34 C 121/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Bc. Tomáše Kamenického a přísedících Jany Dráždíkové a Evy Hantychové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 102 444 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30 608 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 197,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 71 836 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 27 882,60 Kč, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 13 976 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou (po připuštění její změny) domáhal po žalované zaplacení částky 102 444 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky v kapitalizované výši 40 080 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že mezi ním a žalovanou trval od , datum, do , datum, pracovně-právní vztah založený dohodou o provedení práce, kterou se žalobce zavázal vykonávat pro žalovanou práci na pracovním místě řidiče skupiny C ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě. Žalovaná mu jednak dluží částku 82 444 Kč, neboť mu z částky 87 360 Kč za 312 odpracovaných hodin v sazbě 280 Kč/hod vyplatila pouze 18 668 Kč a nadto mu neoprávněně srazila částku 13 752 Kč. A jednak mu žalovaná dluží částku 20 000 Kč coby zahraniční stravné za 24 dní po 45 eur (s přepočtem v kurzu 25 Kč/1 eur). Žalovaná se k zaplacení částky náležející žalobci za výkon práce neuchýlila ani přes předžalobní upomínku zaslanou jí dne 27. 7. 2023.

2. Žalovaná souhlasila s tvrzeními žalobce potud, že s ním uzavřela dohodu o provedení práce, na jejímž základě byl u ní žalobce od , datum, do , datum, zaměstnán jako řidič skupiny C v nákladní dopravě se sjednaným rozsahem práce 300 hodin. Rovněž souhlasila s tím, že za provedení práce byla sjednána odměna ve výši 280 Kč/hod a stravné dle směrnice o náhradách. Žalovaná však předně nesouhlasila s tvrzením, že by pro ni žalobce odpracoval 312 hodin, nýbrž za červenec 2022 odpracoval 98 hodin, 29 minut a 55 sekund a za měsíc srpen 115 hodin, 26 minut a 17 sekund, celkem tedy dle tvrzení žalované odpracoval 213 hodin, 56 minut a 12 sekund. Nadto žalobce často překračoval a nedodržoval bezpečnostní přestávky. Dále žalovaná rozporovala žalobcem tvrzenou nezákonnost srážek ze mzdy. Uvedla, že se žalobcem uzavřela dne , datum, dohodu o odpovědnosti, dohodu o srážkách ze mzdy a dohodu o zaškolení. Dohodou o odpovědnosti převzal žalobce odpovědnost za svěřené hodnoty, konkrétně automobil zn. , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , r. z. , Anonymizováno, . Současně byl touto dohodou mj. ujednán zákaz manipulace s vozidlem pro soukromé účely pod smluvní pokutou ve výši 2 500 Kč. Dohoda o srážkách ze mzdy opravňovala žalovanou provádět srážky ve dvanácti dohodou vypočtených situacích. A konečně dohodou o zaškolení se žalobce zavázal setrvat v zaměstnaneckém poměru u žalované po dobu nejméně 2 měsíců se smluvní pokutou pro případ ukončení pracovního poměru během druhého měsíce ve výši 5 000 Kč. Žalovaná setrvala na tom, že srážka 4 376 Kč za nepovolený nájezd kilometrů (dne , datum, provedl žalobce soukromou jízdu v rozsahu 587,46 km z , Anonymizováno, na , adresa, ), srážka 5 000 Kč za porušení nařízení č. 561/2006 Sb. (na základě kontroly ze dne , datum, ) a srážka 5 000 Kč za porušení dohody o zaškolení byly provedeny po právu. V závěrečném návrhu žalovaná vzhledem k částečně skutkově prokázanému a právně důvodnému nároku žalobce ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.

3. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne , datum, (na dobu určitou do , datum, ) dohodu o provedení práce, kterou se žalobce zavázal, že pro žalovanou bude pracovat jako řidič skupiny C v nákladní dopravě se sjednaným rozsahem práce 300 hod/rok a odměnou z dohody o provedení práce (dále jen „odměna z DPP“) ve výši 280 Kč/hod. Účastníci uzavřeli dne , datum, rovněž dohodu o srážkách ze mzdy, dohodu o odpovědnosti a dohodu o zaškolení.

4. V červenci 2022 odpracoval žalobce celkem 5 334 minut ≐ 89 hodin. Z takto odpracované doby připadalo 23 minut ≐ 0,5 hodiny na práci v noci a 3 hodiny a 23 minut ≐ 3,5 hodiny na práci o víkendu. V devíti odpracovaných dnech za měsíc červenec 2022 strávil žalobce mimo území České republiky (v Rakousku a Německu) dobu delší než 18 hodin a v jednom dni dobu delší než jednu hodinu a současně méně než 12 hodin.

