34 C 72/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky ve výši 98 044 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 98 044 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 93 227 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 817 Kč od 7. 8. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 98 044 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že v pozici prodávající uzavřela kupní smlouvu s panem [jméno] [příjmení] jako kupujícím, který zmocnil k jednání se žalobkyní mimo jiné žalovaného. Ten objednávkami ze dne 14. 5. 2019 a 24. 6. 2019 objednal u žalobkyně zboží a žalobkyně objednávky akceptovala dodáním objednaného stavebního materiálu. Převzetí zboží bylo potvrzeno na dvou dodacích listech, a to ze dne 16. 7. 2019, který podepsal pan [jméno] [příjmení], který byl [jméno] [příjmení] rovněž zmocněn, a ze dne 10. 7. 2019, který podepsal žalovaný. Po dodání zboží žalobkyně vystavila dvě faktury, a to ze dne 10. 7. 2019 na částku 105 227 Kč, kdy po zohlednění zaplacených záloh zbývá k zaplacení 93 227 Kč, a ze dne 22. 7. 2019 na částku 4 817 Kč, které ač byly doručeny panu [jméno] [příjmení], nebyly do dnešního dne uhrazeny. Žalovaný jednal jako zástupce [jméno] [příjmení], překročil však své zástupčí oprávnění, neboť činil objednávky bez vědomí [jméno] [příjmení], nechal dovézt objednaný materiál na místo neschválené [jméno] [příjmení] a ponechal si finanční prostředky od investora stavby. [jméno] [příjmení] jeho právní jednání neschválil a proto je žalovaný vůči žalobkyni zavázán sám, neboť žalobkyně byla v dobré víře, že žalovaný jedná na základě pokynu pana [jméno] [příjmení]. Žalovaný byl prověřován pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1 a 3 tr. zák., kdy před policejním orgánem výše uvedený dluh uznal, neboť uvedl, že i když je na fakturách uveden odběratel [jméno] [příjmení], je to jeho vlastní dluh. Žalobkyně zaslala dne 31. 1. 2020 žalovanému předžalobní výzvu, kterou si žalovaný vyzvedl dne 14. 2. 2020, avšak dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vzal za prokázané, že žalovaný a [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa], že společně provedou rekonstrukci rodinného domu [jméno] [příjmení] na adrese [ulice a číslo] v [obec], na němž měli přistavět podkroví; konkrétně se jednalo o provedení nových podlah, provedení izolace, vystavení nového patra, postavit nový věnec a štíty. Bylo dohodnuto, že [jméno] [příjmení] uzavře smlouvu o dílo s [jméno] [příjmení], nákupy stavebního materiálu bude zajišťovat žalovaný jménem a na účet [jméno] [příjmení], po odečtení nákladů si zbytek ceny díla rozdělí rovným dílem. Dne 24. 5. 2019 objednal žalovaný jménem [jméno] [příjmení] 15 palet tvárnic Ytong standard, jednu paletu příčkovek Ytong klasik 100, jednu paletu příčkovek Ytong klasik 150, 2 ks překladů [příjmení] [příjmení] [číslo], 4 palety věncových tvárnic Ytong, 10 ks zdící malty na porobeton a 54 ks zdící malty 5NPa. Žalobkyně zmíněné zboží dovezla dne 10. 7. 2019 na shora uvedenou stavbu, kde jej žalovaný převzal. Zároveň žalobkyně dne 10. 7. 2019 vystavila fakturu č. FV1271901597, v níž požádala [jméno] [příjmení] o zaplacení kupní ceny dodaného zboží v souhrnné výši 105 227 Kč, kdy po zaplacení zálohy ve výši 12 000 Kč, kterou za [jméno] [příjmení] složil žalovaný ze záloh na stavební materiál vybraných od [jméno] [příjmení], zůstalo k inkasu 93 227 Kč. Tato faktura došla [jméno] [příjmení] v týdnu před 15. 7. 2019, který ji potom předal žalovanému, aby zajistil její úhradu. Dne 15. 7. 2019 vystavil [jméno] [příjmení] na formuláři žalobkyně zmocnění k odběru zboží, v němž zplnomocnil žalovaného a [jméno] [příjmení], [datum narození], ke všem právním jednáním spojeným s odběrem materiálu a zboží u žalobkyně, včetně činění objednávek, přebírání zboží a faktur. Dne 16. 7. 2019 převzal [jméno] [příjmení] za [jméno] [příjmení] 36 ks roxorových tyčí rozřezaných žalobkyní na dvě poloviny, které za [jméno] [příjmení] objednal žalovaný. Žalobkyně vyzvala fakturou ze dne 22. 7. 2019 č. FV1271901688 [jméno] [příjmení] k zaplacení částky 4 817 Kč, z toho 3 784,46 Kč za roxorové tyče, 180 Kč za jejích nařezání a 16,53 Kč jako manipulační fakturační poplatek. Žalobkyně vyzvala dne 26. 8. 2019 [jméno] [příjmení] a žalovaného k úhradě žalované sumy, načež tento dne 26. 8. 2019 navštívil [jméno] [příjmení], pracovnici žalobkyně, s tím, že odmítá platit faktury za žalovaného a dne 28. 8. 2019 podal na žalovaného trestní oznámení, kdy trestnou činnost žalovaného spatřuje v tom, že se s ním dohodl, že bude rekonstruovat rodinný dům v [obec], dohodli se, že materiál se bude brát na něj, vznikl mu dluh u žalované, který ale žalovaný podle jejich dohody nezaplatil.

