31 C 84/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky ve výši 76 230 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky 14 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 650 Kč od 10. 8. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 61 580 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 61 580 Kč od 10. 8. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 431Kč a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu prostřednictvím Okresního soudu [okres] na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu plzeň – sever dne 21. 1. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 76 230 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 10. 8. 2018 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 16. 6. 2016 ústní smlouvu, jejímž předmětem bylo zhotovení a dodávka projektové dokumentace pro stavební povolení stavby rodinného domu na parcele [číslo] v k. ú. [obec]. Nemovitost je zapsána v [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k. ú. [obec]. Dohoda mezi účastníky byla ta, že žalobkyně bude poskytovat součinnost při vyřízení stavebního povolení a na základovou desku, kterou si zhotoví sám žalovaný, postaví žalobkyně dřevostavbu rodinného domu. Projektová dokumentace byla vyhotovena, žalovanému dodána a následně vyfakturována daňovým dokladem [číslo] [rok] na částku 76 230 Kč se splatností 9. 8. 2018. K zaplacení této faktury nedošlo a to ani přes upomínky žalobkyně ze dne 21. 8. 2018 a 29. 8. 2018. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes upomínku ze dne 6. 9. 2019.

2. Usnesením ze dne 3. 2. 2020 pod č. j. 10 C 12/2020 -11 vyslovil Okresní soud Plzeň – sever svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci bude věc předána Okresnímu soudu Plzeň – město jako soudu místně příslušnému. Toto usnesení nabylo právní moci dne 4. 3. 2020.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že považuje žalobu za nedůvodnou, záležitost považuje za vyřešenou, neboť se se žalobkyní vypořádal, žalovaný zároveň uvedl, že projektová dokumentace byla neúplná.

4. Při jednání, které se konalo dne 12. 10. 2020, učinili účastníci nesporným, že se v květnu 2016 dohodli, že žalobkyně zhotoví pro žalovaného projekt na rodinný dům a dále zajistí výstavbu rodinného domu s tím, že žalovaný uvedl, že cena projektové dokumentace nebyla dohodnutá, následně pak mělo dojít k dohodě na zaplacení částky 20 000 Kč bez dokladů, kdy tato částka měla být ze strany žalovaného žalobkyni uhrazena v hotovosti dne 2. 8. 2016. Následně pak bylo stavebním úřadem zjištěno, že projektová dokumentace je neúplná a proto byla žalobkyně požádána, aby tuto dopracovala, když žalovaný uvedl, že v září 2017 byla předána kompletní projektová dokumentace, na jejímž základě bylo v říjnu 2017 vydáno stavební povolení. Žalovaný uvedl, že se jednalo o katalogový projekt a cena 20 000 Kč se mu zdála obvyklá. K prokázání svého tvrzení ohledně dohody o ceně navrhl pak k důkazu výslech paní [jméno] [příjmení] a dále pak pana [celé jméno svědka]. Žalovaný učinil nesporným, že žalobkyně poskytla součinnost při vydávání stavebního povolení, když tuto považoval za součást dohody mezi účastníky, když žalobkyně se zavázala k vyvíjení činností tak, aby bylo vydáno stavební povolení na základě projektové dokumentace. Žalovaný rovněž považoval za neobvyklé, že za situace, kdy v roce 2017 byla předána projektová dokumentace, proč tedy bylo fakturováno až v srpnu 2018, žalobkyně tvrdila, že cena projektové dokumentace byla dohodnuta do 80 000, což je cena obvyklá. Žalovaný pak při tomto jednání uvedl, že žádná cena nebyla dohodnuta ani ze strany žalobkyně navržena. Ohledně ceny projektové dokumentace mělo být sjednáno pro případ, že by společnost žalobkyně rodinný dům stavěla, cena projektové dokumentace nebude účtována. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že žalobkyně rodinný dům nestavěla. Žalovaný dále uváděl, že dne 2. 8. 2016 vybíral 50 000 Kč z bankomatu, neboť nevěděl kolik projektová dokumentace bude stát, následně pak došlo k dohodě ohledně částky 20 000 Kč, kterou téhož dne předal jednateli žalobkyně a považoval při předání projektové dokumentace a záležitost za vyřízenou. Žalovaný rovněž učinil nesporným, že původní projektová dokumentace nebyla úplná, neobsahovala náležitosti stanovené zákonem, když tyto měly být doplněny až v červnu 2017.

