34 C 2/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 9 311,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 311,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 311,63 Kč od 8. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 9 311,63 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku z titulu úvěrové smlouvy ze dne 7. 6. 2018.

2. Soud vzal za prokázané, že [právnická osoba] P.L.C. se sídlem na Maltě a žalovaná projevily dne 7. 6. 2018 v písemné formě prostředky komunikace na dálku vůli zavázat se na straně [právnická osoba] P.L.C. poskytnout na požádání žalované peněžní prostředky do výše 50 000 Kč a na straně žalované tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 102 % ročně z dlužné částky a dále zaplatit 12,5 % z čerpané částky při každém čerpání úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z čerpaného úvěru, nejméně 1 000 Kč, k 30. dni kalendářního měsíce. Žalovaná čerpala dne 7. 6. 2018 ve dvou hotovostních výběrech z bankomatu úvěr do výše 10 000 Kč (2 x 5 000 Kč). Společnost [název] [název] [právní forma] jí vzápětí oznámila, že výše měsíční splátky činí 1 250 Kč a je splatná k 7. 7. 2018. Dne 27. 12. 2019 se [právnická osoba] P.L.C. a žalobkyně domluvily na postoupení souboru pohledávek, jehož součástí je žalovaná pohledávka ze [právnická osoba] P.L.C. na žalobkyni oproti zaplacení postupní ceny do 5 dnů od doručení datového souboru. Dne 6. 2. 2020 oznámila [právnická osoba] P.L.C. žalované postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Dne 15. 6. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že nebude-li zaplaceno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou.

3. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úrokem zde soud nemyslí pouze sjednaný úrok ve výši 8,5 % měsíčně, resp. 102 % ročně z úvěrované částky od poskytnutí úvěru do jeho zaplacení, ale též poplatek ve výši 12,5 % z čerpané částky. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna úvěrujícího za poskytnutí úvěru úvěrovanému. Naproti tomu pod poplatkem za poskytnutí úvěru se rozumí odměna a kompenzace úvěrujícímu za povinnost úvěrujícího udržovat disponibilní zdroje, z nichž by k žádosti úvěrovaného úvěr poskytl. V souzeném případě je ovšem zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně zpoplatňuje poskytování úvěru, nikoli udržování disponibilních zdrojů. Pokud jde o výši úroku, soud ji posuzoval mimo jiné i z hledisek §§ 580 a 588 o. z. a dospěl k závěru, že byť úrok ve výši 102 % ročně a současně úrok ve 12,5 % z čerpané částky je úrokem vysokým, je z hlediska dobrých mravů na samotné hranici toho, co lze ještě akceptovat. Uvedený závěr je třeba učinit zejména s ohledem na to, že úvěr byl poskytnut v nízkém objemu a na relativně krátkou dobu. Pro posouzení výše úroku se nabízí srovnání s úročenými úvěry z kreditních karet, které byly v květnu 2018 průměrně úročeny úrokem ve výši 24,25 % ročně. Soud si je vědom toho, že judikatura Nejvyššího soudu pro závěr o nemravnosti ujednání o úroku zpravidla vyžaduje (s přihlédnutím k dalším okolnostem) dosažení trojnásobku běžné úrokové sazby bank, nicméně v souzeném případě nelze s odkazem na judikaturu Krajského soudu v Plzni sjednanou úrokovou sazbu považovat za nemravnou s přihlédnutím k těmto okolnostem: krátká doba splatnosti, která výrazně přispívá k tomu, že se RPSN jeví jako velmi vysoká; podstatným aspektem jej to, že půjčená částka je nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat určitý zisk; úvěr nebyl nijak zajištěn, žalovaný za vyšší úrok získal téměř okamžitě jím požadovanou, ničím nezajištěnou částku; žalovaný neuzavíral smlouvu se zprostředkovatelem (jako tomu bývá v jiných obdobných případech), který by mohl rozhodování žalované ovlivňovat; žalovaná sama vyhledala nabídku a smlouvu uzavírala za užití prostředku komunikace na dálku, nemůže tak jít o osobu zcela nevědomou (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 25 Co 397/2019). Žalovaná pohledávka byla postoupena z původního věřitele [právnická osoba] P.L.C. na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., kdy žalovaná pohledávka je součástí postupovaného souboru. Toto postoupení bylo podle § 1882 odst. 1 o. z. oznámeno žalované. Žalovaný ve smyslu § 1958 odst. 1 o. z. nesplnil ve sjednané lhůtě, proto se ocitl v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 311,63 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč.