34 C 336/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr Bc Tomášem Kamenickým ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky zastoupená opatrovníkem statutárním městem Plzeň o rozvod manželství

I. Manželství účastníků [celé jméno manželky], narozené 6. 4. 1971, a [celé jméno manžela], narozeného 1. 9. 1981, uzavřené dne 25. 4. 2015 v [obec], se rozvádí.

II. Nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se domáhala rozvodu svého manželství. Návrh odůvodnila tím, že s manželem uzavřela manželství 6. 9. 2018 v [obec]. Z manželství se nenarodily žádné děti, kdy manžel je bezdětný a ona má dvě děti z předchozího vztahu. Manželka je pravomocně omezena ve svéprávnosti, svému opatrovníkovi opakovaně uváděla, že s manželem už nechce bydlet, protože s ním má časté konflikty a hádky, proto se v květnu 2020 za pomoci opatrovníka odstěhovala ze společné domácnosti na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Manželka nedokáže přesně určit, kdy mezi manželi začaly konflikty, kdy manželství přestalo fungovat a kdy nastal jeho rozvrat, ovšem opakovaně uváděla, že chce, aby manželství bylo rozvedeno mimo jiné proto, že manžel nadměrně užíval alkohol, kouřil trávu a dělal nepořádek. Manželka neumí časově zařadit, kdy měla s manželem poslední pohlavní styk. Mělo to být v době, kdy ji manžel údajně znásilnil, což bylo nahlášeno PČR, ale trestní věc byla odložena. Spory a hádky mezi manželi pokračovaly i poté, co se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Pokud jde o hospodaření manželů, manžel neměl žádný příjem, pouze nahodilé brigády, manželce nedával peníze, hospodařili z jejího invalidního důchodu ve výši 15 025 Kč měsíčně, s nímž disponovala též matka manžela. Manžel z počátku opakovaně docházel na úřad veřejného opatrovníka a dožadoval se peněz z důchodu manželky.

2. Manžel s návrhem nesouhlasil, rozvést se nechtěl. S manželkou manipuluje její známý, [jméno] [příjmení], který za ni dlouhodobě jedná a zneužívá její neznalosti. Ten už v polovině roku 2018 před přestupkovou komisí ve [obec] uváděl, že manželka se s ním chce rozvést, byť ona vypovídala opačně. [jméno] [příjmení] zavolal na manžela PČR, prý z důvodu obavy o zdraví své a manželky, když se manžel bavil s jeho sousedkou. [jméno] [příjmení] hrubě zkreslil znalecký posudek vypracovaný pro potřeby Okresního soudu v Tachově a též nechal manželku zamčenou ve svém bytě ve [obec] a donutil ji přestupkové komisi ve [obec] tvrdit, že je jeho blízkou osobou. Z toho důvodu na [jméno] [příjmení] podal trestní oznámení. Také kontaktoval pověřenou vedoucí sociálního odboru ÚMO 3, paní [příjmení], protože s paní [příjmení] a [příjmení] nebyla rozumná řeč. Manžel neměl od doby, kdy se manželka odstěhovala, šanci s ní mluvit. Byla mu znemožněna komunikace s ní, neboť bylo zablokováno jeho tel. číslo, které platila manželka. Manželka je lehce manipulovatelná, byla zmanipulována panem [příjmení] proti manželovi. Z toho důvodu navrhl, aby soud nařídil účastníkům mediaci v rozsahu 3 hodin a řízení za tím účelem přerušil. Ve zbytku manžel spekuloval o manipulaci se spisovým materiálem.

3. Soud vzal za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno 25. 4. 2015 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v [obec] (viz oddací list na č. l. 44). Manželství účastníků je bezdětné (srov. záznam z jednání z 2. 9. 2020 na č. l. 49 a potvrzení o provedených lustracích v CEO na č. l. 109 a č. l. 110).

4. Rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 24. 9. 2019, č. j. [číslo jednací], na č. l. 7, resp. č. l. 198 spisu Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci 8. 11. 2019, byla manželka omezena ve svéprávnosti na dobu 5 let od právní moci tohoto rozsudku tak, že není schopna samostatně právně jednat s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, mimo jiné není schopna nakládat s finančními prostředky přesahujícími 500 Kč týdně a uzavřít manželství.