5. Žalobkyně s tvrzeními žalovaného ohledně sjednané ceny nesouhlasila, uvedla, že žalobkyně provedla projektovou dokumentaci na základě ústní smlouvy o dílo, na základě písemné objednávky žalovaného, když cena díla ve výši 20 000 Kč nebyla dohodnuta, obvyklá cena díla se pohybuje cca v částce 80 000 Kč. Žalobkyně rovněž uvedla, že žalovaný nereagoval na vystavenou fakturu ani na žádnou ze zaslaných upomínek. Při tomto jednání se pak stranám dostalo poučení a jednání bylo koncentrováno.

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

7. Z emailu ze dne 25. 5. 2016 má soud za prokázané, že žalovaný kontaktoval žalobkyni v návaznosti na telefonický hovor, kdy poukázal, že ho zaujal ve fotogalerii dům žalobkyně a popsal požadavky na svůj vlastní dům. Tento email byl pak ze strany pana [jméno] [příjmení] přeposílán [jméno] [příjmení], jak má soud za prokázané z emailu z téhož dne.

8. Z emailu ze dne 1. 6. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně zasílala žalovanému návrhy a cenové nabídky domu, které by se na typ pozemku žalovaného hodily.

9. Z emailu ze dne 6. 6. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně zasílala žalovanému email ohledně bližší specifikace požadavků žalovaného, jakož i dalších nezbytností pro vydání stavebního povolení.

10. Z emailu ze dne 7. 6. má dále soud za prokázanou komunikaci mezi žalovaným a žalobkyní, jakož i z emailu ze dne 11. 6. 2016, kdy žalobkyně zasílala žalovanému pohledy rodinného domu.

11. Z emailu ze dne 13. 6. 2016 má soud za prokázané, že žalovaný emailem žádal o drobné úpravy v daných projektech.

12. Z emailu ze dne 14. 6. 2016 má soud za prokázané, že se žalovaný dotazoval žalobce, zda email s doplňky obdržel.

13. Z emailu ze dne 15. 6. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně zasílala žalovanému překreslenou variantu domů.

14. Z emailu ze 16. 6. 2016 má soud za prokázané, že žalovaný požádal žalobkyni o vytvoření projektové dokumentace pro stavební povolení na rodinný dům a o zaslání návrhu smlouvy na realizaci domu.

15. Z emailu ze dne 26. 6. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně žádala žalovaného o specifikaci barvy fasády a střešní krytiny.

16. Z emailu ze dne 4. 7. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně žádala žalovaného o odsouhlasení zpevnění plochy základové desky.

17. Z emailu ze dne 16. 5. 2017 má soud za prokázané, že žalovaný zasílal žalobkyni vyjádření stavebního úřadu a požádal o doplnění projektové dokumentace a dále o zaslání projektové dokumentace základů.

18. Z emailu ze dne 16. 5. 2017 má soud za prokázanou komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným, stejně tak jako z emailu ze dne 22. 5. 2017 a z emailu ze dne 1. 6. 2017, kdy se žalobkyně dotazovala žalovaného na jméno osoby vyřizující stavební povolení na příslušném stavebním úřadě.

19. Z emailu ze dne 18. 6. 2017 má soud za prokázané, že žalovaný urgoval zaslání výkresů skladby základové desky a inženýrských sítí pod základovou desku.

20. Z emailu ze dne 19. 6. 2017 má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o tom, že chybějící podklady budou zasílány poštou.

21. Z emailu ze dne 19. 6. 2017 má soud za prokázané, že žalobkyně zasílala příslušnému stavebnímu úřadu k odsouhlasení koordinační situaci pana [celé jméno žalovaného] tedy žalovaného, když z emailu ze dne 20. 6. 2017 má soud za prokázané, že zaměstnankyně Stavebního úřadu v [obec] potvrdila žalobkyni, že doplňující podklady jsou v pořádku.

