34 C 164/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 21 661 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 391 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 391 Kč od 10. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 270 Kč od 10. 8. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 21 661 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 661 Kč od 10. 8. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou dne 15. 6. 2022 uzavřela smlouvu o úvěru ve výši 27 270 Kč, kdy výše úvěru činila 15 000 Kč a výše souhrnného poplatku činila 12 270 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v týdenních splátkách po 455 Kč počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Žalovaná doposud zaplatila částku 5 609 Kč, zbytek úvěru nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaná projevily dne 15. 6. 2022 vůli zavázat se na straně žalobkyně přenechat žalované částku 15 000 Kč, aby s ní naložila podle své úvahy, a na straně žalované částku 15 000 Kč vrátit a k tomu zaplatit celkem 12 270 Kč („úrok“ ve výši 2 970 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 4 500 Kč a poplatek za hotovostí inkaso splátek ve výši 4 800 Kč) při úrokové sazbě ve výši 70,89 % ročně a RPSN ve výši 212,77 % v 60 pravidelných týdenních splátkách po 454,50 Kč počínaje 22. 6. 2022 v hotovosti k rukám osoby určené žalobkyní. Dne 15. 6. 2022 žalovaná převzala od žalobkyně částku 15 000 Kč. Dne 10. 8. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ji, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou.

4. Projevy vůle ohledně zamýšlených smluvních podmínek jsou prokázány ze smlouvy č. hodnota ze dne 15. 6. 2022, viz zejména čl. II smlouvy, obsahující též kvitanci žalované o převzetí 15 000 Kč a čl. III v němž jsou sjednány podmínky vrácení zápůjčky. Učinění výzvy k zaplacení žalované pohledávky je prokázáno dopisem žalobkyně ze dne 10. 8. 2023 a poštovním podacím archem.

5. Po právní stránce soud vyšel z §§ 2390 a 2392 odst. 1 věty první o. z. ve spojení s §§ 580 a 588 o. z., neboť projevy vůle žalobkyně a žalované směřovaly k tomu, aby se žalobkyně zavázala přenechat žalované peníze, aby je užila podle libosti a po čase vrátila zpět, a žalovaná se chtěla zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit a zaplatit úroky, což § 2392 odst. 1 věty první o. z. výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě by se jednalo o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 o. z., a proto je smlouva o zápůjčce neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 o. z. přihlíží i bez návrhu. Co se týká nepřiměřené výše úroků, bylo prokázáno, že předmětem zápůjčky byla částka 15 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 12 270 Kč, do něhož soud ve shodě se žalobkyní počítá i poplatek za zpracování a doručení úvěru a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Materiálně vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označená jako „obchodní úrok“, ale též administrativní poplatek. Nejedná se ani o odměnu za sjednání závazku, protože s pravidelným sjednáním takové odměny občanský zákoník ve smlouvě o zápůjčce, např. na rozdíl od obchodního zákoníku, který ve svém § 499 odměnu za sjednání závazku výslovně připouštěl u smlouvy o úvěru, nepočítá. Taková úprava u smlouvy o úvěru je odůvodněna tím, že se jedná o poplatek za udržování zdroje prostředků, které budou v budoucnu úvěrem poskytnuty. U smlouvy o zápůjčce k zapůjčení peněžních prostředků nedochází na požádání vydlužitele, a proto povinnost udržovat volné prostředky zapůjčiteli nevzniká. Administrativní poplatek proto ekonomicky vzato není ničím jiným než odměnou zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ně hledět jako na součást úroku. Jelikož roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu činila v červnu 2022 průměrně 9,33 %, je třeba uzavřít, že ujednaný úrok daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy. Z toho důvodu jej soud považoval za rozporný s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat že by žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se úroků, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 o. z. Jelikož je posuzovaná smlouva neplatná, jsou účastníci povinni podle § 2993 o. z. vrátit to, co plnili. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 9 391 Kč, neboť žalovaná z částky 15 000 Kč uhradila 5 609 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 10. 8. 2023, k vrácení bezdůvodného obohacení ji vyzvala již ve smlouvě o zápůjčce, byť neplatné, nicméně obsahuje projev vůle žalobkyně i žalované k tomu, aby peníze byly vráceny do 10. 8. 2023, a proto ji lze považovat za výzvu ve smyslu § 1958 o. z. Nezaplatila-li žalovaná 9. 8. 2023, ocitla se podle § 1968 věty první o. z. od 10. 8. 2023 v prodlení a žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kde převážně procesně úspěšná žalovaná by proti žalobkyni měla právo na zaplacení náhrady části svých nákladů, nicméně jelikož žalované žádné náklady nevznikly, soud povinnost k jejich náhradě žalobkyni neukládal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.