34 C 119/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 17 855 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 990 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 865 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 684,60 Kč, s úrokem ve výši 20,94 % ročně z částky 14 488,23 Kč od 17. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 693,29 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 488,23 Kč od 7. 12. 2019 do 7. 9. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 498,23 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 17 855 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výrocích. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 19. 12. 2015 smlouvu o půjčce [číslo] popsala, jak společnost [právnická osoba] posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem a zavázal se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 365 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč ve 43 týdenních splátkách po 555 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 10. 2016. Žalovaný nehradil své závazky řádně a včas, tím porušil své závazky ze smlouvy. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem pouze částku 6 010 Kč, naposledy dne 8. 3. 2016. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] SE, která poté změnila obchodní firmu na [právnická osoba]. Tato společnost smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni s účinností k 16. 12. 2019, což bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem ze dne 6. 12. 2019. Po uhrazení pohledávky nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu 7 dní před podáním žaloby, kterou žalovaný ponechal bez povšimnutí.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] projevili v písemné formě dne 19. 12. 2015 vůli zavázat se na straně společnosti [právnická osoba] poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaný téhož dne od společnosti [právnická osoba] převzal a na straně žalovaného půjčku vrátit a zaplatit úroky ve výši 1 365 Kč v sazbě 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč, a to v 43 týdenních splátkách po 555 Kč, kdy poslední splátka připadla na 15. 10. 2016 [právnická osoba] zanikla dne 30. 9. 2016 v důsledku fúze sloučením se [právnická osoba] [anonymizováno]. Ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 si společnost [právnická osoba] (do 30. 9. 2016 pod [právnická osoba] [anonymizováno]) a žalobkyně dohodly, že společnost [právnická osoba] postoupí na žalobkyni soubor pohledávek, mezi něž byla zařazena též pohledávka vůči žalovanému a žalobkyně jí za to zaplatí postupní cenu. Dopisem ze dne 6. 12. 2019 odeslaným 7. 1. 2020 oznámila společnost [právnická osoba] (předtím [právnická osoba]) žalovanému, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně dopisem ze dne 3. 9. 2020 odeslaným 4. 9. 2020 vyzvala žalovaného, aby žalovanou sumu dobrovolně uhradil, jinak podá žalobu.

4. Projevy vůle společnosti [právnická osoba] a žalovaného jsou prokázány ze smlouvy o půjčce ze dne 19. 12. 2015 [číslo]. Do ní je vložena též kvitance žalovaného o tom, že daného dne převzal od žalované částku 15 000 Kč. Zánik společnosti [právnická osoba] a změna obchodní firmy [právnická osoba] [anonymizováno] je prokázána z výpisu z obchodního rejstříku dané společnosti. Postoupení pohledávky je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 a v seznamu postupovaných pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky je prokázáno dopisem ze dne 6. 12. 2019 a podacího lístku ze 7. 1. 2020 a učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem ze dne 3. 9. 2020 a podacím lístkem ze dne 4. 9. 2020.

5. Po právní stránce soud posoudil věc §§ 2390 a 2392 odst. 1 věty první obč. zák. ve spojení s §§ 580 a 588 obč. zákoníku, neboť projevy vůle právního předchůdkyně žalobkyně a žalovaného směřovaly k tomu, aby se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peníze, aby je užil podle libosti a žalovaný se chtěl zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a vedle toho zaplatit též další plnění označená jako poplatek na administrativní činnost a náklady za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný se chtěl zavázat zaplatit úroky, což § 2392 odst. 1 věta první obč. zákoníku výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 obč. zákoníku, a proto je smlouva neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 obč. zák. přihlíží i bez návrhu.

6. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně za úrok nepovažuje pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako první z kalkulačních položek vypočtených shora a jak je výslovně označen ve smlouvě. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označena jako úrok, ale touto odměnou je součet všech kalkulačních položek„ poplatku“. Tento„ poplatek“ je třeba chápat celý jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze, v rozsudku ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Co se týká položek odměny, které smlouva označuje jako„ poplatek za administrativní činnost“ a„ náklady hotovostního inkasa“, materiálně se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáním takové odměny však nový občanský zákoník ke smlouvě o zápůjčce, např. na rozdíl od obchodního zákoníku, který ve svém § 499 odměnu za sjednání závazku výslovně připouštěl u smlouvy o úvěru, nepočítá. Taková úprava u smlouvy o úvěru je odůvodněna tím, že se jedná o poplatek za udržování zdroje prostředků, které budou v budoucnu úvěrem poskytnuty. U smlouvy o zápůjčce k zapůjčení peněžních prostředků nedochází na požádání vydlužitele, a proto povinnost udržovat volné prostředky zapůjčiteli nevzniká. Další kalkulační položky„ poplatku“ tedy nejsou ekonomicky vzato ničím jiným, než odměnou zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ně hledět jako na součást úroku. V dané věci byla předmětem zápůjčky částka 15 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 8 865 Kč na dobu 43 týdnů, tj. přibližně 110 % ročně. Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy, která v daném období činila přibližně 12 % ročně. Z toho důvodu ji soud považuje za rozpornou s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

7. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela spolu se žalovaným i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se administrativního poplatku a nákladů za hotovostní inkaso splátek, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 obč. zák. Jelikož je smlouva neplatná, jsou účastníci si povinni podle § 2991 obč. zák. vrátit to, co plnili. Žalobkyně poskytla žalované 15 000 Kč, on jí vrátil 6 010 Kč, proto má žalobkyně právo na zaplacení 8 990 Kč.

8. Pokud jde o universální sukcesi [právnická osoba] [anonymizováno] vůči společnosti [právnická osoba], tu soud posoudil podle § 61 odst. 1 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, dle něhož fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechod mění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného.

9. Žalovaná pohledávka byla dále postoupena ze [právnická osoba], [anonymizováno] (resp. poté [právnická osoba]) na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., kdy žalovaná pohledávka je součástí postupovaného souboru. Toto postoupení bylo podle § 1882 odst. 1 o. z. oznámeno žalované. K postoupení je způsobilá i pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, je však třeba, aby ve smlouvě o postoupení pohledávky byla postupovaná pohledávka po skutkové stránce nezaměnitelně vymezená, což je v daném případě splněno. Omyl ohledně právní kvalifikace postupované pohledávky není významný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 3. 9. 2010, který v souladu s domněnkou stanovenou v § 573 o. z. došel do dispoziční sféry žalovaného dne 7. 9. 2020. Nezaplatil-li v té době, ocitl se podle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vznikl podle § 1970 o. z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř, kdy procesně převážně úspěšný žalovaný by měl proti žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů řízení po zohlednění úspěchu žalobkyně, jelikož mu však žádné náklady nevznikly, soud povinnost k jejich náhradě žalobkyni neukládal.