, že se jednalo o změnu žaloby, o změnu skutkových tvrzení tak, aby soud musel připouštět změnu žaloby, soud hodnotí toto doplnění pouze jako upřesnění, jakým konkrétním způsobem byla žalovaná zmocněna k podávání dalších žalob v navazujícím období. ( ke změně žaloby srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, ze dne 6.2.2018)

50. Dále se soud zabýval otázkou výše náhrady škody, odpovídající výši bezdůvodného obohacení, které by žalobce mohl uplatnit po společnosti , právnická osoba, za nadužívání dané nemovitosti v období od 1.6.2012 do 14.1.2016, tedy nejprve otázkou velikosti spoluvlastnických podílů jednotlivých spoluvlastníků, dále rozsahem užívání, resp. nadužívání předmětné nemovitosti a částkou za toto nadužívání. Velikost spoluvlastnických podílů má soud za prokázanou z výpisů z katastru nemovitostí ( č.l. 9 a č.l.11), kdy žalobce byl v období od 1. 6. 2012 do 22. 6. 2014 vlastníkem podílu o velikosti 6/9 ve vztahu k celku a od 23. 6. 2014 do 14. 1. 2016 podílu o velikosti 27/36 ve vztahu k celku, k navýšení podílu došlo na základě částečného vyřešení duplicity spoluvlastnických podílů a to spoluvlastnického podílu ve výši 1/12 po , jméno FO, zapsaného ve prospěch ČR, když stav byl následně vyřešen souhlasným prohlášením žalobce a ČR uzavřené dne 12. 6. 2014, kterým bylo souhlasně prohlášeno, že vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/12 je žalobce. Na základě tohoto souhlasného prohlášení byl proveden vklad vlastnického práva žalobce ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/12 domu do katastru nemovitostí dne 17. 6. 2014, právní účinky ke dni 23. 6. 2014. Po celou dobu posuzovaného období od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016 se jinak spoluvlastnické podíly k domu nezměnily, když vlastníkem podíl o velikosti 1/36 je pan , jméno FO, , podílu o velikosti 1/36 , jméno FO, , podílu o velikosti 1/36 , jméno FO, a podílu o velikosti 1/36 společnost , právnická osoba, Dlužník tedy společnost , právnická osoba, jedná ve shodě se těmito spoluvlastníky, tedy mu náleží právo užívat dům v rozsahu podílu o velikosti 4/36, tedy 1/9. ( ke shodnému závěru pak došel zdejší soud i v řízení vedeném pod sp.zn , spisová značka, a pod sp.zn , spisová značka, ).

51. Co se týče rozsahu užívání, případně nadužívání nemovitosti, pak ve světle stanoviska Ústavního soudu uveřejněném pod sp.zn. Pl. ÚS –st. 48/18, č. 260/2018 Sb., ze dne 16.10.2018, spoluvlastník nemůže bez dalšího užívat společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu a to na úkor dalších spoluvlastníků a pokud ji takto užívá, je povinen vydat to, oč se obohatil (srovnej rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. , spisová značka, ). , právnická osoba, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 šlo o bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 odst. 2, v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1.1.2014 jde o bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 odst.

