34 C 4/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 40 460 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 200 Kč od 12. 5. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 260 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 714,30 Kč, úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 853,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do 11. 5. 2020 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 12. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 131,50 Kč, úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 13 508,77 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 039,05 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 508,77 Kč od 30. 11. 2019 do 11. 5. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 668,77 Kč od 12. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném jednak zaplacení částky 22 860 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 714,30 Kč, s úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 853,13 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, jednak zaplacení částky 17 600 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 131,50 Kč, s úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 13 508,77 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 039,05 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 508,77 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovaným dvě smlouvy, jednu dne 18. 12. 2017 číslo druhou dne 2. 3. 2018 číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně v obou případech prověřovala úvěruschopnost žalovaného a poté mu na podkladě první uvedené smlouvy poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úroky ve výši 3 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 19,52 % ročně za dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostí inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a dále poplatek ve výši 360 Kč za doplňkovou službu životního pojištění, a to v 60 týdenních splátkách po 456 Kč, kdy poslední splátka připadla na 11. 2. 2019. Žalovaný půjčku řádně nesplácel, za celou dobu na ni zaplatil toliko 9 760 Kč, a to naposledy dne 14. 6. 2018. Již se smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit 11. 2. 2019, od následujícího dne byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Proto z titulu smlouvy o půjčce dluží 17 600 Kč s příslušenstvím rozepsaným výše. Na podkladě smlouvy uzavřené dne 2. 3. 2018 půjčila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 15 000 Kč rovněž v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 18,96 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a dále poplatek za doplňkovou službu životního pojištění, a to v 60 týdenních splátkách po 456 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 4. 2019. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze 4 500 Kč, naposledy dne 14. 6. 2018, celá půjčka však měla být vrácena do 26. 4. 2019 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení se všemi splátkami půjčky. Žalovaný proto ze smlouvy o půjčce dluží 22 860 Kč s příslušenstvím taktéž rozepsaným výše. Pohledávky z obou uvedených smluv byly z právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny žalobkyni smlouvou ze dne 29. 11. 2019 s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě jeho dluhu, nicméně žalovaný její výzvu ponechal bez povšimnutí.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vzal za prokázané, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 18. 12. 2017 smlouvu číslo na základě které se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit za to společnosti právnická osoba částku úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatek za pojištění CREDIT LIFE ve výši 360 Kč v 60 týdenních hotovostních splátkách po 456 Kč právnická osoba poskytla žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti dne 18. 12. 2017. Dne 2. 3. 2018 uzavřeli společnost právnická osoba a žalovaný smlouvu číslo v níž se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit za to úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč spolu s poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění CREDIT LIFE ve výši 360 Kč v 60 týdenních splátkách po 456 Kč právnická osoba poskytla žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti dne 2. 3. 2018. Dne 29. 11. 2019 se společnost právnická osoba a žalobkyně dohodly na tom, že společnost právnická osoba postoupí na žalobkyni soubor pohledávek, mezi něž byly zařazeny i žalované pohledávky a žalobkyně jí za to zaplatí postupní cenu. S účinností ke dni uzavření smlouvy dne 29. 11. 2019 oznámila společnost právnická osoba žalovanému, že žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Dne 7. 5. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení žalovaných pohledávek a upozornila ho, že nebude-li zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou.

4. Projevy vůle účastníků k uzavření zmiňovaných smluv jsou prokázány písemnými smlouvami ze dne 18. 12. 2017 a 2. 3. 2018 viz zejména čl. 1 a 1.2, kde je uvedena výše jistiny, čl. 1, v němž jsou rozčleněny úroky a poplatky, které měly být žalovaným zaplaceny, čl. 1, v němž si strany sjednaly počet frekvencí a výši splátek. Ohledně převzetí peněz viz kvitanci žalovaného v čl. 1, postoupení žalovaných pohledávek je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 viz zejména č. l. 1 odst. 1 obsahující projev vůle právní předchůdkyně žalobkyně k postoupení souboru pohledávek, čl. II odst. 1, kde je účinnost smlouvy vázána na její uzavření, čl. 3 odst. 1, v němž si strany dohodly způsob určení výše úplaty za postupované pohledávky a dvě sestavy postupovaných pohledávek, v nichž jsou žalované pohledávky specifikovány jménem, příjmením, datem narození žalovaného a číslem smlouvy a datem jejího podpisu. Oznámení postoupení žalovaných pohledávek je prokázáno dopisem ze dne 29. 11. 2019, podle podacího lístku odeslaným dne 13. 12. 2019, učinění předžalobní výzvy je prokázáno dopisem ze dne 7. 5. 2012, podle podacího lístku odeslaným téhož dne.

5. Po právní stránce soud posoudil obě smlouvy podle §§ 2390 a 2392 odst. 1 věty první obč. zák. ve spojení s §§ 580 a 588 obč. zák., neboť projevy vůle právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného v obou případech směřovaly k tomu, aby se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peníze, aby je užil podle libosti a žalovaný se chtěl zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a vedle toho zaplatit též další plnění označená jako poplatek za administrativní zpracování zápůjčky a náklady za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný předmět půjčky převzal.

6. Žalovaný se chtěl zavázat zaplatit úroky, což § 2392 odst. 1 věta první obč. zák. výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 obč. zák., a proto je smlouva neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 obč. zák. přihlíží i bez návrhu.

7. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně za úrok nepovažuje pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako první z kalkulačních položek vypočtených shora a jak je výslovně označen ve smlouvě. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označena jako úrok, ale touto odměnou je součet všech kalkulačních položek„ poplatku“. Tento„ poplatek“ je třeba chápat celý jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze, v rozsudku ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Co se týká položek odměny, které smlouva označuje jako„ poplatek za administrativní činnost“ a„ náklady hotovostního inkasa“, materiálně se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáním takové odměny však nový občanský zákoník ke smlouvě o zápůjčce, např. na rozdíl od obchodního zákoníku, který ve svém § 499 odměnu za sjednání závazku výslovně připouštěl u smlouvy o úvěru, nepočítá. Taková úprava u smlouvy o úvěru je odůvodněna tím, že se jedná o poplatek za udržování zdroje prostředků, které budou v budoucnu úvěrem poskytnuty. U smlouvy o zápůjčce k zapůjčení peněžních prostředků nedochází na požádání vydlužitele, a proto povinnost udržovat volné prostředky zapůjčiteli nevzniká. Další kalkulační položky„ poplatku“ tedy nejsou ekonomicky vzato ničím jiným, než odměnou věřitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ně hledět jako na součást úroku. V daných věcech byla předmětem zápůjčky částka 15 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 12 000 Kč za období 60 týdnů. ulice procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu činila v prosinci 2017 průměrně 8,7 % ročně a v březnu 2018 průměrně 8,47 % ročně. Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy. Z toho důvodu ji soud považuje za rozpornou s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

8. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdkyně žalobkyně uzavřel spolu se žalovaným i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se administrativního poplatku a nákladů za hotovostní inkaso splátek, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 obč. zák.

9. Smlouvu o postoupení pohledávky soud hodnotil podle § 1879 obč. zák. ve spojení s § 1887 obč. zák. K postoupení je způsobilá i pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, je však třeba, aby ve smlouvě o postoupení pohledávky byla postupována pohledávka po skutkové stránce nezaměnitelně vymezená, což je v daném případě splněno. Omyl stran smlouvy ohledně právní kvalifikace postupované pohledávky není významný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

10. Jelikož je smlouva o zápůjčce neplatná, jsou účastníci si povinni podle § 2993 obč. zák. vrátit to, co plnili. Jelikož je v dané věci zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 2 x 15 000 Kč, přičemž dle žalobních tvrzení žalovaný zaplatil částky 4 500 na druhou zmíněnou smlouvu a částku 9 760 Kč na první zmíněnou smlouvu, po zohlednění, (odečtení) uhrazených částek od žalovaným přijatého plnění zůstávají k vrácení částky 18 360 Kč, pokud jde o duhou smlouvu a 7 840 Kč pokud jde o první smlouvu.

11. K vrácení bezdůvodného obohacení vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 7. 5. 2020 který byl odeslaný dne 7. 5. 2020, tudíž se do dispoziční sféry žalovaného dostal v souladu s pravidlem uvedeným v § 573 obč. zák. třetí pracovní den po odeslání, tj. 11. 5. 2020. Tuto výzvu soud podřadil pod § 1958 odst. 2 obč. zák. Z toho důvodu byl žalovaný povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. Nezaplatil-li žalovaný v tento den, byl od následujícího dne ve smyslu § 1968 věty první obč. zák v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 věty první obč. zák. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož horní hranice je limitovaná též žalobním petitem. Soud tedy žalobě vyhověl co do částek 7 846 Kč a 18 360 Kč spolu 26 200 Kč s příslušenstvím ode dne následujícího po splatnosti žalovaných pohledávek, tj. od 12. 5. 2020 a ve zbytku žalobu shledal nedůvodnou.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy převážně procesně úspěšný žalovaný by měl proti žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů řízení, nicméně jelikož mu žádné náklady nevznikly, soud žalobkyni povinnost k jejich náhradě žalovanému neukládal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.