34 C 19/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 310 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 310 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 690 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 829,71 Kč, s úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 19 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 732,04 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 000 Kč od 2. 6. 2023 do 14. 6. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 690 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 773,52 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výrocích. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, (pozn. správně , datum, ) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a popsala, jak právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem, a žalovaný se zavázal zaplatit vedle vrácení jistiny rovněž úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 800 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 800 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 600 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 570 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 9. 2021. Žalovaný své závazky ze smlouvy nehradil řádně a včas. Na pohledávku uhradil celkem pouze 6 690 Kč, naposledy dne 9. 1. 2021. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován písemným oznámením.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vzal za prokázané, že společnost , právnická osoba, a žalovaný chtěli uzavřít dne , datum, v písemné formě smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž se chtěli zavázat na straně společnosti , právnická osoba, poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 19 000 Kč, kterou žalovaný téhož dne převzal, a na straně žalovaného zápůjčku vrátit a zaplatit úroky ve výši 3 800, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 800 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 600 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 570 Kč, kdy poslední splátka připadla na 30. 9. 2021. Ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, si společnost , právnická osoba, a žalobkyně dohodly, že společnost , právnická osoba, postoupí na žalobkyni soubor pohledávek, mezi něž byla zařazena též pohledávka vůči žalovanému a žalobkyně jí za to zaplatí postupní cenu. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a vyzván k úhradě žalobkyni do 14. 6. 2023. Žalobkyně následně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 28. 5. 2024.

4. Projevy vůle účastníků stran zamýšlené smlouvy a jejího obsahu včetně převzetí peněžních prostředků žalovaným jsou prokázány smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, . Postoupení pohledávky je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , v němž , právnická osoba, vyzývá žalovaného k zaplacení do 10 dnů od doručení dopisu. Skutečnost, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k plnění, je prokázána výzvou k plnění ze dne , datum, , jejíž odeslání žalovanému je doloženo podacím lístkem.

5. Po právní stránce soud posoudil věc podle §§ 2390 a 2392 odst. 1 věty první občanského zákoníku ve spojení s §§ 580 a 588 občanského zákoníku, neboť projevy vůle právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného směřovaly k tomu, aby se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peněžní prostředky, aby je užil podle libosti, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a vedle toho zaplatit též další plnění označená jako poplatek za administrativní činnost a náklady hotovostního inkasa splátek. Žalovaný se tedy chtěl zavázat zaplatit úroky, což § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku výslovně připouští, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 občanského zákoníku, a proto je smlouva neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 občanského zákoníku přihlíží i bez návrhu.

6. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně nepovažuje za úrok pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako jedna z kalkulačních položek vypočtených podle smlouvy a výslovně takto označený. Materiálně, tedy obsahově, je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označená jako úrok, nýbrž touto odměnou je součet všech kalkulačních položek označených jako poplatky. Tyto poplatky je proto třeba chápat jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Pokud jde o položky označené jako poplatek za administrativní činnost a náklady hotovostního inkasa splátek, materiálně se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáváním takové odměny však nový občanský zákoník u smlouvy o zápůjčce, na rozdíl od dřívější právní úpravy obchodního zákoníku, nepočítá. Taková úprava u smlouvy o úvěru byla odůvodněna tím, že se jednalo o poplatek za udržování zdroje prostředků, které budou v budoucnu poskytnuty. U smlouvy o zápůjčce k zapůjčení peněžních prostředků dochází okamžitě, a proto povinnost udržovat volné prostředky zapůjčiteli nevzniká. Další kalkulační položky poplatků tak nejsou ekonomicky vzato ničím jiným než odměnou zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky, a je proto nutno na ně hledět jako na součást úroku. V dané věci byla předmětem zápůjčky částka 19 000 Kč a k ní byla sjednána odměna ve výši přesahující samotnou jistinu v relativně krátké době splatnosti, což v přepočtu představuje úrokovou sazbu výrazně převyšující úrokové sazby úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v daném období. Takto sjednaný úrok proto soud považuje za rozporný s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

7. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela spolu se žalovaným i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se poplatku za administrativní činnost a nákladů hotovostního inkasa splátek, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 občanského zákoníku. Jelikož je smlouva neplatná, jsou účastníci povinni si podle § 2991 občanského zákoníku vrátit to, co plnili. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 19 000 Kč, žalovaný jí podle žalobních tvrzení vrátil částku 6 690 Kč, a žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení částky 12 310 Kč.

8. Žalovaná pohledávka byla dále postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 občanského zákoníku ve spojení s § 1887 občanského zákoníku, přičemž žalovaná pohledávka byla součástí postupovaného souboru pohledávek. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku. K postoupení je způsobilá i pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, je však třeba, aby byla ve smlouvě o postoupení pohledávky po skutkové stránce nezaměnitelně vymezená, což je v daném případě splněno. Omyl ohledně právní kvalifikace postupované pohledávky není významný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

9. Postupitelka vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky žalobkyni do 10 dnů od doručení dopisu a zároveň mu oznámila postoupení pohledávky. Dopis v souladu s domněnkou založenou § 573 o. z. došel 4. 6. 2023, žalovaný měl splnit do 14. 6. 2023. Od 15. 6. 2023 byl v prodlení dle § 1968 věty první o. z. a žalobkyni vznikl podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z výše bezdůvodného obohacení. Nad rámec bezdůvodného obohacení s uvedeným příslušenstvím žalobkyně právo nemá.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 773,52 Kč, přičemž tato částka představuje 29,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,79 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.