34 C 325/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení vlastnického práva k nemovitosti I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal vůči žalovaným určení, že žalovaný č. 1 je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , se zamítá.II. Mezi žalobcem a žalovaným č. 1 nemá nikdo z nich právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému č. 2 náhradu nákladů řízení ve výši 340 651,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného č. 2.

1. Žalobce se domáhal vůči žalovaným určení, že žalovaný č. 1 je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný č. 1 byl vyhlašovatelem celkem dvou městských soutěží, jejímž předmětem byl prodej dané nemovitosti. Dne 23. 9. 2020 mělo proběhnout předkládání nabídek v městské soutěži č. 1, do níž se přihlásilo celkem 18 zájemců včetně žalobce, avšak městská soutěž byla e-mailem ze dne 9. 9. 2020 zrušena. Žalovaný č. 1 obratem vyhlásil novou městskou soutěž na stejný majetek, avšak na rozdíl od první její vyhlášení nebylo zveřejněno na webových stránkách , webová stránka, , ani jinde na webových stránkách (žalobce toto své tvrzení později v řízení upřesnil tak, že jen na stránkách s-reality.cz), čímž došlo k porušení pravidel městské soutěže. Navíc druhá městská soutěž byla vyhlášena v září 2020 v době pandemie Covid-19 a bylo účinné nařízení vlády ČR o omezení pohybu osob a omezení kontaktu mezi nimi, jímž bylo stanoveno, že se v uzavřené místnosti může setkat max. 10 osob, v důsledku čehož se druhá městská soutěž nesměla konat a žalovaný ji měl zrušit. To se stalo až po urgenci ze strany žalobce, který upozornil , jméno FO, , zaměstnankyni žalovaného č. 1 na důsledky vyplývající z nařízení vlády ČR a , jméno FO, mu v telefonátu potvrdila, že druhou městskou soutěž žalovaný č. 1 zruší. Ve skutečnosti však druhá městská soutěž zrušena nebyla a porušení pravidel se promítlo mj. do toho, že na rozdíl od první soutěže se druhé účastnili pouze dva zájemci, z nichž pouze žalovaný č. 2 podal bezvadnou nabídku a nemovitost nakonec vydražil za 16 400 000 Kč, načež dne 11. 1. 2021 uzavřel kupní smlouvu se žalovaným č.

1. Žalobce byl ze strany žalovaného č. 1 záměrně uveden v omyl, neboť mu bylo výslovně sděleno, že druhá městská soutěž byla zrušena z důvodu opatření souvisejících s pandemií Covid-19, čímž bylo žalobci znemožněno účastnit se druhé městské soutěže a nemovitost v ní vydražit. Pro porušení těchto dvou pravidel (neuveřejnění inzerátu, resp. oznámení o vyhlášení městské soutěže na stránkách , webová stránka, . a porušení nařízení vlády přijatého v souvislosti s pandemií Covid-19) je druhá městská soutěž neplatná, a proto je neplatná i kupní smlouva mezi žalovanými ze dne 11. 1. 2021. Žalovaný č. 1 je skutečným vlastníkem nemovitosti, avšak v katastru nemovitostí je zapsán žalovaný č. 2.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, navrhovali její zamítnutí. První žalovaný se bránil tvrzením, že zveřejnění druhé soutěže proběhlo na úřední desce města , město, a na webové stránce města , město, plně v souladu s Řádem městské soutěže, přičemž povinnost zveřejnění soutěže na portálu , webová stránka, Řádem městské soutěže stanovená není, tudíž nedošlo k jeho porušení. Nesouhlasil též s tvrzením žalobce, že paní , jméno FO, sdělila žalobci, že soutěž zruší, neboť je nepodložené a neověřitelné, a první žalovaný je přesvědčen, že k takovému oznámení nedošlo. Poukázal na předchozí spor žalobce a prvního žalovaného o určení neplatnosti městské soutěže a kupní smlouvy, v němž žalobce prezentoval řadu dalších důvodů, které dle jeho názoru způsobily neplatnost městské soutěže. Zdejší soud se v tamté věci průběhem městské soutěže podrobně zabýval, vypořádal se s jednotlivými tvrzeními žalobce a dospěl k tomu, že k žádnému pochybení prvního žalovaného v průběhu městské soutěže nedošlo. Jelikož městská soutěž není neplatná, nelze uvažovat ani o naléhavém právním zájmu žalobce. Že naléhavý právní zájem žalobce dán není, prokazuje žalobce též svým dosavadním přístupem, neboť původní žaloba byla podána špatně i přesto, že byl zastoupen advokátem, a dále též tím, že žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření, který byl usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 3. 2021, sp. zn. 38 Nc 101/2021, zamítnut. Své odvolání proti rozhodnutí, jež má co nejrychleji preventivně upravit poměry mezi účastníky, několikrát zdlouhavě doplňoval a nakonec odvolání vzal zpět. V případě skutečné naléhavosti by si počínal jinak.