2. Stanovení rozsahu užívání nemovitosti č.p. 620 má soud za prokázané především ze znaleckého posudku společnosti , právnická osoba, z roku 2014 ( tento rozsah sdělil znalci sám žalobce a společnost , právnická osoba, ) a ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, tak, že žalobce sám výlučně užíval byty ve 2. NP a 3. NP o výměře 350,8 m², žalovaný pak sám výlučně nebytové prostory nebytové prostory o velikosti 163,46 m² v prostorách v 1.NP a 1.PP, toto bylo i mezi účastníky nesporné. Sporné bylo užívání půdy a zbývajících nebytových prostor v 1NP, kdy v řízení pod sp.zn. , spisová značka, a sp.zn. , spisová značka, žalovaná společnost tvrdila, že půdu užíval pouze žalobce a rozsah užívání části nebytového prostoru 1. NP předmětného domu, když se jednalo o prostor označený v geometrickém plánu ( č.l. 246 spisu , spisová značka, ) 5M o výměře 15,1m2, 6M o výměře 2,9m2 a 7M o výměře 33,5m2) vzhledem k nedokončenosti stavby v dané prostoru a nedokončenému kolaudačnímu řízení nebyl tento pronajmutelný a proto jeho užíváním žalovanou nemohlo dojít k jakémukoliv bezdůvodnému obohacení. Soud v daném řízení k rozsahu užívání provedl k důkazu obsah listin a obsah svědeckých výpovědí provedených v řízení pod sp.zn. , spisová značka, ( viz bod 39 odůvodnění) a v řízení pod sp.zn. , spisová značka, ( viz bod 40 odůvodnění) a dále výslech svědka pana , jméno FO, , z nichž má za prokázané, že půdní prostory byly přístupné všem spoluvlastníkům, to že nebyly žalovanou užívány není podstatné. Co se týče prostor označených jako 5M, 6M a 7M, tyto byly přístupné jen pro žalovanou, která tyto uzamkla, znemožnila tak jejich užívání žalobci a je zcela nepodstatné, jaký způsobem ona sama tyto využívala. Z těchto důkazů rovněž vyplynulo, že v nezměněném rozsahu byla nemovitost užívána od roku 2006. Soud tedy v tomto řízení, stejně jako soudy v řízení pod sp.zn. , spisová značka, , tak i v řízení pod sp.zn. , spisová značka, , dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, užívala výlučně celé nebytové prostory v rozsahu 163,46 m², žalobce užíval byty v 2. NP o rozloze 173,3 m² a ve 3. NP byt o velikosti 177,5 m² (celkem výměra 350,8 m²), co se týče společných chodeb a schodišť v 1. – 4. NP a půdy, vše o celkové výměře 308,3 m², pak k těmto prostorám měli přístup všichni spoluvlastníci a nebytové prostory v 1.NP ( prostor 5M o výměře 15,1m2, 6M o výměře 2,9m2 a 7M o výměře 33,5m2) pak tyto byly užívány výlučně žalovanou společností.

52. Výše bezdůvodného obohacení je potom výší nájemného, která je v místě a čase obvyklá (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.11.2012 pod sp.zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.3.2017 pod sp.zn. , spisová značka, ). Při hodnocení výše bezdůvodného obohacení se má pak soud zabývat i kvalitou užívané části (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Při určení výše nájemného pak soud vycházel z cen dle posudku společnosti , právnická osoba, z roku 2014, který nechal v příslušných řízeních zpracovat přímo dlužník, tedy společnosti , právnická osoba, , kdy nájemné nebytového prostoru bylo určeno ve výši 1 602,81 Kč za 1 m² ročně pro rok 2012, ve výši 1 655,37 Kč za 1 m² ročně pro rok 2013 a ve výši 1 678,87 Kč za 1 m² ročně pro rok 2014. Žalobce pak vzal pro období roku 2012, 2013 a 2014 obvyklé nájemné dle znaleckého posudku pro jednotlivé roky a následně pro období 2015 a 2016 vycházel z obvyklého nájemného dle znaleckého posudku pro rok 2014 bez dalších korekcí, tedy bez navýšení o inflaci. Vycházel-li pak soud z těchto výměr a cen, tak dospěl k závěru dle znaleckého posudku , právnická osoba, z roku 2014, že obvyklé nájemné za pronájem nebytových prostor představuje za rok 2012 (tj. část daného roku od 1.6.2012 do 31.12.2012) 152 831Kč ( podíl žalobce 6/9 – 101 887,33 Kč) , za rok 2013 částku 270 586 Kč ( podíl žalobce 6/9 – 180 390,67 Kč), za rok 2014 částku 274 428 Kč (podíl žalobce 6/9 – za období o 1.1.2014 do 22.6.2014 – částku 85 987,44 Kč, za období od 23.6.2014 do 31.12.2014 podíl žalobce 27/36 - částku 109 085,13 Kč), rok 2015 částku 274 428Kč ( podíl žalobce 27/36 – částku 205 821 Kč) a za rok 2016 (tj. část daného roku od 1.1.2016 do 14.1.2016) částku 10 497 Kč ( podíl žalobce 27/36 – částku 7 872,75 Kč. Obvyklé nájemné za pronájem bytů představuje za rok 2012 (tj. část daného roku od 1.6.2012 do 31.12.2012) částku 168 070 Kč, za rok 2013 částku 288 120 Kč, za rok 2014 částku 288 120 Kč, za rok 2015 částku 288 120 Kč a za rok 2016 (tj. část daného roku od 1.1.2016 do 14.1.2016) částku 11 021 Kč. Celkem poměrná část obvyklého nájemného za pronájem nebytových prostor v posuzovaném období od 1.6.2012 do 14.1.2016 vypočtená podle podílu žalobce činí 691 044,32 Kč. Podle velikosti podílu společnosti , právnická osoba, a osob jednajících s ní ve shodě na domě ve výši 1/9 by společnosti , právnická osoba, a osobám jednajících s ní ve shodě náležela za užívání celých bytových prostor nájemné za rok 2012 (tj. část daného roku od 1.6.2012 do 31.12.2012) částka 18 674,44 Kč , za rok 2013 částka 32 013,33 Kč, za rok 2014 částka 32 013,33 Kč, za rok 2015 částka 32 013,33 Kč, za rok 2016 (tj. část daného roku od 1.1.2016 do 14.1.2016) částka 1 224,56 Kč. Celkem poměrná část obvyklého nájemného za pronájem bytů v posuzovaném období od 1.6.2012 do 14.1.2016 vypočtená podle podílu společnosti , právnická osoba, a osob jednajících s ní ve shodě činí 115.582,55 Kč. Při vzájemném započtení nároků žalobce (691.044,32 Kč) a společnosti , právnická osoba, (115.582,55 Kč) na obvyklé nájemné za užívání nebytových a bytových prostor domu v období od 1.6.2012 do 14.1.2016 by činil nárok žalobce vůči této společnosti na zaplacení bezdůvodného obohacení částku ve výši 575 461,77 Kč, kterážto částka představuje škodu, kterou žalobce uplatnil po žalované.