5. V srpnu 2022 odpracoval žalobce celkem 6 563 minut ≐ 109,5 hodiny. Z takto odpracované doby připadalo 77 minut ≐ 1,25 hodiny na práci v noci. V osmi odpracovaných dnech za měsíc srpen 2022 strávil žalobce mimo území České republiky (v Rakousku a Německu) dobu delší než 18 hodin, v pěti kalendářních dnech dobu delší než 12 hodin, avšak nepřevyšující 18 hodin, a v jednom dni dobu delší než jednu hodinu a současně kratší než 12 hodin.

6. Žalovaná zaplatila žalobci na odměně z dohody o provedení práce za měsíc červenec 2022 celkem částku 11 184 Kč; za měsíc srpen 2022 mu zaplatila celkem částku 7 483 Kč.

7. Dne , datum, v čase , Anonymizováno, hodin proběhla u žalovaného silniční kontrola Policií České republiky, z níž mj. vyplynulo, že ve dnech , datum, a , datum, žalobce nedodržel nepřerušovanou přestávku v řízení. Za to předepsala žalovaná žalobci k náhradě škody částku 5 000 Kč a srazila mu ji z odměny z DPP vyplacené za srpen 2022.

8. Žalobce uskutečnil v rozporu s pokynem žalované dne , datum, jízdu se svěřeným vozidlem na trase z , Anonymizováno, v , jméno FO, do obce , adresa, , tedy cestu v délce 588,315 km, a to jednak bez nákladu, a jednak mimo plánovanou trasu. Za tuto manipulaci s vozidlem vyčíslila žalovaná žalobci škodu sestávající z opotřebení vozidla v částce 589,96 Kč a spotřeby nafty v částce 3 786 Kč, celkem 4 376 Kč, a rovněž i částku 5 000 Kč označenou jako pokuta za úmyslné porušení zákona. Obě částky srazila žalovaná žalobci z odměny z DPP vyplacené mu za srpen 2022, Anonymizováno9. U žalované byla Oblastním inspektorátem , Anonymizováno, protokolu o kontrole) bylo provedení srážek z odměny u žalobce za měsíc červenec 2022 ve výši 4 376 Kč a za měsíc srpen 2022 celkem ve výši 14 376 Kč, aniž by žalovaná doložila jakýkoliv záznam o dohodě o provedení těchto srážek či jejich jiné zdůvodnění. Proti zjištěním inspektorátu podala žalovaná námitky a po jejich zamítavém sdělení podala inspektorátu zprávu o odstranění nedostatků.

10. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 83 044 Kč (s pozdějším upřesněním, že správně mělo být vyčísleno 82 444 Kč) předžalobní výzvou zaslanou žalované dne , datum, . Žalovaná takovou úhradu odmítla.

11. To, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena dohoda o provedení práce, tvrdili shodně jak žalobce, tak žalovaná. Soud vzal toto tvrzení za své skutkové zjištění.

12. Skutečnost, že účastníci uzavřeli dohodu o srážkách ze mzdy (přesto, že správně ji měli označit jako dohodu o srážkách z odměny z DPP) byla zjištěna ze znění dohody ze dne , datum, (č. l. 29). Dohodou o srážkách ze mzdy si účastníci sjednali oprávnění žalované coby zaměstnavatelky provádět žalobci coby zaměstnanci srážky z odměny z DPP, a to pod bodem 4 za poškození svěřených věcí dle dohody o odpovědnosti a pod bodem 4 za pokuty za porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 561/2006 (AETR).

13. Obsah dohody o odpovědnosti byl zjištěn ze znění dohody označené jako příloha č. 1 k dohodě ze dne , datum, (č. l. 33 + 33 p. v.) a technický popis svěřeného vozidla je zachycen ve velkém technickém průkazu na č. l. 113 a č. l.

87. Dohodou o odpovědnosti ve smyslu § 250 a násl. zák. práce převzal žalobce v místě převzetí (současně označeném i jako místo odevzdání) na adrese , adresa, v , Anonymizováno, odpovědnost za jemu svěřený automobil zn. , jméno FO, , , Anonymizováno, . Pro případ ukončení pracovní činnosti byl zaměstnanec povinen odevzdat vyčištěné vozidlo v místě určeném a za nesplnění této povinnosti bylo sjednáno oprávnění žalované vyúčtovat zaměstnanci manipulační poplatek spojený s náklady na odevzdání vozidla až do výše 10 000 Kč. Zároveň byla dohodou mezi účastníky zakázána manipulace s vozidlem pro soukromé účely pod pokutou 2 500 Kč nezahrnující náklady za projetou naftu.

14. Předmět dohody o zaškolení byl rovněž prokázán jejím zněním ze dne , datum, (č. l. 37), a to tak, že žalovaná se zavázala žalobce zaučit oproti závazku žalobce setrvat u žalované v pracovním poměru nejméně 2 měsíce s tím, že pro případ ukončení pracovního poměru dříve je zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavatelce částku 10 000 Kč, jde-li o ukončení v prvním měsíci od nástupu, a částku 5 000 Kč, jde o ukončení v druhém měsíci od nástupu.