4. Obsah dohody mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] je prokázán jak ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], tak z jejich vysvětlení podaných policejnímu orgánu - žalovaného ze dne 16. 12. 2019 na č. l. 18 spisu PČR, sp. zn. KRPP [číslo] 2019 [číslo], a [jméno] [příjmení] ze dne 31. 10. 2019 na č. l. 31 trestního spisu. Oba shodně vypovídají, že se znají od roku 2002 nebo 2003, kdy spolu pracovali ve [právnická osoba] v [obec], poté se setkali v roce 2015 a pracovali spolu na stavbách v Německu, kde prováděli dlažby. Spolupráce žalovaného a [jméno] [příjmení] probíhala tak, že vždy jeden z nich zajistil zakázku, zařizoval vše kolem té stavby včetně nákupu a plateb na materiál, zisk ze zakázky si dělili rovným dílem poté, co z příjmů odečetli náklady na materiál. Žalovaný vysvětluje, že v prosinci 2018 ho oslovil [jméno] [příjmení] po známosti s jeho bývalou sousedkou [jméno] [příjmení], zda by mu nepřistavil podkroví v jeho domě v [obec], [ulice a číslo]. Od prosince 2018 do března 2019 měl u sebe zapůjčenou projektovou dokumentaci a v březnu se domluvili, že na stavbu nastoupí v dubnu 2019. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 17. 10. 2019 na č. l. 125 trestního spisu se podává, že jelikož na plánovanou rekonstrukci svého domu potřeboval půjčku od města Dobřany v částce 300 000 Kč, potřeboval do jeho žádosti uvést, kdo bude rekonstrukci provádět, načež mu žalovaný uvedl, že jeho kamarád, s kterým bude rekonstrukci provádět, má IČO a může odebírat stavební materiál ze stavebnin z [obec], kdy takovým odběrem bude stavebninami na materiál poskytnuta větší sleva, než jakou by dostal jako fyzická osoba. [příjmení] [jméno] [příjmení] vysvětlil, na jakých pracích se se žalovaným dohodl, kdy v tomto směru podali stejné vysvětlení též žalovaný a [jméno] [příjmení]. Přibližně do týdne od této ústní dohody donesl žalovaný koncept smlouvy o dílo, založené v přílohách trestního spisu, už podepsané [jméno] [příjmení], v jednom prvopise, který [jméno] [příjmení] podepsal a ponechal si pro svou potřebu.

5. Skutečnost, že se dosavadní způsob spolupráce žalovaného a [jméno] [příjmení] měl uplatnit i při rekonstrukci rodinného domu [jméno] [příjmení] je prokázáno ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], jím podaného vysvětlení a i jím podaného trestního oznámení. Svědek vypověděl, že i v této zakázce se měl se žalovaným podělit napůl. Rovněž vypověděl, že se se žalovaným domluvil, že materiál se bude nakupovat na jeho jméno, konkrétně že jelikož zakázku sehnal žalovaný, zařizoval vše kolem ní a přišel s tím, že má kontakt na známou ve stavebninách v Přešticích, kde mají velký výběr a nemusí se nic objednávat dopředu jako ve stavebninách v [obec], a že přes tuto známou (pozn.: myšleno [jméno] [příjmení]) měl obdržet i větší slevu na materiál. [jméno] [příjmení] proto v květnu 2019 jel do stavebnin v [obec] za [jméno] [příjmení], ta měla připravenu fakturu za nákup izolací na stavbu s jeho jménem a jeho IČO, který [jméno] [příjmení] naložil na svůj přívěsný vozík a odvezl na stavbu do [obec].