3. Druhý žalovaný namítal překážku věci rozsouzené. K zamítnutí žalobcovy žaloby ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 39 C 39/2021 došlo pro nedostatek naléhavého právního zájmu. Žaloba v této věci je po skutkové stránce stejná, jen žalobce rozšířil okruh žalovaných o druhého žalovaného a nežaluje neplatnost kupní smlouvy, ale určení vlastnického práva k nemovitosti, skutkové poměry se však nezměnily. Žalobce přeformulováním svých nároků naléhavý právní zájem na věci nezískal. Svou obranu ve věci samé druhý žalovaný postavil na tvrzení, že první žalovaný neporušil ani § 39 zák. o obcích, ani Řád městské soutěže, neboť zveřejnil záměr prodat danou nemovitost na úřední desce a webových stránkách prvního žalovaného poté, co byl záměr prodeje schválen usnesením zastupitelstva města. První městská soutěž byla zrušena v souladu s čl. IX odst. 1 Řádu městské soutěže, neboť ve vyhlášce byla chybně stanovena částka jistoty, vzhledem k minimální kupní ceně. Proto po zrušení první městské soutěže dne 9. 9. 2020 byla vzápětí vyhlášena druhá městská soutěž, přičemž jedinou úpravou vyhlášky bylo správné stanovení jistoty na 1 635 000 Kč. Žalovaný č. 2 se dozvěděl o záměru žalovaného č. 1 prodat nemovitou věc, účastnil se prohlídky, na ní pracovnici žalovaného č. 1 předal na její žádost svoji emailovou adresu. Dne 9. 9. 2020 se jako ostatní zájemci dozvěděl, že první městská soutěž byla zrušena a též o vyhlášení druhé městské soutěže za jinak stejných podmínek. Dne 7. 10. 2020 složil jistotu a dne 9. 10. 2020 podal písemnou nabídku s návrhem na výši kupní ceny: Tím se stal účastníkem městské soutěže, a protože byl jediným účastníkem, též jejím vítězem. Dne 11. 1. 2021 s prvním žalovaným uzavřel kupní smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti, kdy vklad vlastnického práva k nemovitosti bylo katastrálním úřadem povolen, a druhý žalovaný se stal vlastníkem nemovitosti. Žalobce by měl na požadovaném určení naléhavý právní zájem pouze za předpokladu, že by se stal účastníkem nabídkového řízení (městské soutěže), což se v žalobcově případě nestalo, neboť nesplnil ani jednu ze dvou kumulativních podmínek, tedy nepodal písemnou nabídku a nesložil jistotu ve výši 10% z kupní ceny. Okolnost, že žalovaný č. 1 první městkou soutěž zrušil, není porušením některé z jeho povinností, ale realizací jeho práva dle čl. IX odst. 1 Řádu městské soutěže. Prezentace záměru prodat nemovitou věc na stránkách , webová stránka, není v Řádu městské soutěže stanovena a udála se nad jeho rámec. Žalobce se navíc o vyhlášení druhé městské soutěže dozvěděl, a proto mu ani eventuálním porušením tohoto pravidla nevznikla újma. Žalobce si odporuje, když tvrdí, že zaměstnankyně žalovaného č. 1, paní , jméno FO, , měla telefonicky informovat, že druhá městská soutěž byla zrušena a na druhou stranu tvrdí, že to byl právě on, kdo paní , jméno FO, kontaktoval z vlastní iniciativy s tím, aby druhou městskou soutěž zrušila z důvodu epidemiologických opatření. Nařízení vlády zakazovalo v uzavřeném prostoru přítomnost více než 10 lidí, přičemž městské soutěže se zúčastnila komise žalovaného č. 1 v počtu 5 osob a žalovaný č.

2. Jestli se žalobce městské soutěže nezúčastnil jen proto, že jej telefonicky a bez písemného potvrzení informovala o zrušení takové soutěže pracovnice žalovaného č. 1, projevil mimořádný rozsah neprozíravosti a naivity.

4. Pokud jde o podmínky řízení, soud je zkoumal mj. i z hlediska § 159a odst. 4 o. s. ř. a zjistil, že překážka věci rozsouzené ve vztahu k rozsudku zdejšího soudu ze dne 1. 7. 2021, č. j. 39 C 39/2021-64, potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2021, č. j. 14 Co 165/2021-90, daná není. Ve zmíněné věci se žalobce domáhal vůči prvnímu žalovanému určení neplatnosti městské soutěže vyhlášené na základě vyhlášky statutárního města , město, ze dne 8. 9. 2020, č. j. , Anonymizováno, (tj. druhé městské soutěže, o niž jde v této věci), a taktéž určení, že kupní smlouva mezi žalovanými ze dne 11. 1. 2021, v níž se první žalovaný zavázal převést vlastnické právo k dané nemovitosti na druhého žalovaného oproti zaplacení kupní ceny, je neplatná. Důvody, v nichž žalobce spatřuje neplatnost městské soutěže, potažmo kupní smlouvy, v této věci jsou podmnožinou důvodů, jimiž odůvodnil svou přechozí žalobu.

5. Zákaz opětovného projednání a rozhodnutí téže věci je důsledkem nezměnitelnosti rozsudku coby jednoho aspektu materiální stránky právní moci. Tato negativní procesní podmínka však nastane jen tehdy, je-li v dalším řízení uplatněn totožný procesní nárok jako v řízení původním. Vzhledem k tomu, že procesní nárok se skládá ze skutkového základu, jenž je vymezen žalobcem tvrzenými skutkovými okolnostmi a z předmětu nároku, jímž je v žalobě uvedený petit, je třeba závěr totožnosti věci stavět jak na totožnosti skutku, tak na totožnosti petitu. Totožnost skutku spočívá v totožnosti jednání a totožnosti následku. Totožnost petitu spočívá v identitě žalobcem zvoleného druhu procesní ochrany a identitě požadovaného právního následku.

