31 C 79/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 794 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 794 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 594 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 126 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 25. 11. 2020, ve znění jeho doplnění doručeném zdejšímu soudu dne 1. 4. 2021, se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 794 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene z právnická osoba, IČO na žalobkyni. V souladu s § 105b odst. 1 věta 1. zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, vstoupila přebírající žalobkyně do všech práv a povinností předávající pojišťovny. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 22. 8. 2019 se žalovaným pojistnou smlouvu číslo s počátkem pojištění ke dni 22. 8. 2019 na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla (pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a doplňkové pojištění anonymizována dvě slova), tovární značky Peugeot 407 SW 1.6 HDI 110k anonymizováno, registrační značka. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 5 263 Kč splatné ročně vždy k 22. dni osmého měsíce roku. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 22. 8. 2019, ačkoli byl o jeho zaplacení upomínán s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy. Pojistná smlouva tak zanikla dne 10. 12. 2019. Za období od 22. 8. 2019 do 10. 12. 2019 tak dluží žalovaný na pojistném částku 1 594 Kč, když vedle této částky požaduje žalobkyně k zaplacení náklady na upomínání ve výši 200 Kč dle článku 2 ve spojení s článkem 4 odst. 10 všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel. Celkem tak žalobkyně požaduje po žalovaném k zaplacení částku 1 794 Kč, kterou žalovaný nezaplatil ani přes předžalobní upomínku ze dne 8. 2. 2020.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. Právní zástupkyně žalobkyně s takovýmto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. a souhlas předpokládal.

5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla číslo má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 22. 8. 2019 s počátkem pojištění od 2. 8. 2019 na dobu neurčitou, když předmětem této smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Peugeot 407 SW 1.6 HDI, registrační značka. Pojistné bylo sjednáno ve výši 5 263 Kč s roční splatností ke každému 22. dni 8. měsíce. Z výzvy ze dne 20. 10. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužného pojistného upomínala s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy. Z přípisu ze dne 6. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zániku pojistné smlouvy ke dni 10. 12. 2019. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 2. 2020, jakož i ze dne 16. 6. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužného pojistného vyzývala.

6. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.

7. Podle § 12 odst. 1 písm. e) téhož zákona pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

8. Podle § 13 odst. 1 téhož zákona pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že dne 22. 8. 2019 byla mezi žalobkyní (právnická osoba) a žalovaným uzavřena platně pojistná smlouva – sdružené pojištění vozidla (pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a doplňkové pojištění – anonymizována dvě slova), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem osobního automobilu Peugeot 407 SW 1.6, registrační značka, s počátkem pojištění od 22. 8. 2019, s ročním pojistným ve výši 5 263 Kč splatným k 22. dni 8. měsíce roku. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 22. 8. 2019, proto byl upomínkou ze dne 20. 10. 2019 k jeho zaplacení vyzván s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil. Pojistná smlouva tak zanikla uplynutím lhůty, a to ke dni 10. 12. 2019. Za období od 22. 8. 2019 do 10. 12. 2019 dluží žalovaný žalobkyni na pojistném částku 1 594 Kč, když vedle této částky přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení poplatku za odeslání upomínky s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy ve výši 200 Kč v souladu s ceníkem žalobkyně, který byl nedílnou součástí pojistné smlouvy. Jelikož žalovaný pojistné v souladu s pojistnou smlouvou řádně neuhradil, dostal se tak do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a je povinen podle ust. § 1970 občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014 zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a počátek prodlení odpovídá provedenému dokazování. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložila. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 2 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby), 2 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 1 126 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu zástupkyně za zaslanou výzvu k plnění ze dne 16. 6. 2020, když sama žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala a za tuto upomínku jí byla přiznána odměna ve výši 200 Kč. Tento náklad zástupce žalobkyně tedy soud nepovažuje za účelně vynaložený. Místem plnění byla určena zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. O lhůtách ke splnění veškerých povinností žalované z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil ji jako zákonnou třídenní, když neshledal důvod pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.