34 C 249/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 900 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 100 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 504,36 Kč, s úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 748,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do 26. 1. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 100 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 15 900 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 328,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výrocích. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 30. 12. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo popsala, jak společnost právnická osoba posuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem a zavázala se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 4 000, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje 6. 1. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 2. 2019. Žalovaná nehradila své závazky řádně a včas, tím porušila své závazky ze smlouvy. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem pouze částku 4 100 Kč, naposledy dne 18. 6. 2018 právnická osoba smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni s účinností k 15. 1. 2021, což bylo žalované oznámeno písemně dopisem ze dne 15. 1. 2021. Po postoupení pohledávky nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu 7 dní před podáním žaloby, kterou žalovaná ponechala bez povšimnutí.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud vzal za prokázané, že společnost právnická osoba a žalovaná projevili v písemné formě dne 30. 12. 2017 vůli zavázat se na straně společnosti právnická osoba poskytnout žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná téhož dne od společnosti právnická osoba převzala a na straně žalované zápůjčku vrátit a zaplatit úroky ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, kdy poslední splátka připadla na 23. 2. 2019. Ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 si společnost právnická osoba a žalobkyně dohodly, že společnost právnická osoba postoupí na žalobkyni soubor pohledávek, mezi něž byla zařazena též pohledávka vůči žalované a žalobkyně jí za to zaplatí postupní cenu. Dopisem ze dne 12. 2. 2021 odeslaným 15. 2. 2021 oznámila společnost právnická osoba žalované, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně dopisem ze dne 21. 4. 2021 odeslaným téhož dne vyzvala žalovanou, aby žalovanou sumu dobrovolně uhradila, jinak podá žalobu.

4. Projevy vůle společnosti právnická osoba a žalované jsou prokázány ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 30. 12. 2017. Do ní je vložena též kvitance žalované o tom, že daného dne převzala od žalované částku 20 000 Kč. Postoupení pohledávky je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 a seznamem postupovaných pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky je prokázáno dopisem ze dne 12. 2. 2021 a podacího lístku ze dne 15. 2. 2021 a učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem ze dne 21. 4. 2021 a podacím lístkem z téhož dne.

5. Po právní stránce soud posoudil věc §§ 2390 a 2392 odst. 1 věty první obč. zákoníku ve spojení s §§ 580 a 588 obč. zákoníku, neboť projevy vůle právního předchůdkyně žalobkyně a žalované směřovaly k tomu, aby se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalované peníze, aby je užila podle libosti a žalovaná se chtěla zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a vedle toho zaplatit též další plnění označená jako poplatek na administrativní činnost a náklady za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná se chtěla zavázat zaplatit úroky, což § 2392 odst. 1 věta první obč. zákoníku výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 obč. zákoníku, a proto je smlouva neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 obč. zák. přihlíží i bez návrhu.

6. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně za úrok nepovažuje pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako první z kalkulačních položek vypočtených shora a jak je výslovně označen ve smlouvě. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označena jako úrok, ale touto odměnou je součet všech kalkulačních položek„ poplatku“. Tento„ poplatek“ je třeba chápat celý jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze, v rozsudku ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Co se týká položek odměny, které smlouva označuje jako„ poplatek za administrativní činnost“ a„ náklady hotovostního inkasa“, materiálně se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáním takové odměny však nový občanský zákoník ke smlouvě o zápůjčce, např. na rozdíl od obchodního zákoníku, který ve svém § 499 odměnu za sjednání závazku výslovně připouštěl u smlouvy o úvěru, nepočítá. Taková úprava u smlouvy o úvěru je odůvodněna tím, že se jedná o poplatek za udržování zdroje prostředků, které budou v budoucnu úvěrem poskytnuty. U smlouvy o zápůjčce k zapůjčení peněžních prostředků nedochází na požádání vydlužitele, a proto povinnost udržovat volné prostředky zapůjčiteli nevzniká. Další kalkulační položky„ poplatku“ tedy nejsou ekonomicky vzato ničím jiným, než odměnou zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ně hledět jako na součást úroku. V dané věci byla předmětem zápůjčky částka 20 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 16 000 Kč na dobu 60 týdnů, tj. přibližně 85 % ročně. Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy, která v daném období činila přibližně 8,7 % ročně. Z toho důvodu ji soud považuje za rozpornou s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

7. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela spolu se žalovanou i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se administrativního poplatku a nákladů za hotovostní inkaso splátek, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 obč. zák. Jelikož je smlouva neplatná, jsou účastníci si povinni podle § 2991 obč. zák. vrátit to, co plnili. Žalobkyně poskytla žalované 20 000 Kč, ona jí vrátila 4 100 Kč, proto má žalobkyně právo na zaplacení 15 900 Kč.

8. Žalovaná pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., kdy žalovaná pohledávka je součástí postupovaného souboru. Toto postoupení bylo podle § 1882 odst. 1 o. z. oznámeno žalované. K postoupení je způsobilá i pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, je však třeba, aby ve smlouvě o postoupení pohledávky byla postupovaná pohledávka po skutkové stránce nezaměnitelně vymezená, což je v daném případě splněno. Omyl ohledně právní kvalifikace postupované pohledávky není významný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 21. 4. 2021, který v souladu s domněnkou stanovenou v § 573 o. z. došel do dispoziční sféry žalované dne 27. 1. 2021. Nezaplatila-li žalovaná v tento den, ocitla se podle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vznikl podle § 1970 o. z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tzn. ve výši 8,25 % ročně. V části v níž žalovaná pohledávka přesahuje výši bezdůvodného obohacení a zákonného úroku z prodlení soud žalobu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 328,68 Kč, přičemž tato částka představuje 59 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 20,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.