15. Doba výkonu práce žalobcem pro žalovanou za období od , datum, do , datum, byla prokázána knihou jízd na č. l. 133 – 134 (shodně též na č. l. 88 – 89) ve spojení s podrobným rozpisem aktivit řidiče na č. l. 161 – 165. Obecně tato skutečnost plyne i ze záznamu o použití vozidla na č. l.

171. Soud provedl výpočet doby výkonu práce žalobce jako součet časů označených v podrobném rozpisu aktivit řidiče jako doba řízení a jiná práce, přičemž tedy pominul časy přestávek, denních odpočinků a týdenních odpočinků. Dobu práce mezi 22:00 a 6:00 hodinou soud uvažoval zvlášť jako noční práci, stejně jako dobu práce o víkendech.

16. Doba výkonu práce žalobcem pro žalovanou za období od , datum, do , datum, byla prokázána knihou jízd na č. l. 135 – 136 p. v. (shodně též na č. l. 109 – 110 p. v.) ve spojení s podrobným rozpisem aktivit řidiče na č. l. 165 – 171. Výpočet konkrétní doby výkonu práce provedl soud shodně jako za měsíc červenec 2022, když do ní započetl dobu řízení a jinou práci.

17. Při výpočtu dob strávených v každém odpracovaném kalendářním dni mimo území České republiky vycházel soud z místopisných údajů o pohybu řidiče dle knihy jízd na č. l. 133 – 134 za červenec 2022 a č. l. 135 – 136 p. v. za srpen 2022; žalobce jezdil v Německu a Rakousku a v červenci 2022 strávil v zahraničí přes 18 hodin ve dnech: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, do 12 hodin dne , Anonymizováno, . a v srpnu přes 18 hodin ve dnech , Anonymizováno, ., mezi 12 a 18 hodinami ve dnech 1. 8., 4. , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, ., do , Anonymizováno, hodin dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .

18. Vzhledem k soudem učiněným zjištěním o práci žalobce vykonané za měsíc červenec 2022 v rozsahu 89 hodin a za měsíc srpen 2022 v rozsahu 109 hodin a 23 minut nemohl soud přisvědčit tvrzením žalobce, že by za tyto měsíce v souhrnu vykonal 312 hodin, resp. tato jeho tvrzení byla provedeným dokazováním vyvrácena.

19. Skutečnosti stran vyúčtování odměny z DPP za měsíc červenec 2022 byly zjištěny ze mzdového lístku na č. l. 32 s tím, že výslednou vyplacenou částku 11 184 Kč vypočetla žalovaná jako rozdíl mezi nároky žalobce sestávající z částky 9 240 Kč za 33 odpracovaných hodin (v 11 dnech), příplatku za práci o víkendu v částce 193 Kč a příplatků na stravu v částkách 637 Kč a 8 504 Kč a kapesného v částce 3 400 Kč, od kterých odečetla vyplacenou zálohu na odměnu z DPP v částce 5 000 Kč a srážku 4 376 Kč. Vyúčtování odměny z DPP za měsíc srpen 2022 bylo zjištěno ze mzdového lístku na č. l. 34 s tím, že výslednou vyplacenou částku 7 483 Kč vypočetla žalovaná opět jako rozdíl mezi nároky žalobce sestávající z částky 9 800 Kč za 35 odpracovaných hodin (v 15 dnech), příplatku na stravu v částkách 300 Kč a 10 629 Kč, kapesného v částce 2 600 Kč, od kterých odečetla srážky v částce 2 × 5 000 Kč a 4 376 Kč. To, že žalovaná v jednom případě vyplatila žalobci zálohu ve výši 5 000 Kč žalobce nesporoval. Pokud jde o srážku částky 4 376 Kč, jednou sražené z odměny z DPP za měsíc červenec 2022 a jednou sražené z odměny za měsíc srpen 2022, pak žalovaná uvedla (srov. protokol o jednání ze dne , datum, , č. l. 77), že došlo k administrativnímu pochybení, když o tuto částku coby škodu vzniklou v důsledku neoprávněné manipulace s vozidlem měla být odměna žalobce ponížena toliko jednou.

20. Vyplacení zálohy na odměnu z DPP ve výši 5 000 Kč bezhotovostní platbou ze dne , datum, , vyplacení odměny z DPP za červenec 2022 v částce 11 184 Kč bezhotovostní platbou ze dne , datum, a vyplacení odměny z DPP za srpen 2022 ve výši 7 483 Kč bezhotovostní platbou ze dne , datum, , to vše ve prospěch bankovního účtu , č. účtu, , bylo prokázáno přehledem plateb , právnická osoba, . k bankovnímu účtu žalované (č. l. 132).

