34 C 278/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 43 650,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 34 600 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 050,27 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 540,44 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 765,06 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 686,96 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 765,06 Kč od 19. 12. 2020 do 2. 7. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 465,06 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 3 300 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 437,16 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 885,21 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 245,49 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19 885,21 Kč od 19. 12. 2020 do 2. 7. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 585,21 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 15 300 Kč, od 3. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 511,11 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 16 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 011,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 000 Kč o d 19. 12. 2020 do 2. 7. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 16 000 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 43 650,27 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovaným tři smlouvy o zápůjčkách, a to dne 1. 12. 2017 [číslo] dne 16. 3. 2018 [číslo] dne 3. 7. 2018 [číslo] vysvětlovala, jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Na základě první zmíněné smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 9 953 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 941 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 404 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 611 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 920 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 6. 2019. Na základě smlouvy z 16. 3. 2018 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 23 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit za to částku ve výši 22 345 Kč představující úroky ve výši 7 580 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 695 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 070 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 1 890 Kč, kdy poslední splátka připadla na 16. 3. 2020. Na základně třetí smlouvy ze dne 3. 7. 2018 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 16 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 13 108 Kč představující kapitalizované úroky ve výši 3 921 Kč odpovídající 29 % úrokové sazbě za dobu trvání smlouvy, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 662 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 525 Kč, a to vše v 18 měsíčních splátkách po 1 618 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 1. 2020. Žalovaný tyto částky řádně nezaplatil, na první zmíněnou smlouvu zaplatil 8 700 Kč, na druhou zmíněnou smlouvu zaplatil 7 700 Kč, na třetí nezaplatil ničeho. Proto žalobkyně požaduje vyjma přiznání úroku z prodlení též úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 29 % ročně. Pohledávky z těchto smluv včetně příslušenství byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a s účinností k 5. 1. 2021. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku, na kterou žalovaný nijak nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vzal za prokázané, že v písemné smlouvě o zápůjčce datované dne 1. 12. 2017 [číslo] se společnost [právnická osoba] chtěla zavázat přenechat žalovanému peníze ve výši 12 000 Kč a žalovaný se je chtěl zavázat vrátit a zaplatit za to společnosti [právnická osoba] částku ve výši 9 956 Kč, která je součtem 3 kalkulačních položek, a to úroku ve výši 2 941 Kč kapitalizovaným za období od zapůjčení peněz v den uzavření smlouvy do jejich předpokládaného vrácení poslední splátkou dne 1. 6. 2019 dle úrokové sazby ve výši 29 % ročně, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 404 Kč a odměnu za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 611 Kč v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 220 Kč. V písemné smlouvě o zápůjčce datované dne 16. 3. 2018 se společnost [právnická osoba] chtěla zavázat přenechat žalovanému peníze ve výši 23 000 Kč a žalovaný se chtěl zavázat je vrátit a zaplatit za to společnosti [právnická osoba] částku ve výši 22 345 Kč, která je součtem 3 kalkulačních položek, a to úroku ve výši 7 580 Kč kapitalizovaným za období od zapůjčení peněz v den uzavření smlouvy do jejich předpokládaného vrácení poslední splátkou dne 16. 3. 2020 dle úrokové sazby ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 695 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 070 Kč v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 890 Kč. V písemné smlouvě o zápůjčce datované dne 3. 7. 2018 se společnost [právnická osoba] chtěla zavázat přenechat žalovanému peníze ve výši 16 000 Kč a žalovaný se chtěl zavázat je vrátit a zaplatit za to společnosti [právnická osoba] částku ve výši 16 000 Kč, která je součtem 3 kalkulačních položek, a to úroku ve výši 13 108 Kč kapitalizovaným za období od zapůjčení peněz v den uzavření smlouvy do jejich předpokládaného vrácení poslední splátkou dne 3. 1. 2020 dle úrokové sazby ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 662 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 525 Kč v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 618 Kč. Žalovaný ve všech třech případech peníze od žalobkyně převzal v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 má soud za prokázané, že žalované pohledávky byly postoupeny ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Dopisem ze dne 6. 1. 2021 oznámila společnost [právnická osoba] žalovanému postoupení žalovaných pohledávek, který dle podacího lístku odeslala dne 25. 1. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 6. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalovaných pohledávek a upozornila ho, že nebude-li dobrovolně uhrazeno, obrátí se na soud se žalobou. Podle podacího lístku předžalobní upomínku odeslala dne 28. 6. 2021. Podle tabulek umoření žalovaný na zápůjčku podle první smlouvy zaplatil 8 700 Kč, podle druhé smlouvy 7 700 Kč a podle třetí smlouvy nezaplatil ničeho.