6. Souzená věc není s věcí vedenou pod sp. zn. 39 C 39/2021 totožná už jen proto, že žalobce se ve své první žalobě domáhal něčeho jiného, tj. určení neplatnosti městské soutěže a navazující kupní smlouvy, na rozdíl od určení vlastnického práva žalovaného č. 1 k předmětné nemovitosti jako je tomu v této věci. To platí v procesním poměru žalobce a prvního žalovaného. V procesním poměru žalobce a druhého žalovaného by navíc překážka věci rozsouzené nebyla dána ani tehdy, pokud by se žalobce proti němu domáhal určení neplatnosti městské soutěže a kupní smlouvy, jako tomu bylo v prvním případě, neboť na druhého žalovaného nedopadají ve smyslu § 159a odst. 1 o. s. ř. subjektivní meze právní moci původního rozsudku; tedy jinak řečeno rozsudek mezi žalobcem a prvním žalovaným z 1. 7. 2021 není pro druhého žalovaného závazný.

7. Názor druhého žalovaného, že je třeba změny poměrů by našel uplatnění jen tehdy, jednalo-li by se o žalobu mezi týmiž účastníky, v nichž by se žalobce domáhal téhož; v takovém případě by totožnost věci nebyla dána, pokud by po vyhlášení původního rozsudku došlo ke změně skutkového základu.

8. Soud vzal za prokázané, že usnesením Rady městského obvodu , město, ze dne 12. 2. 2018 doporučila rada městského obvodu nemovitosti na adrese , adresa, prodat. Následně Ekonomický úřad , město, s dotazem na možné využití uvedené budovy poptával organizace města , město, na možné využití zmíněné nemovitosti. Závazné stanovisko k prodeji nemovitého majetku podal také Technický úřad , město, dne 13. 5. 2020, který konstatoval nepříznivý technický stav objektu a vyslovil souhlas s prodejem uvedených nemovitostí s tím, že toto stanovisko je závazné po dobu dvou let, tj. do 12. 5. 2022. Prodej domu doporučila také Komise pro nakládání s majetkem Rady města , město, dne 21. 5. 2020 za minimální kupní cenu 16 350 000 Kč. Komise též doporučila, aby kupní smlouva obsahovala ujednání o smluvní pokutě ve výši 6% z kupní ceny za porušení povinnosti zajistit využívání parteru budovy pouze pro obchod nebo služby po dobu 10 let zajištěné bankovní zárukou.

9. V usnesení ze dne 9. 6. 2020 č. , hodnota, souhlasila Rada města , město, s prodejem dané nemovitosti za 16 350 000 Kč a s povinností kupujícího zajistit vyžívání parteru budovy po dobu nejméně 10 let pouze pro obchod nebo služby s výjimkami, jež měly být uvedeny v příloze kupní smlouvy nebo bez předchozího souhlasu města utvrzené smluvní pokutou ve výši 8 000 000 Kč zajištěné bankovní zárukou sjednanou na dobu nejméně do 30. 6. 2032. Kupující měl být též povinen do 5 let od uzavření smlouvy provést rekonstrukci fasády směrem do , adresa, ulice. Záměr města , město, na prodej této nemovitosti byl zveřejněn, přičemž oznámení bylo vyvěšeno na úřední desce , město, od 4. 6. 2020 do 22. 6. 2020. Usnesením Rady města , město, č. , hodnota, ze dne 22. 6. 2020 byl záměr prodat nemovitost změněn tak, že povinnost během stanovené doby využívat parter budovy smluveným způsobem měla být utvrzena smluvní pokutou ve výši 6% z kupní ceny a povinnost kupujícího k rekonstrukci fasády ve sjednané lhůtě měla být utvrzena smluvní pokutou ve výši 30% z kupní ceny, přičemž obě smluvní pokuty měly být zajištěny bankovými zárukami sjednanými do 30. 6. 2032 v prvním případě, do 30. 6. 2027 ve druhém případě. Usnesením Zastupitelstva Města , město, ze dne 22. 6. 2020 č. , hodnota, schválilo zastupitelstvo prodej nemovitosti za podmínek uvedených v usnesení Rady města , město, č. , hodnota, po změně dle usnesení č. , hodnota, , tj. tak, že výše smluvní pokuty pro případ porušení povinnosti zajistit využívání parteru budovy byla stanovena na 6 % z kupní ceny, jak to předtím doporučovala Komise , město, pro nakládání s majetkem, namísto Radou města , město, (původně) navrhovanými 8 000 000 Kč.

10. Dne 14. 8. 2020 vyhlásil první žalovaný pod č. j. , Anonymizováno, městskou soutěž na prodej předmětné nemovité věci. Ve vyhlášce popsal technický stav domu a stanovil další podmínky prodeje spočívající v zajištění využívání parteru budovy pouze pro obchod nebo služby, jež mají být uvedeny v příloze kupní smlouvy, s výjimkou předchozího souhlasu města, v povinnosti kupujícího provést rekonstrukci fasády, přičemž obě tyto povinnosti jsou utvrzeny smluvními pokutami, které jsou zajištěny bankovními zárukami, a to zcela ve shodě se shora uvedeným usnesením Zastupitelstva města , město, . Termíny prohlídek byly stanoveny na 8. 9. 2020 a 15. 9. 2020. Minimální kupní cena byla stanovena na 16 350 000 Kč, přičemž výše nabízené kupní ceny měla být kritériem pro výběr kupujícího. Zápis účastníků městské soutěže a předkládání nabídek v prvním kole mělo proběhnout 23. 9. 2020 od 12:00 hod. do 13:00 hod. na Odboru prodeje majetku Magistrátu města , město, . Zájemci měli složit jistotu ve výši 589 000 Kč (která je označena za 10 % z vyhlášené minimální kupní ceny) do 21. 9. 2020, v opačném případě by jejich nabídka nebyla do městské soutěže zahrnuta. Vyhláška byla vyvěšena na úřední desce , město, od 21. 8. 2020 do 8. 9. 2020. Řád městské soutěže (usnesení Zastupitelstva města , město, č. , hodnota, ze dne 17. 6. 2019 ve znění usnesení Zastupitelstva města , město, č. , hodnota, ze dne 3. 2. 2020) ve svém článku IX odst. 1 umožňuje městu , adresa, zrušit městskou soutěž bez udání důvodu, přičemž článek IX odst. 2 ukládá městu, aby zrušení městské soutěže před skončením lhůty pro podání nabídek zveřejnilo na úřední desce , město, a webové stránce , město, .