21. To, že Policie ČR provedla dne , datum, u žalobce silniční kontrolu s odkazem na § 37 odst. 1 zákona č. 111/1994, o silniční dopravě (dále jen „ZoSD“) a učinila zjištění, že žalobce jako řidič v mezinárodní dopravě nepředložil platný opis Eurolicence (čl. 4/6 nařízení (ES) č. 1072/2009 + § 9/1 písm. a) ZoSD) a dále že ve dnech , datum, a , datum, nedodržel nepřerušenou přestávku v řízení (čl. 7 nařízení (ES) č. 561/2006 + § 3a/a písm. a), 2 písm. a) a § 27 ZoSD), bylo prokázáno protokolem o provedení kontroly provozování nákladní dopravy (č. l. 31 – 31 p. v.). Žalovaná považovala uvedená zjištění plynoucí z protokolu o kontrole za nedodržení předpisů vztahujících se na výkon práce žalobce, v důsledku čehož mu předepsala k náhradě škody částku 5 000 Kč s tím, že v této výši provede srážku z odměny z DPP za srpen 2022, jak bylo zjištěno z předpisu k náhradě škody označené jako pokuta za porušení AETR (nevztahující se k neoprávněné manipulaci se svěřeným vozidlem ze dne , datum, , resp. dne , datum, ) na č. l. 39.

22. Skutečnost, že se žalobce neřídil pokyny žalované v pozici zaměstnavatelky, neboť v rozporu s nimi nevyčkal na náklad, namísto čehož jel s prázdným svěřeným vozidlem až do místa zastavení v , Anonymizováno, i přesto, že měl vozidlo žalované předat v , Anonymizováno, (v místě , adresa, ) je prokázána elektronickými zprávami z webdispečinku na č. l. 85 – 86 (shodně též na č. l. 114) a elektronickou zprávou s pokynem k dokončení přepravy dle dispozic na č. l. 119 ve spojení s knihou jízd za srpen 2022 (č. l. 109 – 110 p. v.), a to konkrétně ve spojení se záznamem počínajícího dnem , datum, v čase 15:24 v místě , Anonymizováno, a končícího dnem , datum, v čase 14:05 v místě , adresa, , Anonymizováno, v České republice. Z těchto záznamů bylo rovněž zjištěno, že délka takto ujeté trasy je představována 588,315 km. Po roztržce s dispečerem byl žalobce vyzván, aby uvedl, kam jede. Dále ho dispečer vyzývá, aby počkal na náklad a nikam k sobě do místa bydliště nejel, upozorňuje ho, že mu žalovaná přeúčtuje ujeté kilometry, načež dispečer uzavírá, že: „Žádná trasa k Vám do , Anonymizováno, ! Vyčkáte na náklad!“ což žalobce zjevně ignoroval, protože jel s nenaloženým kamionem až k , Anonymizováno, , kterou objel obchvatem a byl poté , Anonymizováno, zastaven PČR, jak uváděli žalobce i žalovaná.

23. Vyčíslení nároku ze strany žalované za neoprávněnou manipulaci se svěřeným vozidlem plyne z dopisu ze dne , datum, s označením věci jako „Předběžný nárok 21/2022 – Nedovolený nájezd kilometrů“ (č. l. 30). Výsledná částka předepsaná žalovanou žalobci k uhrazení je prokázána i předpisem k náhradě škody vystaveným žalovanou dne , datum, (č. l. 38). To, že žalovaná tutéž manipulaci s vozidlem ze dne , datum, považovala za úmyslné porušení zákona a předepsala žalovanému k úhradě částku 5 000 Kč označenou jako pokuta spočívající mj. v tom, že žalobce tímto svým jednáním vystavil žalovanou postihu ze strany dopravního úřadu za nedodržování bezpečnostní přestávek, bylo zjištěno z předpisu k náhradě škody na č. l. 39.

24. Provedení kontroly u žalované , Anonymizováno, , Anonymizováno, jakož i jednotlivá kontrolní zjištění byla prokázána protokolem o kontrole, č. j. , Anonymizováno, (č. l. 42 – 60). Vyjma srážek z mezd bylo předmětem kontroly i dodržování povinností ze strany žalované na úseku pracovní doby, přičemž nepovolený přesah hodin v rámci jednotlivých směn u žalobce byl ze strany inspektorátu konstatován pod bodem 10 odst. 2 (str. 8/37), bodem 11 odst. 1. a 5. (str. 9-10/37). Tato zjištění však neměla ve vztahu k projednávané věci bližší relevanci, soud jimi nebyl vázán, pročež žalobcem odpracovanou dobu připadající na noční práci a práci o sobotách a nedělích provedl sám. Skutečnost, že žalovaná brojila proti kontrolním zjištěním inspektorátu námitkami, plyne z listiny datované dnem , datum, (č. l. 62 a násl.), a to, jak nedostatky odstranila, případně jak argumentovala ve prospěch oprávněnosti svého postupu, plyne z písemné zprávy o odstranění nedostatků ze dne , datum, (č. l. 111). Ani podání námitek žalovanou proti zjištěním inspektorátu, ani její postoj k odstranění nedostatků nebyly v dané věci rozhodné, protože pokud se překrývaly s předmětem projednávané věci, pak je žalovaná v podstatě učinila součástí svých tvrzení, soud k nim provedl dokazování a právně je zhodnotil.