5. Ze znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 10. 7. 2019 na č. l. 94 spisu sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že manželka trpí lehkou mentální retardací, což je vrozený nedostatek rozumových schopnosti, který není možné léčebně ovlivnit, a je přítomen celoživotně. Její myšlení je jednoduše strukturované, není schopna vytvářet úsudky a uvažovat v souvislostech. Manželka má simplexní osobnost se závislými rysy a zvýšenou podřídivostí, nedokáže se prosadit, účinně bránit a je snadno manipulovatelná okolím. Snadno podléhá situačním vlivům, nerozpozná hrozící nebezpečí, není schopna domýšlet důsledky svých rozhodnutí, při řešení problémů je bezradná, přebírá názory druhých, není schopna pochopit účel a důsledky uzavření manželství a není schopna ani rodičovské odpovědnosti či samostatně pečovat o nezletilého.

6. Podle usnesení PČR ze dne 16. 3. 2020 na č. l. 45 byl pro potřeby trestního řízení ve věci podezření na znásilnění [jméno] [příjmení] (dcery manželky) manželem vypracován znalecký posudek z odvětví psychologie [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], která zhodnotila intelekt [celé jméno manželky] na pomezí lehké mentální retardace a středně těžké mentální retardace, kdy dospěla k závěru, že manželka z důvodu nízkého intelektu nemá žádný sebenáhled ohledně svých schopností, vnímá jen pocity pohody a nepohody, je velmi snadno ovlivnitelná a zneužitelná, nemá dostatečně nastavené morální a etické hranice, je zřejmá snížená schopnost fungovat ve smysluplných interpersonálních vztazích.

7. V rozsudku zdejšího soudu ze dne 3. 3. 2021 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 22. 4. 2021, udělil zdejší soud souhlas s podáním návrhu manželky na rozvod manželství účastníků.

8. Manželé naposledy bydleli v městském bytě na adrese [ulice a číslo] v [obec], který si pronajala matka manželka, [jméno] [příjmení] (viz nájemní smlouva ze dne 16. 11. 2017 na č. l. 151 spisu sp. zn. [spisová značka]). V červenci 2019 se chování manželky změnilo, mezi manželi začaly vznikat hádky a konflikty týkající se také maličkostí. Takto to vypověděl [jméno] [příjmení], spolubydlící manželů v daném bytě, když uvedl, že před osmi měsíci se rapidně změnilo její chování. Byla často hysterická a konfliktní, často se s manželem hádala a jejich soužití bylo od té doby problémové (usnesení PČR o odložení věci z 16. 12. 2020 na č. l. 45). Podobně [jméno] [příjmení], kamarád manželky, uvedl, že ví o tom, že se účastníci často hádají kvůli maličkostem a že se mu manželka v minulosti svěřila, že s manželem nechce mít žádné intimnosti. I samotný manžel dle stejného usnesení před policejním orgánem vypovídal, že manželka je na něho sprostá a je na něho agresivní. Ze záznamu z jednání u ÚMO [obec a číslo] ze dne 2. 9. 2020 na č. l. 49 vyplývá, že v červenci 2020 se manželka za pomoci [jméno] [příjmení] odstěhovala ze společné domácnosti s manželem.

9. Manželka nerozumí institutu manželství, jak to ostatně vyplynulo i ze znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení]. I ve své účastnické výpovědi uvedla, že neví přesně, co je to manželství, že je to něco, když se lidi mají rádi. Nedokázala popsat, jaký má vztah k manželovi, příp. jaký s ním měla vztah. Trvala však na tvrzeních, že manžela nemá ráda, že se s ním nesetkává, nechce se s ním setkávat, nechce si s ním už promluvit. Nechtěla by se účastnit ani schůzky s hodným člověkem, kde by si s manželem popovídala, na takovou schůzku by nepřišla, nechce se s ním o ničem bavit a to ani za přítomnosti sociální pracovnice. Přání nebýt a nesetkávat se s manželem manželka projevuje delší dobu: Už při vzhlédnutí soudkyní při rozhodování o omezení ve svéprávnosti ve věci sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Tachově uváděla, že přemýšlí o rozvodu, že žijí spolu s manželem v jedné místnosti, ale on je často pryč. Moc si nepovídají, manžel o to nemá zájem, dívá se na televizi a na zprávy (srov. 5. odstavec odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Tachově z 24. 9. 2019). V záznamu z jednání z 2. 9. 2020 na č. l. 49 se manželka vyjadřuje v tom smyslu, že s manželem vznikají dohady a konflikty ohledně návštěv [jméno] [příjmení]. V záznamu z jednání z 12. 8. 2020 na č. l. 50 manželka opakovaně uváděla, že se chce s manželem rozvést, že na rozvodu trvá, že manžela si brát nechtěla, že byla z jeho strany tlačena do sňatku, kdy nakonec jeho nátlaku podlehla. Dále uvádí, že s manželem již nechce být, protože chlastal, kouřil trávu, dělal bordel a chtěl se pořezat. Pohlavní styk s ním měla naposledy v prosinci 2019 (kdy toto tvrzení je v souladu i s její výpovědí dle protokolu PČR o jejím výslechu ze dne 12. 2. 2020 na č. l. 239 spisu sp. zn. [spisová značka] i s účastnickou výpovědí manžela).