6. To, že žalovaný dne 24. 6. 2019 e-mailem objednal příčkovky, věncové tvárnice, překlady a zdící maltu je prokázána e-mailem na č. l. 90 trestního spisu (pro upřesnění: v této objednávce chybí 54 pytlů zdící malty NPa, nicméně žalovaný zjevně i toto zboží převzal). Dodání tohoto zboží je prokázáno dodacím listem ze dne 10. 7. 2019 na č. l. 15, vystavení faktury je prokázáno fakturou ze dne 10. 7. 2019 na č. l. 11, její doručení [jméno] [příjmení] před 15. 7. 2019 a předání žalovanému k proplacení je prokázáno z úředního záznamu o jím podaném vysvětlení na č. l. 33 trestního spisu. Vystavení plné moci k právnímu jednání se žalobkyní při nákupu stavebního materiálu [jméno] [příjmení] ve prospěch žalovaného a [jméno] [příjmení] vyplývá ze zmocnění k odběru zboží na č. l.

14. Okolnosti vystavení plné moci se podávají z vysvětlení [jméno] [příjmení], který uvedl, že dne 15. 7. 2019 jel s [celé jméno žalovaného] podepsat nějaký papír pro stavebniny, kdy žalovaný k němu nastoupil v Dobřanech a odvezli se na parkoviště u spolkového domu v Přešticích, kde čekala [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] zde plnou moc podepsal, kdy současně [jméno] [příjmení] potřebu plné moci zdůvodňovala tím, že se na to nějak zapomnělo a musí se to udělat dodatečně. Ve shodě s tím je úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] na č. l. 144 trestního spisu, která uvedla, že zplnomocnění proběhlo v její přítomnosti dne 15. 7. 2019 v Přešticích u spolkového domu v 20:30 hod. oproti hospodě TIPSPORT. Při podpisu byl přítomen [jméno] [příjmení] a žalovaný.

7. Skutečnost, že žalovaný objednal 36 ks roxorových tyčí je prokázáno z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] na č. l. 26 trestního spisu. Ten uvedl, že mu volal žalovaný, zda by mu nepřivezl materiál ze stavebnin v Přešticích na stavbu do Dobřan, kde provádí rekonstrukci domu. Svědek jel zrovna okolo se svým nákladním vozem, tak mu to odsouhlasil. Materiál složil v ulici před domem k obrubníku a poté odjel pryč. Převzetí zboží [jméno] [příjmení] za [jméno] [příjmení] je prokázáno dodacím listem ze dne 16. 7. 2019 na č. l. 15 trestního spisu, vyúčtování ceny roxorových tyčí je prokázáno fakturou na č. l. 13 a převzetí faktury potvrdil [jméno] [příjmení] v protokolu o trestním oznámení ze dne 28. 8. 2019 na č. l. 1 trestního spisu, kde uvedl, že si žalovaný bral materiál (mj. též) 16. 7. 2019, který převzal pan [příjmení], [jméno] [příjmení] obdržel všechny faktury a dle dohody je osobně doručil žalovanému, aby je proplatil.

8. Učinění výzvy [jméno] [příjmení] a žalovanému k zaplacení žalované částky je prokázáno dopisem ze dne 26. 8. 2019 na č. l. 4 trestního spisu. Že se žalovaný 26. 8. 2019 zastavil na pobočce žalobkyně, kde [jméno] [příjmení] sdělil, že odmítá platit faktury za žalovaného, je prokázáno z e-mailu na č. l. 116 trestního spisu, podání trestního oznámení vyplývá z protokolu na č. l. 1 trestního spisu.

