34 C 231/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr Bc Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku o velikosti 5+kk a celkové výměře 103 m2 nacházející se ve 3. nadzemním podlaží budovy [ulice] předměstí [adresa] postavené na pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území [obec], na adrese [adresa žalovaného], zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň-město, na listu vlastnictví [číslo] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši určené v písemném vyhotovení rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném vyklizení bytu specifikovaného ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 24. 3. 2016 nájemní smlouvu, na základě které žalovaný daný byt užíval. Nájemní vztah byl původně sjednán na dobu určitou, do 31. 3. 2017. Ve smlouvě byla sjednána prolongační klauzule, dle níž došlo k prodloužení nájmu na dobu dalších 2 let. Nájemní vztah skončil k 31. 3. 2019, žalovaný však odmítl bytovou jednotku opustit a vyklizenou předat žalobkyni. Žalovaný od roku 2017 přestal platit nájemné a zálohy na služby. Ke dni podání žaloby má na nich dluh přesahující 100 000 Kč. Žalovaný byl e-mailem ze dne 13. 8. 2020 vyzván k vyklizení bytu s náhradní lhůtou do 31. 8. 2020, na kterou žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Ve svém vyjádření se věnoval otázce dluhu na nájemném: že nevznikal jeho vinou, že„ kdyby včas proběhla informovanost ze strany žalobkyně, by výše dluhu nebyla v takovém rozsahu,“ žalobkyně měla k dispozici foto o zaplacení, apod. Vede se trestní řízení ohledně třetí osoby, která jednala podvodně, a žalovaný vznesl požadavek, aby před skončením vyšetřování došlo k domluvě na úhradě. Ještě nedošlo k dořešení nákladů a prací za likvidaci štěnic na žádost žalobkyně. Dále rozporoval e-mail právního zástupce žalobkyně s výzvou k vyklizení, že to není oficiální cesta doručování a že obsahuje písařské chyby.

3. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a contrario je soud povinen jednání odročit, resp. je mu zakázáno věc projednat a rozhodnout bez přítomnosti účastníka, požádal-li účastník včas a z důležitého důvodu o odročení jednání. Za důležitý důvod, pro který účastník či jeho zástupce může požádat o odročení jednání, se ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. považuje okolnost, která účastníku či jeho zástupci objektivně zabrání zúčastnit se jednání (například zdravotní indispozice, účast u jiného jednání nebo služební cesta) i okolnost účastníkem či jeho zástupcem způsobená nebo jinak zaviněná, jestliže ji lze považovat s přihlédnutím k okolnostem případu a k poměrům účastníka či jeho zástupce za důležitou (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1307/2007). Přitom příčina toho, proč se účastník nemůže zúčastnit jednání a žádá o jeho odročení, se musí s ohledem na její povahu vyznačovat nepředvídatelností, závažností, rozsahem nebo z jiných důvodů aspektem ospravedlnitelnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1302/2001). Existenci důležitého důvodu uvedeného v žádosti o odročení jednání je třeba osvědčit. Podle § 119 odst. 1 věty první o. s. ř. k odročení jednání totiž může dojít pouze z důležitých důvodů, které musí být sděleny. Znamená to, že má-li být jednání odročeno z důvodu týkajícího se některého z účastníků, musí být tento důvod nejen soudu sdělen a v žádosti o odročení dostatečně konkretizován, ale musí být doložena i jeho existence, aby soud mohl posoudit jeho závažnost (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2000, sp. zn. 25 Cdo 911/2000). K tomu v souzeném případě nedošlo, kdy žalovaný o odročení jednání dne 6. 1. 2021, sice telefonicky požádal (ráno v den jednání), ale existenci důležitého důvodu pro odročení jednání do jeho zahájení neosvědčil, byť to dle úředního záznamu na č. l. 27 přislíbil. Z toho důvodu jednání dne 6. 1. 2021 nebylo odročeno.

4. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně je v katastru nemovitostí evidovaným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], na němž je postaven rodinný dům [adresa] ([ulice a číslo] v [obec]). Dne 24. 3. 2016 žalobkyně a žalovaný projevili v písemné formě vůli zavázat se na straně žalobkyně jako pronajímatelky přenechat žalovanému k užívání byt o velikosti 5+kk a celkové výměře 103 m2 s příslušenstvím, nacházejícím se ve 3. NP domu [adresa] na parcele [číslo] na adrese [adresa], že bude-li žalovaný pokračovat v užívání bytu po dobu alespoň 3 měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit a žalobkyně žalovaného nevyzve v této době, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu 2 let. Žalovaný byt dne 24. 3. 2016 převzal, žalobkyně e-mailem ze dne 13. 8. 2020 vyzvala žalovaného, aby předmětný byt vyklidil v náhradní lhůtě do 31. 8. 2020 a zaplatil dlužné nájemné.

5. Skutečnost, že žalobkyně je evidovaným vlastníkem shora uvedeného pozemku, je prokázáno z informací o pozemku z Nahlížení do katastru nemovitostí na č. l.

3. Projevy vůle účastníků k přenechání bytu v budově, která je součástí daného pozemku, k užívání žalovanému oproti placení nájemného včetně ujednání o prodloužení nájemní smlouvy jsou prokázány nájemní smlouvou na č. l. 5; předmět nájmu je specifikován v čl. 1 odst. 1 a 2, povinnost k hrazení nájemného je sjednána v čl. 3 odst. 1 a doba nájmu a způsob jeho prodlužování je domluven v čl. 2 odst.

1. Předání bytu k užívání žalovanému je prokázán z protokolu o předání nemovitosti na čl.

9. Dodatky k nájemní smlouvě ze dne 25. 4. 2016 na č. l. 10 a 24. 3. 2016 na č. l. 10 p. v. nebylo ujednání o prodlužování nájemného nikterak dotčeno. Odeslání výzvy k vyklizení bytu v náhradní lhůtě je prokázáno e-mailem ze dne 13. 8. 2020 na č. l. 12.

6. Po právní stránce soud dovodil, že žalobkyně je vlastníkem shora uvedené nemovitosti, protože jí svědčí domněnka správnosti zápisu v katastru nemovitostí dle § 980 odst. 2 věty první o. z. Strany uzavřely nájemní smlouvu podle § 2201 o. z., neboť projevy vůle účastníků směřují ke sjednání povinnosti žalobkyně přenechat žalovanému k užívání byt ve shora uvedeném rodinném domě a povinnosti žalovaného platit žalobkyni nájemné. Nájemní poměr skončil uplynutím doby, a to k 31. 3. 2019, neboť ve smyslu shora uvedeného ujednání účastníků došlo k prodloužení nájemního vztahu na dobu dvou let. Od této doby žalovaný žalobkyni neprávem zadržuje její nemovitou věc, resp. část věci. Žalobkyně má právo se svou nemovitostí v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit podle § 1112 věty první o. z. Jelikož žalovaný neprávem její byt v daném rodinném domě zadržuje, náleží žalobkyni proti žalovanému právní ochrana podle § 1040 odst. 1 o. z. přiměřeně.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 z tarifní hodnoty 10 000 Kč ve výši určené dle § 7 bodu 3 AT ve výši 1 500 Kč za jeden úkon. Právní zástupce žalobkyně učinil v řízení 4 úkony: převzetí a příprava právního zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, sepsání žaloby na č. l. 1 a vyjádření na č. l. 12 podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a účast na jednání dne 6. 1. 2021 podle § 11 odst. 1 písm. g) AT. K tomu náleží právnímu zástupci žalobkyně 4 režijní paušály podle § 13 odst. 3 AT v paušální výši 300 Kč za jeden. Jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, je třeba ve smyslu § 151 odst. 2 o. s. ř. poskytnout též náhradu této daně, a to z odměny advokáta ve výši 6 000 Kč a režijních paušálů ve výši 1 200 Kč při sazbě 21 %, tj. 1 512 Kč Celkem náhrada nákladů řízení činí 13 712 Kč.