22. Z emailu ze dne 31. 7. 2017 má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zaslání kompletní projektové dokumentace na adresu žalovaného.

23. Z emailu ze dne 31. 8. 2017 má soud za prokázané, že žalobkyně žádala žalovaného o zaslání fotografií základové desky před betonováním tak, aby mohla být sjednocena příprava a předejít možným problémům.

24. Z emailu ze dne 2. 8. 2018 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému fakturu za provedenou projektovou dokumentaci.

25. Z faktury [číslo] 2018 má soud za prokázané, že tuto vystavila žalobkyně žalovanému dne 1. 8. 2018 se splatností 9. 8. 2018 na částku 76 230 Kč, když předmětem této faktury byla fakturace platby na zhotovení a dodávku projektové dokumentace pro stavební povolení rodinného domu na pozemku parcelní [číslo] k. ú. [obec].

26. Z upomínky ze dne 17. 8. 2018, ze dne 27. 8. 2018 a 6. 9. 2019 ve spojení s podacími lístky má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala.

27. Ze SMS zprávy ze dne 25. 4. 2018 má soud za prokázané, že tato byla doručena ze strany jednatele žalobkyně pana [příjmení] [jméno] [příjmení] žalovanému, kdy tento žádal o zaplacení částky 32 000 Kč.

28. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaný nabyl vlastnictví k pozemku parcelní [číslo] k pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, část [územní celek], nemovitosti zapsané pro k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres] u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] na základě kupní smlouvy ze dne 27. 2. 2017, s právními účinky vkladu ke dni 28. 3. 2017.

29. Dále soud provedl k důkazu mapu pořízenou prostřednictvím www.google.com, z níž má soud za zjištěnou polohu mobilního telefonu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně ze dne 2. 8. 2016, když tento den se daný mobilní telefon v [obec] nepohyboval. Zároveň z této mobilní aplikace má soud za zjištěné, že mobilní přístroj s tímto telefonním číslem se v [obec] pohyboval dne 16. 7. 2016 a to mimo jiné po ulici [ulice], kde dle tvrzení žalobkyně došlo k předání projektové dokumentace.

30. Z výpisu z účtu žalovaného má soud za prokázané, že tento vybral z bankomatu dne 2. 8. 2016 částku 50 000 Kč.

31. Soud dále k důkazu provedl projektovou dokumentaci, vypracovanou žalobkyní, když soud nebude popisovat, jaká skutková zjištění z této projektové dokumentace zjistil, neboť z této projektové dokumentace vycházel znalec při zpracování znaleckého posudku a závěry znaleckého posudku budou specifikovány dále.

32. Ze znaleckého posudku [číslo] [spisová značka] vypracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika ze dne 19. 11. 2021, který byl ustanoven za účelem zpracování daného znaleckého posudku soudem, ve spojení s výslechem znalce učiněným při jednání dne 21. 7. 2022, má soud za prokázané, že projektová dokumentace, která byla žalobkyní pro vydání stavebního povolení pro žalovaného zpracovávána byla individuálně zpracovávanou projektovou dokumentací, tedy nejednalo se o katalogový projekt, když znalec na základě svého šetření a svých odborných znalostí dospěl k závěru, že celková v daném místě a ke dni předání v roce 2017 obvyklá cena posuzované žalobkyní vypracované projektové dokumentace stavby rodinného domu žalovaného činí 61 580 Kč. Tato cena tedy zohlednila skutečnost, že se nejednalo o katalogový projekt, ale projekt o individuálně zpracovávaný dle požadavků žalovaného s přihlédnutím ke všem vadám a nedostatků projektové dokumentace, která byla žalobkyní pro žalovaného zpracována a na jejímž základě bylo vydáno stavební povolení příslušným stavebním úřadem.

33. K tomuto znaleckému posudku a k výši ceny stanovené znalcem neměla žalobkyně výhrady, žalovaný se k tomuto posudku nevyjádřil.

34. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 4. 1. 2022 (č. l. 142) vznesl žalovaný námitku promlčení nároku žalobkyně, kdy poukázal na skutečnost, že žalobkyně nevystavila od srpna 2016 žalovanému řádný daňový doklad. Uvedl, že faktura [číslo] 2018 je dokladem pouze fiktivním, neboť byla stornována, aby z této nemusela být odváděna daň. Finanční úřad jí neeviduje.

35. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 25. 2. 2022 (č. l. 161) žalobkyně předložila soudu kopii knihy pohledávek ke dni 24. 1. 2022, v níž je evidována pohledávka za žalovaným ve výši 76 230 Kč se splatností dne 15. 8. 2018 a dále pak seznam vydaných a neuhrazených faktur, v níž je rovněž uvedena částka fakturována žalovanému ve výši 76 230 Kč.

36. Svědkyně paní [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] manželka žalovaného vypověděla, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena dohoda o zhotovení projektu na výstavbu rodinného domu a to někdy v roce 2016, u sjednání této dohody byla svědkyně přítomna, kdy projekt byl zhotoven cca po dvou letech od této poptávky. Svědkyně vypověděla, že se žalovaný s jednateli žalobkyně dohodli na ceně za projekt ve výši 20 000 Kč. Nedokázala se pak vyjádřit k dalším okolnostem, zda účastníci mezi sebou někdy dále jednali, vypověděla pouze, že zhotovený projekt přivezl jednatel žalobkyně do [obec], tento byl předán svědkyni panem žalovaným, kdy u předání projektu mezi jednatelem žalobkyně a manželem svědkyně nebyla, nicméně byl tam přítomen kamarád žalovaného, neboť viděla z okna, jak pánové před jejich domem na [anonymizována dvě slova] stojí a následně poté došlo k tomu, že pan žalovaný předal projekt svědkyni, která jej odnesla domů. Svědkyně se neuměla vyjádřit k žádným dalším okolnostem ani ke komunikaci mezi žalovaným a žalobkyní. Svědkyně vypověděla, že rodinný dům byl na základě předané projektové dokumentace postaven, ale stavěl si ho sám žalovaný.

37. Ze svědecké výpovědi pana [celé jméno svědka] má soud za zjištěné, že tento měl být přítomen k předání vypracované projektové dokumentace v [obec] na [anonymizována dvě slova], kdy jel autem se žalovaným, kdy svědek pro pana žalovaného pracoval, následně jel společně s ním autem, na [anonymizována dvě slova] přizastavili, převzali projektovou dokumentaci v šanonu, za tuto zaplatil žalovaný předávajícímu nějaké peníze, svědek se neuměl vyjádřit k výši částky, šanon s projektovou dokumentací umístili do vozidla a pokračovali dále.

38. Žádné další důkazy nebyly prováděny.

39. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

40. Podle § 2586 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

41. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v převážné části důvodná. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala zhotovit pro žalovaného dílo, jehož předmětem bylo vyhotovení projektové dokumentace pro výstavbu rodinného domu a poskytnutí veškeré součinnosti při vydání stavebního povolení pro tuto výstavbu. Smlouva o dílo měla být uzavřena v návaznosti na písemnou objednávku žalovaného ze dne 16. 6. 2016, na jejímž základě požádal žalobkyni o vytvoření projektové dokumentace pro stavební povolení na rodinný dům a zároveň o zaslání návrhu smlouvy, která by měla být uzavřena na výstavbu domu. K realizaci výstavby domu následně nedošlo. Na základě této písemné objednávky, žalobkyně zpracovala a vypracovala projektovou dokumentaci a tuto předala žalovanému, když na jejím základě bylo následně vydáno stavební povolení pro realizaci výstavby předmětného rodinného domu. Mezi účastníky byla sporná cena předmětné dokumentace, kdy žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky byla dohoda taková, že cena projektové dokumentace nepřevýší 80 000 Kč, strana žalovaná tvrdila, že byla dohoda ohledně částky 20 000 Kč za zpracovanou projektovou dokumentaci, následně pak žalobkyně tvrdila, že cena projektové dokumentace nebyla stanovena, neboť tato měla být součástí ceny o dílo v případě realizace celé výstavby rodinného domu, žalovaný na podporu svých tvrzení ohledně dohody o ceně a jejím zaplacení navrhl výslech svědkyně paní [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] a pana [celé jméno svědka], z jejíchž výpovědí však dohoda o ceně 20 000 Kč nebyla prokázána. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] si v podstatě nevzpomínala na nic, vyjma ujednání účastníků o ceně ve výši 20 000 Kč, a následně pak na předání dokumentace, kdy viděla, jak předává někdo před jejich domem v [obec] žalovanému projektovou dokumentaci za přítomnosti kamaráda žalovaného. Tato její výpověď je v rozporu s vyjádřením samotného žalovaného, který sám uváděl, že z bankomatu vybíral dne 2.8.2016 částku 50 000Kč, neboť nevěděl, jakou částku bude za projektovou dokumentaci hradit, když při předání mělo dojít k dohodě ohledně částky 20 000 Kč, kterou v hotovosti zaplatil. Výpověď této svědkyně je rovněž v rozporu s výpovědí svědka [celé jméno svědka], který uvedl, že z auta při předávání projektové dokumentace nevystoupil a projektovou dokumentaci žalovaný uložil do auta a odvezl po jejím převzetí, nezmínil se o tom, že by měla být tato předána svědkyni, jak ona uváděla. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] pak soud nemá za zjištěné žádné podstatné skutečnosti. Ve spojení obou dvou svědeckých výpovědí hodnotí soud výpověď svědkyně [příjmení] jako nepřesvědčivou. Z těchto svědeckých výpovědí soud nemá za prokázané tvrzení žalovaného ohledně uzavření dohody o ceně projektové dokumentace. Soud nemá za prokázané ani tvrzení žalobkyně, že cena byla sjednána do částky 80 000 Kč, když zároveň žalobkyně tvrdila, že cena sjednána nebyla a měla být součástí ceny díla při realizaci výstavby rodinného domu. Žádné z těchto tvrzení nebylo v rámci řízení prokázáno. Z provedeného dokazování nevyplynul ani závěr o tom, že by účastníci měli vůli uzavřít smlouvu o dílo bez určení ceny tak, jak upravuje ust. § 2586 odst. 2 občanského zákoníku. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není možno požadovat z titulu nároku na zaplacení sjednané ceny díla, nýbrž z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku.

42. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

43. Za účelem zjištění výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaného nechal soud vypracovat znalecký posudek, když znalec dospěl k závěru, že cena obvyklá v daném místě a čase za obdobné dílo v době předání tedy v roce 2017 (v době, kdy ke vzniku bezdůvodného obohacení došlo) představovala částku 61 580 Kč. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl, neboť neměl v řízení za prokázané, že by žalovaný z této částky žalobkyni cokoli uhradil. Jelikož e žalovaný e zaplacením této částky dostal do prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení příslušenství dle ust. § 1970 občanského zákoníku v podobě zákonného úroku z prodlení, který je požadován ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury, kterou soud považuje za výzvu k zaplacení. V tomto rozsahu žalobě soud vyhověl tak, jak je uvedeno pod výrokem II. tohoto rozsudku, ve zbytku žalobu zamítl tak, jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku. Pokud žalovaný tvrdil, že zaplatil dne 2. 8. 2016 částku 20 000 Kč a toto měl prokazovat výběrem z bankomatu z tohoto dne, pak toto tvrzení je v rozporu se samotným tvrzením žalovaného, že tento nevěděl, jakou částku bude za projektovou dokumentaci hradit, proto vybíral částku 50 000 Kč, vzápětí však uváděl, že byli dohodnuti s jednatelem žalobkyně, že za projektovou dokumentaci bude hrazena částka 20 000 Kč a tato také byla jednateli žalobkyně předána. Nicméně svědek [celé jméno svědka], který byl ve voze se žalovaným, když odjížděli z jedné stavby a při přejezdu na druhou stavbu převzali projektovou dokumentaci, se nevyjadřoval k tomu, že by žalovaný uskutečnil výběr finančních prostředků z bankomatu, uvedl, že tento měl finanční prostředky u sebe, neboť je potřeboval na koupi jiného stavebního materiálu. Žalovaný tedy své tvrzení o zaplacení dohodnuté částky 20 000 Kč neprokázal. Soud poukazuje rovněž na výpis z telefonního čísla jednatele žalobkyně z aplikace Google mapy, když jednatel žalobkyně pan [příjmení] [jméno] [příjmení] v daném čase v [obec] přítomen ani nebyl, avšak tento důkaz je pouze podpůrným, v první řadě to byl žalovaný, kterého tížilo důkazní břemeno k danému tvrzení, které neunesl.