25. To, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení částky za v její prospěch odpracované a do té doby neuhrazené hodiny, a že žalovaná tuto úhradu odmítla, tvrdili shodně oba účastníci. Reakce žalované současně plyne z dopisu ze dne , datum, (č. l. 35).

26. Soud taktéž zjistil, že žalovaná neprovedla zaškolení žalobce v rozsahu dle dohody o zaškolení (č. l. 37) – tj. ve směru získání či prohloubení jeho kvalifikace, tedy nad rámec předání automobilu, pracovních pomůcek a odevzdání základních informací nutných k vykonávání práce dle dohody o jejím provedení. Ze zprávy na č. l. 116 plyne, že dne , Anonymizováno, . probíhala zkouška telefonu již mimo sídlo žalované, čímž žalobce dokresloval svá tvrzení, že od počátku schůzky v 10:30 hod. nebylo možné v tak krátkém čase jakékoliv proškolení vůbec provést. I kdyby se žalobce dostavil do práce první den , Anonymizováno, . ráno, jen sotva by mohl být do 11:05 hod. proškolen tak, aby bylo lze smysluplně mluvit o získání či prohloubení kvalifikace ve smyslu § 234 zák. práce, čemuž by měla odpovídat povinnost žalobce setrvat v pracovněprávním vztahu založeném dohodou (per analogiam k „pracovnímu poměru“ užitému v § 234 zák. práce).

27. Z fotografií na č. l. 117 – 118 a č. l. 120 soud neučinil žádná rozhodná skutková zjištění. Prvními dvěma fotografiemi se žalobce snažil dle svých tvrzení doložit skutečnost, že dne , datum, měl jím nezaviněnou autonehodu a v důsledku ní poškozená zpětná zrcátka na svěřeném vozidle, i přesto žalovaná trvala na jeho jízdě zpět do České republiky. Tato tvrzení jsou bez další právní relevance, neboť žalobce v tomto směru žádný nárok nevznesl a ani žalovaná neprovedla žalobci žádné srážky za poškození vozidla. Pokud chtěl žalobce fotografií svých osobních věcí na č. l. 120 prokázat oprávněnost své jízdy v rozporu s pokynem žalované, pak se tato jeho obrana míjí účinkem.

28. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely dohodu o provedení práce dle § 75 a § 77 odst. 1 zák. práce, neboť se v písemné formě dohodly, že žalobce bude pro žalovanou vykonávat práci v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce a v dohodě uvedly dobu, na niž ji uzavřely.

29. Nárok žalovaného na odměnu za vykonanou práci posoudil soud podle § 138 zák. práce ve znění účinném do , datum, . Za dobu noční práce náleží žalovanému příplatek ve výši 10 % podle § 116 zák. práce a za dobu práce v sobotu a v neděli příplatek ve shodné výši podle § 118 odst. 1 zák. práce.

30. Žalovaná nesporovala nárok žalobce na zahraniční stravné, z kteréhožto postoje (sama žalovaná žalobci na výplatních páskách stravné uváděla a částečně mu ho platila) soud uzavřel, že účastníci vyloučili aplikaci § 77 odst. 2 písm. i) zákoníku práce ve znění účinném do 30. 9. 2023, a proto stran tohoto vzneseného nároku aplikoval § 170 odst. 1 a 3 zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení přísluší zaměstnanci zahraniční stravné v základní sazbě (podle § 170 odst. 2 zák. práce), jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin této sazby zahraničního stravného, a ve výši jedné třetiny této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné podle § 163 nebo § 176. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje.

31. Pokud jde o stanovení výše základní sazby zahraničního stravného vycházel soud z § 170 odst. 2 věty druhé zákoníku práce ve spojení s § 189 zákoníku práce za použití vyhlášky Ministerstva financí č. 462/2021 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2022. Pro Německo i Rakousko představovala tato sazba v roce 2022 částku 45 EUR. Pro přepočet měny euro na českou korunu aplikoval soud kurz devizového trhu vyhlášený ČNB, a to s platností k vyhlášení rozsudku, tedy kurz 1 EUR = 24,93 Kč.

32. Za měsíc červenec 2022 náleží žalobci odměna z DPP za 89 hodin × 280 Kč = 24 920 Kč. K tomu přísluší příplatek za 0,5 hodiny práce v noci ve výši 10 % (§ 116 zákoníku práce) z částky 280 Kč a příplatek za 3,5 hodiny práce v sobotu a neděli ve výši 10 % (§ 118 odst. 1 zákoníku práce) z částky 280 Kč, tj. celkem za práci v noci 14 Kč a za práci o sobotě a neděli 98 Kč. Odměna z DPP tak měla za 07/2022 představovat částku 25 032 Kč v hrubém. Žalovaná žalobci uhradila v hrubém toliko 9 240 Kč jako odměnu z DPP a 193 Kč jako příplatek za práci v sobotu a v neděli. Rozdíl mezi částkou, která žalobci náležela z titulu odměny z DPP za 07/2022 a která mu byla vyplacena, tak představuje 15 599 Kč, od čehož je nutno odečíst vyplacenou zálohu ve výši 5 000 Kč (= 10 599 Kč).