11. Dopisem ze dne 21. 8. 2020, č. j. , Anonymizováno, , oznámil žalovaný č. 1 žalobci, že zastupitelstvo města schválilo prodej nemovité věci na adrese , adresa, za 16 350 000 Kč dle Řádu městské soutěže a že městská soutěž se bude konat 23. 9. 2020, který žalobce osobně převzal dne 19. 8. 2020 (rozpor v datech věrohodně vysvětlila , jméno FO, tak, že pro žalobce byl dopis připraven k odeslání, nicméně on sám se zastavil na zmíněném odboru, ptal se na prodej nemovitosti a při této příležitosti dopis osobně převzal). Tuto městskou soutěž první žalovaný dne 8. 9. 2020 zrušil (viz email , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 8. 9. 2020 a č. l. 67). Téhož dne první žalovaný vyhlásil vyhláškou pod č. j. , Anonymizováno, další městskou soutěž pro prodej stejného majetku a za jinak zcela stejných podmínek, pouze s tím rozdílem, že soutěžní jistota měla činit 1 635 000 Kč a měla být složena do 7. 10. 2020, prohlídky byly stanoveny na 15. 9. 2020 do 24. 9. 2020. Zápis účastníků a předkládání nabídek v prvním kole mělo proběhnout 9. 10. 2020 od 8:00 hod. do 9:00 hod.; ve zbytku jsou vyhlášky totožné. Z emailu , jméno FO, ze dne 9. 9. 2020 se podává, že žalobce byl vyrozuměn prvním žalovaným jak o zrušení původní městské soutěže, tak o vyhlášení nové městské soutěže, o jejím termínu a lhůtě ke složení soutěžní jistoty ve výši 1 635 000 Kč. Z výpisu z účtu , právnická osoba, ., pořadové číslo , hodnota, plyne, že soutěžní jistoty složili 5. 10. 2020 společnost , právnická osoba, a dne 7. 10. 2020 druhý žalovaný. Z protokolu o průběhu městské soutěže ze dne 9. 10. 2020 je prokázáno, že Komise pro městskou soutěž, složená z pěti členů, za přítomnosti druhého žalovaného otevřela obálku s jeho nabídkou na kupní cenu 16 400 000 Kč a s přihlédnutím k tomu, že byla jediná, předseda komise prohlásil, že aukce se konat nebude a druhý žalovaný soutěž vyhrál.

12. Usnesením ze dne 26. 10. 2020 souhlasila Rada města , město, s prodejem nemovitosti na dané adrese druhému žalovanému za kupní cenu 16 400 000 Kč a prodej následně schválilo zastupitelstvo města usnesením ze dne 9. 11. 2020, č. , hodnota, . Dopisem ze dne 21. 12. 2020, č. j. , Anonymizováno, , vyzval první žalovaný druhého žalovaného k úhradě zbývající části kupní ceny ve výši 14 765 000 Kč do 10 dnů. Z přehledu předpisů a úhrad z 23. 2. 2021 plyne, že druhý žalovaný zaplatil zbytek kupní ceny 8. 1. 2021. V kupní smlouvě ze dne 11. 1. 2021 se první žalovaný zavázal umožnit druhému žalovanému nabytí vlastnického práva k parcele č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a druhý žalovaný se zavázal za ni zaplatit kupní cenu ve výši 16 400 000 Kč (viz čl. III a IV). V čl. V smlouvy jsou sjednány povinnosti kupujícího k zajištění využívání parteru budovy a provedení rekonstrukce fasády utvrzené smluvními pokutami zcela ve shodě s usnesením Zastupitelstva města , město, o schválení prodeje nemovitosti, v čl. VI jsou sjednány bankovní záruky k zajištění smluvních pokut, které je kupující povinen předat do 30 dnů od uzavření smlouvy, přičemž splnění této povinnosti podmiňuje podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Dne 9. 2. 2021 vystavila , banka, . druhému žalovanému bankovní záruky č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, k zajištění smluvních pokut dle kupní smlouvy z 11. 1. 2021 ve výši 984 000 Kč a 4 920 000 Kč. Z výpisu z KÚ na č. l. 46 se podává, že vklad podle kupní smlouvy z 11. 1. 2021 byl povolen dne 18. 3. 2021, návrh na vklad byl podán 15. 2. 2021.

