34 C 144/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 4 460,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 460,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 460,95 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 4 460,95 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku co do 4 000 Kč z titulu kupní smlouvy (pokud jde o kupní cenu), co do 274,65 Kč z téhož titulu (pokud jde o poplatek za pojištění kupovaného telefonu) a co do 186,30 Kč z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (pokud jde o zajištění služeb třetích stran).

2. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný projevili dne 21. 12. 2018 vůli zavázat se na straně žalobkyně převést na žalovaného vlastnické právo k mobilnímu telefonu HUAWEI Y6 prime 2018 - černý a umožnit mu s tímto telefonem nakládat a na straně žalovaného zaplatit za tento telefon kupní cenu ve výši 4 001 Kč, z toho 1 Kč při převzetí věci a 4 000 Kč, které žalovaný nebude muset zaplatit, bude-li účastnická smlouva trvat alespoň 24 měsíců. Žalovaný se dále zavázal platit žalobkyni 99 Kč měsíčně na poplatku za pojištění za to, že žalobkyně pojistí u společnosti [právnická osoba] pro případ jeho neschopnosti splácet kupní cenu telefonu. Smluvní strany si domluvily též to, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat služby třetích stran, které lze užívat prostřednictvím sítě žalobkyně jako operátora a které neposkytuje žalobkyně, ale jiné subjekty za podmínek sjednaných mezi žalovaným a těmito subjekty. Veškeré pohledávky, které tímto vzniknou třetí straně, příslušná třetí strana postupuje vždy žalobkyni, která je oprávněna je vyúčtovat a je oprávněna je po žalovaném vlastním jménem a na vlastní účet vymáhat. Třemi fakturami splatnými 20. 7. 2019, 20. 8. 2019 a 20. 9. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému částky 2 x 99 Kč a 1 x 76,65 Kč jako poplatek za pojištění a fakturou splatnou ze dne 20. 10. 2020 vyzvala žalovaného k zaplacení kupní ceny telefonu ve výši 4 000 Kč s odůvodněním, že účastnická smlouva k telefonní stanici [číslo] netrvala 24 měsíců. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 2. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení žalované částky a upozornila ho, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou.

3. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2079 o. z., neboť žalobkyně se zavázala umožnit žalovanému nakládat se shora uvedeným telefonem a umožnila mu nabytí vlastnického práva k němu a žalovaný se zavázal za něj zaplatit kupní cenu. Žalovaný nezaplatil žalobkyni za služby elektronických komunikací a žalobkyně proto smlouvy vypověděla a odůvodněně vyúčtovala žalovanému zbytek kupní ceny telefonu. Právo žalobkyně na zaplacení poplatku za pojištění ve výši 99 Kč měsíčně má oporu ve smluvním ujednání účastníků. Pokud jde o služby třetích stran, soud ujednání účastníků posoudil jako smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, na základě které se žalobkyně jako poskytovatelka zavázala poskytovat žalovanému jako zákazníkovi dohodnuté veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Žalovanému byly tímto způsobem poskytnuty služby, které žalobkyně ve svých VOP označuje jako služby třetích stran, tedy služby, které si žalovaný objednal od třetích subjektů a jejichž cenu se zavázal dle VOP žalobkyně uhradit přímo žalobkyni. Nezaplatil-li žalovaný ve dnech určených žalobkyní ve vyúčtováních, ocitl se podle § 1968 o. z. v prodlení, a proto žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 460,95 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.