34 C 353/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr Bc Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 7 440 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 440 Kč od 23. 9. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 7 440 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku z titulu úvěrové smlouvy.

2. Soud vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] a žalovaný se dne vyjádřili dne 14. 5. 2018 vůli ujednat si podmínky sjednávání úvěrových smluv, mimo jiné závazek společnosti [právnická osoba] zřídit žalovanému uživatelský účet přístupný z internetu po zadání přístupových údajů (přihlašovacího jména a hesla), při jehož zřízení bude totožnost žalovaného ověřena mimo jiné zasláním platby ve výši 1 Kč z jeho bankovního účtu. Úvěrové smlouvy měly být uzavírány distančně prostřednictvím elektronických prostředků, prostřednictvím textových zpráv SMS nebo prostřednictvím formuláře, umístěného v rámci uživatelského účtu. [právnická osoba] a žalovaný projevili prostředky komunikace na dálku (žalovaný vyplněním formuláře v uživatelském účtu) vůli zavázat se na straně společnosti [právnická osoba] poskytnout na požádání žalovaného peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a na straně žalovaného tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 1 440 Kč do 22. 9. 2018 [právnická osoba] poskytla žalovanému na podkladě jeho žádosti částku 6 000 Kč. Dne 12. 5. 2020 se společnost [právnická osoba] a žalobkyně dohodly v písemné formě na postoupení souboru pohledávek, jehož součástí je i žalovaná pohledávka ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, oproti zaplacení postupní ceny. Dne 26. 5. 2020 společnost [právnická osoba] oznámila postoupení pohledávky žalovanému. Dne 26. 5. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou.

3. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úrokem se zde myslí poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 440 Kč. Materiálně (obsahově) vzato, je úrokem odměna úvěrujícího za poskytnutí úvěru úvěrovanému. Naproti tomu pod poplatkem za poskytnutí úvěru se rozumí odměna a kompenzace úvěrujícímu za povinnost úvěrujícího udržovat disponibilní zdroje, z nichž by k žádosti úvěrovaného úvěr poskytl. V souzeném případě ovšem taková povinnost žalobkyni nevznikla, protože do žalobkyní vypracované formulářové smlouvy o spotřebitelském úvěru byla rovněž vtělena žádost žalovaného o poskytnutí úvěru a závazek žalobkyně jej poskytnout do 4 dnů od uzavření úvěrové smlouvy. Jelikož žalobkyně neměla povinnost udržovat (po delší či předem neurčenou dobu) disponibilní zdroje, z nichž by mohla k žádosti žalovaného poskytovat úvěr, je třeba na poplatek ve výši 1 440 Kč hledět tak, že se jedná o odměnu právní předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí úvěru, tedy o úrok. Žalovaná pohledávka byla postoupena z původního věřitele, společnosti [právnická osoba], na žalobkyni smlouvou podle § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., kdy žalovaná pohledávka je součástí postupovaného souboru. Toto postoupení bylo podle § 1882 odst. 1 o. z. oznámeno žalovanému. Splatnost závazku byla podle § 1958 o. z. sjednána ve smlouvě, žalovaný byl proto povinen plnit bez vyzvání věřitele. Neplnil-li 22. 9. 2018, ocitl se ode dne následujícího podle § 1968 o. z. v prodlení a proto žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 440 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.