10. Z účastnické výpovědi manžela se podává, že manžel měl s manželkou vztah kamarádský, potom manželský, než manželka poznala pana [příjmení]. Ten se dle přesvědčení manžela spiknul s celou řadou lidí, počínaje matkou manželky, kamarádem manželky [jméno] [příjmení], bývalým druhem manželky [jméno] [příjmení], konče sociálními pracovnicemi a tachovskou kriminálkou, aby jeho manželku od něj odvedl a stal se jejím opatrovníkem. Manžel si pořizoval nahrávky telefonických hovorů manželky se zmíněnými osobami (což ostatně vypověděla i manželka s tím, že to byl jeden ze zdrojů konfliktů mezi manželi), které potvrzují spiknutí.

11. Soud nevzal za prokázané, že by se manžel dopustil či dopouštěl na manželce sexuálního násilí, neboť již shora zmíněným usnesením byla odložena trestní věc podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1 a 2 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit manžel na manželce v prosinci 2019 Trestní oznámení podala 12. 2. 2020 manželka za přítomnosti [jméno] [příjmení]. Manželka i přes údajné znásilnění manželem trvala na návratu do společné domácnosti k manželovi (vyjádření ÚMO 3 ze dne 9. 3. 2020 ve věci sp. zn. [spisová značka] na č. l. 47). Rovněž není prokázané, že by byl manžel nevěrný a měl homosexuální poměr s [jméno] [příjmení], neboť se o tom při výsleších příležitostně zmiňuje manželka, ale neexistuje o tom žádný jiný, byť i jen trochu korespondující, důkaz.

12. Z dalších důkazů se podává, že manželka je příjemcem invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, v roce 2019 ve výši 14 091 Kč měsíčně (zpráva ČSSZ na č. l. 35). Na manžela byl podán návrh na potrestání pro skutek, že 2. 6. 2019 v [obec] pod vlivem alkoholu slovně vulgárně napadal členy policejní hlídky, kteří projednávali jeho přestupek proti veřejnému pořádku, kdy se aktivně bránil použití donucovacích prostředků a způsobil jednomu z policistů zranění. Manžel byl v minulosti 4x soudně trestán (srov. opis z evidence rejstříku trestů na č. l. 112 spisu sp. zn. [spisová značka]). Na majetek manžela je vedena řada exekucí, jedna z nich částku cca 474 000 Kč včetně příslušenství (srov. výpis z rejstříku zahájených exekucí na č. l. 169, výpis z centrální evidence z exekucí na č. l. 175, exekuční příkaz na č. l. 178 a usnesení Okresního soudu Plzeň-město z 6. 12. 2021 na č. l. 182 spisu sp. zn. [spisová značka]).

13. Po právní stránce soud vyšel z § 755 odst. 1 o. z., dle něhož manželství bude rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Jelikož nebyly naplněny podmínky § 757 o. z., vyšel soud z § 756 o. z. a zjišťoval existenci rozvratu manželství a jeho příčiny. Manželé spolu téměř rok nežijí, ani spolu nekomunikují. Manželka opakovaně a delší dobu uvádí, že s manželem žít nechce. Manžel je především pohlcen svým sporem s [jméno] [příjmení], což mu zabránilo zmínit se např. o tom, že by svou manželku měl pořád rád; podobně se nezdálo, že by jej jím tvrzená skutečnost, že mu byla manželka s [jméno] [příjmení] nevěrná, jakkoli citově zraňovala. Z toho důvodu nelze mít za to, že by si manželé navzájem plnili své povinnosti stanovené v § 687 odst. 2 o. z., vzájemně se ctít, žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí (a vzhledem k tomu, že manželství je bezdětné) i společně pečovat o děti.