9. Je třeba korigovat tvrzení žalobkyně, že zboží dodané 10. 7. 2019 bylo objednáno objednávkou ze dne 14. 5. 2019 a zboží dodané dne 16. 7. 2019 bylo dodáno na podkladě objednávky z 24. 6. 2019. Z e-mailu na č. l. 99 trestního spisu totiž plyne, že 14. 5. 2019 žalovaný objednal u [jméno] [příjmení] traverzy, trapézové plechy, ocelovou síť a minerální vatu. E-mailem ze dne 17. 5. 2019 na č. l. 94 trestního spisu objednávku doplnil či modifikoval o dalších 9 ks různých traverz. Tyto objednávky musely být žalobkyní splněny 30. 5. 2019 a zaplaceny fakturami na částky 12 005 Kč a 93 311 Kč (srov. knihu vydaných faktur na č. l. 88 trestního spisu). Zaplaceny musely být 16. 5. 2019 zálohou složenou [jméno] [příjmení] ve výši 93 000 Kč a [jméno] [příjmení], či spíše žalovaným, ve dnech 23. 5. 2019 ve výši 311 Kč, 30. 5. 2019 ve výši 12 005 Kč (srov. přehled položek zákazníka na č. l. 89 trestního spisu). Z uvedeného se rovněž podává to, že 8. 7. 2019 zaplatil žalovaný za [jméno] [příjmení] 12 000 Kč, kdy v kolonce je sice uveden [jméno] [příjmení], ale žalovaný v ním podaném vysvětlení uvedl, že tuto částku platil on.

10. Není pravdivé vysvětlení podané [jméno] [příjmení] v části, v níž tvrdí, že plnění podle faktury ze dne 10. 7. 2019 proběhlo až 16. 7. 2019, kdy proběhlo tzv.„ jednání o kreditu“, který byl [jméno] [příjmení] schválen tohoto dne, neboť to odporuje jak dodacímu listu ze dne 10. 7. 2019, tak záznamům o přepravě zboží na č. l. 92 a 93 trestního spisu, z nichž se podává, že 10. 7. 2019 řidič S. [příjmení] provedl pro žalobkyni závoz z [obec] do [obec] a zpět v délce 13 km na každou jízdu. [jméno] [příjmení] se tím patrně snaží zakrýt své zavinění na porušení vnitřních pravidel žalobkyně při poskytování úvěrové koupě, tzn. plnění předmětu koupě tzv.„ na fakturu“, kdy se v úředním záznamu uvádí, že zákazník musí učinit tři objednávky se zálohovou fakturou a poté si požádat„ o schválení kreditu“, tj. odběru na fakturu, správa portfolia hodnotí předchozí odběry a platby zákazníka a až teprve po schválení generálního ředitele je udělen status kreditu. V daném případě však [jméno] [příjmení] dostal plnění před složením zálohy na kupní cenu už na třetí objednávku, navíc onen kredit měl být schválen 16. 7. 2019, kdy zboží podle třetí objednávky bylo dodáno už 10. 7. 2019.

11. Z výzvy ze dne 31. 1. 2020 na č. l. 20 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované sumy, kdy z obsahu dopisu je zřejmé, že povinnost žalovaného k jejímu zaplacení dovozuje z jeho prohlášení před policejním orgánem, že ví, že i když je na fakturách uveden [jméno] [příjmení], je to jeho dluh. O prověřování věci PČR se žalobkyně zmiňuje pouze v tom smyslu, že trestní věc byla odložena, neboť ve věci není dáno podezření ze spáchání trestného činu a celá věc má být řešena prostřednictvím občanskoprávní žaloby.

12. Po právní stránce soud vyšel z § 2079 odst. 1 o. z. ve vazbě na § 436 odst. 1 věty první o. z. a věc posoudil tak, že žalobkyně a [jméno] [příjmení], za něhož jednal žalovaný, uzavřeli kupní smlouvu, neboť žalobkyně se zavázala, že [jméno] [příjmení] nebo osobám oprávněným jednat jeho jménem, konkrétně žalovanému nebo [jméno] [příjmení], odevzdá zboží, které je předmětem koupě a umožní [jméno] [příjmení] nabýt vlastnické právo k němu a žalovaný se za [jméno] [příjmení] zavázal, že zboží převezme a zaplatí žalobkyni kupní cenu.

