34 C 80/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 14 795,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 795,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 795,76 Kč od 25. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 063,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 795,76 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřela se žalovaným dne 28. 2. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, který žalovaný čerpal v konečné výši 14 795,76 Kč a měl jej vrátit do 24. 7. 2020. Poté popsala, jak původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného a uvedla, že dne 27. 1. 2020 uzavřela s ní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které nabyla žalovanou pohledávku. Předžalobní upomínkou ze dne 13. 1. 2021 vyzvala žalovaného k dobrovolnému zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vzal za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem na Maltě a žalovaný projevili dne 28. 2. 2020 v písemné formě prostředky komunikace na dálku vůli zavázat se na straně [právnická osoba] [anonymizováno] poskytnout na požádání žalovaného peněžní prostředky do výše 80 000 Kč a na straně žalovaného tyto peněžní prostředky vrátit s 10,5 % měsíčním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 11 % z čerpaného úvěru, nejméně 1 000 Kč, k 30. dni kalendářního měsíce. Žalovaný čerpal od 19. 3. 2020 do 24. 7. 2020 částku 14 795,76 Kč. Dne 27. 1. 2020 se [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyně domluvily na postoupení souboru pohledávek, jehož součástí je žalovaná pohledávka ze [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni oproti zaplacení postupní ceny do 5 dnů od doručení datového souboru. Dne 13. 1. 2021 oznámila [právnická osoba] [anonymizováno] žalované postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Dne 13. 1. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení žalované pohledávky s upozorněním, že nebude-li zaplaceno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou.

4. Uvedené skutečnosti jsou prokázány úvěrovou smlouvou ze dne 28. 2. 2020, viz zejména články II., IV., a V., obchodními podmínkami [právnická osoba] [anonymizováno], dokladem o zpracování žádosti a výpisem z úvěrového účtu. Že došlo k postoupení žalované pohledávky je prokázáno smlouvou ze dne 27. 1. 2020, oznámení postoupení pohledávky je prokázáno dopisem ze dne 13. 1. 2021 a učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem z 13. 1. 2021 a podacím lístkem ze stejného dne.

5. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úrokem zde soud nemyslí pouze sjednaný úrok ve výši 10,5 % měsíčně, resp. 126 % ročně z úvěrované částky od poskytnutí úvěru do jeho zaplacení. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna úvěrujícího za poskytnutí úvěru úvěrovanému. Naproti tomu pod poplatkem za poskytnutí úvěru se rozumí odměna a kompenzace úvěrujícímu za povinnost úvěrujícího udržovat disponibilní zdroje, z nichž by k žádosti úvěrovaného úvěr poskytl. V souzeném případě je ovšem zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně zpoplatňuje poskytování úvěru, nikoli udržování disponibilních zdrojů. Pokud jde o výši úroku, soud ji posuzoval mimo jiné i z hledisek §§ 580 a 588 o. z. a dospěl k závěru, že byť úrok ve výši 10,5 % měsíčně z čerpané částky je úrokem vysokým, je z hlediska dobrých mravů na samotné hranici toho, co lze ještě akceptovat. Uvedený závěr je třeba učinit zejména s ohledem na to, že úvěr byl poskytnut v nízkém objemu a na relativně krátkou dobu. Pro posouzení výše úroku se nabízí srovnání s úročenými úvěry z kreditních karet, které jsou průměrně úročeny úrokem ve výši cca 25 % ročně. Soud si je vědom toho, že judikatura Nejvyššího soudu pro závěr o nemravnosti ujednání o úroku zpravidla vyžaduje (s přihlédnutím k dalším okolnostem) dosažení trojnásobku běžné úrokové sazby bank, nicméně v souzeném případě nelze s odkazem na judikaturu Krajského soudu v Plzni sjednanou úrokovou sazbu považovat za nemravnou s přihlédnutím k těmto okolnostem: krátká doba splatnosti, která výrazně přispívá k tomu, že se RPSN jeví jako velmi vysoká; podstatným aspektem jej to, že půjčená částka je nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat určitý zisk; úvěr nebyl nijak zajištěn, žalovaný za vyšší úrok získal téměř okamžitě jím požadovanou, ničím nezajištěnou částku; žalovaný neuzavíral smlouvu se zprostředkovatelem (jako tomu bývá v jiných obdobných případech), který by mohl rozhodování žalovaného ovlivňovat; žalovaný sám vyhledal nabídku a smlouvu uzavírala za užití prostředku komunikace na dálku, nemůže tak jít o osobu zcela nevědomou (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 25 Co 397/2019). Žalovaná pohledávka byla postoupena z původního věřitele [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., kdy žalovaná pohledávka je součástí postupovaného souboru. Toto postoupení bylo podle § 1882 odst. 1 o. z. oznámeno žalovanému. Žalovaný ve smyslu § 1958 odst. 1 o. z. nesplnil ve sjednané lhůtě, proto se ocitl v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 063,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 795,76 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, z částky 1 700 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci a z částky 850 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 350 Kč ve výši 913,50 Kč.