34 C 364/2022
č. j. 34 C 364/2022-19
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-město rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 7 830 Kč s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně. Soud uznal, že žalovaná, jako matka dítěte umístěného v dětském domově pro děti do tří let věku, je povinna přispívat na úhradu zaopatření podle § 44 odst. 1 zákona o zdravotních službách a vyhlášky č. 56/2012 Sb. Výše příspěvku byla určena na 45 Kč denně za dítě do jednoho roku věku, což odpovídá výši nároku. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 7 830 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 830 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 765 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 395 Kč od 9. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 395 Kč od 9. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 350 Kč od 9. 10. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 395 Kč od 9. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 350 Kč od 9. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 180 Kč od 14. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 7 830 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku.
2. Soud vzal za prokázané, že dne 10. 6. 2019 žalovaná požádala o umístění své dcery jméno celé jméno žalované, datum narození, u žalobkyně, která je dětským domovem pro děti do tří let věku. Dcera žalované byla u žalobkyně umístěna od 14. 6. 2019 do 5. 2. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ji, že nebude-li dobrovolně zaplacena, obrátí se na soud se žalobou.
3. Po právní stránce soud vyšel z § 44 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, dle něhož osoby povinné výživou jsou povinny přispívat poskytovateli na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do tří let věku, popř. též jeho průvodce. Jelikož žalovaná je matkou umístěného dítěte, má k umístěnému dítěti vyživovací povinnost stanovenou v § 910 odst. 1 občanského zákoníku, a proto je povinna přispívat poskytovateli na úhradu zaopatření jejího dítěte umístěného v dětském domově. Výše příspěvku je s přihlédnutím k zákonnému zmocnění v § 44 odst. 4 větě druhé zákona o zdravotních službách stanovená ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 56/2012 Sb. o příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce v dětském domově pro děti do tří let věku. Dle jeho § 1 písm. a) činí výše příspěvku, jde-li o dítě do jednoho roku věku, 45 Kč denně, jde-li o dítě od jednoho do tří let věku, činí výše příspěvku 50 Kč denně. Podle § 2 odst. 1 této vyhlášky se příspěvek hradí za kalendářní měsíc podle počtu dnů pobytu dítěte a jeho průvodce v dětském domově. Den propuštění z dětského domova se nezapočítává. Nezletilé dítě do jednoho roku věku strávilo v dětském domově dobu od 14. 6. 2019 do 5. 12. 2019 a proto žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku za toto období po 45 Kč denně, spolu 7 830 Kč.
4. Podle § 2 odst. 2 vyhlášky č. 56/2012 Sb. příspěvek za kalendářní měsíc si uhradí osoba povinna výživou do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž dítě nebo průvodce v dětském domově pobývali. Dojde-li k propuštění z dětského domova v průběhu kalendářního měsíce, příspěvek uhradí tato osoba do osmi dnů od propuštění. Bylo proto povinností žalované zaplatit část příspěvku odpovídající pobytu dítěte a průvodkyně za ten který kalendářní měsíc vždy do osmého dne následujícího měsíce. Pokud jde o část příspěvku za poslední měsíc pobytu dítěte, ten se stal splatným 13. 12. 2019. Jelikož čas plnění byl stanoven zákonem, byla žalovaná povinna plnit i bez vyzvání žalobkyně (§ 1958 odst. 1 občanského zákoníku). Nezaplatila-li žalovaná ve splatnosti, ocitla se podle § 1968 občanského zákoníku v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.