34 C 182/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 675 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 55,52 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku představující televizní poplatek za období od června 2022 do října 2022 podle § 2 odst. 2 věty první zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.

2. Soud vzal za prokázané, že žalovaný se v měsíci červnu 2016 přihlásil u žalobkyně do evidence poplatníků televizního poplatku, protože vlastní televizní přijímač. Dne 12. 12. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou dopisem, jehož odeslání stálo 64 Kč.

3. Po právní stránce soud vyšel z § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, dle něhož poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač, jestliže drží, nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Jelikož se žalovaný přihlásil do evidence vedené žalobkyní v souladu s § 8 odst. 1 a odst. 2 části věty před středníkem zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Jelikož byl žalovaný poplatníkem televizního poplatku přihlášeným do evidence poplatníků televizního poplatku, byl povinen platit televizní poplatek ve výši 135 Kč, určené v § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalobkyně se domáhala zaplacení televizního poplatku ve výši 135 Kč od června 2022 do října 2022 splatného pokaždé do 15. dne daného kalendářního měsíce v souladu s § 7 odst. 2 věty první zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Jelikož čas plnění byl stanoven zákonem, byl žalovaný povinen plnit žalobkyni ve smyslu § 1958 odst. 1 o. z. i bez jejího vyzvání. Nezaplatil-li jednotlivé splátky televizního poplatku do 15. dne daného kalendářního měsíce, ocitl se ode dne následujícího ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souzené věci po kapitalizaci té které splátky k datu 15. 3. 2023 činí zákonný úrok z prodlení částku 55,52 Kč. Žalobkyně má též právo na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jak to nepřímo vyplývá z § 513 o. z. a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 675 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.