53. Soud poukazuje na skutečnost, že v řízení pod sp.zn. , spisová značka, byl řešen nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání nemovitosti společností , právnická osoba, za období do 31.5.2012 ( bezprostředně předcházející období) a v řízení pod sp.zn. , spisová značka, za období od 15.1.2016 ( bezprostředně navazující období), když obě řízení byla pravomocně skončena se shodný výsledkem, tedy žalobci bylo právo na vydání bezdůvodného obohacení přiznáno na základě shodných tvrzeních a důkazů, které byly uváděny a prováděny i v tomto řízení a za situace, kdy rozsah a způsob užívání byl nezměněn po celou dobu od roku 2006, by bylo zcela nelogické, kdyby výše bezdůvodného obohacení za nadužívání dané nemovitosti za období od 1.6.2012 do 14.1.2016 byla odůvodněna jiným způsobem.

54. Pokud žalovaná ve svém podání ze dne 22.11.2023 ( č.l. 219) poukazovala na to, že žalobce nejednal s péčí řádného hospodáře, neboť v řízení , spisová značka, nepodal odvolání proti rozsudku ze dne 19.8.2022, kterou byla jeho žaloba na zaplacení zamítnuta pro neoprávněné započtení, že se žalobce v tomto řízení dohodl se společností , právnická osoba, s úmyslem poškodit žalovanou, dále poukazovala na spoluzavinění na straně žalobce, který se sám měl zajímat o průběh řízení, předávat žalované aktivně podklady pro podání žaloby a pokud tak nečinil, sám zavinil, že žaloba nebyla podána včas, a v tomto podání označovala důkazy k prokázání těchto tvrzení, pak soud uvádí, že tato tvrzení byla soudu sdělena po uplynutí koncentrační lhůty a proto k nimi soud nepřihlížel a nebude dále hodnotit, stejně jako navrhované důkazy.

55. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná způsobila žalobci újmu v souvislosti s výkonem advokacie, neboť porušila povinnost podat včas za žalobce žalobu na vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání nemovitosti společností , právnická osoba, v období od 1. 6. 2012 do 14. 1. 2016. S ohledem na pozdního uplatnění daného nároku, se tato společnost úspěšně dovolala jeho promlčení, za toto období bylo řízení zastaveno, žalovaná částka nebyla žalované společnosti , právnická osoba, k zaplacení uložena, byť ve zbývající nepromlčené části byl žalobce úspěšný. Porušením této povinnosti tak způsobila žalobci újmu ve výši 575 461,77 Kč, kterou soud uložil žalované k zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebyl sjednán ani určen termín pro úhradu náhrady škody, platí v souladu s ust. § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., lhůta splatnosti ihned, která dle ust. § 1959 písm. e) občanského zákoníku činí pět dnů. Vzhledem k tomu, že výzva byla doručena žalované dne 25.10.2019, nastala splatnost dne 30.10.2010 a od 31.10.2010 se dostala do prodlení a soud tak přiznal žalobci rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno a lhůtu k plnění určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta 2. prodlouženou, a to dvou měsíční, kdy je soud přesvědčen, že tento časový prostor je s ohledem na osobu žalované, která je osobou vykonávající aktivně advokacii dostatečným pro to, aby si žalovaná danou částku případně zajistila prostřednictvím třetí osoby ( půjčky, úvěru, hypotéky apod.)

56. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl ve věci zcela úspěšný a má tak právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 28 774 Kč a dále z odměny advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 17 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 z tarifní hodnoty 575 461,77 Kč a 10 620 Kč za úkon (celkem 180 540 Kč), a to za tyto úkony – převzetí právního zastoupení (27. 1. 2022), předžalobní výzva (9. 2. 2022), žaloba (9. 3. 2022), vyjádření ve věci samé (30. 11. 2022), účast u soudního jednání dne 5. 12. 2022 (9:00 až 11:48) – 2 úkony, vyjádření ve věci dne 3. 1. 2023, účast u soudního jednání dne 26. 1. 2023 (9:00 hod. až 12:55 hod.) – 2 úkony, nahlížení do soudního spisu dne 7. 3. 2023 (nezbytný úkon z důvodu obsáhlosti soudního spisu a připojených soudních spisů nutných prostudovat, nafoceny desítky stran listin k prostudování nutných k uplatnění procesních práv) - jde o úkon blížící se povahou kvalitativně úkonu dle § 11 odst. 1 písm. f) v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4012/18 ze dne 8. 3. 2021, účast u soudního jednání dne 24. 7. 2023 (10:00 hod. až 13:00 hod.) – 2 úkony, vyjádření ve věci 15. 9. 2023, vyjádření ve věci 18. 1. 2024, účast u soudního jednání dne 25. 1. 2024), závěrečný návrh dne 27. 2. 2024 a účast u soudního jednání dne 29. 2. 2024, dále pak z režijních paušálů dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. á 300 Kč/úkon, tedy 5 100 Kč, když odměna advokáta a náhrada režijních paušálů se zvyšuje o 21 % DPH (38 984,40 Kč), celkem tak náklady řízení představují částku 253 398,40 Kč, když i u této částky byla lhůta k plnění stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. prodloužená dvouměsíční tak, aby byl žalované poskytnut dostatečný časový prostor pro zajištění si těchto finančních prostředků se shodným odůvodněním jako u plnění jistiny. , adresa, plnění pak bylo určeno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Soud přiznal právo na náhradu těchto nákladů řízení, byť si je vědom skutečnosti, že žalobce jako statutární město disponuje svým aparátem a svým vlastním právním oddělením, v daném případě však zcela důvodně s ohledem na obtížnost a složitost dané věci, když se jednalo o nárok na náhradu škody uplatňovaný po advokátovi, který poskytoval žalobci dříve právní pomoc, musel k tomu, aby dostatečně kvalifikovaně hájil svá práva a zájmy, využívat právní pomoci advokátů. Soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 3274/18 ze dne 3. 12. 2019, ve kterém Ústavní soud s odkazem na jeho předchozí judikaturu uvedl, že „nelze , právnická osoba, vyloučit výjimky z pravidla neúčelnosti vynaložených nákladů na právní zastoupení státu či veřejných institucí i přesto, že jsou k hájení svých zájmů vybaveny příslušnými organizačními složkami. Vždy je třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, včetně předmětu sporu, jeho obtížnosti, souvislosti s běžnou agendou daného účastníka, atd. Předmětem sporu může být i právní problematika přímo nesouvisející s oblastí spravovanou daným účastníkem či velmi specializovaná, obtížná, dosud neřešená, s mezinárodním prvkem, apod.; v takových případech může být postup účastníka, který zvolí pro své zastupování specializovaného advokáta, shledán za adekvátní.“ V této konkrétní věci se projednávaná věc týká právní problematiky, která není spjata s běžnou činností statutárního města (jako tomu je například u soudního vymáhání dlužného nájemného, vyklizovacích žalob, apod.), a zaměstnanci žalovaného by nemuseli vystupování v rámci sporu kvalifikovaně zvládnout, a proto soud dospěl k závěru, že náklady právního zastoupení advokátem jsou v daném případě účelně vynaloženy, a byly proto žalobci přiznány.