33. Na zahraničním stravném náleží žalobci za 07/2022 celkem 9 × základní sazba stravného a 1 × sazba v 1/3, což při výši základní sazby 45 EUR představuje 420 EUR. Tato částka v přepočtu na českou korunu kurzem 24,93 Kč činí 10 470,60 Kč. Na stravné vyplatila žalovaná žalobci v měsíci 07/2022 částky 637 Kč a 8 504 Kč. Rozdíl mezi částkou náležející žalobci a částkou, kterou mu již žalovaná na stravné vyplatila, představuje 1 329,60 Kč.

34. Odměna z DPP ve výši 15 599 Kč a zahraniční stravné ve výši 1 329,60 Kč činí po ponížení částkou 5 000 Kč (jako vyplacenou zálohou) celkem 11 928,60 Kč; po zaokrouhlení na celé koruny nahoru (§ 142 odst. 2 zák. práce) jde o částku 11 929 Kč hrubého.

35. Za měsíc srpen 2022 náleží žalobci odměna z DPP za 109,5 hodin × 280 Kč = 30 660 Kč. K tomu přísluší příplatek za 1,25 hodiny práce v noci ve výši 10 % (§ 116 zákoníku práce) z částky 280 Kč, tj. celkem za práci v noci 35 Kč. Žádný nárok na příplatek za práci o sobotě a neděli žalobci v tomto měsíci nevznikl. Odměna z DPP tak měla za 08/2022 představovat částku 30 695 Kč. Žalovaná žalobci uhradila toliko 9 800 Kč hrubého jako odměnu z DPP. Rozdíl mezi částkou, která žalobci náležela z titulu odměny z DPP za 08/2022 a která mu byla vyplacena, tak představuje 20 895 Kč.

36. Na zahraničním stravném náleží žalobci za 08/2022 celkem 11 × základní sazba stravného a 1 × sazba ve 2/3, což při výši základní sazby 45 EUR představuje 525 EUR. Tato částka v přepočtu na českou korunu kurzem 24,93 Kč činí 13 088,25 Kč. Na stravné vyplatila žalovaná žalobci v měsíci 08/2022 částky 300 Kč a 10 629 Kč. Rozdíl mezi částkou náležející žalobci a částkou, kterou mu již žalovaná na stravné vyplatila, představuje 2 159,25 Kč.

37. Odměna z DPP ve výši 20 895 Kč a zahraniční stravné ve výši 2 159,25 Kč činí celkem po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 23 055 Kč. Od této částky je ale nutno odečíst oprávněný zápočet žalované jako náhradu škody za neoprávněnou manipulaci se svěřeným vozidlem v částce 4 376 Kč (k tomu viz níže), a proto výsledná částka náležející žalobci za 08/2022 činí 18 679 Kč.

38. Žalovaná vyplatila žalobci za měsíc červenec 2022 ještě částku 3 400 Kč a za měsíc srpen 2022 částku 2 600 Kč označenou na mzdových listech jako kapesné. Tyto částky soud posoudil jako mimořádnou odměnu ve smyslu nenárokové složky mzdy, jíž žalovaná ohodnotila vykonanou práci žalobce nad rámec sjednané odměny z DPP a jiných přináležejících příplatků, a proto s těmito částkami soud jinak nekalkuloval a o jejich vyplacenou výši nároky žalobce nijak neponížil.

39. Argumentace žalobce, že se v mezinárodní silniční dopravě automaticky počítá 13 hodin jako odpracovaný den, není správná. Právní předpisy nikde nestanoví, že by se taková pevná délka směny považovala za odpracovaný den bez ohledu na skutečný výkon práce. Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, žádné takové ustanovení neobsahuje. Ani zákoník práce ani nařízení (ES) č. 561/2006 neuvádí, že by řidič měl nárok na zaplacení pevné denní doby v délce 13 hodin. V rámci plánování směn v systému nerovnoměrného rozvržení pracovní doby může být 13 hodin uvažováno nanejvýš jako možná průměrná délka směny v rámci referenčního období, nikoli však jako automatický nárok na zaplacení takového rozsahu každý den (viz § 5 odst. 2 věta druhá ve spojení s § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. ve spojení čl. 4 písm. a) směrnice 2002/15/ES). Odměna z dohody o provedení práce musí být vázána na skutečně vykonanou práci, nikoli na průměrnou směnu nebo předpokládaný rozsah dostupnosti. Žalobce neprokázal, že by v daných dnech odpracoval 13 hodin nebo že by na takovou dobu měl sjednán nárok.

