31 C 99/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 600 Kč od 8. 9. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 21. 1. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 600 Kč s příslušenstvím, jakož i náhradu nákladů řízení tak, jak je pod výroky tohoto rozsudku uvedeno. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 9. 5. 2019 se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla CHEVROLET/DAEWOO, s pojistným ve výši 528 Kč měsíčně, s počátkem pojištění od 9. 5. 2019. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 9. 6. 2019, proto jej žalobkyně vyzvala k zaplacení této částky s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil, pojistná smlouva tak zanikla ke dni 7. 9. 2019. Za období od 9. 5. 2016 do 7. 9. 2019 včetně, činí dlužné pojistné částku 1 600 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil, na upomínky žalobkyně nereagoval. Dlužnou částku neuhradil ani po upomínkách ze strany [právnická osoba], a.s., která pro žalobkyni pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému dne 8. 7. 2020. Dne 10. 8. 2020 byl žalovaný opětovně vyzván k zaplacení dlužné částky, když ani přes tuto výzvu dlužnou částku neuhradil.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 174 odst. 3 o. s. ř. zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. Právní zástupce žalobkyně s takovýmto postupem souhlasil, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. a souhlas předpokládal.

5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav. Z pojistné smlouvy [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 9. 5. 2019, když předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla CHEVROLET/DAEWOO, když žalovaný se zavázal na základě této smlouvy hradit žalobci roční pojistné ve výši 6 335 Kč s měsíční splatností, splátka ve výši 528 Kč. Z upomínky ze dne 26. 7. 2019 má soud za zjištěné, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužného pojistného upomínala s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy. Z výzvy k zaplacení ze dne 8. 7. 2020 a ze dne 10. 8. 2020 má soud za prokázané, že byl žalovaný o zaplacení dlužné částky vyzýván. Z tvrzení žalobkyně má pak soud za prokázané, že žalovaný pojistné za období od 9. 6. 2019 do 7. 9. 2019 ve výši 1 600 Kč neuhradil, když bylo na žalovaném, aby případně prokázal opak, což se však nestalo.

6. Podle § 12 odst. 1 písm. e) téhož zákona pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

7. Podle § 13 odst. 1 téhož zákona pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když v řízení bylo prokázáno, že dne 9. 5. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena pojistná smlouva o povinném ručení, pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění od 9. 5. 2019. Žalovaný nezaplatit běžné pojistné splatné dne 9. 6. 2019, proto byl o jeho zaplacení v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., vyzýván. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani přes tuto výzvu, pojistná smlouva tak zanikla z důvodu neplacení pojistného, a to ke dni 7. 9. 2019. Za období od 9. 6. 2019 do 7. 9. 2019 pak žalovaný dluží žalobkyni částku 1600 Kč. Jelikož se žalovaný se zaplacením dlužného pojistného dostal do prodlení, vznikl žalobkyni rovněž nárok na zaplacení příslušenství představující zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970, občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, když výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

9. Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměnu zástupce žalobkyně dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., advokátního tarifu, účinné od 1. 7. 2014, tedy za 3 úkony právní pomoci ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1) -převzetí zastoupení, podání žaloby a zaslání předžalobní upomínky a 3 RP dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 14b odst. 5 á 100 Kč úkon. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. soud přiznal zástupci žalobkyně rovněž 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a RP, náklady řízení tedy celkem představují částku 1 489 Kč.

10. O lhůtách ke splnění veškerých povinností žalované z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil ji jako zákonnou třídenní, když neshledal důvod pro stanovení delší lhůty.