13. Z dalších důkazů se podává, že žalovaný zaslal dne 1. 3. 2021 primátorovi Města , město, e-mail, v němž ho žádal o zastavení o prodeje domu na , adresa, , protože má podezření, že při něm došlu k manipulaci a pletichaření. , jméno FO, prý žalobci v odpovědi na dotazy ohledně porušení pravidel vyhlášky zákona sdělila, že dostala nařízeno od , jméno FO, , jejího nadřízeného, jaké podmínky prodeje má stanovit, že to nechápe, je to nestandardní, ale nemůže s tím nic dělat, spekuluje o motivaci , jméno FO, jako vysoce postaveného člena , politická strana, a blíže rozebírá, že prodej domu nebyl schválen příslušnou městskou částí, resp. , městská část, , a že v programu zastupitelstva nebylo uvedeno, že se jedná o „prodej domu,“ ale že bylo uvedeno „prodej nemovité věci,“ že první městská soutěž vyhlášená v září 2020 (pozn. správně v srpnu 2020) obsahovala nestandardní podmínky, které spatřoval v tom, že v přízemí je omezen provoz určitých činností oproti desetileté bankovní kauci ve výši 30 % ceny objektu, tj. cca 5 000 000 Kč zablokovaných na 10 let, a současně další kauci ve výši 6 % zablokovanou na opravu fasády domu, že druhá městská soutěž nebyla zveřejněna na portálu , webová stránka, , že si na prohlídkách pracovnice města zapisovala potencionální kupující a ptala se jich, zda se do soutěže přihlásí, a to navíc v době, kdy už první soutěž byla zrušena, k čemu prý pokyn dal , jméno FO, , avšak když žalobce telefonoval, sdělila, že to bylo kvůli drobné formální chybě v zadání, že mezi první a druhou městskou soutěží došlo ,,k otočení procent u obou bankovních kaucí,“ že mu paní , jméno FO, potvrdila, že druhá městská soutěž bude zrušena kvůli zákazu konání všech akcí nad 10 osob, přičemž druhá městská soutěž nakonec proběhla bez jeho vědomí. Z toho, že od podpisu smlouvy prvním žalovaným do podání návrhu na vklad uběhly 4 měsíce (pozn. správně 2 měsíce), dovozuje, že to bylo proto, že druhý žalovaný nemohl obstarat bankovní záruky ve smluvené lhůtě 30 dnů, první žalovaný měl proto smlouvu vypovědět. Smlouva navíc neobsahuje předpokládanou přílohu zakázaných činností, smlouva byla navíc doplněna o ujednání, že kupující je oprávněn město požádat o souhlas s výjimkou s omezením užívání parteru budovy, což v podmínkách aukce nebylo. Paní ze , adresa, poskytla žalobci informaci, kdo dům koupil, a že ho koupil k 15. 2. 2021, což není pravda, protože tohoto dne byl pouze podán návrh na vklad, přičemž vklad bude proveden nejdříve po 20 dnech. Dne 8. 9. 2021 poslal žalobce e-mail primátorovi města , město, , že žádá o prodej dané nemovitosti. Usnesením ze dne 29. 3. 2021 č. , hodnota, vzalo zastupitelství města žádost žalobce o prodej předmětné nemovitosti na vědomí.

14. Prodej nemovitosti na , adresa, byl prověřován PČR, která získala adresy, na něž , jméno FO, dne 9. 9. 2020 zaslala informaci o zrušení první městské soutěže a vyhlášení druhé městské soutěže (úřední záznam na č. l. 322 trestního spisu) a ztotožnila osoby, jež jsou majiteli obeslaných emailových adres (úřední záznam na č. l. 324). Zájemkyně , právnická osoba, o nemovitost ztratila zájem kvůli vysoké soutěžní jistotě (úřední záznam na č. l. 572). , jméno FO, na prohlídce od záměru jí koupit ustoupil, protože pro něj bylo obtížné splnit podmínky (úřední záznam na č. l. 575), , jméno FO, měl o nemovitost zájem, avšak jej zájem ztratil ještě před její prohlídkou (úřední záznam na č. l. 576), , jméno FO, se prohlídky účastnil, po ní rovněž o nemovitost rovněž ztratil zájem (úřední záznam na č. l. 577). , jméno FO, sdělil, že mu banka na koupi neposkytla hypotéku (e-mail na č. l. 581). , jméno FO, sdělil, že se zajímal o termín prohlídky, ale nakonec na něj z osobních důvodů nešel (e-mail na č. l. 582). , tituly před jménem, , jméno FO, sdělil, že se účastnil prohlídky dne 24. 9. 2020, soutěže se neúčastnil, protože neměl závazně dojednaný způsob financování kupní ceny, některé podmínky, např. zajištění smluvních pokut bankovnímu zárukami zdražovaly náklady na pořízení nemovitostí a neměl dostatek času si vyhodnotit, co by stála rekonstrukce (zpráva na č. l. 590). Společnost , právnická osoba, vysvětlila, že se jejich zástupce , jméno FO, účastnil prohlídky nemovitosti a že složila soutěžní jistotu, ovšem s ohledem na komplikace a další náklady na rekonstrukci fasády, bankovní záruky, přístupnost objektu a nájemní vztahy od svého záměru koupit nemovitost ustoupila (úřední záznam na č. l. 598). , jméno FO, podala vysvětlení v tom směru, že se žalobcem telefonovala, že před první prohlídkou nemovitosti zjistila, že v zadávacích podmínkách v rámci vyhlášení soutěže byla chybně uvedena výše jistoty, měla činit 10 % z kupní ceny, ale početně svou výší tomu neodpovídala. Když to zjistila, informovala vedoucí odboru a dostala pokyn zrušit soutěž a vyhlásit novou soutěž a informovala známé zájemce. Žalobce ještě před vyhlášením prvním městské soutěže přišel k ní na úřad a ptal se na podrobnosti prodeje a zde si převzal dopis, který byl připraven k odeslání žalobci. Poté jí telefonoval a ptal se, zda nebude zrušena i tato druhá městská soutěž z důvodu vyhlášeného nouzového stavu. Ona mu sdělila, že to prověří, řešili to na odboru a došli k závěru, že pokud bude nejvýše 5 zájemců, tak bude možné veřejnou soutěž realizovat. Pak telefonovala ona žalobci a sdělila mu, že se může stát, že soutěž může být zrušena právě z důvodů podmínek platných v nouzovém stavu, avšak nesdělila mu, že by druhá městská soutěž byla zrušena. Poté PČR podle §159a odst. 1 tr. ř. věc odložila usnesením ze dne 20. 1. 2022.

15. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce průběh prodeje nemovitosti na adrese , adresa, vnímá z vlastní perspektivy zcela zkresleně a nesprávně. Z hlediska výtek uvedených v žalobě je zřejmé, že první žalovaný neporušil Řád městské soutěže tím, že svůj záměr prodat nemovitost neinzeroval na portálu , webová stránka, , neboť zákon, vyhláška městské soutěže, ani Řád městské soutěže takovou povinnost nestanovují. Nedošlo však ani k porušení nařízení vlády ČR omezující počet osob v uzavřených prostorách, neboť druhá městská soutěž proběhla za přítomnosti 6 osob. Není pravdou ani to, že by , jméno FO, sdělila žalobci, že druhá městská soutěž bude zrušena z důvodu přijetí pandemických opatření. Žalobce si skutečně zaměňuje účastníky prohlídky dané nemovitosti u první městské soutěže (tj. osob, které nepodaly závaznou nabídku ke koupi nebo nesložily soutěžní jistotu) s účastníkem soutěže (tj. osobou, která závaznou nabídku podala a soutěžní jistotu složila). Žalobce se však plete i ve skutečnostech, které uvádí ve svém e-mailu z 1. 3. 2021 primátorovi města. Předně není pravdou, že by schválení prodeje proběhlo bez vědomí , městská část, . Žalobce také nesprávně chápe mechanismus zajištění smluvní pokuty bankovní zárukou, jak byl stanoven ve vyhláškách a smlouvě, kdy tyto (byť nejsou levné) nefungují tak, že by kupující musel peníze ve výši smluvní pokuty složit u banky. První městská soutěž byla skutečně zrušena kvůli drobné formální chybě a není důvod nevěřit vysvětlení , jméno FO, a dát přednost žalobcově výkladu, že to bylo na příkaz , jméno FO, , aby došlo k odrazení zájemců o prodej, protože v takovém případě by , jméno FO, společně s informací o zrušení soutěže neinformovala známé zájemce též o vyhlášení soutěže druhé; navíc podmínky druhé soutěže se od první, vyjma údaje o výši soutěžní jistoty a dat, která měla teprve nastat, nijak neliší. Tím je současně řečeno, že žalobce nepravdivě tvrdil i to, že by došlo k záměně výše jednotlivých smluvních pokut. V této souvislosti lze podotknout, že v minulosti bylo zvažováno, že porušení povinností zdržet se využívání parteru určitým způsobem, mělo být sankcionováno smluvní pokutou ve výši 8 000 000 Kč a povinnost provést rekonstrukci fasády neměla být smluvní pokutou utvrzena vůbec, nicméně to na nepravdivosti žalobcových tvrzení nic nemění. Zároveň je zřejmé, že nedošlo k žádnému doplnění kupní smlouvy o ujednání, že parter lze využívat se souhlasem města i jiným způsobem, neboť to je takto uvedeno jak ve vyhláškách, tak v usnesení zastupitelstva města č. , hodnota, , jakož i v usneseních rady města. Není nic zvláštního na tom, že návrh na vklad vlastnického práva do katastru byl podán s časovým prodlením (nikoliv však 4 měsíce, jak tvrdí žalobce, nýbrž pouze cca 2 měsíce) potom, co první žalovaný smlouvu dne 17. 12. 2020 podepsal, neboť v mezidobí se nejdříve muselo počkat na doplacení zbytku kupní ceny druhým žalovaným podle výzvy žalovaného č. 1 z 21. 12. 2020 do 10 dnů od jejího převzetí 30. 12. 2020, zaplaceno bylo 8. 1. 2021, poté žalovaný č. 2 smlouvu podepsal dne 11. 1. 2021 a měl 30 dnů na to, aby předložil bankovní záruky (tj. do 10. 2. 2021), k čemuž v této lhůtě došlo, načež návrh na vklad byl podán zanedlouho poté dne 15. 2. 2021. Spatřuje-li žalobce podivnost či nezákonnost v tom že, mu kdosi z obytné zóny , adresa, sdělil, že druhý žalovaný nabyl nemovitost k 15. 2. 2021, když ve skutečnosti k tomuto datu byl podán návrh na vklad, je tomu tak hlavně proto, že žalobce neví, že vlastnické právo se nabývá zpětně ke dni podání návrhu na vklad. Co by mělo být zastupitelům nejasného na tom, jestli na návrhu usnesení zastupitelstva města mělo být napsáno „prodej nemovité věci“ namísto „prodej domu“, soud raději ponechává stranou.

16. Provádět další důkazy už nebylo potřeba. Jaký obsah měly telefonáty , jméno FO, a žalobce, je prokázáno z úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, , přičemž od její případné svědecké výpovědi nelze očekávat nic jiného, než zopakování toho, co uvedla před Policií ČR. O pravdivosti podaného vysvětlení nepanují pochybnosti, přičemž tvrzení žalobce, že se telefonát odehrál jiným způsobem, se nevymyká z rámce jiných jeho nepravdivých tvrzení. I pokud by , jméno FO, vypověděl, že ho paní , jméno FO, informovala, že druhá městská soutěž bude či byla zrušena, nic by to neřeklo o obsahu telefonátu , jméno FO, a žalobce. V pro žalobce nejvýhodnějším případě by šlo usoudit, že není jistota o tom, co paní , jméno FO, žalobci skutečně řekla a žalobce by v takovém případě o svém tvrzení neunesl důkazní břemeno. Jaké konkrétní žalobcovo tvrzení by měl prokázat výslech , tituly před jménem, , jméno FO, není ze žalobcových přednesů zcela zřejmé. Účastnických výslechů nebylo zapotřebí, protože žalobcem tvrzené skutečnosti šlo prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.). Nebylo třeba dokazovat ani listinami ze spisu sp. zn. 38 Nc 101/2021, neboť žalobcův liknavý postup nemůže odůvodnit nedostatek naléhavého právního zájmu (k tomu viz níže).

17. Nejdříve soud věc posuzoval z hledisek stanovených v § 80 o. s. ř. Určovací žaloba je preventivním prostředkem právní ochrany, jejímž cílem je v první řadě vyloučit stav ohrožení, nebo porušení práva, či odstranit stav nejistoty v právním vztahu. Základním výkladovým hlediskem pro závěr o naléhavém právním zájmu je efektivnost požadovaného určení ve vztahu k ochraně ohroženého nebo porušeného práva či právního zájmu. Určovací žaloba je efektivní tehdy, když by rozhodnutí o ní vedlo ke konečnému vyřešení sporu mezi účastníky, vytvořilo pevný právní základ pro právní vztahy účastníků anebo odvrátilo budoucí spory mezi účastníky. Smyslem a účelem takto vykládaného naléhavého právního zájmu je zařadit určovací žaloby mezi krajní prostředky ochrany práva a zabránit množení soudních sporů mezi účastníky. Žaloba o určení není zpravidla opodstatněna tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Jestliže právní otázka platnosti či neplatnosti smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán zpravidla naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014 sp. zn. 33 Cdo 1734/2013).

18. Od naléhavého právního zájmu na požadovaném určení je třeba odlišovat věcnou legitimaci účastníků řízení. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká.

19. V poměrech souzené věci to znamená, že naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení není dán tím, že žalobce obdržel od žalovaného č. 2 výpovědi z nájmu nebytových prostor a že právní posouzení věci v řízeních o žalobách na určení neplatnosti daných výpovědí bude spočívat mj. v posouzení, zda druhému žalovanému svědčí vlastnické právo k dané nemovitosti, neboť se jedná jen o předběžnou otázku, která nemůže řešit celý obsah sporného právního vztahu účastníků. Naléhavý právní zájem není dán přísně vzato ani tím, že katastrální zápis dle žalobcova názoru neodpovídá právnímu stavu, neboť provedení opravy (např. souhlasným prohlášením) bez současného posouzení platnosti či neplatnosti druhé městské soutěže by na právním postavení žalobce ničeho nezměnilo. Jelikož naléhavý právní zájem je dán tehdy, je-li požadované určení k ochraně ohroženého nebo porušeného práva či právního zájmu efektivní, nelze nedostatek naléhavého právního zájmu spatřovat v tom, že si žalobce v návrhu na nařízení předběžného opatření a při podání odvolání proti usnesení o jeho zamítnutí počínal liknavě, či postupoval pomalu.

20. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném právním určení tkví v tvrzení žalobce, že hodlal uvedenou nemovitost koupit, chtěl se účastnit veřejné soutěže, které se pro jím tvrzená porušení Řádu městské soutěže a vyrozumění o tom, že druhá městská soutěž bude zrušena, účastnit nemohl.

21. Je třeba odlišit dvě typové situace, k nimž může při porušení zákona (či vlastních pravidel) obce při prodeji jejího majetku dojít, a které mohou vést k porušení právních zájmů jinak vymezeného okruhu potencionálních zájemců. První typové situace se týkají porušení pravidel transparentnosti prodeje, díky nimž záměr obce prodat majetek nebyl zveřejněn vůbec, případně se pro jejich porušení mohlo se záměrem seznámit méně osob, než kdyby pravidlo porušeno nebylo. Druhé typové situace nastávají tehdy, když obec poruší zákon či vlastní pravidla o prodeji majetku v neprospěch některého z účastníků veřejné soutěže, nabídkového řízení, či obecněji někoho, kdo se o soutěži dozvěděl a podnikl kroky ke koupi. Zatímco ve druhém případě se určení vlastnického práva (určení neplatnosti smlouvy, neplatnosti soutěže, apod., dle konkrétní situace, např. v závislosti na tom, zda už byl povolen vklad práva do katastru) může domáhat pouze ten, kdo tvrdí, že byl ze soutěže neprávem vyřazen či mu byla účast neprávem znemožněna (a namítat například, že jeho přihláška neměla být vyřazena, protože splňovala stanovené podmínky, že neměl být vyřazen, protože ve skutečnosti složil soutěžní jistotu, nebo že s ním měla být uzavřena smlouva, protože podal nejvyšší nabídku, atd.), domáhat se určení vlastnického práva (či obecně právní ochrany) pro porušení pravidel transparentnosti prodeje majetku se může každý, kdo by se veřejné soutěže účastnil, nicméně pro porušení zmíněných pravidel se o ni nedozvěděl, a proto se jí neúčastnil.