4. Po právní stránce soud posoudil věc podle §§ 2390 a 2392 odst. 1 věty první obč. zák. ve spojení s §§ 580 a 588 obč. zák., neboť projevy vůle právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného směřovaly ve všech třech případech k tomu, aby se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peníze, aby je užil podle libosti a žalovaný se chtěl zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a současně od právní předchůdkyně žalobkyně převzal předmět zápůjček.

5. Žalovaný se chtěl zavázat zaplatit úroky, což § 2392 odst. 1 věta první obč. zák. výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 obč. zák., a proto je smlouva neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 obč. zák. přihlíží i bez návrhu. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně za úrok nepovažuje pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako první z kalkulačních položek vypočtených shora a jak je výslovně označen ve smlouvě.

6. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označena jako úrok, ale touto odměnou je součet všech kalkulačních položek„ poplatku“. Tento„ poplatek“ je třeba chápat celý jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze, v rozsudku ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Co se týká položek odměny, které smlouva označuje jako„ poplatek za administrativní činnost“ a„ náklady hotovostního inkasa“, materiálně se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáním takové odměny však nový občanský zákoník ke smlouvě o zápůjčce, např. na rozdíl od obchodního zákoníku, který ve svém § 499 odměnu za sjednání závazku výslovně připouštěl u smlouvy o úvěru, nepočítá. Taková úprava u smlouvy o úvěru je odůvodněna tím, že se jedná o poplatek za udržování zdroje prostředků, které budou v budoucnu úvěrem poskytnuty. U smlouvy o zápůjčce k zapůjčení peněžních prostředků nedochází na požádání vydlužitele, a proto povinnost udržovat volné prostředky zapůjčiteli nevzniká. Další kalkulační položky„ poplatku“ tedy nejsou ekonomicky vzato ničím jiným, než odměnou věřitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ně hledět jako na součást úroku.

7. V dané věci byly předmětem zápůjček částky 12 000 Kč, 23 000 Kč a 16 000 Kč a k ní byl sjednány úroky ve výši 9 956 Kč, 22 345 Kč a 13 108 Kč tj. cca 106 %, 76,08 % a 86,25 % ročně. [ulice] procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu činila v roce 2017 a 2018 cca 8,5 - 10 % ročně. Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy. Z toho důvodu ji soud považuje za rozpornou s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

8. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela spolu se žalovaným zmíněné smlouvy i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se poplatků, nelze část smluv týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 obč. zák.

9. Smlouvu o postoupení pohledávky soud hodnotil podle § 1879 a § 1887 obč. zák., neboť právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodly na postoupení souboru pohledávek, mezi něž byly zařazeny též pohledávky vůči žalovanému oproti zaplacení postupní ceny. K postoupení je způsobilá i pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, je však třeba, aby ve smlouvě o postoupení pohledávky byla postupována pohledávka po skutkové stránce nezaměnitelně vymezená, což je v daném případě splněno. Omyl stran smlouvy ohledně právní kvalifikace postupované pohledávky není významný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

10. Jelikož jsou smlouvy o zápůjčkách neplatné, jsou účastníci si povinni podle § 2993 obč. zák. vrátit to, co plnili. V prvním případě se jedná o částku 3 300 Kč (12 000 Kč - 8 700 Kč), ve druhém 15 300 Kč (23 000 Kč - 7 700 Kč) a ve třetím 16 000 Kč, neboť žalovaný ničeho nezaplatil.

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 28. 6. 2021, který podle domněnky stanovené v § 573 o. z. došel do dispoziční sféry žalovaného 1. 7. 2021. Nezaplatil-li žalovaný podle § 1958 odst. 2 o. z. dne 2. 7. 2021, ocitl se od 3. 7. 2021 podle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Soud proto žalobě vyhověl do výše bezdůvodného obohacení se zákonným úrokem z prodlení od jeho splatnosti a v částech, v níž žalované pohledávky přesahovaly výši bezdůvodného obohacení, předcházely svou splatnost a přesahovaly sazbu zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy převážně procesně úspěšný žalovaný by měl proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení (kdy pro posouzení procesního úspěchu je třeba přihlédnout též k příslušenství žalovaných nároků). Jelikož mu však žádné náklady nevznikly, soud povinnost k jejich náhradě žalobkyni neukládal.