14. Odhlédnout nelze ani od specifika manželského soužití účastníků, totiž že manželka je už od narození lehce (až středně těžce) mentálně retardovaná, a z toho důvodu byla po uzavření manželství omezena ve svéprávnosti, a to i co do způsobilosti uzavřít manželství. Svým handicapem však trpí už od narození a tedy jím trpěla i v době, kdy uzavírala manželství, což by - za předpokladu, že by byla ve svéprávnosti omezena již dříve - vytvářelo ve smyslu § 673 o. z. zákonnou překážku manželství. Manželství proto také nikdy nemohlo skutečně plnit svou společenskou funkci. Manželka institutu manželství nerozumí, neorientuje se a nedokáže fungovat ve smysluplných interpersonálních vztazích.

15. Pokud jde o argumentaci, že manželka je pod vlivem [jméno] [příjmení] a jeho názorů na manžela, je třeba připustit, že tomu tak může být. Ovšem právě proto, že manželka je postižena trvalou dušení poruchou, nelze od ní očekávat autonomní projev vůle na takové úrovni, jako by byla duševně zdravá. Proto nezbývá, že vycházet z jejího, delší dobu projevovaného, přání s manželem už nebydlet a nestýkat se s ním.

16. Soud nespatřuje naplněnými ani jednu z podmínek pro uplatnění tvrdostních klauzulí ve smyslu § 755 odst. 2 o. z. Jelikož manželství bylo bezdětné, v rozvodu nebrání ani § 755 odst. 3 o. z. Souhlas opatrovníka se změnou osobního stavu manželky byl ve smyslu § 483 odst. 1 o. z. schválen soudem, kdy není významné, že jej opatrovnický soud posoudil podle § 461 odst. 1 o. z.

17. Mezi základní principy mediace se řadí její dobrovolnost. Vyloučila-li manželka ve svém účastnickém výslechu svou ochotu účastnit se„ setkání s hodnou osobou, s níž by si spolu s manželem popovídali“ a současně možnost mediace odmítl i opatrovník, nelze mít nařízení prvního setkání s mediátorem a přerušení řízení za účelné a vhodné ve smyslu § 100 odst. 2 věty první o. s. ř. Jelikož manželka nerozumí manželství a není schopna hlubších mezilidských vztahů, nemůže ani autonomně, na podkladě rozumných argumentů, vyhodnotit, zda chce s manželem zůstat či nikoli. To ostatně připustil sám manžel, kdy ve svém účastnickém výslechu uvedl, že by manželka i při mediaci byla pod nátlakem ze strany [příjmení] a její matky. Navíc je zřejmé, že manželka by nemohla porozumět smyslu a obsahu mediační dohody.

18. Nebylo třeba provádět důkaz sjetinou výpisů o telefonických hovorech o tom, kolikrát a jak manžel telefonoval na infocentrum zdejšího soudu, neboť je to zjevně nepodstatné. Návrh na výslech [jméno] [příjmení] není v pravém slova smyslu důkazním návrhem manželky: za ni jednal opatrovník, manželka neumí číst ani psát, proto podání na č. l. 87 nesepsala, kdy tak patrně učinil sám [jméno] [příjmení].

19. Se spisem nebylo nijak nezákonně manipulováno, podání na č. l. 1 napsané rukou [jméno] [příjmení] a podepsané žalovanou bylo doručeno Okresnímu soudu Plzeň-sever, byl založen spis a byla mu přidělena spisová značka [spisová značka], kdy pod rejstříkovou značkou Nc se zapisují mimo jiné nejasná a nesrozumitelná podání. Poté, co byla ztotožněná osoba navrhovatelky, byla věci přidělena sp. zn. [spisová značka] a po postoupení věci zdejšímu soudu sp. zn. 34 C 336/2019. Pro úplnost soud dodává, že námitka podjatosti zmíněná v podání na č. l. 54 směřuje proti soudkyni [titul]. [jméno] [příjmení] ve věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] (srov. podání na č. l. 290, 303, vyjádření soudkyně na č. l. 304 a pokyn předsedy senátu Krajského soudu v Plzni na č. l. 306 zmíněného spisu).

20. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vyšel z § 23 z. ř. s . Jelikož se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků neodůvodňují ani okolnosti případu ve smyslu § 23 věty druhé z. ř. s .