40. K závěru o oprávněnosti srážky ze mzdy za neoprávněnou jízdu z , Anonymizováno, soud dospěl takto:

41. Podle § 250 odst. 1 zák. práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Skutkové předpoklady tohoto ustanovení byly v souzené věci naplněny.

42. Žalobce tím, že v rozporu s výslovnými pokyny svého zaměstnavatele pokračoval v jízdě , Anonymizováno, (ani ne do , Anonymizováno, , jak chtěl zaměstnavatel a kde se nacházelo sjednané místo předání kamionu), aniž by byl kamion naložen nákladem a tím znemožnil svém zaměstnavateli jeho hospodárné využití a ekonomické plánování cesty, porušil své povinnosti stanovené v § 301 písm. a) a d) zák. práce pracovat řádně, podle svých sil znalostí a schopností a plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

43. Škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná penězi, a tedy, nedochází-li k naturální restituci, je napravitelná poskytnutím majetkového plnění. Skutečnou škodou se rozumí újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného a představující majetkové hodnoty potřebné k uvedení v předešlý stav.

44. Marná a ekonomicky nevyužitá jízda kamionem nepochybně způsobuje majetkovou ztrátu spočívající v marně vynaložených nákladech na palivo a opotřebení vozidla.

45. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo.

46. Kdyby žalobce uposlechl pokynů žalované, nechal se naložit a do ČR přijel s naloženým kamionem, vynaložení nákladů na palivo a opotřebení vozidla by nebylo marné – bez realizace užitné hodnoty věci, bez potenciálního zisku ze zakázky atp.

47. Zavinění je psychický vztah škůdce k vlastnímu protiprávnímu jednání a ke škodě, a to buď jako úmysl, nebo jako nedbalost. Úmysl je přímý a nepřímý. V prvním případě škůdce chtěl porušením své právní povinnost způsobit újmu; ve druhém případě věděl, že věděl, že svým protiprávním jednáním může škodu způsobit, a pro případ, že ji způsobí, s tím byl srozuměn.

48. Žalobce jednal v přímém úmyslu: Po roztržce s dispečerem byl několikrát upozorňován na to, že nemá jet do , Anonymizováno, , ale má se nechat naložit a přijet do , Anonymizováno, naložený. Žalobce však tyto pokyny ignoroval, částečně na ně reagoval, jak je patrné z dalších zpráv dispečera, avšak jel dále směr , adresa, , aniž by se nechal naložit, přičemž musel vědět, že žalované tím vznikají výše uvedené marně vynaložené náklady. Jeho cílem bylo patrně dojet do , Anonymizováno, vyložit si věci z kamionu, avšak o nepřímý úmysl přesto nejde, protože žalobce musel takto vynaložené marné náklady chápat jako nutné k realizaci svého cíle – u nepřímého úmyslu by šlo o indiferentní postoj (ono srozumění) žalobce k následku, který je třeba i pravidelně spojen s takovým jednáním, avšak v konkrétním případě může a nemusí nastat.

49. Nelze proto – bez ohledu na jiné podmínky – uvažovat o limitaci náhrady škody dle § 257 odst. 2 věty druhé zák. práce. Provedení samotné srážky má oporu v dohodě o srážkách ze mzdy, bod 4 ve spojení s dohodou o odpovědnosti, bod 2, pátá alinea (§ 146 odst. 1 a 2 písm. a) zák. práce ve spojení s § 147 odst. 3 věta druhá zák. práce).

50. Výši škody lze určit výpočtem žalované, protože přepočtem dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. by výše škody vyšla o cca 50 % vyšší. Žalovaná vyúčtovala 4 376 Kč, tedy (vzdálenost 587,46 km × amortizace 2,5 Kč/km) + (vzdálenost 587,46 km × spotřeba 15 l/100 km × cena nafty 43 Kč/l).

51. Stran žalovanou provedené srážky z odměny z DPP žalobce za nedodržení nepřerušených přestávek v řízení stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. 3. 2006, jejíž oprávněnost žalovaná dovozovala z ujednání pod bodem 7 dohody o srážkách ze mzdy, soud uzavřel, že takové konání žalobce v postavení zaměstnance je třeba posoudit jako nedodržení pracovní kázně. Uvedený bod 7 dohody o srážkách ze mzdy je formulován jako srážky ze mzdy za platby za pokuty za porušení shora citovaného nařízení, nasnadě je tedy otázka, zda žalované taková částka náleží, protože nejde o přeúčtování jí zaplacené pokuty řidiči coby náhrady škody. I přesto, měl-li by to soud za obsahově překlenuto a uvažoval-li by, že dohodou o srážkách ze mzdy účastníci zamýšleli tuto smluvní pokutu sjednat, pak její přípustnost je dle zákoníku práce limitována pouze na případ konkurenční doložky podle § 310 odst. 3 zákoníku práce. Smluvní pokutou rozhodně nelze sankcionovat nedodržování pracovní kázně. Soud má ohledně této právní otázky za to, že zákoník práce (§ 346d odst. 7) sjednání smluvní pokuty za porušení nařízení povinností dle shora citovaného nařízení (ES) č. 561/2006 v žádném speciálním ustanovení neumožňuje, a proto srážka ve výši 5 000 Kč z odměny z DPP žalovaného za měsíc srpen 2022 byla neoprávněná.