22. Uvedená úvaha je mimochodem zobecněním právního názoru prezentovaného v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 824/97, v němž Nejvyšší soud takto uvažuje při výkladu § 9 odst. 3 zák. č. 172/1991 Sb., a jehož se dovolává též žalovaný č. 2, když namítá, že žalobce nesložil soutěžní jistou a nepodal nabídku, tj. neúčastnil se soutěže, nicméně přehlíží, že Nejvyšší soud výslovně uvádí, že: ,,Zatímco okolnost, že záměr převést nemovitý majetek obce nebyl zveřejněn vůbec, umožňuje zpochybnit platnost smlouvy všem potenciálním zájemcům o převod nemovitého majetku obce, kteří se pro porušení povinnosti podle citovaného ustanovení o tomto záměru ani nedozvěděli (nemohli dozvědět), typově jiná situace nastává, jestliže záměr zveřejnit majetek obce sice byl odpovídajícím způsobem zveřejněn, avšak nebyla dodržena předepsaná třicetidenní lhůta,” jejíhož nedodržení se může dovolávat jen účastník nabídkového řízení.

23. Určení, že žalovaný č. 1 je vlastníkem nemovitosti pro neplatnost kupní smlouvy a pro neplatnost veřejné soutěže představuje efektivní právní prostředek ochrany žalobce, neboť by žalobci umožnil danou nemovitost koupit v další veřejné soutěži. V této souvislosti soud podotýká, že si je vědom toho, že není nikde zaručeno, že by v takovém případě žalovaný č. 1 nemovitost opětovně prodával, resp., že by od svého záměru neustoupil, nicméně nezdá se, že by právní řád takto zkrácenému zájemci o koupi obecného majetku poskytoval efektivnější právní prostředek ochrany, přičemž na její poskytnutí v podmínkách právního státu nelze rezignovat.

24. Ačkoli žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném právním určení, není ve věci aktivně věcně legitimován (viz 18. odstavec).

25. Porušení Řádu městské soutěže nezveřejněním inzerátu na portálu , webová stránka, by mohlo založit aktivní věcnou legitimaci žalobce tehdy, pokud by to odpovídalo skutkovým okolnostem případu a pokud by se žalobce veřejné soutěže neúčastnil právě proto, že inzerát nebyl zveřejněn. Jak plyne ze shora uvedených skutkových zjištění, Řád městské soutěže povinnost ke zveřejnění inzerátu na portálu , webová stránka, či na jiných realitních webových stránkách nestanovuje, a proto když žalovaný č. 1 inzerát nezveřejnil, Řád městské soutěže neporušil; navíc, i pokud by Řád městské soutěže tímto druhý žalovaný porušil, do právní sféry žalobce by tím zasaženo nebylo, neboť o vyhlášení druhé městské soutěže se žalobce dozvěděl z e-mailu , jméno FO, z 8. 9. 2020. Ani telefonické vyrozumění o zrušení veřejné soutěže, v nichž se žalobce veřejné soutěže neúčastnil - pomine-li soud neprozíravost žalobcova jednání - neodpovídá zjištěným skutkovým okolnostem, pročež jeho žalobcova věcná legitimace tím založena není. Konečně žalobce není oprávněn se dovolávat ani toho, že došlo k porušení pravidel stanovených v nařízení vlády ČR přijatého v souvislosti s pandemií Covid-19, protože tato námitka - nehledě na to, že opět neodpovídá zjištěným skutkovým okolnostem - z hledisek uvedených výše patří pouze tomu, kdo by složil soutěžní jistotu (ve lhůtě nejpozději dva dny před podáváním nabídek), ale závaznou nabídku by podat nepřišel, aby neohrozil své zdraví (za současného porušení nařízení prvním žalovaným). Jelikož však žalobce jistotu nesložil, i pokud by k porušení nařízení došlo a aukce by se konala za přítomnosti více než 10 lidí, není to příčinou toho, proč se žalobcův záměr koupě nesetkal s úspěchem, a proto právních vztahů při samotném podávání nabídek a navazujících není žalobce účasten, ani se nijak nedotýkají jeho právní sféry.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaní měli ve věci plný procesní úspěch. Žalovaný č. 1 náhradu nákladů nepožadoval, a proto soud povinnost k jejich náhradě žalobci neukládal. Náklady žalovaného č. 2 spočívají v nákladech právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 16 400 000 Kč, čemuž podle § 7 bod 7 AT odpovídá odměna ve výši 50 860 Kč za jeden úkon. Advokát žalovaného provedl v řízení tyto úkony: převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, podání vyjádření ve věci samé ze dne 24. 1. 2022 na č. l. 31, účast na jednání ve dnech 12. 10. 2022, které přesáhlo dvě hodiny a dne 13. 2. 2023 podle § 11 odst. 1, písm. g) AT a účast na jednání, na němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dne 22. 2. 2023 podle § 11 odst. 2 písm. f) AT. Spolu se jedná o pět úkonů právní služby v celé sazbě mimosmluvní odměny advokáta a jeden úkon v poloviční sazbě. Odměna právního zástupce žalované proto činí 279 730 Kč (5,5 x 50 860 Kč). Dále právnímu zástupci žalované náleží náhrada hotových výdajů k 6 úkonům právní služby podle § 13 odst. 3 AT v paušální výši 300 Kč, tj. 1 800 Kč (6 x 300 Kč). Jelikož právní zástupce žalované je plátcem DPH, je třeba ve smyslu § 151 odst. 2 o. s. ř. poskytnout též náhradu této daně, a to z odměny ve výši 279 730 Kč, režijního paušálu ve výši 1 800 Kč, což při sazbě DPH ve výši 21 % činí 59 121,30 Kč ((279 730 Kč + 1 800 Kč) x 0,21). Celková náhrada nákladů řízení proto činí 340 651,30 Kč (279 730 Kč + 1 800 Kč + 59 121,30 Kč).