44. Pokud žalovaný namítal promlčení nároku žalobkyně, považuje soud tuto námitku za nedůvodnou. Žalovaný tvrdil, že k předání projektové dokumentace došlo dne 2.8.2016, žalobkyně dokonce tvrdila již v červenci 2016, z provedeného dokazování má však soud za prokázané, že projektová dokumentace způsobilá k tomu, aby na jejím základě bylo vydáno stavební povolení, byla žalobkyní žalovanému předána až dne 31.7.2017, jak vplývá z e-mailové komunikace mezi účastníky z téhož dne. Stavební povolení bylo vydáno v září 2017. Tedy až po předání projektové dokumentace způsobilé pro vydání stavebního povolení mohla žalobkyně požadovat její zaplacení, v daném případě, kdy soud hodnotí smlouvu o dílo jako neplatnou, z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Promlčecí doba tak začala běžet nejdříve dne 1.8.2017 dle ust. § 619 občanského zákoníku, žaloba byla podána dne 21.1.2020, kdy tříletá promlčecí doba dle ust. § 629 občanského zákoníku by uplynula dne 1.8.2020. Žaloba tak byla podána včas.

45. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého může soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení i tomu účastníkovi, který měl ve věci úspěch jen částečný, v případě, že rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku anebo na úvaze soudu. V daném případě, tedy výše plnění závisela na znaleckém posudku, který dospěl k závěru, že náklady spojené s vypracovanou projektovou dokumentací představují částku právě 61 580 Kč, když s ohledem na tento závěr znalce pak byla žaloba co do částky 14 650 Kč zamítnuta. Ve světle tohoto, pak soud přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 812 Kč, dále pak zálohy na provedení znaleckého posudku ve výši 12 000 Kč, která již byla žalobkyní uhrazena a dále pak cestovné ke čtyřem ústním jednání (dne 12. 10. 2020, dne 3. 12. 2020, dne 10. 5. 2021 a dne 21. 7. 2022) ze [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 540 km, osobním automobilem Peugeot 206 při průměrné spotřebě 6,4 litrů na 100 km a při ceně benzínu ke dni 12. 10. 2020 ve výši 27,79 Kč představují cestovní náklady 906 Kč, při ceně benzínu ke dni 3. 12. 2020 ve výši 27,80 Kč představují cestovní náklady také 906 Kč, při ceně benzínu ke dni 10. 5. 2021 ve výši 31,06 Kč částku 1 073 Kč a při ceně benzínu ke dni 21. 7. 2022 ve výši 47,06 Kč v částce 1 626 Kč, celkem tedy cestovní náhrady představují 4 619 Kč Náklady řízení tak celkem představují částku 20 431 Kč a v této výši také byly přiznány. Žalobkyně a její obecný zmocněnec se ve zbývající části práva na náhradu nákladů řízení vzdali.

46. Výrok III. je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. podle kterého má stát proti účastníkům podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, v daném případě tedy proti žalovanému. Jelikož ke dni rozhodnutí nebylo o všech těchto nárocích doposud rozhodnuto, bude výše těchto nákladů řízení určena samostatným usnesením v souladu s ustanovením § 155 odst. 1 o.s.ř.

47. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a žalovanému byla ke splnění povinností určena lhůta obecná 3 denní.