52. Stran žalovanou provedené srážky z odměny z DPP za ukončení pracovního poměru ve druhém měsíci po jeho uzavření v rozporu s bodem 4. dohody o zaškolení soud uzavřel, že tato dohoda není kvalifikační dohodou ve smyslu § 234 zákoníku práce, neboť její podstatou nebylo žádné zvýšení kvalifikace žalobce, a proto ani nebylo možné sjednat si pro případ nesetrvání zaměstnance u zaměstnavatele v zaměstnání (po sjednanou dobu) úhradu nákladů spojených se zvýšením kvalifikace. Šlo pouze o základní seznámení s pracovním prostředím nově nastupujícího zaměstnance, nikoliv o získání odborné zkoušky či vzdělání (čemuž by v prostředí žalované odpovídalo např. získání či rozšíření řidičského oprávnění, profesní zkoušky atp.). Žalovaná nebyla oprávněna učinit srážku z odměny z DPP žalobce za měsíc srpen 2022 ve výši 5 000 Kč z takto tvrzeného důvodu.

53. Jelikož žalovaná nedostála své povinnosti vyplatit žalobci odměnu z DPP za vykonanou práci a zahraniční stravné nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém žalobci na tuto výplatu vzniklo právo podle § 144 ve spojení s § 141 odst. 1 zákoníku práce, ocitla se v prodlení. Soud proto přiznal žalobci rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 15 % ročně z částky 11 929 Kč (jejíž splatnost nastala k 31. 8. 2022) od 1. 9. 2022 ke dni vyhlášení rozsudku a rovněž z částky 18 679 Kč (jejíž splatnost nastala k 30. 9. 2022) od 1. 10. 2022 ke dni vyhlášení rozsudku, tedy v celkové kapitalizované výši 12 197,40 Kč.

54. Protože žalobce vznesl žalobou nárok na zaplacení částky 102 444 Kč a soud ze shora uvedených důvodů přiznal žalobci částku ve výši 30 608 Kč (11 929 Kč za 07/2022 a 18 679 Kč za 08/2022), žalobu v částce 71 836 Kč připadajících na jistinu zamítl. Pokud se týká zákonného úroku z prodlení, pak žalobce vznesl nárok na jeho zaplacení ve výši 40 080 Kč, a protože soud na podkladě shora uvedeného výpočtu přiznal žalobci pouze 12 197,40 Kč, v částce 27 882,60 Kč připadající na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení žalobu rovněž zamítl.

55. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobce byl ve věci převážně neúspěšný. Neúspěšný byl v 69,97 %, neboť z žalované částky 142 524 Kč mu bylo přiznáno pouze 42 805,40 Kč. V souladu se závěry Ústavního soudu citovanými v nálezu sp. zn. I. ÚS 2717/08 zohlednil soud při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu ve věci pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení úspěch v celém sporu, tj. nejen co do jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Žalované proto vzniklo právo na náhradu 39,94 % výše nákladů řízení. Náklady žalované spočívají v nákladech právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená v § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 444 Kč (pokud jde o úkony právní služby do 7. 5. 2022 včetně, kdy došlo k rozšíření žaloby na částku 102 444 Kč), čemuž podle § 7 bod 5. a. t. odpovídá odměna ve výši 4 420 Kč za jeden úkon.

56. Advokát žalované provedl v řízení tyto úkony: převzetí a příprava zastoupení dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., vyjádření k žalobě ze dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., vyjádření ze dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání soudu ve dnech , datum, , , datum, a , datum, v žalovanou nárokovaném rozsahu jako 3×úkon podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. Spolu se jedná o šest úkonů právní služby v sazbě 4 420 Kč/úkon. Odměna právního zástupce žalované proto činí 26 520 Kč. Dále právnímu zástupci žalované náleží náhrada hotových výdajů k šesti úkonům právní služby podle § 13 odst. 3 a. t., a to v paušální výši 300 Kč, pokud jde o úkony učiněné do 31. 12. 2024 (viz přechodné ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb.), a v paušální výši 450 Kč, pokud jde o úkony učiněné od 1. 1. 2025, tj. 2 400 Kč ((2×300 Kč) + (4×450 Kč)). Jelikož je právní zástupce žalované plátcem DPH, je nutno připočíst rovněž náhradu této daně v sazbě 21 % z odměny a hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy 21 % z částky 28 920 Kč, tj. ve výši 6 073,20 Kč. Celková výše nákladů na právní zastoupení žalované v řízení činila 34 993,20 Kč, z čehož jí soud přiznal s ohledem na její poměr úspěchu ve věci v 39,94 % náhradu v částce 13 976 Kč.

57. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.