13. Žalovaný byl oprávněn právně jednat jménem [jméno] [příjmení], tj. byl jeho zástupcem, a proto ze zastoupení vznikla práva a povinnosti přímo [jméno] [příjmení]. Žalovaný a [jméno] [příjmení] si ve smyslu § 441 odst. 1 o. z. ujednali, že žalovaný bude při nákupu stavebního materiálu jednat za [jméno] [příjmení] jako zmocněnec. Tato dohoda o plné moci byla uzavřena nejpozději dne 12. 5. 2019, kdy [jméno] [příjmení] uzavřel smlouvu o dílo s [jméno] [příjmení]. Už v té době totiž věděl, že má se žalovaným společně pracovat na zmíněné stavbě, že zakázka bude muset být na fakturu a že materiál se bude kupovat na něj, kdy už byly dohodnuty i další podmínky spolupráce uvedené výše. [jméno] [příjmení] věděl i o objednávce ze dne 14. 5. 2019, neboť nejméně část plnění podle této objednávky (minerální vatu) sám převzal a dovezl na stavbu. Protože však tato objednávka byla zaplacena žalovaným z peněz vybraných od [jméno] [příjmení], patrně spoléhal, že to tak bude i v případech dalších nákupů. [jméno] [příjmení] rovněž věděl i o plnění podle faktury ze dne 10. 7. 2019, kdy dle jeho vlastního tvrzení fakturu předal žalovanému k proplacení ještě před 15. 7. 2019, proto když 15. 7. 2019 vystavoval plnou moc jako průkaz dohody o plné moci pro žalovaného, aby se s ní žalovaný (dodatečně) prokázal žalobkyni, musel si být vědom všech doposud učiněných objednávek. I pokud by soud odhlédl od skutečnosti, že dohoda o plné moci byla uzavřena nejpozději 12. 5. 2019, tak by bylo nutné na plnou moc z 15. 7. 2019 nahlížet jako na ratihabici dosavadních jednání žalovaného podle § 440 odst. 1 o. z., kdy existuje blízká časová souvislost mezi dodáním zboží dne 10. 7. 2019 a vystavením plné moci dne 15. 7. 2019.

14. Pokud jde o plnění předmětu koupě podle faktury ze dne 16. 7. 2019, jednání žalovaného jako zmocněnce se z mezí plné moci nikterak nevymyká.

15. Z toho důvodu ani jeho následné jednání z druhé poloviny srpna, kdy žalobkyni sdělil, že faktury za žalovaného odmítá zaplatit, nelze posoudit podle § 446 věty první o. z., neboť jednak žalovaný zástupčí oprávnění nepřekročil a jednak ve smyslu druhé věty zmíněného ustanovení svůj nesouhlas nedal najevo bez zbytečného odkladu; právě naopak nesouhlas projevil teprve poté, co žalovaný i naproti svým slibům [jméno] [příjmení] faktury žalobkyni nezaplatil.

16. Ničeho na tom nemění ani skutečnost, že žalovaný podal před policejním orgánem vysvětlení v tom smyslu, že se jedná o jeho vlastní dluh. Žalovaný sice učinil prohlášení v písemné formě, jak to vyžaduje § 2053 o. z., uznání dluhu je však adresovaným právním jednáním, kdy však podání vysvětlení žalovaným není adresováno žalobkyni jako věřitelce. Ani žádným z pravidel výkladu právních jednání uvedených v § 555 a násl. o. z. není možné usoudit na projev vůle žalovaného uznat dluh k zaplacení kupní ceny. Navíc, i pokud by žalovaný projevil vůli uznat dluh k zaplacení žalovaných kupních cen, byla by tím toliko založena domněnka o trvání dluhu v době uznání (nehledě na přerušení běhu promlčecí lhůty), která nekoresponduje se skutkovými zjištěními. Protože uznání dluhu není právním titulem, resp. samostatným zavazovacím důvodem, povinnost k zaplacení kupní ceny žalobkyni i nadále dopadá na pana [jméno] [příjmení] (kdy samozřejmě jinak by tomu mohlo být, pokud by žalovaný pro překročení plné moci byl z právního jednání zavázán sám; ovšem i tehdy by uznání muselo splňovat náležitosti stanovené § 2053 o. z.). 17. [příjmení] [jméno] [příjmení] na shora uvedeném už neměl co objasnit. [jméno] [příjmení] i v přípravném řízení vypovídal především k otázkám svého vlastního vztahu k žalovanému a to, že s [jméno] [příjmení] uzavřel smlouvu o dílo a popsal důvody, které ho k tomu vedly. O domluvách mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], o tom, co [jméno] [příjmení] věděl či nevěděl ohledně objednávek a k podobným otázkám by vypovídat nemohl; sám totiž v přípravném řízení uvedl, že [jméno] [příjmení] viděl jen jednou (myšleno předtím, než vznikly žalované dluhy). K otázkám překročení plné moci proto nemá co říct. Soud dále neprovedl ani důkaz zbylými listinami z trestního spisu, protože nemají přímý vztah k projednávané věci, kdy ani žalobkyně žádnou konkrétní listinu k provedení důkazu nenavrhovala.

18. Pouze pro úplnost soud dodává, že odložení věci policejním orgánem považuje přinejmenším za předčasné. Je sice pravdou, že judikatura trestních soudů spotřebování záloh na plnění oprávněně přijatých podnikateli, kdy nakonec není dodáno ani plnění, ani není vrácena záloha, nepovažuje za zpronevěru. Argumentuje se přitom tím, že zálohy se stávají součástí podnikatelského (obecného) majetku a podnikatel je proto s nimi oprávněn naložit podle své úvahy. I pokud soud odhlédne od toho, že žalovaný není skutečným podnikatelem, ale tzv. fušerem, tj. neoprávněným podnikatelem bez živnostenského oprávnění (či s pozastavenou živností), nebo v nejlepším případě fyzickou osobou - nepodnikatelem (nevyvíjí-li své podnikatelské aktivity tohoto typu dlouhodobě, což se s ohledem na jeho tvrzení o příležitostné práci v Německu jeví nepravděpodobným), odhlédnout už však nemůže od toho, že (formálně vzato) zhotovitelem díla byl [jméno] [příjmení]. Je to on, s kým [jméno] [příjmení] uzavřel smlouvu o dílo. Žalovaný ve schématu vystupoval de iure jako subdodavatel. Mezi ním a [jméno] [příjmení] neexistoval žádný právní vztah. Z toho důvodu žalovaný neměl právo požadovat po [jméno] [příjmení] zaplacení jakýchkoli záloh na cokoli. Pokud mu [jméno] [příjmení] svěřil peníze na nákup stavebního materiálu, tyto peníze nejsou podle práva oprávněně přijatou zálohou, nestaly se součástí podnikatelského majetku žalovaného, a naopak zůstaly„ cizí věcí“ ve smyslu § 206 odst. 1 tr. zák. Pokud žalovaný za ně nenakoupil materiál, ale užil je pro svou potřebu, mohl se tím dopustit přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 a 3 tr. zák. V případě, že žalovaný, poté co je spotřeboval dle vlastního uvážení, nakoupil materiál k dluhové tíži [jméno] [příjmení] a tento dodal [jméno] [příjmení], může být toto jednání, v závislosti na tom, kdy zálohy vybral, kdy je spotřeboval, a kdy materiál nakoupil, posouzeno jako nahrazení škody z jinak už předtím dokonaného trestného činu. Pokud jde o [jméno] [příjmení], ten zjevně spoléhal na to, že materiál odebraný jeho jménem zaplatí žalovaný z peněz vybraných od [jméno] [příjmení] a žalovaný jej o tom i patrně ujišťoval. Pokud mu žalovaný zamlčel tu podstatnou skutečnost, že peníze vybrané od [jméno] [příjmení] užil pro vlastní spotřebu nebo je takto hodlá užít, musel žalovaný rovněž vědět, že v majetkové situaci, v jaké se nachází - kdy nemá žádný legální příjem a na jeho majetek je vedena řada exekucí - nebude mít z čeho jiného zaplatit za materiál nakoupený k dluhové tíži [jméno] [příjmení] a musel být tedy nejméně srozuměn s tím, že [jméno] [příjmení] nabude dluh, který žalovaný v rozporu se svými sliby nezaplatí, čímž mu vznikne škoda a žalovaný se obohatí tím, že peníze od [jméno] [příjmení], si ponechá. Nelze přehlédnout ani to, že pokud žalovaný po předání faktur z 10. 7. 2019 a 16. 7. 2019, říkal [jméno] [příjmení], že„ se o to postará“ a že„ to vyřídí“, v jeho omylu ho ještě utvrzoval. Proto by jednání žalovaného skutečně mohlo být posouzeno jako přečin podvodu podle § 209 odst. 1 a 3 tr. zák.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř, kdy procesně zcela úspěšný žalovaný by měl proti žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů řízení. Jelikož mu však žádné náklady nevznikly, soud žalobkyni povinnost k jejich náhradě žalovanému neukládal.