34 C 6/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Bc. Tomáše Kamenického a přísedících Evy Hantychové a Michala Pose ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 004 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 004 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 004 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 1 004 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku.

2. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný si v pracovní smlouvě ze dne 24. 1. 2017 sjednali, že žalovaný bude pro žalobkyni pracovat jako odborný operátor stáčecí linky v Plzni a nastoupí do práce 30. 1. 2017 se zkušební dobou v délce 3 měsíců. Žalovaný od 3. 3. 2017 do 14. 3. 2017 čerpal neplacené volno a souhlasil s úhradou zdravotního pojištění za dobu neplaceného volna ze mzdy. Dne 14. 3. 2017 žalobkyně zrušila pracovní poměr se žalovaným ve zkušební době. Hrubá mzda žalovaného za měsíc březen 2017 činila 304 Kč (při měsíční hrubé mzdě 17 000 Kč a odpracovaných 3 hodinách), srážka na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % minimálního vyměřovacího základu činila 630 Kč, srážka na soc. pojištění činila 20 Kč, srážka VZP činila 14 Kč, čistá mzda žalovaného proto činila - 360 Kč. Jelikož žalobkyně zajišťovala pro žalovaného stravování v kantýně Everest, srazila mu ze mzdy částku 644 Kč za toto stravování. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek poprvé e-mailem ze dne 2. 5. 2017 a poté dopisem z 22. 8. 2019, v němž ho vyzvala k zaplacení v náhradní lhůtě do 7 dnů od doručení dopisu.

3. Po právní stránce soud vyšel z § 2991 o. z., neboť žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto jí musí vydat, oč se obohatil. Jak odvedené pojistné na zdravotní a soc. pojištění, tak platba provozovateli závodní kantýny představují obohacení, které žalovaný obdržel tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle názoru soudu nelze použít § 331 zák. práce, protože obohacení žalovaného nespočívá v penězích (vyplacených částkách) zaměstnavatele zaměstnanci. K vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván dopisem z 22. 8. 2019, který v souladu s domněnkou ustanovenou v § 573 o. z. došel žalovanému 26. 8. 2019, měl proto zaplatit do 2. 9. 2019 v souladu s § 1958 odst. 1 o. z. Jestliže žalovaný do této doby nezaplatil, ocitl se podle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni proto vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 114 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 004 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby) a z částky 500 Kč za jeden úkon právní služby (jednoduchou předžalobní upomínku) uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč.